Prezident Lvů Praha má cíle nejvyšší a tomu podřizuje i celkový chod klubu

Celý život je volejbal jeho koníčkem a většina z nás ho zná hlavně z volejbalových kurtů. Nicméně tento volejbalový nadšenec před třemi roky vstoupil jako mecenáš na scénu profesionálního volejbalu. Ano, budeme si povídat s Tomášem Janečkem, kterého spíše znáte pod přezdívkou Ziky. Tomáš jako hlavní sponzor a zároveň prezident pražských Lvů a hned první sezónu, kdy se účastnili evropských pohárů, s nimi postoupil do semifinále CEV Challenge Cupu.

Tome, před třemi sezónami jsi začal podporovat ČZU Praha, dnes pod názvem Lvi Praha. Bylo tvoje rozhodnutí pro Lvy jednoznačné nebo jsi uvažoval i o jiném klubu?

Kdysi jsem krátce přemýšlel o tom, že bych finančně podporoval Kladno, protože tady existovala spolupráce s ČZU. Brzy se ovšem ukázalo, že Kladno a ČZU jsou dva různé kluby a toto nastavení nefunguje.

To byl jediný důvod, proč ses tedy nakonec rozhodl pro Lvy?

To přišlo o mnoho let později. Nevydařená spolupráce s Kladnem umocnila určitou nespokojenost ČZU. ČZU začalo hrát extraligu s vlastními odchovanci, ale bohužel nemělo finance na udržení si těch nejperspektivnějších hráčů. Ty si velmi brzy rozebraly bohatší oddíly. No a to se nelíbilo ani mě. Důležitou roli v tom hrály také osobní vztahy a pocity. Jsem z Prahy, k pražskému volejbalu mám vztah a ve Lvech mám i kamarády.

A jaká byla tvoje představa, dokoupit jednoho, dva hráče a doplnit mládím?

Takto by to asi taky šlo, ale je to cesta tak trochu na půl, a to není v mojí povaze. Po dvou letech jsem pochopil, že česká extraliga je kvalitní a pokud si nastavíš cíl, vyhrát extraligu, tak se musíš té kvalitě přizpůsobit. Do toho konceptu, pak můžeš zabudovávat mladé hráče.

Takže vyznat se ve volejbalové profesionální „džungli“ ti trvalo dva roky?

Dá se to tak říci, ale tím, že Lvi, dříve ČZU už extraligu hrálo, tak tam zázemí bylo a my ho nyní jenom vylepšujeme a profesionalizujeme. To mě moc pomohlo, protože já se mohu zaměřit jenom na část věcí a ten zbytek udělá realizační tým, který se v tom pohybuje již dlouho. Pak se snažím odprostit od těch politických částí volejbalu. Asi, kdybych začínal od nuly, tak by to bylo rapidně těžší.

Od politických volejbalových věcí, jak tomu mám rozumět?

Mě zajímá, aby byl český volejbal úspěšný a byl ve světě vidět, ale teď se to snažím dělat prostřednictvím klubu, viz. třeba evropské poháry. V budoucnu se uvidí, ale primárně mi jde o volejbal (řečeno s velkým důrazem).

Dobře, vraťme se k volejbalu jako sportu. Mluvíme o tom, že jste nakoupili hráče, kde vidíš to místo pro mladé?

Mě i klubu záleží na tom, aby mladí hráči sbírali co nejvíce herních zkušeností. Proto máme dlouhodobě vedle „áčka“ i „B“ tým, který hraje první ligu. Ty nejlepší z mladých hráčů mají místo v „áčku“, to vidíš - Špulák, Vodička, Ježek i další a pokud se chtějí dostat na „plac“, musí na to mít. Moc mě mrzí, že se nehraje první liga. Tito kluci mají střídavé starty a pro ně je to velká škola. Čím více extraligových týmů bude mít své „B“ týmy, tak tím více můžou mladí hráči hrát. Navíc rostoucí kvalita extraligy v posledních letech postupně vede k tomu, že část dobrých hráčů se přirozeně přesouvá do první ligy. Kvalita první ligy pak půjde postupně nahoru a nemusíme řešit, že mladí hráči tolik nehrajou v extralize. Jsem zastánce silného kmene všech soutěží. Někdy mám pocit, že někteří mladí hráči nereflektují svoje aktuální schopnosti a z psychologického hlediska je jim první liga příliš brzy „malá“. Ať nejdříve hráč ukáže, že je hvězdou v první lize. To je pro mě důkaz, že tu ligu přerostl.

Ještě k vašemu „áčku“. Hráli jste vlastně tři soutěže, extraligu, Český pohár a ještě evropský pohár. Nebyla to hned na poprvé velká nálož?

Všechno je vždycky poprvé (smích). Ale teď vidím, že jsme udělali dobře, že jsme více nainvestovali do nákupů, protože je tady covid, více než v minulé sezóně se pereme se zraněními a tím, že máme kádr široký, dá se to zvládnout a nemáme tak velké problémy. A taky se učíme a sbíráme zkušenosti, hlavně v evropském poháru. Takže, odpovídám nálož možná velká, ale stejně by nás to jednou čekalo.

Když vezmu vaše plány před sezónou, jsi po základní části spokojen nebo jsi čekal, že budete někde jinde?

Hm, (zamyšlení). Asi takto, čtvrté místo po základní části je vzhledem ke kvalitě kádru to nejhorší, které považuji za OK. Kdybychom byli hůř než čtvrtí, tak bych byl zklamaný. A taky jsem pochopil, že když poskládáš nový tým, tak to chvilku trvá, než si to sedne a to se ukázalo na začátku sezóny, kdy jsme měli slabší start. Pak ten tým už jenom rostl, když tedy pominu, že se nám zranil nejlepší smečař.

Pojďme k evropskému poháru, kde jste měli k historickému postupu do finále fakt kousek. Bylo by to po čtyřiceti letech, kdyby český tým byl zase ve finále evropského poháru.

Jo, to jsem tak nějak tušil (úsměv). Já to možná vezmu trochu ze široka. Jak jsem již řekl, kvalita extraligy stále roste. Již v minulých letech celky Jihostroje nebo Karlovarska dokazovaly, že mohou hrát vyrovnaně se špičkovými evropskými týmy. Mě těší, že jsme se k nim připojili i my. Šli jsme do zápasu s jasným papírovým favoritem, s tím i s větší uvolněností. Všechno sedlo, byli jsme doma a byl z toho výsledek, jaký byl. Turci mě překvapili hlavně tím, jak to vzali u nás z hlediska přípravy lehkomyslně, což se již v Ankaře nestalo.

V Turecku jste vyhráli, možná se štěstím, první set. Ale pak jako by jste vypadli z role, je to tak? Co se stalo?

Z role jsme vůbec nevypadli. Naopak, moc si cením toho, že i když jsme v dalších setech prohrávali o několik balónů, tak jsme stále makali na 100 %, neulevovali jsme si. Turci prostě byli v Ankaře lepší. To bys tam musel být, abys cítil ten extremní tlak. Ve zlatém setu nám naopak toho štěstí trochu chybělo, ale to je sport. Získali jsme další velmi cenné zkušenosti a donutili jsme Turky hrát na 100 %. Náš tým odjíždí posílený.

A taky mě potěšilo, že nám fandila celá republika. Podpora, kterou nám poslal prostřednictvím svého článku prezident Karlovarska Jakub Novotný, je nevídaná. V evropských pohárech opravdu nereprezentujeme jen náš klub, ale i kvalitu české extraligy a český volejbal. Je parádní, když se v tom se soupeři z domácí soutěže shodujeme. Té podpory si opravdu cením.

Ještě se vrátím k vašemu programu Smart Volley. Po prvním zápase s Turky říkal trenér Pomr, že jste je měli lépe „načtené“. Je to opravdu tou vaší technologií?

Je pravda, že Pompe je v přípravě velmi pečlivý a každého soupeře má rozebraného do „šroubku“. Toho si na jedné straně velmi cením a na druhé straně to považuji za „samozřejmost“ ve smyslu, že takto se má profesionální trenér chovat. Nepřipravit se na soupeře je prostě zbytečná chyba, už prohráváš 1:0.

Pro přípravu na jednotlivá utkání používáme stejně jako naši soupeři primárně datavolley. Dalším zdrojem pro naší přípravu je volleymetrics. Ve volleymetrics najdeš zápasy z více než 25 lig světa včetně té turecké a data si také můžeš importovat do datavolley.

Díky SmartVolley dokážeme určit další detailní věci, např. který hráč je horší na příjmu plachet a který má naopak problém s příjmem skákaného servisu. SmartVolley nám také pomáhá určit strategii, jak máme hrát my, abychom si jako tým dokázali vykrýt naše „slabá“ individuální místa. Největším přínosem SmartVolley  je ovšem to, že dokáže určit dlouhodobý rating (výkonnost) hráče v jednotlivých herních činnostech na základě toho, že analyzuje každý dotek balónu nikoliv jen plusové a minusové body. Z mého pohledu je to poklad pro majitele klubů při stavění týmu. Umí totiž vybrat hráče v dobrém poměru cena/výkon. Je tam toho ještě mnohem více, ale to by bylo na delší povídání.

Vrátili jste se z Turecka a hned naskakujete do čtvrtfinále UNIQA extraligy. Vy jdete na Ústí, kde ústřední postavou je nahrávač Bartůněk. Hráč, který od vás před sezónou odešel a mám pocit, že ho částečně platíte. Neříkáte si teď, že jsme si ho nenechali?

Ne, vůbec ne. Luboš musí být první nahrávač, roli dvojky dělat nemůže. Jsem rád, že Ústí je překvapením extraligy, protože ukazuje, že když dobře postavíš tým kolem silné osobnosti, jde to i s menším rozpočtem. Ale teď jdou sympatie stranou, je to silný soupeř v play- off a my chceme postoupit dál.

Myslíš, že můžeme čekat nějaké překvapení hned ve čtvrtfinále?

Možná na rozdíl od jiných, já si myslím, že můžeme. Jak jsem říkal, půjde o momentální formu a třeba Ostrava může svojí bojovností soupeře překvapit víc, než se čeká. Už během základní části se ukázalo, že nikdo není tak nahoře, aby se mohlo říci, to je „tutovka“.

 

Autor: Jiří Carba