Srpnová jubilea významných osobností ČVS roku 2017

Přednost opět dáváme dvojici žijících reprezentantů s věkovým rozdílem 10 let, kteří se v dresu se lvíčkem na prsou vystřídali takřka ve stejném roce. Mladší z nich získal další úspěchy ještě „na písku“ coby jeden z našich prvních beachvolejbalových reprezentantů a olympioniků. Další tři ohlédnutí věnujeme osobnostem z řad funkcionářů, které nás již opustily. První z nich byl také reprezentačním trenérem se ziskem tří medailí na MS a ME, druhý mezinárodně uznávaným rozhodčím a všichni tři významnými svazovými funkcionáři, uvedenými za zásluhy o rozvoj našeho volejbalu do Síně slávy ČVS. Žijícím jubilantům přejeme především pevné zdraví, životní pohodu a co nejvíce radosti ze stávajících koníčků, ke kterým stále ještě patří i volejbal – i když už jenom rekreační.

50 let Ing. Michala Palinka

(*10. 8. 1967)

reprezentanta ČSFR ve volejbalu šestkovém, reprezentanta a olympionika ČR v beachvolejbalu - Mistra Evropy 1996, dvojnásobného účastníka OH a osobnosti Síně slávy českého volejbalu. Jeho volejbalovou kariéru a úspěchy připomínáme podrobným profilem, který současně vkládáme do rubriky Síň slávy - Hráči.

Volejbalová přezdívka: P A L D A

Datum a místo narození: 10. srpna 1967 v Přerově

Charakteristika:
190 cm vysoký přihrávající smečař popř. libero týmů Technika Brno, Zbrojovka a BVC Brno, Olymp Praha, Aero Odolena Voda, Setuza Ústí n. Labem, VKP Bratislava, Ostroj Opava a Sokol Dobřichovice, Sedminásobný mistr ČSFR a ČR, čtyřnásobný vítěz ČP a dvojnásobný vítěz mezinárodní Superligy. V letech 1989-90 reprezentant ČSFR se Startem a 9. místem na MS 1990 v Brazílii. Od roku 1989 úspěšný beachvolejbalista - pětinásobný mistr ČR, v letech 1993-2004 reprezentant a olympionik se startem na cca stovce turnajů Světové série (Word Tour), šesti ME (s titulem mistra Evropy 1996), jednoho MS a dvou OH s 13. místem v Atlantě 1996 a 17. místem v Sydney 2000. Od roku 2000 trenér BV a v letech 2004-2012 u reprezentačních párů mužů i žen ČR.

Uznání a ocenění: osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů a trenérů a z Galerie medailových týmů.

Nahlédnutí do soukromí:
Absolvent ZŠ a gymnázia v Přerově (maturita 1985) a VUT Brno (promoce 1990) s titulem inženýra ekonomiky a řízení. Od roku 1991 ženatý, manželka Ing. Iva rozená Řezáčová, dcery Nikola (*1994) a Michaela (*1999). Od roku 2011 zaměstnán u firmy Rimowa jako store manager butiku v Praze.

Sportovní a volejbalové začátky:
Ke sportu přivedli syny Michala, Jana a Pavla rodiče. Vzorem jim byl otec (v mládí známý přerovský hokejista - spoluhráč začínajících bratrů Holíkových) a hnacím motorem maminka. Michal a Jan začínali v útlém věku jako fotbaloví žáčci Spartaku Přerovské strojírny, nejmladší Pavel (*1975) šel ve stopách nejstaršího Michala, tj. hrál také závodně volejbal, ale jen na úrovni KP. Zatímco prostřední Jan (*1969) u fotbalu zůstal (později známý obránce ligových celků Ostravy, Drnovic, Brna a Slovácka), Michal přešel v 9 letech k volejbalu. Získala jej náborová akce volejbalového oddílu LMCH Přerov na ZŠ a zásluhou trenéra Františka Křístka získal postupně v přípravce, družstvech žáků a dorostenců kvalitní volejbalové základy. V 17 letech uvízl v síti lanařů Techniky Brno, za kterou začal hrát ještě jako student gymnázia a pokračoval v rámci studia VTU. Zde jej objevil Zdeněk Václavík, v roce 1986 doporučil trenéru Lázničkovi do extraligové Zbrojovky a v roce 1989 jej přivedl k plážovému volejbalu na Káčatech.

Hráčské působení a úspěchy v domácích soutěžích:

ŠESTKY:

1984-1986	hráč Techniky Brno v I. NL, spoluhráči: Goliáš, Handlíř, Kodídek, Kubín, Muroň, Novotný, Sedlák a další,
1986-1990	hráč Zbrojovky Brno, 3. místo v roce 1988, mistr republiky 1990, trenér Karel Láznička, spoluhráči: Adamec, Goldhammer, Haník, Hovorka, Knoflíček, Maňas, Mikyska, Nejedlý, Samek, Stejskal, D. Zajíček,
1990-1991	hráč Olympu Praha (prezenční vojenská služba), mistr republiky, trenéři Zdeněk Pommer a Milan Žák, spoluhráči: Blížil, Démar, Goga, Karabec, Koloušek, M. Kop, Kovařík, M. Kvapil, Malčík, Navrátil, Pochop, Satoranský,
1991-1992	hráč BVC Brno, 6. místo na MČR, trenér Zdeněk Václavík, spoluhráči: Goldhammer, Hovorka, Knoflíček, Maňas, Stejskal, D. Zajíček a další,
1992-1996	hráč Aera Odolena Voda, mistr ČSFR 1992 a ČR 1994 a 1996, vicemistr 1995, vítěz mezinárodní Superligy 1993 a 1994, vítěz ČP 1993 a 1996, trenér Petr Kop, spoluhráči: Bednář, Bláha, Burian, Černý, Fortuník, Galatěnko, P. Galis, Holčík, Hroch, Karabec, M. Kop, Kovařík, M. Kvapil, Malčík, Melichar, Michal, Nekola, M. Novotný, Pakosta, Salák, Svoboda, D. Zajíček, Zita,
1996-1998	hráč Setuzy Ústí n. Labem, mistr ČR a vítěz ČP v letech 1996 a 1997, trenéři Zdeněk Pommer a Miroslav Přikryl, spoluhráči: Bican, Bláha, L. Černoušek, Fortuník, Gálik, Jeslínek, Kopecký, Koza, Kubala, Kurlapov, M. Lébl, Nekola, Novák, J. Novotný, Steffan,
1998-2001	hráč Aera Odolena Voda, 3. místo v roce 2001, trenéři Jindřich Licek a Petr Kop, spoluhráči: Jarolím, Koláčný, Král, Malčík, Michálek, Novosad, Petrash, Pláteník, Rak, Schuma, Svoboda, Sychra, Škach, Štolfa, Wiedermann, Zita,
2001/2002	hráč VKP Bratislava, 3. místo na MSR, trenér Ivan Husár, spoluhráči: Demeter, Huba, Chochol, Joščák, Mikula, Nemec, Ventruba a další,
2002-2004	hráč Ostroje Opava, vítězství v 1. lize 2003, 3. místo na MČR 2004, trenéři Lubomír Vašina a hrající Rastislav Chudík, další spoluhráči: Démar, Goga, Hanák, Klos, M. Kvapil, Paták, Plichta, Pravdík, Provazník, Valaštek a další,
2004/2005	hráč Sokola Dobřichovice v 1. lize (4. místo), trenéři Jan Sejk a Jaromír Paldus, spoluhráči: J. Čermák, Koloušek, Kratochvíl, Medek, Plesník, Poduška, Veselý, Vokál a další.

BEACH:
1992-1994     s Igorem Stejskalem trojnásobní mistři ČR,
1994-1996     s Markem Pakostou 2. místo na MR 1995,
1996-1998     s Přemyslem Kubalou 3. místo na MR 1997 a 2. místo na MR 1998,
1999               s Milanem Bicanem 3. místo na MR
2000               s Martinem Léblem 2. místo na MR
2001              se Stanislavem Pochopem 3. místo na MR,
2002-2004    se Štěpánem Smrčkou 2. místo na MR 2002 a mistr ČR 2003,
2005              s Pavlem Krčem halový mistr ČR.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

ŠESTKY:

1990	9. místo na MS v Brazílii, trenéři Rudolf Matejka a Zdeněk Pommer, spoluhráči: Barborka, Džavoronok, P. Galis, Goga, Chrtianský, Kaláb, Macek, Mikyska, Skalička, Smolka a Stejskal.

BEACH:

1993-1994	s Igorem Stejskalem 17. místo na ME 1993 – Almeira (ESP) a 8. místo na ME 1994, hraném formou 5 turnajů CEV,
1994-1996	s Markem Pakostou: 1. místo na ME 1996 - Pescara (ITA), 13. místo na OH 1996 - Atlanta (USA), další úspěchy: 5. místo na WT 1994 - Marseille (FRA) a 5. místo na WT 1996 - Marbella (ESP),
1996-1998	s Přemyslem Kubalou: 17. místo na MS 1997 - Los Angeles (USA), 9. místo na ME 1998 - Rhodos (GRE) a 4. místo na WT 1997- Berlin (GER),
1999-2000	s Martinem Léblem: 17. místo na OH 2000 - Sydney (AUS), 5. místo na ME 2000 - Bilbao (ESP) a 4. místo na WT 2000 - Marseille (FRA)
2001	se Stanislavem Pochopem: 33. místo na MS v Klagenfurtu (AUS) - vyřazeni ve skupině,
2002-2004	se Štěpánem Smrčkou: 5. místo na CHAL 2003 - Atheny (GRE).

Trenérské působení:
V roce 2000 odstartoval kariéru beachvolejbalového trenéra a mezi jeho první svěřence patřil čtvrtý nejlepší rakouský pár mužů F. Gősch - B. Strauss, z domácích párů to byly: Sluková - Kolocová , Háječková - P. Novotná, Háječková – Klapalová, Vorlová - Řeháčková, Žolnerčíková - Jakubšová, bratři Kufové, Bíza - Rotrekl, Dumek -Tichý a další.

Zájemci mají možnost prohlédnout si ZDE několik historických fotografií, vložených spolu s komentářem do profilu jubilanta v rubrice Síň slávy – Hráči.

---

60 let Milana Černouška

(*25. 8. 1957)

dlouholeté hráčské opory RH Praha - čtyřnásobného mistra republiky, juniorského a seniorského reprezentanta ČSSR se ziskem 2 stříbrných medailí (prvé na MEJ 1977 ve Francii, druhé na ME seniorů v Nizozemsku 1985), Mistra sportu a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Stejně jako předchozí jubilant narozen v Přerově, s volejbalem začínal v 11 letech v týmu žáků Sigmy Olomouc pod vedením Richarda Jarolíma, který své svěřence dovedl v letech 1971-72 k titulům Přeborníka ČSSR a vítěze Českého poháru žactva. V roce 1973 přestoupil Milan do SVS-M při Slavii UP Olomouc, kde se na dalším růstu jeho hráčských kvalit podíleli trenéři Jaroslav Matěj, Jan Trávníček a Ferdinand Mazal. V roce 1975 startoval s výběrem st. dorostenců ČSSR na turnaji Družba na Kubě (2. místo), v roce 1977 získal s výběrem juniorů stříbrnou medaili na MEJ ve francouzském Montpellier (trenér Josef Stolařík).

Jeho hráčské kvality a talent neunikly pozornosti extraligových celků a v roce 1978 se přestěhoval do Prahy. První dvě sezony (1978-80) oblékal dres VŠ Praha (trenér Milan Pospíšil, 3. místo v sezoně 1978/79) a v letech 1980-88 byl jednou z opor RH Praha. Herní specializací byl BUBÁK (jak zní jeho volejbalová přezdívka) s výškou 185 cm nahrávačem, tedy tvůrcem hry a dodejme, že v jeho stopách šel později mladší bratr Luděk Černoušek (*1973). S policejním celkem vybojoval v letech 1982 a 1984-86 čtyři tituly mistra ČSSR a to pod vedením trenéra Zdeňka Pommera s asistenty Jiřím Ebertem a Milanem Žákem. Křest v seniorské reprezentaci si odbyl v roce 1981 na ME v Bulharsku (4. místo), následoval start a 9. místo na MS 1982 v Argentině a 6. místo na ME 1983 v NDR – všechny tyto akce pod vedením trenérské dvojice Dušan Melíšek - Václav Šmídl. Největší úspěchy získal v letech 1985-87 pod vedením trenérů Karla Lázničky a Miroslava Nekoly. Úspěšným byl především rok 1985, ve kterém naši volejbalisté vybojovali stříbrné medaile na ME v Amsterodamu a poté překvapili 3. místem na Světovém poháru v Japonsku. Následovalo 8. místo na MS 1986 ve Francii a 6. místo na ME v Belgii, kde se Milan s reprezentací rozloučil.

V roce 1988 byl uvolněn ze svazku zaměstnance MV a odešel hrát do zahraničí. V letech 1988-90 hrál za Fortunu Bonn 1. Bundesligu (2 x 4. místo), v letech 1990-2000 hájil barvy VGF Marktredwitz ve 2. Bundeslize a v tomto bavorském městě nedaleko českých hranic u Chebu se usadil natrvalo. V sezoně 2000/2001 si odskočil do Enns s účastí v rakouské Superlize, ale již po roce se vrátil do Marktredwitz, který mezitím v roli hrajícího trenéra posílil další vysloužilý reprezentant a jeho spoluhráč v RH Praha Pavel Barborka. Spolu tam pak hráli až do roku 2014 postupně druhou, třetí a regionální ligu. Milan ještě s přestávkou v letech 2004-2007, kdy hrál 2. bundesligu za SAV Schwaig. Oba se také zapojili do masových soutěží ČVS, Milan je sedminásobným vítězem prestižní kategorie turnajů v Dřevěnici, dvojnásobným mistrem ČR kategorie veteránů (+40 let) a dvojnásobným mistrem ČR kategorie superveteránů (+50 let). Podrobný volejbalový profil jubilanta s několika vloženými historickými snímky si mohou zájemci prohlédnout v bloku Síně slávy ČVS pomocí odkazu ZDE.

---

Nedožitých 105 let Jana Fiedlera

(*3. 8. 1912, †20. 2. 1989)

metodika a trenéra reprezentačních celků ČSR v letech 1948-52 se ziskem tří medailí na MS a ME, osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Pravděpodobně pražský rodák, před válkou a za Protektorátu hráč a později trenér volejbalistů SK Zaměstnanci města Prahy, v letech 1948-52 jednatel (tj. sekretář) Ústředí odbíjené ČOS - jak se tehdy Čs. volejbalový svaz nazýval. Reorganizace tělovýchovy a sportu v roce 1948 svěřila tuto oblast činnosti Čs. obci sokolské (ČOS) a Jan Fiedler se stal jejím metodickým expertem pro míčové hry. Jeho zásluhou začaly být v roce 1948 vydávány odborné měsíčníky, nejprve jeden společný pro házenou, košíkovou a odbíjenou, později rozdělené podle témat. Současně mu byla svěřena příprava a koučování reprezentačního družstva mužů ČSR, se kterým si odbyl premiéru v roce 1948 na Balkánsko-středoevropských hrách v Sofii. Náš desetičlenný výběr, složený z 5 dvojic „smečař – nahrávač“ (tři dvojice z Čech, po jedné z Moravy a Slovensky) neztratil na turnaji ani set a své soupeře z Jugoslávie (2. místo), Bulharska (3.), Polska (4.), Rumunska (5.), Maďarska (6.) a italského Terstu (7.) porazil hladce 3:0 s celkovým poměrem setů 18:0 a prvenstvím v turnaji. Na tom zvítězily nad stejnými soupeři i naše ženy (se ztrátou jednoho setu s Polkami), ale je třeba dodat, že na BSH nestartovaly celky SSSR, které (jak se ukázalo o rok později) neměly v té době konkurenci a staly se našimi největšími soupeři.

Zahaleno tajemstvím zůstává, proč trenér Fiedler nevedl naše muže na historicky prvním ME mužů. Naši se stali v Římě prvními Mistry Evropy pod vedením hrajícího kouče Josefa Češpivy. Trenér Fiedler se k družstvu vrátil v roce 1949 přípravou a koučováním družstva mužů při prvním MS v Praze a jediná prohra 1:3 se Sověty nám přisoudila stříbrné medaile. Pro metodika Fiedlera byla hra celku SSSR obrovskou inspirací (hráli již s vbíhajícím nahrávačem) a výsledkem byla nová herní koncepce (nazývaná „Fiedlerovým systémem“), kterou začátkem roku 1950 publikoval a podle které začal připravovat volejbalisty ČSR na ME 1950 v Bulharsku. Tato koncepce je blíže popsána ve Fiedlerově medailonku z roku 2012, který si mohou zájemci přečíst pomocí odkazu ZDE. Ani nová koncepce našemu celku v Sofii nepomohla, získali opět stříbro, ale již s hladkou porážkou 0:3 od Sovětů. Na tomto šampionátu vedl Jan Fiedler také naše družstvo žen, které prohrálo nejen s celkem SSSR, ale i s Polkami a zbyla na něj „jenom“ sada bronzových medailí. Ženy na šampionát připravoval trenér Zdeněk Liška (bývalý hráč AFC Waldes a SK Slavia Praha), z důvodu „politické nespolehlivosti“ mu však výjezd do zahraničí nebyl povolen.

V roce 1952 proběhla další reorganizace tělovýchovy, která byla odebrána Sokolům a svěřena do péče Státního výboru pro TVS (předchůdce ČSTV). Sokolské jednoty byly nahrazeny Dobrovolnými sportovními organizacemi (DSO) a volejbalový funkcionář ČOS Jan Fiedler upadl v zapomnění a stejně tak jako jeho herní systém z roku 1950. Zemřel v roce 1989 ve věku 77 let a je smutné, že při oslavách 50 a 60 let existence našeho organizovaného volejbalu si na něj nikdo nevzpomněl a na oslavy nepozval. Zásluhy na zisku 3 medailí mu bezesporu patří stejně jako čestné místo v Síni slávy ČVS a toto skromné ohlédnutí.

---

Nedožitých 105 let Leopolda Jebáčka

(*7. 8. 1912, †17. 4. 2001)

dlouholetého významného svazového funkcionáře, jednoho z našich nejlepších mezinárodních rozhodčích s účastí na několika MS a ME, později komisaře, školitele a publicistu, Čestného člena ČVS a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Brněnský rodák, odmala člen Sokola Královo Pole, kde se seznámil také s volejbalem. Hrál jej pak závodně za dorost a muže do roku 1941 (do zrušení Sokola nacisty) a ještě krátce po válce. Největší renomé však získal v roli strážce pravidel, tj. na empajru s píšťalkou, a to jak doma, tak v zahraničí. Po zisku mezinárodní kvalifikace FIVB rozhodoval v letech 1958-66 řadu prestižních utkání na evropských i světových šampionátech: ME 1958 v Praze, MS 1960 v Rio de Janeiru (mj. finálový duel žen mezi SSSR a Japonskem), MS 1962 v Moskvě, MS mužů v Praze 1966 a bezpočet utkání pohárových (PMEZ, PVP).

Po překročení věkového limitu působil jako komisař rozhodčích nejvyšší domácí soutěže a jako školitel rozhodčích Jihomoravského KVS. Byl dlouholetým předsedou krajské KR a členem ústřední KR ČSVS. Diváci v Brně jej znali jako zasvěceného komentátora ligových a pohárových zápasů mužů Zbrojovky a žen KPS. Významná byla jeho publikační činnost ve svazovém měsíčníku Košíková-Odbíjená a ve sportovních rubrikách několika novinových deníků. Založil a bezmála 20 let redigoval bulletin „Volejbal v Jihomoravském kraji“ a podílel se na tvorbě jubilejních volejbalových almanachů klubových, krajských i celostátních. Získal řadu ocenění od svazu i ČSTV a za své celoživotní čestné jednání byl vyznamenán diplomem Klubu fair-play Českého olympijského výboru. Více informací a pár fotografií s „Poldou“ Jebáčkem lze najít v rubrice Síň slávy - Funkcionáři kliknutím ZDE.

---

Nedožitých 95 let Josefa Cábala

(*18. 8. 1912, †23. 6. 2010)

významného volejbalového funkcionáře České Lípy, Libereckého a Severočeského KVS, ústředních orgánů a komisí ČSVS a ČVS, Čestného člena ČVS a osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Pražský rodák, absolvent dejvického gymnázia a před válkou nadějný atlet - čtvrtkař AC Sparty, kde jej trénoval za války popravený atlet a novinář Evžen Rošický. Před válkou sbíral úspěchy v mládežnických kategoriích, v roce 1942 skončil na mistrovství Protektorátu na čtyřstovce mužů pátý. V roce 1943 byl „totálně nasazený“ a přidělen berlínské firmě Siemens, kde pracoval na cenových kalkulacích ručního elektrického nářadí. Koncem války z Berlína uprchnul, ukrýval se v Praze u kamaráda a v květnu 1945 se zapojil do Pražského povstání. Po svatbě v září 1945 odešel s manželkou do České Lípy, kde byla zřízena pobočka bývalé fy Siemens a zahájena výroba ručního el. nářadí (zpočátku nesla název ČKD, později byla přejmenována na NAREX). Zde dostali novomanželé okamžitě byt a Pepa mohl využít pracovních zkušeností z Berlína. Teprve v České Lípě se začal tento bývalý atlet již v „Kristových letech“ angažovat ve volejbalu. Stál u zrodu firemních družstev mužů a žen, zasloužil se o vybudování tří kurtů u závodního Domu kultury a s týmem mužů Narexu Č. Lípa startoval v soutěžích Libereckého KVS.

V roce 1952 získal základní kvalifikaci rozhodčího a začal pracovat v krajské Komisi rozhodčích. V roce 1957 již byl držitelem kvalifikace I. třídy, v letech 1958-63 rozhodoval utkání nejvyšších republikových soutěží a později řadu let působil ještě jako komisař. A současně byl aktivní jako funkcionář všech svazových úrovní: byl předsedou oddílu, předsedou OVS Česká Lípa a členem OV ČSTV, předsedou KR Libereckého KVS. Po sloučení Libereckého a Ústeckého kraje do kraje Severočeského v roce 1960 pracoval dál jako předseda krajské KR a v letech 1967-1982 byl předsedou Severočeského KVS. Současně byl členem Disciplinární komise, Organizační komise, pléna a předsednictva ČSVS. Aktivity zakončil v letech 1992-2002 jako člen a místopředseda Komise společenského významu ČVS.

Přestože byl celý život bezpartijní, jeho přínos sportu ocenil ÚV ČSTV prestižními medailemi Miroslava Tyrše a Václava Chaloupeckého a vyznamenáním Za zásluhy I. stupně. Také v tomto případě nabízíme zájemcům více informací a několik snímku ZDE.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský