Trenérovi mohou říkat strejdo

Již v pátek začíná v Polsku ME mužů. Naše reprezentační družstvo v přímořském Štětíně změří síly postupně se Slovenskem, Německem a Itálií. Pár dní před odjezdem jsme vyzpovídali na soustředění v Jablonci tři naše reprezentanty – Aleše Holubce, jako matadora týmu. Hadráka (Jan Hadrava) a Džávu (Donovan Džavoronok) jako benjamínky družstva.

Pánové, jak se sluší a patří, obrátím se s první otázkou na Aleše, jako služebně nejstaršího.

Aleši, tento reprezentační blok měl dva vrcholy. První kvalifikaci na MS v Karlových Varech a druhý nadcházející ME v Polsku. Nicméně mezi těmito akci došlo ke změně na pozici hlavního trenéra a jeho asistenta, což není obvyklé. Vidíš nějakou změnu v přípravě?

Každý trenér z těch trenérů má něco svého. U Falasca byly věci víc dané, víc tlačil na soustředěnost a preciznost. Drda, tedy trenér Nekola, přinesl spolu s Martinem Demarem víc takového „českého lišáctví“. Trenéři chtějí, abychom víc spolu mluvili a komunikovali na hřišti. Ale to je věc, která byla i v minulosti, že čeští trenéři „dbali“ víc na tu komunikaci než zahraniční. Jinak příprava jela v podobných kolejích jako před kvalifikací na MS, on vlastně ani trenér Nekola neměl moc času něco výrazně měnit.

Honzo, toto ME je vlastně tvoje první vrcholná mezinárodní akce u seniorské reprezentace. Přichází nějaká nervozita? Tréma? Vše začíná za necelý týden:

Ani, ne. Koukám na tento turnaj jako na každý jiný. Nesmím se nechat svázat nějakou trémou, jít do každého zápasu naplno. A užít si poprvé atmosféru vrcholného turnaje na chlapské úrovni. Každý zápas je důležitý a tak k tomu přistupuji.

Donovane, když se koukám na naši soupisku a soupeře, tak mi vychází, že ty jako hráč italské ligy, by jsi měl jednoho z našich soupeřů – Itálii znát dobře?

Hráče tedy moc osobně neznám, i když je s nimi náš kapitán z Monzy. Mají výborný, zkušený tým a ačkoli jsou bez Zajceva, tak budou jedni z hlavních adeptů na medaily. Těším se na ten zápas a možná jim něco řeknu pod „sakem“……. (smích)

Honzo, ty hraješ ligu v Polsku. Jakou očekáváš atmosféru?

Polsko je volejbalová velmoc. Předpokládám, že bude na všech utkáních „plný barák“. Už jen to, že otevírací zápas ve čtvrtek bude na fotbalovém stadionu a ve Varšavě je vyprodáno (60 tis. diváků), mluví samo za sebe. Takže určitě to bude z tohoto hlediska fajn a věřím, že se budeme „prokousávat“ dál a dál.

Aleši, máš za sebou jak účast na ME, tak i MS, kde ty vidíš ten klíčový zápas ve skupině a jak hodnotíš momentální formu soupeřů?

Já to vezmu od konce. Je jasné, že Itálie je neodiskutovatelně favoritem této skupiny. Němci si poslední léta prošli trochu šedivým obdobím, mám pocit, že ani kvalifikace na MS jim nevyšla, nicméně, co jsem slyšel od trenéra na toto ME poskládali to nejlepší, co mají. Myslím, že je můžeme potrápit. Je jasný, že  „klíčák“ je se Slováky, hned v pátek. Tam, když se nám podaří zvítězit, uklidníme se a do dalších zápasů, půjdeme uvolněnější. Jak říkáš, balón je kulatý a když trefíš vítěznou vlnu, tak máš pocit, že to jde samo a můžeš porazit kohokoli.

Teď, trochu ze zákulisí „nároďáku“. Když jsem ještě hrával já, tak fungovalo rozdělení „starý“ – „mladý“. Mladý natahují sítě, sbírají balóny, atd. Funguje to pořád?

Aleš : no, já si na to moc nehraju, ale je jasný, že nějaká hierarchie musí fungovat, ale nepřeháníme to.

Kluci, je to pravda ?

Hadrák : …. (smích) dá se to tak, říci…… Džáva :…… jo, jo, je to pravda, jde to…..

Honzo, vlastně i ty Donovane, pocházíte ze slavných volejbalových klanů a vaši otcové, co si vzpomínám, vás již od plenek vozili po turnajích. Nynější hlavní trenér Nekola s nimi pravidelně hrával. Neujede vám někdy o time-outu, například, „strejdo, já mu tu lajnu už zavřu“?

Hadrák : … (opět smích) no vidíš, to bychom mohli. Ale, ne, přesto, že naši tátové s trenérem Nekolou a Demarem hráli hodně Antukových lig a turnajů, tak je oslovujeme „normálně“ trenére, Michale, Martine

Džáva : jj, je to tak. To spíš s otci o volejbale diskutujeme, protože je to náš život i život našich rodin. To, že si někdy oponujeme, je asi normální…….(potutelný úsměv)

Aleši, mě to nedá se nezeptat. Vracíš se po mnoha letech do české extraligy. Když jsem se to dozvěděl, tak bych „barák“ vsadil na to, že to bude Kladno. Zažil jsi tam 2 tituly, super partu s Kubou Rybníčkem, Braňo Skládaným, Borkem Foktem, Ferem Ogurčákem a dalšími. A on, nakonec Liberec. Můžeš nám to své rozhodnutí trochu popsat?

Protože v mém klubu v Nantes byly trochu zmatky, tak jsem si chtěl „oťuknout“ situaci v české extralize. Srdce mě táhlo na Kladno, to máš pravdu. Zavolal jsem Petrovi Klárovi a objevil jsem se při play off na Kladně. No, jak sám víš, volejbalové tantamy bijí rychle, tak mi přišly i další nabídky. Že to byl nakonec Liberec? Rozhodly  vlastně tři věci – a) ověřil jsem si u Honzy Štokra, že tam fakt míří taky a jak všichni vědí, jsme velcí kamarádi b) moje žena dostala šanci hrát za nově budovaný extraligový tým v Liberci c) mám možnost dělat v Liberci kondičního trenéra, což jsem dělal již v Nantes a na Kladně toto místo bylo již obsazené. A v neposlední řadě, to mám blíže k rodičům.

Pánové, děkuji za váš čas a upřímné odpovědi.  Na závěr, co byste vzkázali fanouškům volejbalu v České republice?  

Aleš : držte nám palce a fanděte, pak to vyjde

Džáva : Taky, fanděte a když bude mít chuť, tak přijeďte, není to daleko

Hadrák : Pokud budete mít čas, tak doražte. V Polsku za to atmosféra na volejbale určitě stojí a každá hlasivka dobrá

ME v Polsku pro náš národní tým začíná již v pátek 25.8.2017 utkáním se Slovenskem. V sobotu 26.8.2017 pak poměříme síly s Německem a v pondělí 28.8.2017 nás čeká silná Itálie. Zveme všechny fanoušky volejbalu do polského Štětína nebo k TV obrazovkám, kde zápasy „nároďáku“ bude přenášet ČT 4 Sport.

 

Autor: Jiří Carba