Bára Hermannová a Martina Bonnerová ovládly turnaj Světové série v Mangaungu a získaly první zlaté medaile

ROZHOVOR - Nedělní finále turnaje Mangaung Open patřilo zcela zaslouženě českým beachvolejbalistkám Báře Hermannové a Martině Bonnerové, jenž si z Jihoafrické republiky odvážely historicky první zlatou medaili ze Světové série. České reprezentantky ve finále porazily Japonky Takemi Nishiboriovou a Sayaku Mizoeovou 2:0 (15, 17). Na posledním turnaji letošního ročníku Světové serie FIVB dosáhly životního úspěchu a posunuly se na 26. místo světového žebříčku.

Můžete prozradit bezprostřední pocity, které vás po vítězství v jihoafrickém Mangaungu zaplavily?

Bára: Byl to nádherný pocit. Všechno nám ve finálovém zápase vycházelo, taktika od Martina Tichého fungovala skvěle a Japonky nekladly velký odpor, takže jsme si ten zápas užívaly. Mnohem víc radostných emocí z nás ale vycházelo už po semifinálovém utkání s Američankami, kdy jsme si po prvním prohraném setu vytvořily až šesti bodový náskok v setu druhém, který jsme ale s vývojem hry postupně ztácely. Nakonec z toho byla napínavá koncovka, ve které jsme odvrátily dva mečboly a povedlo se nám vyhrát. To nás vyhecovalo a ve třetím setu jsme zatly zuby a vydaly ze sebe vše, co šlo. Byl to nejnáročější zápas jak fyzicky, tak psychicky. Poprvé jsme se dostaly do finále. Ovládla mě radost, slzy štěstí, běhal mi mráz po zádech, třásly se mi ruce a nevěděla jsem, co říct.
Martina: Já jsem si to po skončení zápasu ještě ani neuvědomovala, že jsme celý turnaj vyhrály :-) Byla jsem soustředěná a vtáhnutá do hry dokud nespadl poslední míč na zem. Každopádně, když jsem si to potom začala uvědomovat, tak to byl neskutečně skvělý pocit. Cítila jsem úlevu, že jsme to zvládly a měla jsem radost, že jsme si celý turnaj užily.


Byla příprava na tento turnaj Světového okruhu něčím výjimečná? Jak dlouho jste se připravovaly?

Bára: Neřekla bych, že byla vyjímečná nebo odlišná od těch předchozích. Připravovaly jsme se přibližně 3 týdny, kdy jsme trénovaly v Praze v hale. Jako protihráče jsme měly našeho trenéra a často i mladšího beachvolejbalistu Dominika Samce, kterého Márty taky trénuje. Kondiční trénink nám dělá Tomáš Zumr na Hamru v Záběhlicích, kde jsme se s ním potkávaly tak často, jak to bylo nutné a potřeba. Před turnajem v Mangaungu jsme letěly na pár dní do Kapského města, kde jsme se snažily zvyknout si na venkovní podmínky, teplé počasí a vítr. Já jsem před odletem onemocněla, takže jsem se necítila úplně plná sil, ale s odletem do teplých krajů jsem je začala opět nabírat.
Martina: Když jsme se rozhodovaly, že do Afriky pojedeme hrát, tak jsme chtěly potrénovat alespoň pár dní někde v teple, abychom se aklimatizovaly na teplo a připravily se na hru venku. A jelikož jsme v Jižní Africe byly už dvakrát na soustředění a Kapské město milujeme, tak byla naše volba jasná. Tento turnaj byl jiný především tím, že s námi poprvé jel náš nový trenér Martin Tichý a i díky tomu jsme se mohly připravit pár dní v Kapském městě.


Je nyní sen o startu na Olympijských hrách 2016 v Riu o něco reálnější?

Bára: Kvalifikovat se na Olympiádu bude pro nás dost náročné a bude záležet až na výsledcích z následujících dvou sezon, takže se to říct nedá. Každopádně nám těch 500 bodů za 1. místo pomůže poskočit ve světovém žebříčku směrem nahoru, tím pádem i v soutěži.
Martina: O Riu je předčasné mluvit, je před námi spousta práce. Pro nás je momentálně reálná hlavní soutěž na světovce, to  byl náš cíl pro letošní rok


Jste druhým českým párem v historii, který ovládl turnaj Světového okruhu. Čekaly jste tak vynikající závěr roku 2014?

Bára: Ani náhodou. Jelikož jsem byla před turnajem nemocná, necítila jsem se v dobré kondici a na písku jsem se často vztekala, že mi to nejde tak, jak bych chtěla. Cílem bylo obhájit potřetí za sebou 5. místo a když se povede dostat se do semifinále, tak to bude úžásný bonus. Martin Tichý nám před turnajem řekl, ať si na papír napíšeme: ,,Věřím, že z Afriky dovezeme nějakou medaili." Byla to jen pomůcka připustit si, že tam ta šance bude. Samozřejmě jsme taky říkali, že ty přihlášené týmy jsou velice vyrovnané a může se stát, že pojedeme domů například s devátým místem. Naštěstí se nestalo a tuhle poznámku si na nástěnce ještě nějakou chvíli nechám.
Martina: Zlatou medaili jsme nečekaly, ale během letošní sezony se nám podařilo potrápit několik týmů ze světové desítky. Pro nás byla super ta pátá místa, v Argentině jsme se cítily na semifinále, ale bohužel jsme se ve čtvrtfinále potkaly s Larisou.

 
Jak naložíte s finanční výhrou za první místo (243 tisíc korun), které jste v jihoafrickém Mangaungu vyhrály?

Peníze použijeme na trenéra. V Mangaungu jsme si vyzkoušely jaké to je, nemuset se o nic starat, jen se soustředit na hru a mít s sebou svoje zázemí. To si přejeme už dlouho, ale neměly jsme tolik peněz.

 
Na turnaj s vámi letěl jako trenér Martin Tichý, jak vznikla vaše spolupráce? A jak dlouho spolu spolupracujete?

Bára: Martinovi jsem jen z legrace řekla už letos v létě na světovce v Klagenfurtu, kde jsme byli na společné večeři, jestli by nás nechtěl trénovat. Chvíli jsme se tomu zasmáli, a potom tohle téma úplně přešli. Zpětně jsem se potom dověděla, že ho tahle nabídka zaujala a bral by to jako velkou výzvu, kdyby jsme se opravdu domluvili. Po Mistrovství republiky jsme ho kontaktovaly a domluvili si schůzku, ze které pak vznikla naše spolupráce. S Mártym tedy spolupracujeme od září.


Máte v plánu s Martinem Tichým spolupracovat i nadále? Nebo dokonce rozšířit realizační tým?

Bára: Ano, máme v plánu pokračovat i nadále. Už teď nás straší, jak náročné bude zimní soustředění na horách atd. Vypadá to, že i on s námi počítá.
Martina: S Martinem budeme spolupracovat i v příští sezoně a moc se na to těšíme. V realizačním týmu změny nechystáme. Psycholožka Veronika Baláková i kondiční trenér Tomáš Zumr s námi udělali kus práce a ostatní organizační a sponzorské záležitosti zajišťují rodiče Martiny (a ty taky měnit nebudeme :)


Prozradíte plány a ambice vaší beachvolejbalové dvojice v roce 2015?

Teprve teď jsme skončily sezonu 2014 a máme do půlky ledna beachvolejbalovou pauzu. Po Novém roce máme v plánu schůzku, kde se domluvíme, jak bude vypadat příprava a cíle v roce 2015. Jedním z cílů bude dostat se na Mistrovství světa a dostat se do hlavní soutěžě Světové série.


Které beachvolejbalové kurty v České republice rády navštěvujete a dobře se vám tam hraje?

Super zázemí máme na Hamru v Záběhlicích a jsme za to moc vděčné. Máme tam díky majitelům areálu skvělé podmínky pro trénink na písku i v posilovně. Nově teď chodíme i na Pankrác za Mártym.


Jaký je váš společný beachvolejbalový sen?

Martina: Beachvolejbalový sen mám a často si o něm sním...
Bára: Jako profi sportovec si nejde nepřát dostat se na Olympijské hry. Já bych tam hrozně moc chtěla, ale ne jen sportovně se zúčastnit, ale taky předvést pěkný beachvolejbal a dosáhnout co nejlepšího výsledku. Pak mám ještě několik beachových snů, ale ty si nechám pro sebe. Až se jednou třeba vyplní, tak Vám to povím :)

Autor: Blanka Popelková