1.7.2020

Červencové ohlédnutí za jubilanty z řad osobností ČVS – 1. část

Tento měsíc je na jubilanty mimořádně bohatý, a tak gratulaci či ohlédnutí za zesnulými rozdělujeme do dvou částí podle jejich data narození. První část je věnovaná osobnostem z řad hráčů, trenérů a funkcionářů vč. rozhodčích, které se narodily v první polovině měsíce. Bohužel, pogratulovat k významnému životnímu jubileu můžeme pouze osobnosti první, spojené především s vysokoškolským volejbalem. Do dalších let přejeme tomuto jubilantovi především pevné zdraví, životní pohodu, a ještě pár aktivních let u družstva mužů ČZU Praha. Zbývající jubilanti již nejsou mezi námi a patří jim pouze vzpomínka. Premiéru na webu ČVS má ohlédnutí za jednou z největších osobností ještě společného československého volejbalu, přestože nebyl české národnosti. Patřil k našim nejlepším rozhodčím a následně významným funkcionářům: v roli sudího působil na pěti olympijských turnajích, v letech 1979-83 byl předsedou Čs. volejbalového svazu a v letech 1983-87 prezidentem Evropské volejbalové konfederace – CEV.

loog

Ivo Kunz85 let PhDr. Ivo Kunze

(*1. 7. 1935)

Rodák z Hory sv. Šebestiána nedaleko Chomutova a od roku 1948 Pražák, resp. občan Hostivic u Prahy. Doktorát získal na ITVS, dlouhá léta působil jako odborný asistent na Katedře tělesné výchovy Strojní fakulty ČVUT a v závěru pracovních aktivit do roku 2002 jako zástupce vedoucího KTV.

Se sportem včetně volejbalu začínal v Sokole Hostivice, po dokončení studia a půlroční vojenské službě hrál při zaměstnání přebor Prahy za C-tým Slavie VŠ Praha, složený z dalších tělocvikářů pražských VŠ a vysloužilých hráčů A-týmu mistrovské Slavie (Mirek Kemel, Miloš Petr). Zasloužil se o ustavení volejbalového oddílu při VŠTJ Slavia Strojní fakulta, později přejmenované na Technika Praha FSI. Družstvo mužů Techniky dovedl v roli trenéra z nejnižší třídy pražského přeboru do NL a v roce 2004 s ním přešel do ČZU Praha. Post prvního trenéra přenechal Pavlu Řeřábkovi a v roli jeho asistenta se mj. zasloužil o postup družstva do EXL v sezoně 2006/07, což znamenalo navrácení nejvyšší volejbalové soutěže mužů po dlouhých 15 letech do Prahy (od roku 2018 Lvi Praha). U mužů ČZU se startem v 1. lize působí dosud jako vedoucí družstva a příležitostný trenér.

Jeho největší zásluhy jsou spojeny s vysokoškolským volejbalem. Několik sezon trénoval EXL muže VŠ Praha, vedl výběry volejbalistů ČVUT na domácích Akademických MR, působil jako asistent trenérů akademiků ČSSR při mezinárodních Pohárech 17. listopadu v Praze, jako trenér či asistent trenéra byl na Letních světových univerziádách v Torinu 1970 (5. místo) a Moskvě 1973 (7. místo), na dalších dvou LSU (Sheffield 1991, Palma de Mallorca 1999) byl vedoucím výpravy ČSFR resp. ČR. V pražské Trenérsko-metodické komisi působil jako lektor školení trenérů III. třídy, více jak 35 let byl členem Rady vysokoškolského sportu ÚV ČSTV a po roce 1993 řadu let předsedou volejbalové komise Čs. asociace akademického sportu (ČAAS), resp. České asociace univerzitního sportu (ČAUS). Je držitelem řady ocenění od Vysokoškolského sportu, za zásluhy o rozvoj volejbalu obdržel od PVS Medaili Otakara Koutského a od ČVS Medaili Vladimíra Spirita. Snímek v záhlaví vizitky vznikl v rámci květnového setkání jubilantů ČVS v pražském Park Hotelu v roce 2015.


Václav MikulášNedožitých 95 let Václava Mikuláše

(*8. 7. 1925, †1. 1. 2017)

Pražský rodák se sportovními začátky v Jesenici, kde trávil u babičky většinu válečných let. Začínal s fotbalem (který hrál závodně za Sokol Jesenice a později pražský Tatran Baraba), věnoval se lehké atletice (běhal 400 a 800 m neboli „čtvrtku a půlku“) a za Disk Říčany si zahrál nejvyšší domácí ragbyovou soutěž. Po návratu z vojny založil při Sokole Jesenice volejbalový oddíl, ze kterého přešel v rámci zaměstnání jako hráč do Tatranu Baraba Střešovice. Jako hráč působil do roku 1963, kdy byla mužská složka oddílu zrušena a současně trénoval družstvo dorostenců. Po roce 1963 se stal doslova „duší“ ženského volejbalu Tatranu Střešovice ve funkci předsedy oddílu a místopředsedy jednoty. Byl vedoucím extraligového družstva žen a příležitostným asistentem trenéra Antonína Kyndra. Současně působil jako člen výboru Pražského volejbalového svazu (tehdy sekce odbíjené MV ČSTV), pracoval v Kontrolní a revizní komisi Českého VS. Za zásluhy o rozvoj našeho volejbalu mu byl udělen titul Čestný člen ČVS a byl uveden do Galerie funkcionářů Síně slávy českého volejbalu. Více informací naleznou zájemci v profilu, uloženém v rubrice Síň slávy – funkcionáři. Snímek v záhlaví vizitky vznikl při oslavách jeho 90. narozenin ve střešovické sokolovně v roce 2015.

Je třeba dodat, že od roku 1950 až do důchodového věku byly jeho pracovní aktivity spojeny s pražským stavebním podnikem Baraba, později přejmenovaném na Dopravní stavby, a nakonec na Stavby silnic a železnic (SSŽ). Po maturitě na Obchodní akademii a po vyloučení z Vysoké školy obchodní (dnes VŠE) z důvodu účasti na jedné z protestních demonstraci po únorovém puči v roce 1948 začínal v Barabě jako dělník. Po večerním studiu a další maturitě na SPŠ strojnické pracoval v oddělení technického rozvoje podniku, stal se uznávaným odborníkem – rozpočtářem na stavbu mostů a „pravou rukou“ ekonomického náměstka SSŽ. Díky tomuto spojení a dalším aktivitám V. Mikuláše získal volejbal Tatranu Střešovice v podniku SSŽ dlouholetého sponzora, bez jehož finanční podpory by účast „Tatranek“ v nejvyšší domácí soutěži a v evropských pohárech nebyla možná. Díky štědrosti SSŽ a možnosti přidělení podnikového bytu se podařilo získat kvalitní mimopražské posily (z Jablonce, resp. Liberce Polákovou-Moskalovou, z Ústí n. Labem Hálkovou-Vápenkovou, z Teplic Svobodovou-Pettinari) a díky jim pak řadu titulů mistryň republiky, úspěchy v PMEZ v podobě trojice 2. míst a také velkého zastoupení hráček Tatranu v ženské reprezentaci ČSSR. V 60. letech to byly Herštová, Hrbková, Kopová, Obadálková a Salingerová, v 70. letech Bardová, Mifková, Poláková, Svobodová, Šašková či Vlasáková.


Dušan PrieložnýNedožitých 90 let JUDr. Dušana Prieložného

(*12. 7. 1930, †10. 7. 1989)

Rodák ze slovenské Kalondy v okr. Lučenec, absolvent Právnické fakulty UK Bratislava, po prezenční vojenské službě v Trenčíně voják z povolání (1954-64) a v letech 1965-89 náměstek generálního ředitele Výzkumného ústavu cestovního ruchu v Bratislavě. O jeho hráčských aktivitách víme pouze to, že jej hrál v 50. letech závodně za PDA Trenčín, z důvodu zranění byl nucen hráčskou kariéru předčasně ukončit a stal se z něj jeden z nejúspěšnějších čs. rozhodčích. V letech 1962-81 působil na mezinárodním poli a k unikátům patří jeho soudcovské aktivity na 5 olympijských turnajích (Tokio 1964, Mexico City 1968, Mnichov 1972, Montreal 1976, Moskva 1980). Řídil např. finálové utkání mužů Japonsko-NDR v roce 1972 nebo utkání mužů Kuba-Japonsko o bronz v roce 1976. V tomto období rozhodoval současně desítky zápasů na světových a evropských šampionátech či prestižní pohárové zápasy. Své bohaté rozhodcovské zkušenosti využil jako lektor školení a člen svazové Komise rozhodčích.

Prosadil se i jako funkcionář a volejbalový diplomat. Začínal jako vedoucí družstva a později předseda volejbalového oddílu Slávie UK Bratislava se ziskem 3 mistrovských titulů družstva žen a zkvalitněním výkonnosti družstva mužů. Přes funkci předsedy Západoslovenského KVS a Slovenského VS vystoupal až do čela ČsVS – tehdy Ústřední sekce odbíjené ÚV ČSTV. Funkci předsedy čs. svazu vykonával v letech 1979-83 a následovaly vrcholné funkce ve vedení evropského i světového volejbalu. V letech 1979-83 byl viceprezidentem Evropské volejbalové konfederace (CEV), v letech 1983-87 prezidentem CEV a současně viceprezidentem světové volejbalové federace. Ve FIVB působil také jako místopředseda Komise rozhodčích a zasloužil se o přidělení ženského MS v roce 1986 Praze. Za zásluhy o rozvoj volejbalu získal v roce 1984 Zlatou hvězdu FIVB, v roce 1985 od ÚV ČSTV nejvyšší domácí sportovní ocenění – Medaili Dr. Miroslava Tyrše a v roce 2018 byl uveden in memoriam do Slovenské volejbalové síně slávy. Dodejme, že zahynul tragicky v roce 1989 ve věku nedožitých 59 let při autonehodě nedaleko Vídně při jednom z návratů ze zasedání CEV.


Vlanka VargováNedožitých 80 let Blanky Vargové roz. Svatuškové

(*15. 7. 1940, †19. 5. 2016)

Rodačka z Ústí n. Labem, kde začala hrát v 15 letech závodně volejbal za dorostenky Spartaku Armaturka a od 18 let 2. ligu za ženy pod vedením Václava Hajného. V roce 1961 pomohla družstvu k postupu do nejvyšší soutěže (celostátní 1. ligy), v roce 1962 patřila k jeho oporám a po sestupu družstva do 2. ligy přijala nabídku trenéra Václava Rabana a přestoupila do mistrovského Dynama Praha, od roku 1964 s navráceným historickým názvem Slavia Praha. V roce 1962 si vysloužila nominaci do ženské reprezentace ČSSR, se kterou si zahrála na Mistrovství světa v Moskvě se 6. místem. Reprezentační dres oblékala již koncem 50. let ve výběru juniorek a později v B-týmu žen. Se Slavii Praha získala v roce 1965 svůj jediný mistrovský titul, od roku 1967 hrála 2. ligu za Start Praha, později za Slavoj Braník a aktivní činnost zakončila v družstvu „veteránek“ Slavie Praha v 1. třídě pražského přeboru. Na začátku 90. let pracovala v Hospodářské komisi ČVS a byla svazovou účetní. Vložený snímek v záhlaví je z roku 2015 a vznikl v rámci setkání jubilantů v Praze. Přijímá na něm gratulaci od tehdejšího předsedy ČVS Zdeňka Haníka.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský

Krátké zprávyArchiv
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Saquarema (BRA) - kvalifikace

Schalk / Bourne (USA) – Šépka / Sedlák 2:0 (21:19, 21:17), Šépka / Sedlák – Métral / Jordan (SUI) 2:0 (22:20, 21:15), Schalk / Bourne (USA) –...

 
1. liga mužů - finále

TJ Sokol Dobřichovice – TJ Slavia Hradec Králové 3:1 (20:25, 25:21, 25:23, 25:23), TJ Sokol Dobřichovice – TJ Slavia Hradec Králové 2:3 (22:25,...

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA)

Hermannová / Štochlová – Klinger D. / Klinger R. (AUT) 1:2 (21:23, 23:21, 13:15)

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA)

Ahtiainen / Lahti (FIN) – Hermannová / Štochlová 2:0 (kontumačně), Hermannová / Štochlová – Elize Maia / Thamela (BRA) 2:1 (21:14, 19:21, 16:14)

 
FIVB Beach Pro Tour Challenge – Recife (BRA) - kvalifikace

Trousil / Westphal – Schalk / Bourne (USA) 0:2 (11:21, 16:21), Šépka / Sedlák – Ermacora / Waller (AUT) 0:2 (19:21, 19:21)

 
FIVB Beach Pro Tour Elite 16 – Dauhá (QAT)

čtvrtfinále: Mol / Sørum (NOR) – Perusič / Schweiner 2:1 (21:17, 23:21, 15:12)

Volejbal na facebooku
© ČVS 2015-2018