Trenérský notes 3. díl: Funkce páteře pro správný pohyb hráčů

Tento stručný popis anatomie páteře a jejich funkcí by měl trenérům napomoci k pochopení, proč vznikají bolesti zad a zároveň i přispět k citlivějšímu zacházení s tělem sportovců. V neposlední řadě si objasníme, jaký vliv má páteř na některé technické nedostatky v technice pohybu.

 

Správné fungování páteře je jedním z předpokladů ideomotoriky (spojení gnostických a motorických funkcí).  Znalost jejích funkcí může napomoci při odhalování příčin chybné techniky odbití a pohybu hráčů v jednotlivých herních činnostech.

Páteř je systém kostí, kloubů, vazů a svalů, ve kterém pokud nepracuje jedna, jakákoliv část, přenese se negativní efekt postupně na další úrovně systému a vyvíjí se různá onemocnění páteře, kterým je ale možno ve velké míře předcházet pomocí důkladného protažení a posílením jednotlivých fázických svalů.

Páteř má tři základní funkce.

1)      Tvoří nosný pilíř a má podpůrnou funkci pro všechny navazující kosti a kloubní spojení.

2)      Umožňuje pohyb trupu a zároveň hraje roli při udržování rovnováhy.

3)      Vytváří páteřní kanál, ve kterém je uložena a chráněna mícha a z ní vystupující nervy.

Páteř tvoří 7 krčních obratlů, 12 hrudních, 5 bederních, 5 srostlých křížových obratlů tvořících kost křížovou a 2-4 srostlé kostrční obratle, tzv. kostrč.

Obratel se skládá z těla obratle, páteřního oblouku, na němž jsou ještě trnové výběžky. Tělo obratle je jeho nosnou částí a směrem ke kostrči jsou obratlová těla mohutnější, což je dáno zvyšujícím se zatížením směrem dolů. Obratlový oblouk se nachází na zadní straně obratlového těla. Oblouky mezi sebou dále vytvářejí meziobratlové otvory, jimiž vstupují a vystupují míšní nervy a cévy. Na hrudních obratlích se také nacházejí malé kloubní plošky, které slouží pro spojení s žebry.

Meziobratlová ploténka se nachází mezi dvěma obratlovými těly. První ploténka se objevuje až mezi druhým a třetím krčním obratlem a poslední mezi pátým bederním obratlem a kostí křížovou. Ploténka je tvořena vazivovou hmotou uspořádanou do prstenců a uprostřed je uloženo rosolovité jádro. Ploténky fungují podobně jako nárazníky auta, po zatížení dojde k jejich stlačení a vyrovnání tlaků působících na těla obratlů. Touto vlastností, pružností plotének je páteři umožněna poměrně vysoká pohyblivost navzdory její pevné soudržnosti, kterou zajišťuje nejen její stavba, ale i dost velké množství vaziva a krátkých svalů upínajících se na jednotlivé trnové výběžky. Jádro je v ploténce uloženo volně a podle toho, jaký činíme pohyb tak se přesouvá.

Zakřivení páteře je fyziologické a pouze při pohledu ze strany tvoří dvojité „S“ (esovité zakřivení páteře). Hrudní část páteře a kost křížová jsou zakřiveny směrem vzad ve smyslu kyfózy a krční a bederní jsou zakřiveny směrem vpřed ve smyslu lordózy. Toto zakřivení se fixuje až mezi pátým a šestým rokem života.Krční páteř disponuje velkou pohyblivostí, která zajišťuje dostatečný rozsah zorného pole a umožňuje zabezpečovat orientační a rovnovážnou funkci těla. V této části páteře lze provádět předklon, záklon, úklon a otáčení. Hrudní páteř je nejméně pohyblivá část, jelikož na její obratle nasedají ještě žebra. Pohyb v hrudní páteři vyvolává vždy aktivitu v sousedních částech páteře (krční a bederní). Její hlavní úlohou je udržení stability. Dále ustaluje dechové pohyby a všechny pohybové impulzy přicházející k ní z paží, nohou nebo hlavy. V této části páteře můžeme vidět úklon, otáčení - rotace, předklon a částečně i záklon. I pohyby v bederní páteři se přenáší na sousední části (hrudní páteř a kost křížová). Tato část páteře umožňuje provést předklon, záklon, úklon a v minimálním rozsahu i otáčení. Kost křížová je zároveň součástí pánevního pletence, jejich kloubní spojení se vyznačuji minimální pohyblivostí, které má ale velmi důležitou tlumicí funkci.

Páteř je po celé své délce zpevněna dlouhými vazy, které se nacházejí jak na přední, tak na zadní straně obratlových těl. Kromě dlouhých vazů jsou na páteři ještě krátké vazy spojující obratlové oblouky a trnové výběžky, které jsou v neustálém napětí a spolu s pružností plotének napomáhají návratu páteře do klidového postavení.

Svaly na páteři mají také význam pro její pohyblivost a stabilitu. Šíjové a krční svalstvo stabilizuje páteř krční. Hrudní páteř zajišťují svaly ramenní, hrudní, žeberní, břišní a zádové. Oblast bederní korigují svaly zádové, břišní, kyčelní a svaly pánevního dna.

Jelikož jsou svaly zádové, břišní i svaly dna pánevního součástí hlubokého stabilizačního systému, řekněme si o nich trochu více. Zádové svaly jsou rozděleny podle vývojového i funkčního hlediska do dvou vrstev. Hluboká vrstva je vývojově starší a je tvořena krátkými svaly z výběžku na výběžek a jejich příčný průběh umožňuje jednak stabilitu a zároveň i schopnost otáčení (rotace). Dále se nad nimi nacházejí svaly o něco delší, které spojují vzdálenější obratlová těla a podílí se na stabilitě páteře a napomáhají vzpřímení páteře. Svaly, které se upínají v hrudní části i na žebra, se spoluúčastní i procesu dýchání. Dohromady tyto svaly vytváří dlouhé svalové snopce, kterým se jinak říká vzpřimovače páteře. Tato vrstva vzpřimovačů vykazuje neustále určité svalové napětí, které udržuje tělo ve vzpřímení proti zemské gravitaci. Vyváženým a přirozeným pohybem jsme schopni tyto svaly maximálně protáhnout avšak při jednostranné zátěži, či v případě vadného držení těla dochází ke ztuhnutí a časem i ke zkrácení, což se navenek projeví snížením pohyblivosti. Tomuto lze předejít zavedením torzních cviků do každodenní rozcvičky.

Povrchovou  vrstvu tvoří velké zádové svaly, které se podílejí na fázickém pohybu. Jsou vývojově mladší a mají tendenci k ochabování. Snadno se unaví a nejsou tolik odolné. Břišní svalstvo se skládá z přímých, šikmých a transversálních svalových snopců. V souhře se zádovými a pánevními svaly se podílejí na vzpřímeném držení těla. Břišní svaly podporují vzpřímené postavení pánve tahem za symfýzu a zároveň tím i zabraňují nadměrnému prohnutí v bederní oblasti. Napomáhají funkčnímu hlubokému dýchání (dýchání do břicha). Vyvážené napětí břišního svalstva působí povzbudivě i na funkci břišních orgánů čímž podporuje i zdravé trávení. Pánev je přímo spojená s kostí křížovou a její součástí je i kyčelní kloub. Je tedy nemožné oddělit i všechny tyto svalové skupiny nacházející se v této oblasti. Tedy svaly dva pánevního a svaly kyčelní. Pohyb tohoto pletence má vliv na celou páteř a proto jejich vyvážená funkce hraje významnou roli pro správné držení těla.  Většina lidí má kyčelní svaly ztuhlé a zkrácené, což ve výsledku způsobí i větší prohnutí v bederní páteři. Proto je důležité tyto svaly protahovat a uvolňovat. Vhodnou formu jednoduchého a účinného protažení nabízí některé jógové cviky. I ochablost svalů dna pánevního má vliv na správné držení těla, tedy je potřeba se i touto skupinou svalů zabývat.

Autor: Michaela Pachmanová