Podání

1. Krok: TECHNIKA – VRCHNÍ ROTOVANÉ PODÁNÍ

U nejmladších kategoriích začínáme s nácvikem vrchního rotovaného podání. Děti si nejprve osvojují základní pohybový vzorec z kratší vzdálenosti od sítě tak, aby udělily míči správnou rotaci a dokázaly úder zacílit.

Správná technika stojí na nadhozu oběma rukama a stabilním postavení s levou nohou vpředu v momentu úderu (pro praváky). Hráč přchází do pozice „lukostřelce“ s následným vytrčením lokte vpřed, úder provádí vytaženou paží nad pravým ramenem a rotaci míči uděluje zápěstí. V nácviku je potřeba pozor na příliš nízký nadhoz, špatný zásah míče způsobený nepřesným nadhozem, nesprávné postavení nohou a chyby v práci úderové paže.

IMITACE

REALIZACE

2. KROK: VARIABILITA – SMEČOVANÉ PODÁNÍ

Ve starší kategorii přichází na řadu smečované podání, které je v současném volejbalu nejpoužívanějším a nejúčinnějším servisem v mužských složkách. Je sice náročné na koordinaci a nese s sebou vyšší chybovost, ale pro následnou obranu je klíčovou zbraní. Hráči by v této fázi měli zvládnout jeho techniku, dokonale synchronizovat nadhoz, krokosled i samotný úder a získat nad podáním kontrolu tak, aby ho dokázali úspěšně používat.

Před samotným provedením si hráč volí vzdálenost od koncové čáry a zónu, ze které bude podávat. Smečovaný servis nabízí různé varianty, jako je zkrácené podání do přední poloviny hřiště nebo podání s boční rotací. Hráči se učí podávat z různých zón, mířit do konkrétních míst nebo přímo na vybraného přijímajícího hráče. Nejčastějšími chybami bývají špatný nadhoz a neschopnost se mu přizpůsobit, upřednostňování síly a rychlosti na úkor techniky, nadměrné riskování vedoucí k vysoké kazivosti a neschopnost zahrát kontrolované podání na jistotu.

PŘEDEHRA

AUTOMATIZACE

HERNÍ ŘEŠENÍ

2. Krok: VARIABILITA – PLACHTÍCÍ PODÁNÍ

Souběžně se rozvíjí i plachtící podání. Plachtící podání dominuje především v ženské složce. Můžeme využít jak plachtící podání ze země, tak především plachtící podání z výskoku, které je mimořádně účinnou zbraní napříč všemi kategoriemi. Dílčími cíly je zvládnutí plachtícího servisu ze země i z výskoku, správné načasování rozběhu a umístění míče do jednotlivých zón.

Tento typ servisu má bohaté varianty: od podání z místa či po pár krocích přes skákanou formu až po servis z velké vzdálenosti za koncovou čárou. Zajímavou variantou je i tzv. hybrid, kdy hráč zvolí rozběh jako na plachtící podání, ale nakonec provede úder smečovaný. Taktika spočívá v přesném cílění do zón, na konkrétní hráče nebo ve zkrácení za síť. V tréninku je nutné hlídat správný nadhoz, předcházet zbytečnému riskování a neupřednostňovat taktiku před zvládnutou technikou. U chlapců bychom neměli dopustit, aby plachtící podání používali jako pohodlnou „útěkovou" variantu, ale jako účinný servis.

PŘEDEHRA

AUTOMATIZACE

HERNÍ ŘEŠENÍ

Autor: Ondřej Foltýn