Trenérský notes 55. díl: Věřím činům aneb další medaile z ME

Třetí medaile z mistrovství Evropy po sobě. Sděluji to opatrně a s velkou pokorou, ale máme důvod pokládat se ve volejbalové Evropě znovu za předvoj. Stav mládežnického chlapeckého volejbalu se po hubených letech opakovaných „nepostupů“ na mistrovství Evropy v prvním desetiletí začal po roce 2012 postupně zlepšovat.

Tento pozitivní posun měl zhruba čtyři zdroje:

MINIVOLEJBAL V BARVÁCH

Rozšiřuje se členská základna a dochází k renesanci mládežnického volejbalu vůbec, díky vzniku projektu „Minivolejbal v barvách“ (2010).

LVÍČATA

Posunuje se hranice, kdy jsou hráči vybíráni do družstva lvíčat o rok dříve než v předcházejících letech (2012).

„TICHÁ“ CENTRALIZACE

Zavádí se projekt „tiché centralizace“, kdy se vybraní hráči dostávají pod kontrolu svazových trenérů v rozsahu 80 až 100 dní za rok (2013).

ROZDĚLOVÁNÍ DOTACÍ

Systém rozdělování dotací do mládežnických klubů se děje pouze na základě testování hráčů a dodávání hráčů do systému výkonnostního a vrcholového volejbalu mládeže, případně do státní reprezentace (2014).

Výsledkem těchto posunů a změn byla pravidelná účast na evropských šampionátech a opakovaná umístění do 8. místa. Tento proces vyvrcholil ziskem titulu mistra Evropy v roce 2017 a následnými medailovými umístěními v posledních třech letech.

Nejde pouze o to, zda získáme medaili (to samozřejmě hřeje), ale nejdůležitější je být stále mezi pěti až osmi nejlepšími v Evropě. NE, není to málo! K medaili totiž potřebujete také štěstí a k titulu mistra Evropy i mimořádnou přízeň nebes. ALE BÝT NEPŘETRŽITĚ „IN“ - TO JE TO, OČ TU BĚŽÍ. Hrát stále s nejlepšími. To je punc kvality, ne jednou získat medaili a pak dvakrát nepostoupit na „Evropu“.

Abych doložil svá tvrzení, nabízím v grafice přehled výsledků na ME v od roku 2003 až do včerejška, kdy naši borci vybojovali opět stříbrnou medaili, k čemuž ještě jednou hráčům i realizačnímu týmu upřímně gratuluji.

Tak si vzájemně držme palce, ať se tento trend potvrzuje i dál. Ostatně projekt „NADĚJE“ a „BENJAMÍNCI“ má být dalším krokem k tomu, aby na nás okolní svět znovu pohlížel s respektem.

Autor: Zdeněk Haník