10.11.2005

Zásluha Československého volejbalu na založení FIVB

Vzpomínáme-li výročí organizovaného volejbalu na území České republiky, bylo by jistě správné připomenout si zásluhy našeho volejbalu na vytvoření předpokladů pro to, aby se tento sport stal dobře organizovaným mezinárodním sportem.

1947 přivítání na kongresu Paříž

Zastavme se proto u této historie, abychom viděli, jak k tomu došlo, co tomu předcházelo a jak to i pokračovalo. Vždyť mezinárodní sportovní styky ve volejbalu jsou velmi rozsáhlé a tento sport dnes patří mezi nejrozšířenější na světě, a na základě vzájemného osobního poznání mezi hráči hráčkami různých zemí přispívá k vzájemnému přátelskému porozumění mezi mladými lidmi a tím i k myšlence mírového soužití mezi národy.

Měl jsem to štěstí, že jsem měl příležotost seznámit se s prvopočátky snahy o vytvoření mezinárodní federace, a to z materiálů někdejšího předsedy Čs. volejbalového a basketbalového svazu - pana Václava Jeřábka, který byl naším vedoucím družstva volejbalu mužů v AC Sparta Praha, jehož jsem byl 10 let členem.
Z těchto pramenů vyplývá, že první pokus v tomto směru byl učiněn v roce 1931 předsedou polské volejbalové federace panem Chrapowskim při kongresu Mezinárodní federace házené ve Stockholmu, avšak nebylo dosaženo žádného pozitivního výsledku.
V roce 1936 při olympijských hrách v Berlíně byla při Mezinárodní federaci házené vytvořena samostatná komise pro volejbal. jejími členy byli: p. Myslowski a p. Wirszyllo (polsko), J. Brown (USA), karel hála (Československo), A. Klumberk (estonsko) a O. Naimer (Německo). příslušného jednání se již zúčastnili zástupci Evropy - Československo, Estonsko, Jugoslávie, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko, Turecko; Ameriky - Argentina, Brazílie, Kanada, Uruquay, USA; Asie - Čína, Filipíny, Japonsko, Mandžusko.
 
I přes toto skutečně početné zastoupení zemí z různých kontinentů nedošlo, žel, k dalšímu rozvoji myšlenky vytvořit Mezinárodní volejbalovou federaci, a to s ohledem na složitou politickou situaci a zejména na vypuknutí druhé světové války.
 
Až po jejím ukončení byly obnoveny mezinárodní sportovní styky a samozřejmě, že se zde prosadil i volejbal, tedy sport, který u nás v průběhu války dosáhl mimořádného rozšíření. Předpokladem pro to byla možnost poměrně jednoduchého vybavení pro hru a rovněž skutečnost, že jako kolektivní sport vytvářel předpoklady pro setkávání a styk mladých lidí na nejrůznějších sokolských, trampských i svazových turnaích.
 
A zase jsem měl to štěstí, že dalších akcí a jednání týkajících se založení mezinárodní volejbalové federace jsem se již mohl podílet aktivně. V lednu 1946 naše družstvo AC Sparta Praha podniklo zájezd do Polska společně s družstvem basketbalistů. Bylo to v době, kdy oba tyto sporty měly společný svaz, jehož předsedou byl právě V. Jeřábek - "táta" nás všech hráčů. Naše družstva byla prvními zahraničními soupeři polských sportovců po válce a zájezd se proto stal i významnou politickou a společenskou událostí při turnajích ve varšavě, Lodži a Krakově.
Při této příležitosti uspořádala Polská volejbalová federace, vedená panem Wirszyllem, důležitou schůzku, jíž se na naší straně zúčastnil samozřejmě V. Jeřábek, a dále - MUDr. J. Klíma, V. Spirit, Ctirad Benáček (bývalý čs. reprezentant v košíkové, je nyní předsedou Volejbalového svazu Nového Zélandu). Schůzka se konala za výjimečných, složitých a téměř bojových podmínek v jedné z nepoškozených částí budovy YMCA ve varšavě, která byla téměř úplně zničena předchozím bombardováním a boji během války. A poněvadž došlo v ten den večer i k nějaké poruše v dodávce elektrického proudu, svítilo se jen malou petrolejkou.
Při jednání byly posouzeny a projednány možnosti rozšíření styků ve volejbalu i s jinými zeměmi a stanoveny některé úkoly, které bylo nutné řešit pro konečné založení Mezinárodní volejbalové federace. Snaha obou federací byla v příštích měsících úspěšná a mimo jiné se nám podařilo připravit první oficiální mezistátní utkání v historii čs. volejbalu, které se konalo dne 27. 8. 1946 v Praze ve Vinohradském Sokole.
Za účasti asi 5 tisíc diváků ČSR porazila Francii 3:0.
Ale hlavně: v převečer utkání byla v zasedací síni Smíchovského pivovaru uspořádala důležitá schůze zástupců Polské volejbalové federace (p. Wirszyllo a p. Szeremeta), Francouzské federace (p. Libaud, p. Aujard a p. Babin) a naší federace (J. Havel, J. Cabalka, Dr. Koutský, J. Štolc, ing. Pulkráb a V. Spirit). Na jednání, které bylo dokončeno ještě příští den v hotelu Graf (nyní Kriváň), kde výprava francie byla ubytována, byla předložena rovněž písemná prohlášení, která zaslaly federace belgie Itálie, Jugoslávie a Rumunska a která vyjadřovala souhlas s přípravnými pracemi pro založení Mezinárodní volehbalové federace.
 
Podíváme-li se dnes na protokol z tohoto jednání,které se uskutečnilo v Praze dne 26. 8. 1946, t.j. vlastně na první oficiální doklad příští FIVB (Fédération Internationale de Volley-Ball), zjistíme, že byly stanoveny závažné a konkrétní úkoly. Např. vytvoření speciální komise pro založení FIVB a její orgány, zabezpečení publicity volejbalu ve všech zemích, vytvoření a unifikace mezinárodních pravidel hry v souladu s pravidly hry USA (země vzniku volejbalu), svolání ustavujícího kongresu FIVB do Paříže v roce 1947, uspořádání mistrovství světa 1949 v Praze a mistrovství Evropy 1948 v Římě, konečně i zařazení volejablu do programu Olympijských her.
 
To byly tedy zásady a úkoly, které byly vloženy "do kolébky" FIVB při jejím zrodu v Praze (1946). Nešlo o úkoly snadné, ale všechny byly postupně splněny díky úsilí velkého počtu obětavých pracovníků - činovníků i hráčů, a to v poměrně krátkém časovém úseku.
 
Počátkem roku 1947 došlo u nás ke sloučení svazového, sokolského a trampského volejbalu a ve vytvořeném "předsednictvu" se s ohledem na rozvíjení mezinárodních styků vytvořila i funce mezinárodního tejamníka. V této funkci jsem pak měl příležitost zúčastnit se ustavujícího kongresu FIVB v Paříži od 17. do 21. dubna 1947. Byli zde zástupci 14 zemí, z nichž mnozí měli i plnou moc z jiných federací. Jednání se konala v saloncích Grand Hotelu Opera, probíhala ve velmi přátelské atmosféře a celý průběh byl pěkně připraven, právě tak jako i pobyt účastníků kongresu.
Poněvadž oba další zástupci ČSR na tomto kongresu - J. Havel a J. Cabalka - již před řadou let zemřeli, rád bych připomenul některé výsledky naší činnosti.
 
Především byl vypracován statut FIVB, hlasováním byla Paříž zvolena za sídlo federace, francouština a angličtina byly stanoveny za oficiální jazyky, byl zvolen prezident FIVB Paul LIBAUD, který tuto funkci zastával neuvěřitelný počet roků - 37. Byli zvoleni rovněž viceprezidenti, z nichž na prvním byl náš J. Havel, byla ustavena komise pro pravidla hry a komise mezinárodních rozhodčích. Předsedou první byl p. Wirszyllo a druhé . náš J. Cabalka. Sekretářem FIVB byl J. Lenoir (Francie). Stal jsem se členem komise pro pravidla hry a musím povrdit, že naše práce byla opravdu obtížná. Šlo totiž o první unifikaci různých pravidel národních federací, která se od sebe mnohdy značně lišila, a to nejen pokud jde např. o výšku sítě, rozměry hřiště, váhu míče apod., ale i v řadě závažných technických otázek. Snad stojí za připomínku i skutečnost, že se čtyřem zástupcům Evropy v této komisi (Polsko, Francie, Československo a Portugalsko) podařilo prosadit proti zástupci USA, aby všechny rozměry hřiště, výška sítě, aj., byly v mezinárodních pravidlech uváděny v metrické soustavě. A to i přesto, že podkladem těchto mezinárodních pravidel byla pravidla USA: Pokud by se to nepodařilo již tehdy, možná, že se dodnes určovaly rozměry hřiště a výška sítě v nemetrické soustavě ...
 
Dalším velmi významným krokem v organizaci mezinárodního volejbalu bylo první mistrovství světa mužů a první mistrovství světa žen v Praze v roce 1949. Při této příležitosti se konal i dlaší kongres FIVB již s účastí třeba jen zmocněním 27 zemí. Zde byla jako další oficiální jazyk FIVB přijata španělština a jako členové byly přijaty další federace. Došlo také k některým změnám v pravidlech hry - např. vyznačení místa pro podání, rozdělení hřiště pro postavení hráčů při příjmu podání, uznání dvoj - či trojbloku jako jeden úder aj.
 
I když mne jako sekretáře organizačního výboru mistrovství světa 1949 a tohoto vlastně prvního pracovního kongresu FIVB těšilo uznání za dobrou organizační práci naší federaci ze strany účastníků, musím po pravdě přiznat, že se v té době bohužel až příliš projevila skutečnost, že jsme se stali vyloženým satelitem Moskvy i v řízení sportu. Myslím, že jsme byli jednou z prvních zemí, která při pořádání mistrovství světa a kongresu neudělila řádně přihlášeným celkům mužů a žen Jugoslávie a ani delegátům na kongres příslušná vstupní víza. Velmi nepěkným dojmem působila skutečnost, že týmy SSSR byly ubytovány - z příkazu tehdejšího vedení ČOS - zcela izolovaně a nesrovnatelně lépe než ostatní družstva a že jim byla poskytnuta mnohem lepší péče. Nakonec došlo např. i k tomu, že původně nominovaný rozhodčí pro finalové utkání ČSR - SSSR z Francie musel být vyměněn a nahrazen rozhodčím z Bulharska. vedení FIVB proti tomu a jiným okolnostem několikrát protestovalo, ale pokud chtěli uskutečnit a uznat průběh prvního mistrovství světa a kongresu FIVB, nebylo možné od rozehrané soutěže ustoupit. To byly stíny této sportovní události, které nás velice rmoutili.
 
Náš volejbal se však může těšit skutečností, že při počátečních krocích na úseku organizování mezinárodních styků a zakládání sehrál velmi aktivní a významnou úlohu a že má v tomto směru mimořádné zásluhy. Řadou vynikajících sportovních úspěchů, rozsáhlou trenérskou a metodickou pomocí, jakož i organizací odborných školení přispěl i k vývoji a zvyšování technické a taktické úrovně hry. myslím, že je plně na místě, abychom si tyto skutečnosti připomenuli při výročích historie čs. volejbalu.
 
Ing. Vladimír SPIRIT, 1991
Krátké zprávyArchiv
Český pohár 2017/2018 muži - 2. kolo

Dobřichovice - Ústí 1:3, Bučovice - ČZU Praha A 1:3, 24. 10. Beskydy - Ostrava

 
Český pohár 2017/18 muži - 2. kolo

Turnov - Odolena Voda 0:3 Drásov - Příbram 0:3 Tesla Brno - Zlín 0:3

 
Český pohár 2017/18 ženy - 2. kolo

Přerov - Šternberk 0:3 (21:25, 19:25, 18:25) 15. ZŠ Plzeň - VK Brno 1:3 (14:25, 25:22, 18:25, 21:25)

 
Český pohár 2017/18 ženy - 2. kolo

VK Dukla Liberec - PVK Olymp Praha 3:2 (24:26, 25:19, 25:22, 22:25, 15:10)

 
2017 CEV ME ženy, finále

Finále: Nizozemsko - Srbsko 1:3 (20:25, 22:25, 25:18, 18:25) 3. místo: Ázerbájdžán - Turecko 1:3 (25:22, 21:25, 14:25, 8:25)

 
2017 CEV ME ženy - Baku - semifinále

Nizozemsko - Ázerbájdžán 3:2 (20:25, 25:19, 25:19, 25:27, 15:12)   Srbsko - Turecko 3:0 (25:17, 25:12, 25:21)

Volejbal na facebooku
Generální partner
© ČVS 2015