Na závěr MS U17 se naše reprezentace vítězství nedočkala a skončila šestnáctá

Česko – Filipíny 3:1 (25:21, 22:25, 14:25, 22:25)

Rozhodčí: Cinthya Ines Martinez Mendoza (COL), Chebil Rym (TUN)

Sestavy:

Česko: Mandová, Prokešová, Chládková, Čápová, Uríková, Švecová, libera Hloušková, Helbichová. Střídaly: Mertová, Vavroušková, Mitáčová, Nováková, Veverková

Filipíny: Rayco, Gale, Mahinay, Celis, Manzano, Bulandres, libera Teves, Ramos. Střídaly: Liese, Herbon, Olaguir, Mauricio, Hernandez

Statistika zde

Český tým nastoupil ve stejné základní sestavě jako v předchozím zápase – Prokešová, Uríková, Švecová, Chládková, Mandová, Čápová a libera Hloušková s Helbichovou.Do utkání vstoupily Češky velmi dobře. Tlakem na servisu si výrazně pomáhaly v následné obraně a díky solidní úspěšnosti v útoku si postupně vytvořily náskok. První set nakonec získaly poměrem 25:21.

Druhá sada byla od začátku mnohem vyrovnanější. České hráčky po většinu setu dotahovaly mírný náskok soupeřek, ale v závěru se jim podařilo srovnat na 21:21 a vše směřovalo k dramatické koncovce. Tu však lépe zvládly Filipínky. Dva kvalitní skákané servisy soupeře společně s nevynucenou chybou českého týmu v útoku rozhodly o tom, že Filipíny srovnaly stav utkání na 1:1.

Třetí sada byla do stavu 6:6 vyrovnaná. Poté však přišla šestibodová série Filipínek, během které český tým doplatil na nepřesnosti v souhře a problémy na přihrávce. Tři esa soupeřek pomohla Filipínám vytvořit rozhodující náskok, který už Češky nedokázaly stáhnout. Soupeřky třetí set ovládly výrazně 25:14 a otočily vývoj utkání.

Ani ve čtvrtém setu se českému týmu nepodařilo vrátit k výkonu z úvodu zápasu. Češky nadále trápila přihrávka, nízká úspěšnost v útoku a množství nevynucených chyb. Z týmu navíc nebyla cítit energie a odhodlání, které by mohly vývoj posledního utkání na světovém šampionátu zvrátit. Filipínky tak zaslouženě dovedly zápas k vítězství a obsadily konečné 15. místo.

Česká reprezentace zakončila mistrovství světa U17 na 16. místě s bilancí tří vítězství a šesti porážek. Už samotný postup na světový šampionát byl pro český tým úspěchem, po prvních třech vítězstvích v turnaji však byly ambice družstva vyšší. Po následných porážkách s favority skupiny, Tureckem a USA, se z české hry postupně vytratila lehkost. Výkony v druhé polovině šampionátu nebyly dobré a rozhodně neodpovídaly tomu, jakým způsobem se chtěl tým na mistrovství světa prezentovat.

Přesto si mladé české hráčky z Chile odvážejí devět utkání na nejvyšší světové úrovni a především jasnou zpětnou vazbu, v jakých oblastech se musí dále posouvat, aby dokázaly konkurovat nejlepším týmům světa.

Českou výpravu ještě čeká návštěva finálového utkání USA – Turecko, tedy souboje dvou soupeřů, se kterými se Češky utkaly už v základní skupině. Američanky zatím procházejí turnajem mimořádně suverénně a před finále neztratily ani jeden set. Ve většině setů navíc své soupeřky nepustily ani přes hranici 20 bodů. Finále tak ukáže, zda USA potvrdí roli favorita a zopakují přesvědčivé vítězství nad Tureckem ze základní skupiny.

Děkujeme za veškerou podporu, ať už přímo zde v Chile, nebo na dálku z domova. Užijte si zbytek léta.

Kompletní výsledky MS U17 2026 zde

Hodnocení hlavního trenéra Pavla Starého po skončení MS U17

Máme za sebou vystoupení na mistrovství světa U17 a celý turnaj bych rozdělil do tří částí.

První třetinu hodnotím jako povedenou. Do turnaje jsme vstoupili dobře a podařilo se nám zvítězit ve všech třech úvodních utkáních základní skupiny.

Poté přišla druhá část, ve které jsme se utkali nejprve s Tureckem a následně s USA – tedy s týmy, které se nakonec probojovaly až do finále a dnes večer budou hrát o titul mistryň světa. Musím říct, že oba soupeři nás výrazně přehráli a ukázali nám, jak může vypadat špičkový mládežnický volejbal v této věkové kategorii.

Následovalo osmifinále proti Chorvatsku, do kterého jsme vstupovali s přesvědčením, že máme na to soupeře porazit. Bohužel nás Chorvatky přehrály poměrně jednoznačně, zejména díky své útočné síle na kůlech.

Poslední třetinu turnaje musím objektivně hodnotit jako velmi nepovedenou. Hráli jsme proti soupeřům, které jsme podle mě měli kvalitu porazit. Právě z této části jsme jako celý tým zklamaní. Musíme si přiznat, že naše výkony byly příliš bojácné, chyběla nám odvaha a nedokázali jsme v rozhodujících momentech ukázat to, čeho jsme schopni.

Filozofie při skládání týmu byla taková, že jsme chtěli zachovat základ hráček, které absolvovaly úspěšné mistrovství Evropy v loňském roce a vybojovaly si postup na tento světový šampionát. Zároveň jsme tým chtěli doplnit mladšími hráčkami, které mají velkou část své reprezentační kariéry před sebou a pro které měla být účast na mistrovství světa důležitou zkušeností a možností poznat úroveň světového volejbalu.

To se nám podařilo. Na druhou stranu se nám jako realizačnímu týmu nepovedlo vytvořit takové prostředí a nastavení, aby družstvo zejména v závěru turnaje dokázalo předvést svůj skutečný potenciál. I to je naše odpovědnost.

Z čistě volejbalového pohledu jsme nejvíce ztráceli v útočné síle na kůlech. V úvodu turnaje jsme ještě dokázali být v této činnosti konkurenceschopní, ale s rostoucí kvalitou soupeřů se rozdíl postupně projevoval stále výrazněji.

Celkové vystoupení na turnaji, a především jeho závěrečnou část, proto nemohu hodnotit jako úspěšné. Zároveň nám mistrovství světa přineslo obrovské množství zkušeností a jasně ukázalo, v čem se potřebujeme zlepšit a kam se musíme posunout.

Děkuji divákům za podporu, realizačnímu týmu za odvedenou práci a hráčkám za všechno pozitivní, co do tohoto týmu přinesly. Z toho, co se nám nepovedlo, se musíme poučit, převzít za to odpovědnost a dál pracovat.

Autor: Jan Václavík, foto FIVB