18.12.2019

Prosincoví jubilanti roku 2019 z řad osobností ČVS

Závěrečné ohlédnutí za jubilanty roku 2019 patří pětici osobností českého volejbalu – trojici hráčů, trenérovi a funkcionáři. Dva z hráčů již nejsou mezi námi, jediná žijící hráčka patřila k oporám Tatranu Střešovice a ženské reprezentace ČSR a ČSSR na přelomu 50. a 60. let minulého století a je potěšitelné, že po nedávno oslavených 85. narozeninách je stále ve vynikající tělesné i duševní kondici. Kategorii trenérů reprezentuje osobnost zlínského volejbalu, čerstvý držitel Medaile Karla Lázničky, původně hráč a později trenér mužů Fatry Zlín, které přivedl v roce 1989 do nejvyšší soutěže a v roce 1999 k titulu Mistra ČR. Nejmladším z jubilantů je od roku 1981 „šéf“ volejbalové Rudé hvězdy a následně Olympu Praha s podílem na zisku více jak čtyř desítek mistrovských titulů, funkcionář ženské AVOK a člen výboru ČVS. Trojici žijících jubilantů přejeme do dalších let všechno nejlepší s důrazem na pevné zdraví a pohodu v osobním životě.

logo

Libuše Herštová roz. KyselkováLibuše Herštová roz. Kyselková85 let Libuše Herštové roz. Kyselkové

(*2. 12. 1934)

hráčky Slovanu Orbis a Tatranu Střešovice – mistryně ČSSR 1961, v letech 1957-63 reprezentantky ČSR a ČSSR se ziskem stříbrné medaile na ME 1958 a bronzové na MS 1960. Držitelky titulu Mistr sportu a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Pražská rodačka s dětstvím a mládím prožitým ve vesničce Mstětice při železniční trati Praha – Nymburk. Díky nedostatků sportujících dívek na vesnici hrála s klukama přes zimu na zamrzlém rybníku hokej, přes léto fotbal a později rekreačně volejbal. Po nástupu do zaměstnání v Praze si v rámci odborářských sportovních her jejich pohybových dovedností a citu pro míčové hry všiml trenér volejbalistek Slovanu Orbis Boris Dočkal a v roce 1954 začala hrát v Nuslích u sokolovny závodně volejbal se startem ve 2. lize. V roce 1956 přestoupila do prvoligového Tatranu Střešovice, za který hrála 9 sezon, tj. do roku 1964. Jejími trenéry byli postupně František Černý, Oldřich Venhač a Antonín Kyndr, který tým Střešovic dovedl k zisku mistrovského titulu v roce 1961, 2. místu v roce 1962 a 3. místu v roce 1963. V roce 1961 se vdala za mezinárodního rozhodčího Václava Heršta (*1928, †2013) a vrcholového volejbalu zanechala před narozením dcery Ivy v roce 1965.

Premiéru v reprezentaci si odbyla v roce 1957 na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě (2. místo, trenér Metoděj Mácha) a rozloučila se s ní 4. místem na Předolympijských hrách v Tokiu v roce 1963 (trenér A. Kyndr).

Na vrcholných soutěžích získala pod vedením Josefa Češpivy dvě medaile – stříbrnou na ME 1958 v Praze a bronzovou na MS 1960 v Rio de Janeiru. Na MS 1962 v Moskvě skončila s RD žen na 5. místě a na ME 1963 v Bukurešti na 6. místě (v obou případech trenér A. Kyndr). K celoživotním zážitkům patřil historicky první zájezd volejbalistek ČSR do KLDR a ČLR, při kterém vyhrály 7 zápasů z 9 sehraných.

Více informací a několik historických fotografií poskytne zájemcům její profil v rubrice Síň slávy - Hráči, první fotografie v záhlaví vizitky je z konce 50. let minulého století, druhá vznikla letos v květnu při jarním setkání jubilantů ČVS v břevnovském hotelu Pyramida


Zdeněk SoukupZdeněk SoukupNedožitých 95 let Zdeňka Soukupa

(*15. 12. 1924, † 25. 10. 1989)

hráče SK Rokoska, SO Starý Ostrov, ATK Praha – mistra republiky 1951, Spartaku ČKD Stalingrad, Dynama Praha a Slavoje Praha, v letech 1949-54 reprezentanta ČSR se ziskem stříbrné medaile na MS 1949 v Praze. Držitele titulu Mistr sportu a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Rodák z Prahy s volejbalovými začátky v roce 1940 v SK Rokoska, který v roce 1936 založil jeho otec Václav Soukup a který startoval v trampské lize a za Protektorátu v divizní české soutěži. Po zániku tohoto klubu se stal v roce 1947 hráčem Sportovní osady (SO) Starý Ostrov s kurty na libeňském ostrově se ziskem 2. místa na MR 1948 v Bratislavě a 3. místem na MR 1950 v Jilemnici. V době vojenské služby (1950-52) hrál za ATK Praha s 1. místem na MR 1951 v Žilině. Po vojně hrál 1. ligu za Spartak ČKD Stalingrad (bývalý Sokol Vysočany) s 3. místem na MR 1953 v Sokolově a po sestupu Stalingradu do 2. ligy v roce 1955 se vrátil na libeňský ostrov jako hráč Dynama Slavie Praha. Nejvyšší soutěž hrál na postu nahrávače do roku 1961 (svých 37 let) a dalších 20 let působil ve Slavoji Praha jako hrající trenér ve 2. lize a postupně v nižších soutěžích Přeboru Prahy

V reprezentaci se objevil poprvé v roce 1948 startem a vítězstvím na Balkánsko-středoevropských hrách v Sofii a nechyběl na historicky prvním MS mužů, které v roce 1949 hostila Praha. V této době se hrál volejbal ještě systémem dvojic „nahrávač – smečař“ a mezi opory našeho týmu patřila dvojice ze Starého Ostrova Zdeněk Soukup – František Mikota. Po finálové prohře se Sověty (dle pamětníků ovlivněné bulharským rozhodčím Ankovem a politickým pozadím celého šampionátu) se dobrovolně vzdal reprezentace a vrátil se do ní až v letech 1953-54 se 3. místem na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti v roce 1953 a zájezdem výběru ČSR do Francie a Alžírska v roce 1954.

Na prvním snímku v záhlaví vizitky portrét z roku 1949 a na druhém z roku 1988. Ten vznikl při jednom z každoročních srazů volejbalových legend v Dolním Poříčí u Strakonic. V tomto roce si Zdeněk zahrál volejbal naposledy, o rok později nečekaně zemřel ve věku nedožitých 65 let.

Více informací a několik historických fotografií poskytne zájemcům jeho profil v rubrice Síň slávy - Hráči.


Vladimír Pirunčík70 let Mgr. Vladimíra Pirunčíka

(*16. 12. 1949)

bezmála 40 let funkcionáře Rudé hvězdy resp. Olympu Praha počínaje funkcí místopředsedy volejbalového oddílu RH a konče dlouholetou a dodnes platnou funkcí předsedy PVK Olymp Praha se zásluhami na zisku velkého množství mistrovských titulů družstev mužů, žen a mládežnických kategorií (žákovské, kadetské a juniorské). Člena a předsedy AVOK žen a člena výboru ČVS za AVOK a PVS.

Rodák z Mělníka, jehož sportem číslo jedna se stala sportovní gymnastika ze začátky v TJ Spolana Neratovice. Vojenskou službu absolvoval v letech 1966-68 již jako uznávaný gymnasta v RH Praha a byl současně členem juniorského výběru ČSSR. Po vojně se stal zaměstnancem Ministerstva vnitra, do roku 1970 za RH Praha ještě závodil, v letech 1970-72 byl sportovním instruktorem oddílu gymnastiky, od roku 1975 trenérem mládeže a v letech 1978-81 vedoucím oddělení gymnastiky. Po dálkovém studiu FTVS UK s promocí v roce 1979 držitel kvalifikace trenéra a rozhodčího gymnastiky I. třídy. A je třeba dodat, že po dobu své gymnastické kariéry hrál pro potěšení závodně volejbal za Sokol Mlékojedy v KP 2. třídy.

Volejbalovým funkcionářem se stal roce 1981 s funkcí místopředsedy oddílu SVS MV při RH Praha a od roku 1990 předsedou či prezidentem PVK Olymp Praha po změně klubového názvu. Po založení Asociace volejbalových klubů (AVOK) byl členem a později předsedou ženské sekce, současně členem výboru ČVS za asociaci a později za Pražský volejbalový svaz. V úvodu článku jsou zmíněny jeho zásluhy na zisku mistrovských titulů hráčkami a hráči RH resp. Olympu, a připomenut je třeba úspěšné starty mužů a žen v evropských pohárech se šestinásobnou účastí ve finále PMEZ resp. PVP. Domácích mistrovských titulů jsme za dobu šéfování „Píry“ (jak zní jubilantova přezdívka) napočítali 41 s tímto podílem jednotlivých kategorií: 7 titulů muži, 10 titulů ženy, 4 tituly junioři, 11 titulů juniorky, 1 titul kadeti, 6 titulů kadetky a 2 tituly starší žákyně.

V záhlaví vizitky vložený snímek vznikl při nedávném setkání jubilantů ČVS v karlínském hotelu Olympik (22. 11. 2019), kde druhý den převzal jubilant na zasedání výboru ČVS Medaili Ing. Vladimíra Spirita za zásluhy o rozvoj českého volejbalu. Poslední mistrovské tituly Olympu připomínají dva vložené snímky. Na prvním družstvo mužů v sezoně 1991/92, ve které získali poslední mistrovský titul před rozpuštěním mužské složky PVK Olymp po skončení další sezony s 2. místem. Zleva stojí lékař Kubíček, předseda klubu V. Pirunčík, trenér Z. Pommer st., Michal, Demar, Navrátil, M. Kvapil, P. Galis, Konařík, Blížil, as. trenéra M. Žák a ved. družstva J. Ebert, v podřepu zleva Koloušek, Svoboda, Goga, J. Malčík, L. Černoušek a Jeslínek.

Zatím poslední ženský titul získal Olymp v sezoně 2007/08, nahoře zleva as. trenéra Štulc, trenér S. Mitáč, Jakubšová, Pyšková, Duspivová, Havlíčková, Brejchová, Kočiová, Bonnerová a předseda klubu V. Pirunčík. Dole zleva Šmídová, Chroustovská, Sládková, Nejmanová, Halbichová a Jeřábková


Taťána BenešováTaťána BenešováNedožitých 85 let Taťány Benešové

(*19. 12. 1934, †16. 8. 2019)

smečařka Slavie VŠ Praha, Slavoje Plzeň MP (mistryně republiky 1960) a Slavie VŠ Plzeň, akademická a seniorská reprezentantka ČSR a ČSSR se ziskem stříbrné medaile na Světových akademických hrách 1957, stříbrné medaile na ME 1958 a bronzové na MS 1960. Dlouholetá trenérka mládeže, vedoucí krajské základny dívek a TSM při plzeňské Slavii VŠ, trenérka akademiček ČSR a funkcionářka Vysokoškolského volejbalového svazu při ÚV ČSTV. Držitelka ceny „Tibi gratias“, titulu Zasloužilá mistryně sportu, Čestná členka ČVS a osobnost Síně slávy českého volejbalu.

S ohledem na její nedávné úmrtí nabízíme zájemcům možnost přečíst si srpnový nekrolog, nebo se podívat se na podrobný volejbalový profil v rubrice Síň slávy – Hráči s několika historickými fotografiemi. První vložený snímek v záhlaví vizitky je z úspěšného roku 1960, kdy byla mistryní republiky a zahrála si na MS v brazilském Riu. Druhý vznikl při jednom z posledních setkání českých volejbalových legend v Dolním Poříčí u Strakonic a je třeba připomenout, že Táňa patřila k hlavním organizátorům těchto 50 let trvajících každoročních setkání reprezentantů „zlaté éry“ čs. volejbalu 40. až 60. let minulého století. Z celkového počtu 42 účastníků těchto „sletů legend“ zbývá pouhých 11 s věkovým průměrem 87 let.


Ivan Dostál75 let Ivana Dostála

(*27. 12. 1944)

hráče TJ Gottwaldov a na vojně VAAZ Brno, trenéra juniorů a mužů VSC Novesta resp. Fatra Zlín - vítězů Československého poháru 1991 se startem v PVP a Mistrů ČR 1999 se startem v Lize mistrů. Dlouholetého předsedy VSC Zlín, držitele medailí Dr. Otakara Koutského a Ing. Vladimíra Spirita za zásluhy o rozvoj českého volejbalu a čerstvého držitele Medaile Karla Lázničky za dlouholeté a úspěšné trenérské aktivity.

Narozen v Hrotovicích u Třebíče, odkud se v roce 1950 přestěhoval s rodiči do Zlína, kde žije dodnes. Volejbal začal hrát závodně až v roce 1962, ve kterém spolu s partou kluků založili dorostenecký tým při volejbalovém oddílu TJ Gottwaldov. Členem tohoto oddílu resp. klubu je dodnes s výjimkou let 1966-68 na vojně ve VAAZ Brno (2. liga, trenér Vladimír Sobotka).

Po vojně si v Gottwaldově zahrál 1. NL pod vedením trenérů Ladislava Dupala a Karla Novotného. Od roku 1974 působil u družstva jako hrající trenér a po sestupu družstva do 2. ligy v roce 1978 převzal tým jako hlavní trenér. Družstvo pod jeho vedením několikrát zvítězilo v moravské skupině 2. ligy, postup z kvalifikace do NL se podařil až v roce 1984 a do nejvyšší soutěže v roce 1989. Při exl. premiéře v skončil tým v roce 1990 na 4. místě, v roce 1991 vyhrál Čs. pohár a v roce 1992 startoval v PVP. V roce 1993 předal tým mužů Lubomíru Jakubíčkovi a 3 sezony vedl družstvo juniorů Fatry s postupem do 1. DL v roce 1994 a se 3. místem na MR 1995. V tomto roce se vrátil k družstvu mužů se ziskem dosud jediného zlínského titulu Mistra ČR v roce 1999, následným startem v prestižní Lize mistrů a s bronzovou medailí za 3. místo ve finále MR v roce 2000. U mužů působil do roku 2017, od roku 2004 jako asistent a v závěru jako konzultant trenérů Romana Macka a Přemysla Obdržálka. Současně vypomáhal organizačně a metodicky u mládežnických družstev a v letech 1998-2010 vykonával funkci předsedy VSC Zlín. A je třeba dodat, že všechny zmíněné funkce vykonával při zaměstnání.

Snímek jubilanta v záhlaví vizitky je ze současnosti a převzatý ze svazové registrace, hráčské i trenérské působení připomínají další dvě vložené fotografie. Na snímku prvém druholigový tým mužů VAAZ Brno v roce 1968. V horní řadě zleva stojí trenér V. Sobotka, Tegel, Pochobradský, Petr, Dostál, Mrkos a ved. družstva Kubičík, v podřepu zleva Krásný, Waltr, Ovesný a Hejda, sedící zleva Bártík, Špunar a Valníček.

Na druhém snímku muži TJ Gottwaldov v sezoně 1988/89, ve které postoupili do nejvyšší soutěže. Nahoře zleva předseda oddílu P. Chwaszcz, Kovář, Chmela, Skalička, Melichárek, Koukal, J. Macek, Šrámek a as. trenéra V. Walter, dole zleva Jurek, Štefánik, M. Tomáš, R. Macek, Dosoudil, Chajda a trenér I. Dostál.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský

Krátké zprávyArchiv
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Saquarema (BRA) - kvalifikace

Schalk / Bourne (USA) – Šépka / Sedlák 2:0 (21:19, 21:17), Šépka / Sedlák – Métral / Jordan (SUI) 2:0 (22:20, 21:15), Schalk / Bourne (USA) –...

 
1. liga mužů - finále

TJ Sokol Dobřichovice – TJ Slavia Hradec Králové 3:1 (20:25, 25:21, 25:23, 25:23), TJ Sokol Dobřichovice – TJ Slavia Hradec Králové 2:3 (22:25,...

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA)

Hermannová / Štochlová – Klinger D. / Klinger R. (AUT) 1:2 (21:23, 23:21, 13:15)

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA)

Ahtiainen / Lahti (FIN) – Hermannová / Štochlová 2:0 (kontumačně), Hermannová / Štochlová – Elize Maia / Thamela (BRA) 2:1 (21:14, 19:21, 16:14)

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA) - kvalifikace

Trousil / Westphal – Schalk / Bourne (USA) 0:2 (11:21, 16:21), Šépka / Sedlák – Ermacora / Waller (AUT) 0:2 (19:21, 19:21)

 
FIVB Beach Pro Tour Elite 16 – Dauhá (QAT)

čtvrtfinále: Mol / Sørum (NOR) – Perusič / Schweiner 2:1 (21:17, 23:21, 15:12)

Volejbal na facebooku
© ČVS 2015-2018