Jen konfrontace s těmi nejlepšími nás posune dál, říká šéf reprezentací Novotný

Když Jakub Novotný v lednu nastupoval na Český volejbalový svaz jako vedoucí úseku seniorských reprezentačních družstev, řekl, že má svou vizi, jak by měly národní týmy fungovat, ale od vize k výsledku je hodně dlouhá cesta. Dnes jsou známí jak hlavní trenéři obou reprezentací, tak nominace žen i mužů. „Myslím, že jsme do dnešního dne udělali spoustu práce, ale také jsme museli řešit řadu situací, na které jsme nebyli připraveni," hodnotí uplynulé měsíce tento bývalý reprezentant. „Český volejbal nemá stran silných hráčů úplně na rozdávání, proto byl citelně znát každý, kdo účast v reprezentaci odmítl,“ dodává Novotný.

Jde zatím všechno podle Vašich představ?

"Jak jsem již jednou řekl, od vize k výsledku je velmi dlouhá cesta. A na ní se objevuje spousta překážek, se kterými se na začátku nepočítá. Kdysi někdo řekl, že je obrovsky rozdíl cestu jen „znát“ a pak po ní skutečně jít."

K reprezentacím jste sehnal Alexandra Waibla a Miguela Falascu. Jaký byl potom klíč k hledání těch správných hráčů do nominací obou reprezentací – lišil se v tomto jejich přístup?

"Do nominací ani jednoho z nich jsem vůbec nevstupoval. Občas jsem řekl svůj názor, ale pravomoc a zodpovědnost je na nich. Oba trenéři mají samozřejmě svou vlastní představu. Můj úkol byl uvést je do českého prostředí, seznámit je se zdejšími souvislostmi a vyjednávat pro ně přijatelné kompromisy. Bez nich to totiž v reprezentaci nejde. Myslím, že k tomu oba přistoupili velmi pragmaticky, pozitivně a dost podobně."

Falascův nominovaný kádr mužů je velmi mladý, koho jste kromě vybraných volejbalistů měli ještě v hledáčku?

"Chtěli jsme ty nejlepší, bez ohledu na minulost a vztahy. Usilovali jsme o Davida Konečného, Jana Štokra, Lukáše Ticháčka, Libora Leikepa. Každý z nějakého důvodu odmítl, většinou kvůli zdravotním problémům."

Pro řadu nominovaných hráčů bude účast v reprezentaci premiérou – Falasca jim věří a naopak vyzdvihuje, že je mezinárodní volejbal posune osobnostně i herně hodně dopředu. S tím určitě souhlasíte?

"Naprosto. Většina mladých hráčů, kteří si myslí, že vynikají, potřebuje mezinárodní reprezentační srovnání. Jen konfrontace s těmi nejlepšími je posune dopředu. Pochopí, že je potřeba se neustále učit. Kdo chce něco znamenat v profesionálním sportu, musí reprezentovat."

Trenéru Waiblovi bude v první fázi přípravy chybět pět výrazných hráček. Jak moc bylo těžké nahradit je pro World Grand Prix někým jiným?

"Bylo to velmi těžké, protože český volejbal nemá ani v jedné kategorii úplně na rozdávání. Když se pak na nějaké postu urodí větší talent, rveme se o něj. U žen nám na první část budou chybět top hráčky, které jsme chtěli. Doufáme, že některé z nich svoje stanovisko ještě přehodnotí."

V roce 2003 jste s národním týmem stál u úspěchu ČR ve Světové lize a se svými spoluhráči v ní tenkrát vybojoval výborné čtvrté místo. Jaký je Váš osobní cíl a přání směrem k oběma národním celkům v letošní sezóně?

"Tam jsem tehdy mimochodem hrál s Lubomírem Staňkem, který bude reprezentovat i letos. Lubomír je jako Jarda Jágr, podle mě může hrát až do 50. Ale zpátky k mým přáním. Krátkodobě chci, aby obě družstva postoupila na Evropu. Z dlouhodobého pohledu je pak nutné u obou mladých reprezentací nastartovat určitý proces, který se bude rozvíjet. Musí se vytvořit stabilní týmy a mladí hráči si v nich musí najít své role. Ještě je před nimi spousta věcí, které se budou muset naučit a to bude trvat."

 

Autor: Ing. Barbora Mertová