Metodická klubovna 6: Přihrávka prsty

1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6

Vážení kolegové,
svého času proběhla zajímavá odborná diskuse k problematice přihrávky podání vrchním odbitím.
Základní impulz vyslal Jiří Zach formulováním jistých tezí a následně se rozjela diskuse, která se převalovala ze seminářů na web a zase zpět. Rozhodně by neměla tato zajímavá výměna názorů zůstat mimo oficiální proud českého volejbalového hnutí. To nejpodstatnější z této diskuse v upravené formě pro psaný text vám zde nabízím (obsahy výpovědí jednotlivých diskutujících jsou nezměněny):

Přihrávka prsty je novým prvkem, který jsem já jako hráč nezažil. Za nás byl někdy problém čistě přijmout bagrem natož prsty. S uvolněním čistoty prvního dotyku se objevila cesta, jak zpracovávat nepříjemné plachtící podání a jeho modernější podobu skákané plachtící podání. Přes velký rozvoj smečovaného podání má „plachta“ a zvláště naskočená své místo mezi různými druhy podání. Moje zkušenost s různými družstvy, ať už mezinárodní úrovně, nebo i naší extraligy či extraligy juniorů jsou smíšené, nicméně mohu konstatovat, že přijímat prsty je správná reakce buď na stále vysoké množství chyb v příjmu plachty bagrem či na eliminování naskočené plachty, která se v poslední době vyvinula a znamená často velké nebezpečí. Má jiný let a úhel dopadu na ruce přijímače. Problém tedy asi není, zdai přijímat prsty, ale naučit se přijímat tak, aby přihrávka prsty byla rovnocenná s příjmem bagrem. Viděl jsem hrát juniory Itálie a jejich libero přijímalo prsty technicky stejně dobře jako spodem, mám na mysli především křivku letu míče, výšku, rotaci. Ti moji hráči s tím mají stále potíže. Míč jim po přihrávce zběsile rotuje, a často je letová křivka plochá a nízká. Směřuje sice směrem k síti, ale mimo ideální prostor nahrávky. Často se stává, že míč přejde přes prsty nebo hráč špatně odhadne let míče a míč pak vlastně hodí. Rozhodčí tuto nedokonalost často posuzují jako chybu. Celý problém příjmu prsty je samozřejmě v pohybu nohou, to znamená, jestli hráč najde optimální setkání s míčem, a dalším faktorem je pak prstová technika hráče. (Zach).

Souhlasím s tím, že je nutné mít hlavně pevné prsty, je třeba je posilovat ať už častým drajvováním nebo speciálně. Míč by neměl být potažen (jak to někteří hráči dělají), ale odbit, pouze protipohybem pevného košíčku (Palinek).

Z hlediska fyzikálního se jedná těžko o protipohyb, vzhledem k rychlosti letu míče jde stále o tlumení. Jinak s vámi souhlasím. Zdá se, že přihrávka prsty není žádné okrajové téma, kdy je podle vás dobré začít s nácvikem? (Haník)

Myslím, že někdy v pozdním žákovském věku hráče od této herní činnosti zbytečně odstavujeme a cíleně ji netrénujeme. Pokud však chceme přijímat prsty rovnocenně bagrové technice, musí se toto odbití už v tomto věku cíleně rozvíjet. Velkou výhodou je, že se odbíjení prsty věkem zlepšuje (Zach).

Delší dobu sleduji rozcvičování hráčů před zápasy a hlavně u žen se mi zdá, že nemají sílu v prstech a nejsou schopny odbít míč na vzdálenost šířky hřiště. Stejně tak jsme viděl několik zápasů juniorů a výsledek byl stejný, jejich rozcvičení bylo na vzdálenost několika metrů (mám na mysli hru prsty). Není tady rovněž "zakopaný pes", že jim chybí jednak síla a na druhé straně jim přebývá "lenosti" při pohybu pod míč? Většina míčů jdoucí mimo osu těla je pak odbíjena bagrem a není cíleně rozvíjena přihrávky prsty. Není problém dále v kombinací plážového a šestkového volejbalu, kde se už nyní v českých podmínkách „plážáku“ nehraje prsty a potom se to následně přenáší do šestek? (webový autor pod šifrou Honza).

Sámi vidíte, že příčin je více. Všechny, které byly jmenovány více či méně zapříčiňují neuspokojivý stav přihrávky prsty. Z hlediska techniky však za hlavní problém pokládám činnost nohou. Na rozdíl od přihrávky smečovaného podání, která je realizována bez lokomoce, pouze úpravou postoje a hlavní důraz je soustředěn na rychlé pohyby paží a trupu, je pro přihrávku plachtícího podání prsty třeba rychlé a účelné práce nohou. Pokud je podání rychlé a nízko nad sítí, mívají hráči problémy s "hloubkou" výchozího postavení (Haník).

Já jsem si zase všiml, že právě odlišnost letové dráhy plachtícího podání, dělá některým hráčům problémy (Pavel Řezníček).

Myslím, že tady moc pláčeme nad chybami, pojďme si shrnout alespoň klíčové body správné techniky přihrávky prsty (Haník).

Souhlasím. Proti plachtícímu podání je třeba udělat malý výpad, aby tělo vytvořilo efektivnější „pružinu“ (Pavel Řezníček)

Ale zároveň, aby mohlo se tělo dostalo míči do cesty a mohlo dojít k aktu tlumení. V první řadě na rozdíl od nahrávky musíme při tlumení prudce letícího míče pomoci i dlaněmi, které se zapojují společně s prsty. Další rozdíl od nahrávky je v tom, že poloha paží musí umožnit vstřebání energie míče do celého těla a s tím souvisí postoj více na patách (ZH).

Někdy se objeví i přihrávka ve výskoku či v poskoku. Důležité ovšem rovněž je naučit hráče rozlišovat, kdy je jaká technika vhodná (webový autor pod šifrou Petr).

A já bych ještě poznamenal, že opakování základních i těch nejjednodušších činností je trvalý proces a nelze jej nikdy považovat za ukončený. Nezvládnuté základy podrazí člověku nohy vždy ve chvíli, když nejméně potřebuje (webový autor pod šifrou BigCoach).

Souhlasím s tím, že příjem prsty ja samozřejmě v nohou, ale přihrávat prsty se dá, a mělo by se umět, i v pádu. Jen je důležité dostat míč ruce a hlavu do jedné osy. Mimo tuhle osu to považuji už za obranný úder a v něm se pak dotýkají míče i dlaně. Při příjmu "drží" míč(při dotyku jej pevně uchopí a vymrští, ale nemyslím tím, že by jej měli tahat,v okamžiku úderu prsty musí míč naprosto pevně "držet") jen prsty a ty hráči, kteří míč "obalí" všemi prsty dokáží takto přijímat. Při příjmu bagrem míč tak jako tak odrazíte u příjmu prsty tato možnost není a musíte míč donutit změnit směr, zbavit ho energie a dát mu novou, která ho dopraví k nahrávači... V obranném zákroku nastavíte dlaně a míč odrazíte (Petr Hodan).

Zajímalo by mě, jak se na příjem prsty divá Petr Juda.Mám na mysli karpální kanály (webový autor pod šifrou BigCoach).

Karpální tunel je část zápěstí, kudy prochází nervus medianus. Při příjmu prsty i v celé ploše prstů zápěstí nijak netrpí, takže nerv není ohrožen. Ten bývá utlačován např. při přímém tlaku na volární část zápěstí (tedy tu, kde je i dlaň ruky) např. při práci se sbíječkou, při používání francouzských holí. Anebo při plném ohnutí zápěstí dozadu (dorsální flexe) a i to je celkem diskutabilní. Takže shrnuto příjem prsty nemá přímý vliv na karpální tunely. (Petr Juda)

Pro zásadní rozdíly v obou odbitích bych navrhoval, rozlišit na odbití prsty (nahrávka, přihrávka volně letícího míče, útok prsty atd.) a přihrávku vrchem prudce letícího míče. Podmínkou je nejen síla rukou, ale i síla nohou. Zaujetí a výdrže v nejrůznějších polohách a úhlech vyžadují značné nároky na sílu (hlavně statickou) dolních končetin (Aleš Novák).

Můžete navázat v metodické klubovně …

PaedDr. Zdeněk Haník PhD., vedoucí Metodického úseku ČVS

(foto: David Pankiv)

1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6

Článek vložil: hanikz

Poslat článek mailem
Tiskni článek