Reprezentant Radek Mach: Jsem rád, že jsme si spravili chuť

ROZHOVOR - Po nevydařeném utkání v Lize mistrů vstoupil českobudějovický Jihostroj do extraligové soutěže hladkým vítězstvím. V sobotním zápase hostil na domácí palubovce Ústí nad Labem, které za 58 minut zdolal 3:0 na sety. Pro diváka to byl zápas velmi zajímavý, neboť proti sobě postavil bratrskou dvojici. Reprezentant Radek Mach se na síti utkal se svým mladším bratrem Martinem, jenž nastoupil v základní sestavě ústeckého celku. Ale radost z toho neměl. "Já nemám tyhle zápasy rád," prozradil těsně po utkání v rozhovoru pro Český volejbalový svaz reprezentační blokař Radek Mach.


Jak hodnotíte zápas proti Ústí nad Labem?
Jsem hrozně rád, že jsme si spravili chuť. Po šňůře prohraných zápasů se nám povedlo zápas dotáhnout od začátku až do samotného konce. Zůstali jsme koncentrovaní po celou dobu utkání a to bylo potřeba.


Je to tak, že vyhraný zápas přišel právě včas?
My už jsme se o tom bavili a začali jsme hlavně od tréninku. Je to vyústění toho, že musíme začít jinak. Doufám, že tento zápas byl jedním z prvních kroků, který nás posune dál a povede k naší filozofii, kterou jsme začali.


Co především chcete změnit?
Tak pokyny trenéra jsou standardní, ale bavili jsme se o tom, že musíme začít jinak už od tréninku. Musíme být na sebe tvrdší.


Vrátím se k poslednímu zápasu Ligy mistrů, kde jste v Innsbrucku hladce prohráli ve třech setech. Ale právě rakouský celek patří mezi slabší soupeře vaší skupiny, co se nepovedlo?
Bohužel jsme se opět setkali s tím, že na ten evropský volejbal nemáme. I když máme dobrou skupinu, která je hratelná, tak pořád vidíme, že i ti slabší soupeři mají v Evropě jiné jméno než my. V těchto týmech hrají maximálně dva nebo tři domácí hráči. My nemáme zahraniční posilu. Pořád hrajeme s tím, co máme, co jsme si vytrénovali odmalička. Bohužel je pravdou, že s tím na Evropu pomýšlet nemůžeme.


Myslíte tím, že na úspěšné tažení Ligou mistrů by byla zapotřebí zahraniční posila?
Možná i více zahraničních posil. Aby byla šance hrál líp, co se evropské úrovně týče, tak potřebujeme minimálně dva hráče, kteří by to umlátili. Ale na druhou stranu jsem rád, že to hrajeme tak, jak to hrajeme, protože takové zkušenosti nikde jinde nezískáme a můžeme jenom překvapit.


Českobudějovický tým trápí zranění přihrávajících smečařů (Tomáše Fily i Petra Michálka), také univerzál Michal Kriško v sobotu chyběl na hřišti, jak to vnímáte?
Možná je to i lepší, že se to všechno sešlo právě během Ligy mistrů a máme čas se dát do kupy a ukázat ten tým, který v létě odehrál Světovou ligu i loňské play off, protože máme podobné složení. Zatím ještě nejsme v takové formě, jakou jsme měli v loňském play off. To bychom pak mohli pomýšlet i na ten úspěch v Evropě, ale teď to zatím nejde.


Celé utkání poprvé odehrál mladý univerzál Martin Pleva, jak hodnotíte jeho výkon?
Jsem za něj rád, že dostal šanci právě v takovém zápase, kde si nemusel s ničím moc lámat hlavu. Hrál jak umí a povedlo se mu to. Ukázal, že umí být pro tým platným hráčem.


Zeptám se také na vašeho bratra, který nastoupil za Ústí v základní sestavě. Panuje mezi vámi na hřišti bratrská rivalita? Bavíte se spolu o volejbale?
My se všeobecně bavíme o volejbale. Občas si zavoláme, kdo, co a jak. Bavíme se o všem. Ale nějaká rivalita...


Kdo komu radí, když si zavoláte?
Já se mu snažím radit, ale on to nikdy nebere. Chce na to přijít sám, jak už to u sourozenců bývá, kdy  ten starší by rád mladšímu poradil, jenže mladší si na to chce přijít sám.


Čím to, že jste s bratrem právě blokaři?
Určitě máme dispozice od našich rodičů, kteří byli sportovci. Táta dělal atletiku, máma hrála volejbal. Tenkrát hrála na pozici univerzálky a zároveň i na bloku, takže tady jsme zdědili blokařský geny, ale sportovní vlohy máme od obou rodičů.

Autor: Blanka Popelková