Historie - DVACÁTÁ LÉTA

Zásluhou mládežníků (vojáků, studentů, skautů a členů Ymky) se volejbal šíří po celém našem území. Volejbalové kurty převážně s písčitým povrchem rostou „jako houby po dešti“ na každém volném plácku mezi domy, u škol, sokoloven, kasáren, továren, plováren, při lázeňských a rekreačních střediscích. Ve městech, na vesnicích, na trampských osadách. A kde kurt chybí, není problém najít kousek rovné plochy, natáhnout mezi dva stromy síť (mnohdy stačí provaz), klackem v písku „nalajnovat“ a už se hraje. Zásadním pro další rozvoj volejbalu v Československu se stává vztah sokolů resp. Československé obce sokolské (ČOS) k tomuto sportu. Volejbalová „horečka“ zasahuje také sokolskou omladinu, která je progresivnější na Moravě. První přebor země moravsko-slezské pořádají sokolové v roce 1924, tedy ve stejném roce, jako Československý volleyballový a basketballový svaz (ČVBS) první oficiální Mistrovství republiky mužů. Odbíjená se v krátké době stává nejoblíbenějším sokolským sportem s členskou základnou, mnohonásobně převyšující počty členů ČVBS.

1920

V Brně probíhá třetí tělovýchovný kurz YMCA pro armádní cvičitele z Moravy. Volejbal je zařazen do přípravy našich atletů na první poválečné OH v Antverpách. Před odjezdem na hry představují atleti ČSR pod vedením prof. Pipala dosud neznámé „americké hry“ (baseball, basketball, pushball a volleyball) na cvičišti Sokola Žižkov početnému pražskému publiku. Ukázky volejbalu se také stávají součástí skautských slavností (tzv. jamboree), pořádaných v pražské Stromovce v rámci VII. Všesokolského sletu.

1921

YMCA začíná organizovat první volejbalové soutěže na našem území. Hraje se „armádní pohár“ mezi vojenskými posádkami, probíhají otevřené turnaje s účastí družstev Ymky, družstev studentských, skautských a dalších. Volejbal je zařazen do náplně I. Středoškolských her (SH) společně s házenou a tenisem. Turnaj chlapců probíhá v červnu v Pardubicích a startuje na něm 379 hráčů z 54 škol Čech, Moravy a reálného gymnázia slovenské Trnavy. Vítězí chlapci plzeňské Obchodní akademie.

1922

Vítězem prvního ročníku volejbalového Mistrovství Prahy mužů s účastí 10 družstev se stávají vysokoškoláci ze Strakovy akademie, která v tomto roce vítězí i na dalším turnaji v Příbrami za účasti 7 družstev.

1923

V Praze je ustaven Československý volleyballový svaz (ČVS) a prvním předsedou zvolen tělovýchovný ředitel národního sdružení YMCA Josef A. First. Po volejbalových asociacích Uruguaye (vznik 1915) a Estonska (vznik 1919) se ČVS stává třetím nejstarším svazem na světě a druhým nejstarším v Evropě. YMCA ČSR vydává první oficiální pravidla volejbalu a dalších „amerických her“.

1924

Do aktivit ČVS je zařazen ještě basketbal (po česku košíková) s doplněním názvu na Československý volleyballový a basketballový svaz (ČVBS). Ten v srpnu organizuje první Mistrovství republiky (dále MR) mužů na kurtech YMCA Olomouc s podmínkou registrace družstev v ČVBS. Startuje 8 družstev z Čech a Moravy, první mistrovský titul získává Strakova akademie finálovým vítězstvím nad rovněž pražským Vysokoškolským všesportovním klubem (dále VVK). Sokolové na Moravě pořádají první Přebor země moravsko-slezské v odbíjené (tak si původní anglický název hry Sokolové počeštili a výhradně nazývali) a vítězem se stává pořádající Sokol Kroměříž. 

1925

Druhé MR mužů se koná v říjnu v Praze na 4 kurtech Strakovy akademie. Ve snaze navýšit počet účastníku povoluje ČVBS start všem zájemcům s navýšením turnajového vkladu pro týmy neregistrované. Účelu je dosaženo, startuje 18 týmů (když další dva přihlášené nedorazily) a v závěrečném utkání tým VVK vítězí překvapivě nad Strakovou akademií. Nový mistr republiky získává poprvé putovní pohár, věnovaný novým předsedou svazu RNDr. Františkem Smotlachu. Tento pohár „vydržel“ až do roku 1949 a s vygravírovanými jmény „mistrů“ je uložen ve sbírkách Národního muzea.

1926

Pro velký počet zájemců o start na MR zřizuje ČVBS deset herních okrsků (5 v Čechách, 3 na Moravě, 2 na Slovensku a Podkarpatské Rusi) a účast na šampionátu je opět podmíněna registrací v ČVBS. Mistrovství je organizováno ve třech kolech: prvním jsou přebory okrsků, druhým přebory zemské (Čech, Moravy a Slovenska vč. Podkarpatské Rusi) a třetím finálový turnaj o mistrovský titul. Na něm startují nejlepší zemské týmy podle předem stanoveného klíče, který se v průběhu let mění. Mistrovský titul obhajuje VVS před „Strakovkou“, třetí končí sokolové z Kroměříže. Součástí programu VIII. Všesokolského sletu v Praze se stává první Přebor ČOS v odbíjené a to již ve všech kategoriích (mužů, žen a dorostu). Součástí sletového programu žactva se stávají Středoškolské hry vč. odbíjené. Ve II. ročníku SH startuje v odbíjené již 94 družstev, z toho 10 dívčích. V turnaji chlapců vítězí Učitelský ústav Kroměříž, v turnaji dívek pražské Reálné gymnázium Elišky Krásnohorské.

1927

Premiérou mezinárodních styků se stává účast volejbalového výběru mužů Ymky ČSR na Světových hrách YMCA, pořádaných v červenci v Kodani. Na volejbalovém turnaji startují 4 družstva mužů, která se utkávají vyřazovacím KO-systémem na základě vylosování dvojic pro první kolo. V něm podléhá výběr ČSR po boji 1:2 celkovým vítězům z Lotyšska a končí na 3. místě (za Lotyšskem a Estonskem) po výhře nad druhým poraženým celkem z Polska. Domácí titul Mistra ČSR se vrací na půdu Strakovy akademie, na dalších medailových postech končí Sokol Kroměříž a Sokol Brno I. 

1928

Titul Mistra republiky obhajují volejbalisté Strakovy akademie před Sokolem Hradec Králové a Sokolem Kroměříž. 

1929

Mistrem ČSR se poprvé stává sokolský celek Sokola Kroměříže, který ve finále poráží Strakovu akademii, třetí příčku obsazují volejbalisté ČSS Olomouc.    

Autor: Zdeněk Vrbenský