Honza "Drobek" Štokr o svém novém angažmá v Trentu, o přezdívce a cílech pro mistrovství světa

Jana Štokra jsem ve sportovním centru v Brandýse nad Labem potkával stále se švihadlem v ruce. Skromný kluk, otec a hráč italské Série A1, nejlepší ligy na světě. Pro letošní sezónu si ho vybral vítěz Ligy mistrů Trentino. Nejdříve by však rád uspěl v dresu českého národního týmu na mistrovství světa v Itálii. Představujeme vám Jana Štokra.

1. Ahoj Honzo, Drobek je krásná přezdívka tak pro mne (ráno měřím 174 cm), proč zrovna ty?

Přezdívka vznikla už v kadetech, bylo to na jednom turnaji, kde jsme spali v hale na žíněnkách. Bylo nás tam asi padesát, byl jsem tam největší, tak jsem dostal přezdívku Drobek. Největší podíl na tom měl Ondřej Pražák z Liberce, za několik let jsem si vzal jeho sestřenici za ženu. Teď jsme jedna rodina.

2. Přípravná utkání a tři porážky s týmy světově špičky na turnaji v Polsku jistě odhalily vaše rezervy. Jsou na postech diagonálních hráčů?

V Polsku jsme se na hřišti točili všichni tři. Mohli jsme se ukázat proti vynikajícím týmům. Rozdíl byl spíše na bloku a v poli. Je jenom dobře, že se připravujeme proti tak kvalitním soupeřům. Kazyiski také řekl, že jsou na špici hlavně díky tomu, že hrají ve Světové lize neustále proti těžkým soupeřům.

3. V létě jsi přestoupil z Perugie do týmu vítěze Championsleague Trentina. Jak probíhal přestup?

Mnoho hráčů řešilo neshody s vedením Perugie. Mě končila smlouva. Na finále Trenta proti Cuneu jsem se setkal s manažerem Trenta, který mi nabídl angažmá. Přestože jsem měl nabídku také z Piacenzy, neváhal jsem a podepsal smlouvu s Trentem.

4. S kým se budeš prát v Trentu o místo v základní sestavě?

Bulhar Zwetan Sokolov, dvacetiletý bombarďák. Když jsem ho poprvé viděl, viděl jsem sebe ve dvaceti letech, patří k největším talentům Bulharů. Konkurence se nebojím, naopak mě to bude ještě více motivovat.

5. Vyhovuje ti mentalita Italů?

Jak kde a jak v čem. Zvykli jsme si v Itálii. Volejbal se v Itálii hraje na vynikající úrovni a patří mezi nejlepší na světě, A1 i A2 mají určitě svou kvalitu. Mám rád práci v týmu a dobrý kvalitní trénink. To vše v Itálii dostávám. Nemám moc věcí, které mi nevyhovují.

6. Potkáváš se často s českými hráči působícími v Itálii?

Pokud hrajeme proti sobě, tak ano. Když jsem hrál v Calighiari, na zápasy jsme létali letadlem, s českými hráči jsem se pak viděl večer v hotelu před zápasem. Často jsme se navštěvovali s Martinem Léblem, když hrál za Maceratu. Ale za posledních pět let jsem v týmu hrál vždy s nějakým Čechem nebo Slovákem.

7. Byl jsi několikrát vyhlášen mužem kola v italské lize, budeš hrát v kvalitním týmu. Přesto si myslím, že jsi v národním družstvu neodehrál tolik, co by sis přál. Čím to je?

To je moje věčné téma. Vadí mi, že to za národní tým zatím neklape tak úspěšně jako v klubu. Přesto vždy, když budu povolán, budu bojovat za místo v základní sestavě. V Itálii je hra rychlejší to mi sedí, na zápasy se můžeš připravit během celého týdne. V národním týmu hraješ tři zápasy za sebou. Je to jiné.

8. Jsi masa svalstva. Kolik času trávíš v posilovně ?

Kondiční trenér Martin Poeder mě už tři roky připravuje na sezónu. Letos se opět uvidíme v Trentu. Mám od něho naordinovanou pouze dynamickou posilovnu, ale čas v posilovně trávím rád. Na benči zvednu mám maximum 115 kg, ale není to můj oblíbený cvik. Při dřepu zvednu 285 kg. Mimo jiné si rád zajezdím na in linech, rád hraju antukovou ligu. Svaly mám asi dány od přírody. Otec je taky svalnatý.

9. Stal ses otcem. Jak zvládáš roli otce a profesionálního volejbalisty?

Nedávno jsem vysvětloval Kryšpínovi (Martin Kryštof), že ho vidím častěji než svého syna. V noci k malému normálně vstávám, jsem zvyklý na děti. Energie neubývá, spíše se naopak dobíjí. Je to pěkné přijet domů a pochovat si ho.

10. Při útočném úderu ze zóny II se rozbíháš na nahrávku kolmo k síti nebo mimo hřiště?

V Itálii se hraje rychle, tam se musím rozbíhat šikmo k síti. Pokud chci dát úder po lajně, vytočím správně ruku. Pokud se nesoustředím, tak se někdy stane, že se zapomenu ve hřišti, rozběhnu se kolmo k síti a míč mi při úderu do lajny letí do autu.

11. Co jsou tvoje silné stránky, jaké máš slabiny?

Obětavost je moje silná stránka, často vybíhám ze hřiště a skáču do reklam, v Trentu jsem zahučel i mezi diváky. No, a asi rychlá hra ze zóny II. To je možná tím že jsem začal hrát na postu středního blokaře. Moji slabší stránkou je asi konstantní výkonost. Opakováním pracuji na konstantnosti. Potřebuji drill a hodně opakování, pak přichází konstantnost.

12. Jaký je váš cíl pro mistrovství světa a tvůj individuální cíl?

Týmový cíl – hrát dobrý volejbal a udělat co nejlepší výsledek, soustředit se na každý zápas a nekoukat na výsledek a uvidíme, co z toho vzejde. Individuální cíl - chci být na hřišti, ale nejdůležitější bude, aby to šlapalo týmu, pak je to jedno.

Děkuji za rozhovor

Radek Krpač