10.1.2016

Stalo se před lety se šestkou na konci

Již potřetí věnujeme začátek nového roku ohlédnutí za uplynulými dekádami naší volejbalové historie. Připomeňme, co významného či mimořádného se událo v našem volejbalu v letech se šestkou na konci. Dozvíte se mnoho zajímavostí, jak ze světa reprezentačního volejbalu, tak z oblasti klubové či beachvolejbalové.

1926_Sokol_Kromeriz

 První titul Přeborníka ČOS získali odbíjenkáři Sokola Kroměříž
v roce 1926 na hrách VIII. Všesokolského sletu v Praze v sestavě (zleva): Miloš Pechtor,
Vladimír Čermák, Jaroslav Kozlík, Josef Zapletal, Josef Breitenbacher a Alois Vaněk.

... před 90 roky:

V roce 1926 vzala volejbal na milost Československá obec sokolská, sportovním hrám obecně nepříliš nakloněná. Poprvé byl zařazen do programu VIII. Všesokolského sletu, a to rovnou ve všech kategoriích (mužů, žen a dorostu). K tomu je třeba dodat, že ČVBS v této době pořádal republiková mistrovství ve volejbalu i basketbalu pouze v kategorii mužů. Zájem o účast sokolských volejbalistů na sletových hrách předčil všechna očekávání, a to především v kategorii žen a dorostenek. V obou se přihlásilo po 22 družstvech a startovní pole doplnilo 8 týmů mužů a 6 týmů dorostenců. Největší úspěch zaznamenali Sokolové z Kroměříže ziskem 3 přebornických titulů: v kategorii žen zvítězily před Sokolem Brno I. a pražským Sokolem Dejvice, v kategorii mužů před Sokolem Klatovy a Sokolem Pražským a v kategorii dorostenců před Sokolem Brno I. a Sokolem Rakovník. Pouze v kategorii dorostenek se z titulu radovala děvčata Sokola Znojmo, za kterými skončily hráčky Sokola Brno I. a Sokola Benešov. Ve sletové kronice je volejbal uváděn ještě jako „podbíjená“, ale v krátké době se v sokolstvu zabydlel natrvalo název odbíjená. Z volejbalové kroniky Sokola Kroměříž známe i jednu kuriozitu: účastníci sletové premiéry volejbalu byli nejdříve „přezkoušeni“ z předepsané gymnastické sestavy prostných a nářaďových cvičení a teprve potom připuštěni ke hře samotné.

Ve svazovém mistrovství republiky titul z roku 1925 obhájili volejbalisté pražského Všesportovního vysokoškolského klubu (VVK) před Strakovou akademií a Sokolem Kroměříž. Ten potvrdil své kvality i mezi tehdy dominantními celky pražských vysokoškoláků.

... před 80 roky:

V roce 1936 se uskutečnil I. ročník Trampské volleyballové ligy (TVL), která nahradila Mistrovství trampských osad, pořádaná od roku 1931 Unií trampských osad a klubů. Dlouhodobou soutěž začal organizovat spolek stejného názvu a zkratky, ustavený v roce 1935 v Praze. V roce 1936 se stal spolek TVL součástí ČVBS, kterému vstupem několika desítek osadních družstev mužů (převážně z rekreačních oblastí v okolí Prahy) významně narostla členská základna. Do úvodního ročníku TVL v roce 1936 se přihlásilo 16 osadních a skautských družstev, byla sehrána kvalifikace systémem každé s každým (což představovalo 120 zápasů, hraných formou několika turnajů) a nejlepší dvanáctka si vybojovala účast v I. trampské lize. Zbývající družstva vytvořila základ II. trampské ligy, ve které se na základě nových přihlášek sešlo nakonec také 12 týmů. Konečné pořadí premiéry I. trampské ligy bylo následující: Tuláci, Amarillo, Montana Berounka, 24. oddíl Old Scautů Yena, 44. oddíl Old Scautů Jizera, Dvě Řeky, Spojené osady Podolí, Kozáci, 27. oddíl Old Scautů Bardi, Klub táborníků Karlín, Libřický osadní klub a Minok. Poslední trojice sestoupila do II. ligy a nahradily ji nejlepší tři druholigové týmy - Montana Sázava, Rokoska a Ervet. Trampská liga zanikla po roce 1940, když ji postihl stejný osud jako SOKOL a další nacisty zakázané spolky a akce.

Ve svazovém mistrovství republiky mužů v roce 1936 zvítězil potřetí a naposledy Sokol Kroměříž, v ženách třetí titul v řadě vybojovaly volejbalistky Sokola Plzeň I.

1936_Sokol_Plzen

Deset let (1934-1943) dominovaly Přeborům ČOS a svazovým mistrovstvím republiky „neporazitelné“ volejbalistky Sokola Plzeň I. (za války pod hlavičkou Viktorie Plzeň)
Na snímku z roku 1936 zleva: V. Votrubcová, Heinová, Machotková, Winterová, Faustusová, Divišová a O. Votrubcová.

... před 70 roky:

V lednu 1946 absolvovali na pozvání AZS Varšava basketbalisté a volejbalisté pražské Sparty zájezd do rozbombardované polské metropole, ze kterého se volejbalisté vrátili s bilancí 6 výher a jedné porážky. V rámci zájezdu došlo k setkání a dohodě předsedy ČVBS V. Jeřábka s předsedou polského svazu R. Wirszyllem o obnovení společných předválečných aktivit obou svazů k založení mezinárodní volejbalové federace. V březnu 1946 došlo rozhodnutím valné hromady ČVBS k rozdělení společného svazu a ustavení samostatného Českého volleyballového svazu s prvním sídlem v Legerově ulici. Do čela ČVS byli zvoleni: předsedou J. Havel (bez klubové příslušnosti), místopředsedy V. Garlík (Sokol Přerov) a O. Koutský (Sokol Pardubice I.), náčelníkem J. Štolc (STO Benešov) a jednatelem M. Pulkráb (SK Staropramen). Prvním úspěšným krokem bylo uzavření dohody se slovenským svazem a vznik prozatímního Československého volleyballového ústředí, ve kterém slovenský svaz zastupovali A. Chovanec a J. Kapusta. V srpnu 1946 bylo v Praze na hřišti Sokola Královské Vinohrady sehráno první poválečné mezistátní utkání mužů ČSR - Francie (3:0) a stalo se mimořádnou společenskou událostí. Přeplněné a policejně uzavřené hlediště pojmulo 5 tisíc diváků (víc se tam nevešlo) a na přilehlém návrší se tísnily další stovky zájemců. V předvečer zápasu (26. srpna) došlo k památné schůzce zástupců volejbalových svazů ČSR, Francie a Polska v zasedací síni smíchovského Staropramenu, při které jejich předsedové J. Havel, P. Libaud a R. Wirszyllo podepsali dohodu o svolání ustavujícího kongresu FIVB o rok později v Paříži.

Ve svazovém mistrovství republiky 1946 získali tituly a medaile v mužích SK Židenice Brno, Sokol Pardubice I. a SK Slavia Praha, v ženách SK Zaměstnanci města Prahy, PVK Radbuza Plzeň a Sokol Slezská Ostrava.

1946_CSR_Francie

Volejbalisté ČSR při nástupu a představení divákům před utkáním s Francií v srpnu 1946
Zleva kouč Antonín Procházka, hráči O. Rybáček, M. Vondřich, Z. Beneš, Z. Chlup, J. Češpiva,
M. Valenta, L. Horák, J. Svoboda, J. Reicho, kapitán O. Koutský a svazový náčelník Jan Štolc.

... před 60 roky:

V září 1956 hostila Paříž Mistrovství světa mužů a žen. A padly rekordy v účasti: v kategorii mužů startovalo 24 a v kategorii žen 17 družstev. Herní program byl velice náročný - do finále postoupilo v obou kategoriích ze základních skupin po 10 týmech, která se utkala systémem každé s každým o konečné pořadí a medaile. Naši muži porazili své největší rivaly (SSSR, Rumunsko a Bulharsko) po boji 3:2 a bez jediné prohry vybojovali pro ČSR první titul Mistrů světa. A s ním ještě trojici individuálních ocenění: Josef Musil byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje, Josef Tesař nejlepším smečařem a Karel Paulus nejlepším hráčem v poli. Ženy nesplnily očekávání (vyvolané ziskem zlatých medailí na ME 1955 v Bukurešti) a navíc měly smůlu. Řídící jury změnila v průběhu šampionátu regule: v případě rovnosti bodů dvou týmů rozhodoval o jejich pořadí výsledek vzájemného utkání a nikoliv lepší poměr setů ze všech finálových zápasů, jak tomu bylo dosud. Naše deníky již oslavovaly bronzové medaili žen s konečnou tabulkou, ve které figurovaly na 3. místě (6 bodů, sety 22:10) a za nimi čtvrté Polky (také 6 bodů, ale sety 22:13). Bohužel, právě s Polkami naše ženy prohrály 2:3 a tak na ně po zmíněném rozhodnutí direktoriátu zbyly jenom „bramborové“ medaile.

V domácí nejvyšší soutěži (již I. celostátní lize) získaly v mužích medaile týmy v pořadí: Slavia VŠ Praha, ÚDA Praha a RH Praha, v ženách: ÚDA Praha, Tatran Valašské Meziříčí a Slavoj Praha.

MS_CSR_Pariz

Jedna z mála zachovaných fotografií kompletního celku ČSR - Mistrů světa z Paříže 1956
Zleva stojí první trenér Josef Kozák, J. Brož, Purnoch, Tesař, Láznička, Musil, druhý trenér Jaroslav Fučík, Golian a K. Brož, v podřepu zleva lékař Josef Chrástek, Schwarzkopf, Malý, Synovec, Paulus a Paldus.

... před 50 roky:

Nejvýznamnější volejbalovou událostí roku 1966 se stalo Mistrovství světa mužů v Praze. Poprvé odděleně od MS žen a poprvé s kvalifikacemi o účast na závěrečném turnaji, omezeném počtem 22 družstev. Od našeho zisku titulu Mistrů světa v Paříži uběhlo 10 let, šampionát hráli naši volejbalisté před domácím publikem a tak není divu, že trenéři Václav Matiášek a Oldřich Kaplan již v předchozím roce naordinovali týmu více jak dvacítku zápasů vesměs s kvalitními zahraničními soupeři. Musela se také najít náhrada za Karla Pauluse (který zanechal závodní činnosti) a bylo třeba přemluvit Josefa Musila, aby se do reprezentačního dresu po roční přestávce vrátil. Šampionát probíhal v Praze v nové Sportovní hale holešovického Parku kultury a oddechu J. Fučíka, dále v Nitře, Jihlavě a Českých Budějovicích. Naši hráči prošli pražskou základní skupinou bez větších problémů a první velkou překážkou ve finálové skupině se stali Sověti. Výsledek byl dlouho na vážkách, ale bylo to znovu nasazení, bojovnost a touha po vítězství, které daly československému celku v pátém setu křídla a převahu. Po vítězném duelu 3:2 se Sověty nás čekala ještě nebezpečná družstva Rumunska, Bulharska, NDR a Japonska, ovšem těžko zastavit rozjetý vlak, povzbuzovaný tehdy celým národem. A kdo se nedostal do hlediště, držel palce u televizních obrazovek. Již po výhře nad Němci se mohl fanoušek radovat - titul zůstává doma! Nic na tom nezměnila ani porážka 2:3 s Japonskem v závěrečném střetnutí. Kromě zlatých medailí znamenalo vítězství také přímý postup volejbalistů na OH 1968. MS žen v roce 1966 bylo přiděleno Peru, naše hráčky se na něj nekvalifikovaly. Peruánský volejbalový svaz svou kandidaturu však odvolal, vzdalo to i „náhradní“ Mexiko a FIVB byla nakonec ráda, když se pořadatelství ujalo Japonsko - ale s podmínkou odkladu na rok 1967.

V domácí I. lize získali svůj první titul volejbalisté RH Praha před Duklou Kolín a Spartakem Brno ZJŠ, v ženách rovněž první titul vybojovala Slávia Bratislava před Jiskrou Jablonec a pražským Tatranem Střešovice.

Mistři světa 1966 v pražské Sportovní hale s trofejemi po vyhlášení vítězů
Nahoře zleva první trenér V. Matiášek, Šmídl, Petlák, Groessl, Mozr, Smolka, Musil a druhý trenér O. Kaplan, dole zleva Golian, Koudelka, Schenk, Kop, Labuda a Perušič.

... před 40 roky:

Stěžejní volejbalovou akcí roku 1976 se stal olympijský turnaj v Montrealu, na které se sítem kvalifikací probojovali pouze naši muži. Kuriozitou se ještě před odletem stalo vyřazení druhého trenéra Evžena Kroba z olympijské výpravy, přestože již měl na míru ušité gala-oblečení. V naší olympijské výpravě chyběla místa pro některé z funkcionářů ČOV a tak to odnesli volejbalisté a zřejmě i některý z dalších sportů. Na turnaji se náš tým dostal do první skupiny společně s Kanadou, Kubou, Polskem, Jižní Koreou a do bojů o medaile postupovaly první dva celky. S Kanadou to bylo povinné vítězství (3:0), Kuba se ukázala jako nepřekonatelná (1:3) a přišel rozhodující zápas s Polskem. Mistři světa to s námi neměli lehké, první set jsme získali poměrem míčů 15:8, ale pak se vývoj zápasu otočil, když jsme ve 4. sadě nedokázali zúročit ani vedení 6:1 (konečný výsledek utkání 1:3). Další výhra nad Jižní Koreou (3:1) znamenala 3. místo ve skupině a účast v bojích „jen“ o 5. - 8. místo. Po výhře 3:0 nad Itálií jsme se znovu utkali s J. Koreou (která porazila Brazílii) a opakovaná výhra 3:1 znamenala konečné 5. místo. Trenér Petr Kop po návratu řekl novinářům: „Olympijský turnaj odhalil zcela jasně naši současnou výkonnost. Podle ní zatím jen těžko můžeme pomýšlet na první dvě místa ve světové soutěži! V nejbližší budoucnosti můžeme bojovat právě tak o třetí až šesté místo. To je asi v našich možnostech. Musíme být realističtí…“

V domácí extralize mužů (hrané již systémem podzim - jaro) vybojovala v sezoně 1975/76 titul Dukla Liberec před RH Praha a Aerem Odolena Voda. V ženách Slávia UK Bratislava před RH Praha a Tatranem Střešovice. Bratislavské vysokoškolačky získaly současně prvenství v druhé nejprestižnější evropské pohárové soutěži - v Poháru vítězů poháru.

1976_CSR_Montreal

Naši volejbalisté v Montrealu 1976 ve chvílích volna
O zábradlí vlevo se opírá Mikunda a na schodech zdola nahoru sedí Pipa, Šlambor, Řeřábek, hosteska a Koudelka, napravo dole trenér Petr Kop. Nad ním před zábradlím stojí Petlák a Nekola, za zábradlím odshora dolů Stančo, Lenert, Penc, Vondrka a Tomáš.
Je to jediný snímek našeho týmu z OH 1976, který se podařilo dohledat.

... před 30 roky:

V roce 1986 bojovali muži o světový primát ve Francii a ženy na domácí půdě. První utkání mužů proti Bulharsku považovali trenéři Karel Láznička a Miroslav Nekola za klíčové. V Clermont-Ferrand však hráči nevkročili do turnaje nejlépe a odešli poraženi 0:3, přestože ve druhé sadě bylo vítězství na dosah (vedli jsme 8:2 a 10:5, prohrávali 11:14, stav srovnali a měli 6 nevyužitých setbolů!). Stejně tak dopadlo druhé utkání s Brazilci (0:3) a výhra 3:0 nad Egyptem znamenala pokračování v bojích mezi třetími týmy ze skupin v Toulouse. Také zde úvodní duel s Francií naši nezvládli (0:3) a dvě výhry 3:0 (s ČLR a Itálií) je posunuly do bojů o 5. - 8. místo. V těch jsme podlehli Kubě (1:3) a Argentině (0:3) a skončili osmí. Výsledky naznačily, že na umístění mezi světovou elitou již nemáme. Osmá příčka však měla jeden klad - znamenala přímý postup na další MS! Šampionát žen se stal svátkem pro domácí fanoušky - vidět na vlastní oči nejlepší světová družstva se nepodaří každý den. Utkání kvalifikačních skupin se hrála v Plzni, Brně, Olomouci a Žilině, semifinálová v Ostravě a Praze, kde turnaj vyvrcholil finálovými zápasy o medaile. V našem týmu, vedeném trenérskou dvojicí Vladimír Hančík - Richard Bönisch, panovala nálada, která hodně slibovala. Mluvilo se převážně o prvním utkání s Bulharskem, které mělo naše ambice potvrdit. Nestalo se tak, v Žilině naše hráčky podlehly 2:3 a výsledek oplakaly. Do rozhodujícího pátého setu šly odhodlaně, když po prvních dvou prohraných setech (v prvním vedly 14:11 a nevyužily 7 setbolů!) dokázaly stav utkání vyrovnat, ale potvrdila se známá volejbalová pravda - ve vyrovnaném střetnutí se těžko vyhrávají tři sety za sebou. Utkání s Kanadou byla snadná záležitost (3:0), ovšem hráčky Jižní Koreje byly nad jejich síly (0:3). Postup mezi tucet týmů, které ještě soupeřily o medaile, již moc nesliboval. Po dalších prohrách s exotickými soupeřkami z Peru, Brazílie, Kuby a USA zbylo na domácí výběr jen 11. místo a v duši všech obrovské zklamání. To se ale nevyhnulo ani dalším evropským celkům, z nichž nejlépe dopadly čtvrté volejbalistky NDR, Sovětky skončily šesté a Italky deváté! O medaile se podělily Číňanky, Kubánky a Peruánky.

Připomeňme ještě konečné pořadí domácí extraligy v sezoně 1985/86: muži - RH Praha, Dukla Liberec a ČH Bratislava, ženy - RH Praha, Slávia UK Bratislava a Slavia Praha.

1986_CSR

Širší výběr mužů ČSSR v roce 1986
Zleva stojí: předseda svazu F. Pěnkava, první trenér K. Láznička, lékař J. Pánek, Josef Novotný, Bláha, Krejčí, Kaláb, Mikyska, Barborka, Prieložný, druhý trenér M. Nekola a masér Z. Pousta.
V dřepu zleva: Chrtianský, Rajský, Šmíd, Rybníček, Jamka, Strumienský, Šomek a M. Černoušek.
Na ME ve Francii nestartovali Bláha, Prieložný a Strumienský.

... před 20 roky:

Olympijský rok 1996 se našich celků mužů a žen již dlouho netýkal. Předchozí výsledky je neopravňovaly ani ke vzdáleným myšlenkám na kvalifikaci. V Atlantě na prvním olympijském „beachi“ v historii se však objevil náš pár Michal Palinek - Marek Pakosta a jejich účast nebyla zdaleka jen symbolická: 13. místo mezi 24 nejlepšími páry světa byl vynikajícím úspěchem. Potřebný počet bodů pro účast na olympijském turnaji tento pár nasbíral na 9 turnajích světové série World Tour již v předchozím roce a do Atlanty je doprovázel prezident České asociace BV Ing. Milan Purnoch. Turnajová utkání se hrála pouze na jeden set s těmito výsledky našeho páru: ČR - Španělsko 15:11, Brazílie 6:15, Nizozemí 15:6 a Kanada 9:15.

Na šestkovém mistrovství ČR získalo titul v mužích Aero Odolena Voda před Setuzou Ústí n. L. a Duklou Liberec, v ženách UP Olomouc před pražským Olympem a brněnským Královým Polem.

1996_OH_Palinek_Pakosta

Michal Palinek a Marek Pakosta
při oddechovém čase jednoho z turnajových zápasů OH 1996 v Atlantě.

 ... před 10 roky:

Nejsledovanější akcí roku 2006 se stalo MS, na které se kvalifikovali pouze muži. U nich francouzského trenéra L. Tillie vystřídal Slovák Igor Prieložný - významná postava ještě československého volejbalu jako hráč, který získal trenérské zkušenosti v Německu a Polsku. Jako cíl dostal od svazu úkoly kvalifikovat se na další ME, uspět v novém ročníku Evropské ligy a především na MS v Japonsku (s cílovým pořadím do 8. místa). První dva úkoly družstvo nesplnilo (tj. na ME 2007 se nekvalifikovalo a nepostoupilo ani do závěrečné fáze EL 2006) a trenér Prieložný podal demisi. Svaz přijal „krizové řešení“, se smlouvou do konce roku k týmu přišel trenér Zdeněk Haník a s ním nový realizační tým. Do Japonska družstvo odletělo bez kapitána Jakuba Novotného, kterému účast znemožnilo italské angažmá. Družstvo mělo nelehkou skupinu, ve které splnilo povinnost výhrami nad Íránem a Venezuelou (dvakrát 3:0), ale již nestačilo na Itálii (0:3), USA a Bulharsko (oba zápasy 1:3). V dalším kole prohrálo s Francií, Brazílií (dvakrát 0:3) a s Kubou (1:3). Porazilo pak Německo (3:1), ale to skončilo ve čtvrtfinálové skupině před našim celkem, na který zbylo dělené 13. místo s Argentinou. Do funkce trenérky ženské reprezentace ČR angažoval svaz její bývalou dlouholetou hráčskou oporu Táňu Krempaskou, která se s hráčskou kariérou rozloučila v roce 2000 a své trenérské schopnosti prokázala v nejvyšší domácí soutěži u týmu Sokola Frýdek-Místek v letech 2003-2005. A již v roce 2006 si připsala první úspěchy: získala zpět hráčky, které v minulých letech reprezentovat již odmítaly, a nově sestavený tým se kvalifikoval na ME 2007. Výrazné mezinárodní úspěchy nezískaly ani naše beachvolejbalové páry. Na ME v nizozemském Haagu skončil pár Bíza - Kubala na 13. místě a bratři Benešové na 17. místě. Úspěšnější byly ženy: 5. místo obsadila Nakládalová s Tobiášovou, 9. místo Háječková s Novotnou.

Nejvyšší domácí soutěž šestek skončila s tímto konečným pořadím medailistů: muži - DHL Ostrava (druhý titul pro Ostravu po dlouhých 38 letech), volleyball cz. Odolena Voda a Dukla Liberec, ženy – Královo Pole, Slavia Praha a Olymp Praha.

2006_CR_Sirsi_vyber

Širší výběr mužů ČR na začátku sezony 2006
Přední řada zleva: manažér L. Vašina, hráči: Pláteník, Zapletal, Polanský, masérka E. Bartková, Obdržálek, Ticháček, D. Konečný a trenér I. Prieložný. Zadní řada zleva: Král, Staněk, Popelka, Štokr, M. Novotný, M. Lébl, Baránek a J. Novotný.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský

Krátké zprávyArchiv
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Saquarema (BRA) - kvalifikace

Schalk / Bourne (USA) – Trousil / Westphal 2:0 (21:13, 21:17)

 
1. liga mužů - finále

TJ Sokol Dobřichovice – TJ Slavia Hradec Králové 3:1 (20:25, 25:21, 25:23, 25:23), TJ Sokol Dobřichovice – TJ Slavia Hradec Králové 2:3 (22:25,...

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA)

Hermannová / Štochlová – Klinger D. / Klinger R. (AUT) 1:2 (21:23, 23:21, 13:15)

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA)

Ahtiainen / Lahti (FIN) – Hermannová / Štochlová 2:0 (kontumačně), Hermannová / Štochlová – Elize Maia / Thamela (BRA) 2:1 (21:14, 19:21, 16:14)

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA) - kvalifikace

Trousil / Westphal – Schalk / Bourne (USA) 0:2 (11:21, 16:21), Šépka / Sedlák – Ermacora / Waller (AUT) 0:2 (19:21, 19:21)

 
FIVB Beach Pro Tour Elite 16 – Dauhá (QAT)

čtvrtfinále: Mol / Sørum (NOR) – Perusič / Schweiner 2:1 (21:17, 23:21, 15:12)

Volejbal na facebooku
© ČVS 2015-2018