České volejbalové klany – 18. část – VORÁLKOVI. Tři volejbalové generace s dvojicí reprezentačních trenérů

Zakladatel – 1. generace

PaedDr. Rostislav Vorálek

(*1936 v Myjavě)

s výškou 187 cm smečař nebo smečující nahrávač (tzv. dvojka) prvoligových celků Dynamo Slavia Praha, Dukla Kolín (mistr republiky 1960), Spartak Potrubí, Spartak Čelákovice a italské Modeny v sérii A1, akademický reprezentant ČSSR. Trenér EXL družstev mužů (VŠ Praha, Spartak Čelákovice) a žen (Lokomotiva Praha, Slavia Praha, Tatran Střešovice), klubových družstev mužů v Kuvajtu a mužské reprezentace Kataru. Trenér juniorů ČSSR se startem na dvou MEJ. Významný funkcionář – metodik Středočeského KVS, Pražského VS a předseda Ústřední metodické komise ČsVS, člen Komise vrcholového sportu, předseda volejbalové komise Odboru sportu ČOS. Držitel nejvyšší trenérské licence FIVB, v letech 1986-2007 lektor mezinárodních školení trenérů s více jak 50 kurzy v zemích 5 kontinentů. Držitel titulu Vzorný trenér a Medaile O. Koutského, osobnost galerie funkcionářů Síně slávy českého volejbalu.

Narodil se na Slovensku, dětství a mládí prožil ve Strážnici na moravsko-slovenském pomezí. Po absolvování místního gymnázia odešel do Prahy, kde absolvoval ITVS (předchůdce FTVS UK) a v Čechách zůstal natrvalo. Po škole začínal ve funkci krajského trenéra při Středočeském KV ČSTV a následně pracoval jako metodik OV ČSTV pro Prahu-Východ. V letech 1969-2001 byl asistentem na KTV I. Lékařské fakulty v Praze se ziskem doktorského titulu.

Všeobecné pohybové dovednosti získal v Sokole Strážnice s aktivitami ve všech dostupných sportech. Volejbalu se začal věnovat ve 14 letech postupně jako žák, dorostenec a člen družstva mužů s účastí v KP. Jako dorostenec byl členem výběru Zlínského (resp. v té době Gottwaldovského) kraje a po nástupu na VŠ studia na podzim roku 1956 získal hráčské angažmá v prvoligovém družstvu Dynamo Slavia Praha s kurty na libeňském Starém Ostrově. Průřez jeho hráčskou kariérou v nejvyšší soutěži:

Po návratu z Itálie hrál až do roku 1974 pro radost 1. a 2. NL za Spartak Čelákovice a ještě po šedesátce si rád zahrál na turnajích veteránských a turnajích osadních v okolí Káraného při soutoku Labe a Jizery, kde má rodina Vorálkových rekreační chatu.

V letech 1954-56 se účastnil výcvikových soustředění talentovaných juniorů ČSSR (v té době ještě bez mezinárodních akcí) pod vedením Jiřího Kobrleho a Miroslava Perútky. V letech 1957-62 byl členem B-týmu mužské reprezentace se starty na několika mezinárodních turnajích nebo v přátelských mezistátních zápasech, trenéři Josef Kozák a Ladislav Drobný. V letech 1956-62 byl členem RD akademiků se startem na mezinárodním turnaji o Pohár 17. listopadu v Praze se 3. místem v roce 1961 a prvenstvím v roce 1962, trenér Břetislav Chvála.

Aktivní trenérskou dráhu ve vrcholovém volejbalu zahájil v roce 1965 jako hrající trenér Sp. Čelákovice a pokračoval s těmito angažmá:

S trenérskými aktivitami v domácích soutěžích se rozloučil v sezoně 2006/07 u žen Sokola Nusle se 3. místem v 1. lize.

V letech 1965-72 byl asistentem trenéra L. Drobného u juniorů ČSSR se startem a 6. místem na MEJ 1969 v Tallinnu. V roce 1972 skončil výběr juniorů pod jeho vedením na MEJ v Barceloně na 7. místě. Ve dvou sezonách (1992-94) vedl mužskou reprezentaci Kataru se startem na Mistrovství Asie v roce 1993 v Teheránu.

Od roku 1976 je držitelem nejvyšší trenérské licence FIVB a od roku 1986 licence instruktora FIVB s účastí na více jak 50 mezinárodních školeních trenérů FIVB v desítkách zemí Evropy, Asie, Afriky, Střední a Severní Ameriky. S těmito aktivitami se rozloučil v roce 2007 kurzem v Súdánu. Bezmála 60 let působil také jako vedoucí, lektor či instruktor na výcvikových soustředěních a kempech mládeže, na kurzech a seminářích pro domácí volejbalové trenéry a rozhodčí. Během své pedagogické činnosti publikoval v odborných časopisech, podílel se na tvorbě metodických listů, příruček, učebnic a překladů z angličtiny. Významná byla také jeho činnost v odborných komisích ČsVS a ČSTV:

Informace doplňuje několik historických fotografií. Na prvním vloženém snímku družstvo mužů Sokola Strážnice v roce 1954, Rosťa třetí zleva.

Na druhém snímku volejbalisté pražského ITVS – vítězové I. ročníku Akademického mistrovství ČSR v roce 1957 v Bratislavě. Zleva stojí Szalay, Měchura, Vorálek, Hykel, Kolařík, Stolařík a trenér L. Mlateček, dole zleva Paulů, Kala, Kobliha a Ejem.

Na dalším šestka ligového Dynama Praha v roce 1957 na svém kurtu v zahrádkářské kolonii libeňského ostrova. Zleva trenér E. Krob, Synovec, Hálek, za ním schovaný Matouš, Vorálek, Šorm a Kobliha.

Šestka mistrovské Dukly Kolín v roce 1960, zleva kapitán Paulus, Tesař, Šmídl, Vorálek, Smolka a Goljan.

Vítězové 4. ročníku mezinárodního Poháru 17. listopadu v roce 1962 – akademici ČSSR. Na schodech Vinohradské sokolovny sedí v levém zástupu zdola nahoru Volný, Chour, Kop, Melíšek a Thurzo, uprostřed Šopa, Vorálek, Zenker a napravo Pitter, Labuda, Paulů a Perušič.

V roce 1966 v roli hrajícího trenéra Spartaku Čelákovice v celostátní 1. lize. Zleva stojí Franke, Vorálek, Sýkora, Novák, J. Valíček a Rambousek, v podřepu zleva Z. Valíček, I. Melichar, Krejcar, Hraše, Jakl a Strnad.

Zahraniční angažmá v Itálii v sezoně 1967/68 připomíná snímek s družstvem Modeny, Rosťa druhý zprava v horní řadě.

V roli hlavního trenéra juniorů ČSSR v roce 1971 při přípravě na MEJ ve Španělsku. Zleva stojí Kapera, Rjachovský, Hofman, Jindra, Kroča, Vondrka, Jeřábek a Plichta, zleva sedí J. Kubala, Sirvoň, Majer, as. trenéra P. Bohunský, trenér R. Vorálek, lékař MUDr. Grus, Mocňák a Horňák.

Šest sezon ve funkci prvního trenéra Slavie VŠ Praha připomíná snímek z roku 1972. Nahoře zleva J. Lehký, Kubát, Plavec, ved. družstva L. Bělina, I. Třešňák, Hanzálek a Černý, dole zleva Měrka, Jelínek, Pommer, trenér R. Vorálek, hrající as. trenéra Josef Musil, J. Procházka a Kalina.

Ženy Slavie Praha vedl s jednou pauzou pět sezon, na snímku z roku 1977 kompletní tým s funkcionáři. Zleva stojí předseda oddílu P. Kutina, Lipoldová, Buštová-Léblová, Kovářová, Švarcová, Korecká a trenér R. Vorálek, dole zleva Kopová, Dvořáková, Andrlíková, Davidová, Hřebenová, Rozinková, Zitová a ved. družstva Z. Roudnický.

Třicet let lektorského působení na mezinárodních kurzech trenérů FIVB připomínají poslední dva snímky. Na prvním v roce 2002 při kurzu v Ghaně, na druhém z roku 2007 v Íránu (druhý zprava v červeném triku).

V roce 1963 se Rosťa oženil s Mgr. Věrou Černou (*1936) a v roce 1967 se jim narodil syn Rostislav Vorálek junior. Ten se vydal ve stopách otce jako hráč, trenér i funkcionář a představuje 2. generaci tohoto volejbalového „klanu“ se samostatnou vizitkou. K manželce a mamince Věře je třeba dodat, že je absolventkou FTVS, bývalou ligovou basketbalistkou Slavie VŠ Praha a reprezentantkou ČSR se startem na Letní světové univerziádě v roce 1961 v Sofii s podílem na zisku bronzových medailí. Na snímku z roku 2019 manželé Věra a Rosťa Vorálkovi se synem a vnučkou Eliškou (*2009).

Pokračovatelé – 2. a 3. generace

PhDr. Rostislav Vorálek, Ph.D.

(*1967 v Brandýse n. Labem)

s výškou 179 cm smečař družstev mužů Spartak Čelákovice, Technika Praha, Sokol Vyšehrad a TJ Kyje ve 2. lize. Trenér druholigových celků mužů Laktosu Kyje a žen Sokola Nusle, juniorů TJ Kompresory, as. trenéra juniorek a hlavní trenér kadetek Olympu Praha se 4 tituly Mistra ČR. Trenér juniorek ČR se startem na MEJ 2008, od roku 2013 dosud trenér Beach Klubu Ládví se ziskem 7 titulů na M-ČR žákyň, kadetek a juniorek a s bronzovou medailí z ME U18 v roce 2015. Od roku 2002 funkcionář Pražského a Českého VS, člen Výboru ČVS, předseda metodických komisí PVS a Asociace BV při ČVS a předseda Komise BV při České asociaci univerzitního sportu (ČAUS).

Absolvent sportovního gymnázia Nad štolou s maturitou v roce 1988 a FTVS UK se ziskem magisterského titulu v roce 1994. Po škole učil krátce tělocvik na sportovním gymnáziu Nad štolou a od prosince 1994 dosud je odborným asistentem oddělení volejbalu na Katedře sportovních her FTVS. V roce 2006 dokončil doktorandské studium s titulem Ph.D. a v roce 2007 obhájil titul PhDr. Je diplomovaným trenérem volejbalu I. třídy, držitelem II. trenérské třídy FIVB a akreditovaným trenérem beachvolejbalu.

Na začátku sportovní kariéry se věnoval basketbalu a tenisu. Volejbalové základy získal od otce a závodně jej hrál v mládežnických družstvech Spartaku Čelákovice, VŠ Praha, Vodních staveb a Pragy Praha. Po nástupu na FTVS hrál již víceméně jen pro radost jako doplněk studia. V letech 1985-93 si zahrál 2. ligu postupně za Spartak Čelákovice, Techniku Praha, Sokol Vyšehrad a Laktos Kyje. V Kyjích zahájil v roce 1991 školou požadovanou trenérskou praxi v roli hrajícího trenéra (2. liga, 3. a 2. místo) a poslední rok studia vedl v sezoně 1993/94 ženy Sokola Nusle (2. liga, 4. místo). Po škole trénoval 3 sezony juniory TJ Kompresory se startem v I. DL a v letech 1997-98 vedl akademický výběr volejbalistů Univerzity Karlovy s 2. a 1. místem na Akademickém mistrovství ČR.

Následovaly nejúspěšnější trenérské aktivity v šestkovém volejbalu:

Ve dvou cyklech působil jako asistent trenérů RD kadetek ČR: v letech 2000-2001 u A. Nováka (před MEK 2001 v Českém Dubu na funkci rezignoval a nahradil jej O. Marek) a v letech 2002-2003 u R. Patsche s neúspěšnou kvalifikací na ME. V roce 2007 byl jmenován prvním trenérem RD juniorek ČR, se kterým startoval v roce 2008 na MEJ v Itálii s 10. místem. Jeho asistenty byli R. Brzobohatý v roce 2007 a J. Poduška v roce 2008.

V roce 2013 začal v Beach Klubu Ládví trénovat mladé talentované beachvolejbalistky, se kterými získal na M-ČR již 20 medailí se 7 tituly Mistra ČR, a které vedl na 7 evropských a 3 světových šampionátech včetně jednoho akademického. Přehled medailových úspěchů na venkovních (MR) a halových (HMR) mistrovstvích ČR:

Přehled dosavadních startů na Mistrovství Evropy a Mistrovství světa:

Významná byla a zůstává jeho pedagogická činnost na KSH FTVS se zapojením do svazových školení trenérů I. až III. třídy a školení akreditovaných trenérů beachvolejbalu. Přednáší na seminářích ČVS, podílí se na tvorbě metodických a didaktických materiálů pro trenéry a je autorem více jak 70 odborných článků. Zapojil se do práce v odborných komisích a orgánech ČVS: v letech 2002-13 byl členem Metodické komise ČVS, od roku 2010 je předsedou Metodické komise PVS a za Prahu členem Výboru ČVS. Od roku 2015 je předsedou komise beachvolejbalu při ČAUS a od roku 2017 předsedou Metodické komise beachvolejbalu při ČVS.

Také v případě Rosti juniora doplňuje uvedené informace několik vybraných fotografií. Na prvním snímku kadetky Olympu Praha v sezoně 2003/04 se ziskem mistrovského titulu a první zlaté medaile do Rosťovy sbírky trofejí. Zleva stojí as. trenéra M. Nedoma, Černá, Čermáková, Novotná, ved. družstva Š. Matúš, Adenubiová, Tenglerová, Havlíčková a trenér R. Vorálek, v pokleku zleva Šmídová, Nejmanová, Bavorová, Kolocová, Vacková, Sluková, Zmrzlíková a as. trenéra M. Horáček.

Další snímek připomíná start s juniorkami ČR na MEJ 2008 v Itálii. Při time-outu trenéři - nalevo asistent J. Poduška, uprostřed R. Vorálek, za ním lékař P. Kubiček a šestka hráček Svobodníková (5), Preslová (3), Košická (2), Suchoňová (8), libero Netrvalová (4) a Kojdová (10).

Poslední titul Mistra ČR s kadetkami Olympu získal v sezoně 2011/12. Na snímku vítězný kolektiv s medailemi na krku, zleva stojí předseda PVK V. Pirunčík, vedoucí Š. Matúš, Jennelová, Kubíková, Dostálová, Kalhousová, Pilátová, Třešňáková, Jančaříková, Bartošová a trenér R. Vorálek, v kleče zleva as. trenéra J. Brečka, Komárková, Trnková a Fauová.

Zatím největším trenérským úspěchem „na písku“ se staly bronzové medaile M. S. Štochlové a T. Kotlasové (napravo) na ME U18 v lotyšské Rize. Na snímku s medailemi, vlajkou ČR a se šťastným trenérem.

V roce 2016 startoval s párem T. Kotlasová (nalevo) - D. Resová na MS U19 v Larnace na Kypru a 5. místo mezi světovou juniorskou elitou bylo také velkým úspěchem.

Od roku 2006 žije Rosťa junior s Gabrielou Kotlasovou (*1973) a v roce 2009 se jim narodila dcera Eliška Vorálková. Díky talentu starší dcery Gábiny Tereze Kotlasové (*1998, otec ji zemřel) přenesl Rosťa junior v roce 2013 své trenérské aktivity z volejbalu šestkového na plážový. V Beach Klubu Ládví se věnoval Tereze a dalším talentovaným hráčkám a odměnou mu byly společné úspěchy doma i v zahraničí. Tereza se stala vzorem pro mladší sestru Elišku, která se v roce 2017 rozhodla ji následovat a stává se představitelkou 3. generace volejbalového „klanu“ Vorálkových. Na vloženém snímku z roku 2019 spolu s rodiči.

Eliška Vorálková

(*2009 v Praze)

Svou zatím krátkou volejbalovou kariéru zahájila v roce 2017 v BK Ládví pod dohledem otce, který nechybí v pozadí snímku z roku 2019, pořízeného při jednom z tréninků v nafukovače. Ve věku 11 let a s výškou zatím 153 cm již Eliška startuje v Junior Beach lize a postupně proniká to tajů tohoto sportu. Budeme ji držet palce, aby se ani ona ve „volejbalovém světě“ neztratila. Rodinné dvougenerační geny by měly zapracovat!

Autor: Zdeněk Vrbenský