Paclíková Běla

Uznání a ocenění:
osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie medailových týmů, Zasloužilá mistryně sportu, v roce 2001 zvolena anketou ČVS třetí nejlepší českou volejbalistkou 20. století.

Jméno a příjmení: Běla PACLÍKOVÁ roz. Štulcová

Datum narození: 22. března 1928 v Praze

Charakteristika:
161 cm vysoká nahrávačka 1. Ženského sportovního klubu Letná, Slavie resp. Dynama Praha, Slovanu SV TVS a ÚDA Praha, pětinásobná mistryně republiky. V letech 1950-1960 reprezentantka ČSR s účastí na dvou MS a dvou ME se ziskem 3 medailí (zlaté, stříbrné a bronzové).

Nahlédnutí do soukromí:
Pocházela ze sportovně založené rodiny (oba rodiče byli členy Sokola, aktivní tenisté a lyžaři, otec fotbalovým dorostencem SK Slavia Praha). Po studiu na reálném gymnáziu a třech semestrech na Právnické fakultě UK pracovala postupně jako sekretářka, překladatelka a naposledy přes 30 let jako technická redaktorka Národní knihovny ČR v Klementinu. Vdaná, od roku 2009 vdova, manželem Vojtěch Paclík (ligový volejbalista Dynama Slavie a Potrubí Praha), dcery Běla a Martina (obě v dorosteneckém věku atletkami RH Praha).

Sportovní a volejbalové začátky:
Vyrůstala na Letné, kde v té době mělo svá sportoviště několik klubů a kde se dala provozovat rekreačně i závodně atletika, fotbal, házená, tenis, volejbal. O víkendech a o prázdninách jezdila s rodiči na chatu ve Žloukovicích na Berounce, kde se seznámila s volejbalem prostřednictvím „tahaných“ deblů, oblíbených především mezi trampy - vysokoškoláky. Ti jezdili do Račického luhu, brali Bělu mezi sebe a naučili ji volejbalovým základům. Jako dorostenka hrála závodně basketbal za SK Erb a později za Spartu. Na letenskou „Schäfrovnu“ chodila hrát debly a zde se seznámila s Bobinou Gazdovou-Lútočkovou, která ji v roce 1948 přivedla do 1. Ženského sportovního klubu Letná, kde začala hrát šestkový volejbal pod vedením profesora tělocviku Františka Klonfara. V roce 1948 se družstvo ŽSK spojilo s SK Slavia Praha a v roce 1949 přešlo z Letné na libeňský Starý Ostrov do nově ustaveného klubu Sokol Dynamo Slavia. Zde se takřka denně setkávala s legendami mužského volejbalu (Mikotou, Soukupem, Těšitelem, Votavou a dalšími), které ji umožnily odkoukat volejbalovou abecedu ve vrcholném provedení. Výjimkou nebyla ani tréninková utkání smíšených družstev, při kterých svým volejbalovým vzorům nahrávala. Díky tomu se přestala obávat tvrdých smečí a mezi ženami se stala vyhlášenou polařkou.

Hráčské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

V letech 1970-1990 hráčka B-týmu Slavie Praha IPS, složeného z bývalých reprezentantek a startujícího v 1. třídě Přeboru Prahy. Družstvo se stalo postrachem všech (o jednu až dvě generace mladších) soupeřek, soutěž několikrát vyhrálo a postup do 2. ligy přenechalo týmům, které skončily za nimi. Hrály pro radost, pro potěšení z pohybu a pravidelných setkávání.

Hráčské působení a úspěchy v reprezentaci:

V roce 1949 se dostala do výběru žen Prahy (trenér Zdeněk Liška) a v roce 1950 do širšího výběru ČSR pro 2. ME v Sofii (trenér Jan Fiedler). Na soustředění si udělala těžký výron a do Bulharska neodjela. V roce 1951 byla členkou výběru ČSR (trenér Miroslav Rovný), který se připravoval na 3. ME v Paříži, ale na šampionátu (stejně jako muži) z politických důvodů nestartoval. Svou 11 let trvající kariéru excelentní nahrávačky a hráčky v poli ženské reprezentace ČSR zakončila před zahájením přípravy na MS 1960 v Brazílii.

Vrcholné soutěže:

1952      3. místo a bronzová medaile na MS v Moskvě (trenér Metoděj Mácha),
1955      1. místo a zlatá medaile na ME v Bukurešti (trenér Metoděj Mácha),
1956      4. místo na MS v Paříži (trenér dr. Josef Češpiva),
1958      2. místo a stříbrná medaile na ME v Praze (trenér dr. Josef Češpiva).

Další významné turnaje a akce:

1950      2. místo na turnaji v rámci 2. kongresu Mezinárodního svazu studentstva v Praze,
1951      2. místo na Světových akademických hrách, pořádaných v rámci Světového festivalu mládeže a studentstva v Berlíně,
1953      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Bukurešti,
1955      2. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě,
1957      3. místo na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Moskvě,
1959      účast na historickém zájezdu do SSSR, Číny a KLDR (sehráno 9 utkání, z toho 7 vítězných)

Zdeněk Vrbenský