Obrovská zkušenost i hra v rozbouřeném kotli, Maki s Bárou hodnotí olympiádu

Čerstvé účastnice letošních Olympijských her v Riu de Janeiru Markéta Sluková a Barbora Hermannová dnes před polednem, společně s koučem Simonem Nauschem, přistály na pražském letišti Václava Havla, kde je čekali zástupci Českého volejbalového svazu i  několik desítek fanoušků, toužících po podpisu či společné fotografii. Přímo z letiště vám přinášíme aktuální rozhovor s našimi olympioničkami.

Vítejte v České republice, jaké jsou vaše pocity čerstvě po přistání?

„Děkujeme za přivítání! Cesta je za námi, zvládly jsme ji, naštěstí jsme se i dobře v letadle vyspaly a teď nás čeká rychlé vybalování a vyprání a zítra opět vyrážíme do Spojených států na závěrečný Grand Slam. Zkrátka bude to taková rychlovka, ale my jsme na to už poměrně zvyklé.“

Vraťme se ještě k olympiádě. Podařil se postup ze skupiny, což byl jeden z hlavních cílů na turnaji, co říkáte na jednotlivé zápasy? Jak byste zpětně zhodnotily úvodní duel olympijských her proti domácí dvojici Agathě a Barbaře?

„Musíme říci, že jsme za postup ze skupiny hrozně rády, rozhodl poslední zápas, zvládly jsme ho. Samozřejmě by bylo skvělé, kdybychom vyhrály i zápas proti Brazilkám, tam chybělo kousek, na druhou stranu je to vynikající tým a nám se vymstilo malé zaváhání ve třetím setu. Myslíme si ale, že se nemáme za co stydět, že jsme předvedly hezký volejbal, byly tam i super momenty, na druhou stranu i chvíle, ve kterých jsme nehrály úplně stabilně. Los byl jaký byl, i Rusky (Birlova/Ukolova – vyřadily Češky - pozn. red.) hrály moc dobře a nakonec skončily i na výborném pátém místě. Když zohledníme okolnosti, za jakých jsme na šampionát postoupily, myslíme si, že můžeme být spokojeny.“

Holky, co říkáte na atmosféru v Riu. Jak se vám hrálo před plným stadionem rozvášněných Brazilců?

„Byla to pro nás obrovská zkušenost, zvláště v první zápase proti Brazilkám, kdy nás de facto hodili do brazilského rozbouřeného kotle. Pro domácí hráče byla podpora fanoušků jistě příjemná, zahraniční  to naopak neměli vůbec jednoduché. Mnohdy jsme se na hřišti téměř neslyšely. Bylo to ale pro všechny, kteří hráli proti Brazilcům, stejné. Bylo to ostatně viděli i v jiných sportech. Brazilci jsou zkrátka temperamentní a určitě chtěli především podpořit své hráče, na druhou stranu si nemyslíme, že byly některé jejich reakce na olympiádě až v takové míře zapotřebí.“

Rio znáte i z dalších turnajů, v čem bylo to olympijské jiné?

„V Riu jsme byly asi půl rok nazpátek na Grand Slamu, stadion byl úplně na stejném místě, takže to vlastně byla taková generálka. Nyní vše bylo samozřejmě takové velkolepější, větší, honosnější, všude byly vidět nápisy a lidé tam tím zkrátka žili.“

Pokud jste se chtěly v klíčových chvílích koncentrovat, trochu více se soustředit sami na sebe, měly jste nějaké své místo, kam bylo možné se „odklidit“, probrat v poklidu taktiku a podobně?

„Tak z počátku jsme v Riu bydlely v olympijské vesnici, kde jsme postupně nabíraly takovou prvotní olympijskou zkušenost. Musím říci, že toto místo na nás působilo trochu hekticky, všude bylo velké množství lidí, jídelna byla obrovská, takže moc klidu tam nebylo. Když nám začínala soutěž, tak jsme se přesunuly přímo na Copacabanu, kde jsme již měly svůj klid. Byly jsme blízko od kurtů, kam jsme se mohly kdykoliv zajít podívat, kdykoliv si zatrénovat a když jsme potřebovaly klid, zalezly jsme si do pokoje a koncentrovaly se."

Jaké máte plány v následujících týdnech?

„Opravdu jsme tu jen na chvilku, už zítra odlétáme do Los Angeles, kde se z důvodu zrušení závěrečného Grand Slamu v Mexiku koná poslední turnaj sezóny. Už se na něj těšíme a doufáme v nějaký dobrý výsledek na závěr sezóny."

Tak ať se turnaj vydaří!

"Děkujeme..."

Autor: Mgr. Michal Mezera, foto: Mgr. Michal Mezera