Jak běžel čas a český volejbal s ním... - 1. díl

Úvodem je třeba připomenut, že volejbal vznikl v roce 1895 v městečku Holyoke amerického státu Massachusetts zásluhou sportovního ředitele místní křesťanské organizace YMCA Williama G. Morgana. Záměrem byla kolektivní hra, vhodná do tělocvičny, eliminující osobní styk soupeřících družstev a tím úrazy hráčů. Družstva od sebe oddělil tenisovou sítí, zavěšenou s horním okrajem ve výšce 6 stop a 6 palců (cca 2 m) s úkolem přepravit míč pomocí úderů rukama na stranu soupeře. Tehdy netušil, že tato míčová hra se za 70 let stane olympijským sportem a díky členské základně jedním z pěti nejoblíbenějších sportů naší planety. Mezinárodní organizace FIVB je v současnu s počtem 220 národních svazů největší sportovní federací světa a volejbal se stal prvním sportem, jehož oba formáty - šestky v halách (Indoor Volleyball) a dvojice na písku (Beach Volleyball) se staly trvalou součástí programu olympijských her. A začíná se prosazovat další modifikace - volejbal na sněhu (Snow Volleyball).    

Dvacátá léta

Do Československa se volejbal dostal po skončení 1. světové války především zásluhou instruktorů americké Ymky, které k nám po vzniku republiky v roce 1918 pozval prezident T. G. Masaryk s úkolem zakládání regionálních sdružení YMCA v Československu. Prezentován byl v roce 1919 v rámci armádních kurzů pro tělovýchovné instruktory, které zorganizovalo Ministerstvo obrany ve spolupráci s instruktory americké Ymky. Na jaře v Žilině, na přelomu léta a podzimu v Praze. Přednášejícími byli Čechoameričané Josef F. Machotka a Josef A. Pipal, kteří v rámci těchto kurzů prezentovali nové tzv. americké hry, mezi nimi basket-ball a volley-ball. Ve stejném roce zařadila tyto hry do své náplně také celostátní studentská organizace Vysokoškolský sport (VS), založená v roce 1910, a v Praze byl při Strakově akademii ustaven první, tzv. kmenový volejbalový oddíl VS. K popularizaci hry na veřejnosti přispěla brožurka „Americké hry“ s prvními u nás publikovanými pravidly volejbalu, kterou sepsal plzeňský účastník žilinského kurzu Agathon Heller a vydalo Ministerstvo obrany.

Volejbal získal v krátké době na celém území ČSR obrovskou popularitu, a to především mezi mládeží (vojáky, členy Ymky, studenty, skauty), ke kterým se postupně přidávali členové sportovních organizací Sokol, Orel, DTJ a FDTJ. Přispěly k tomu minimální požadavky na vybavení a mohl jej hrát libovolný počet osob. Na kousku rovného prostranství s písčitým či hliněným povrchem stačilo natáhnout mezi dva stromy provaz (pokud nebyla síť), kusem dřeva „nalajnovat“ a ke hře stačil už jenom míč.    

První utkání začaly organizovat armádní oddíly Ymky mezi vojenskými posádkami v Čechách (Pohár ministra obrany), vysokoškoláci mezi školami a v roce 1921 byl volejbal zařazen do náplně prvních Středoškolských her. V roce 1921 byla ustavena Československá YMCA, která od americké Ymky při jejím odchodu z ČSR obdržela kromě nemalé finanční dotace v té době nedostatkové volejbalové míče a sítě. Při pražském ústředí Ymky vznikla volejbalová sekce, která začala pořádat turnaje pro všechny zájemce. Rok 1921 byl později prohlášen rokem vzniku organizovaného volejbalu na území Československa a díky tomuto rozhodnutí slaví letos český volejbal 100 let své existence. Zde je třeba zmínit, že po rozdělení ČSFR v roce 1992 a následně i volejbalové federace v roce 1993, vyhlásila samostatná SFV rokem vzniku volejbalu na Slovensku rok 1919 (kurz v Žilině) a stoleté výročí oslavila v roce 2019.  

Volejbalová sekce Ymky iniciovala v roce 1923 ustavení oficiálního Čs. volleyballového svazu (ČVS), do jehož čela byl postaven tělovýchovný ředitel YMCA ČSR Josef Antonín First. Svaz převzal dosavadní kompetence Ymky a v roce 1924 rozšířil své aktivity o basketbal se změnou názvu na Čs. volleyballový a basketballový svaz (ČVBS). Po odchodu J. A. Firsta do USA na studia tělovýchovy a pedagogiky v roce 1925 byl do čela ČVBS zvolen zakladatel a ředitel Vysokoškolského sportu RNDr. František Smotlacha, který svaz řídil následujících 10 let.

První volejbalové Mistrovství ČSR mužů proběhlo 24. 8. 1924 na kurtech YMCA Olomouc, podmínkou účasti byla registrace v ČVBS, zaplacení členského příspěvku a startovného. Hrálo se již podle oficiálních pravidel, které v roce 1923 vydala YMCA. Startovalo 8 týmů z Čech a Moravy a finále se stalo záležitostí vysokoškoláku z Prahy. Historicky první titul Mistra ČSR získala Strakova akademie finálovou výhrou nad Vysokoškolským všesportovním klubem (VVK).  

Za zmínku stojí také druhé MR, které se uskutečnilo 18. 10. 1925 v Praze na kurtech obhájce titulu Strakovy akademie. Ve snaze zvednout účast umožnil ČVBS start všem zájemcům, bez nutnosti registrace, pouze s navýšením startovného u neregistrovaných družstev. Účelu bylo dosaženo, mistrovství se zúčastnilo 18 týmů, a přestože měli pořadatelé na zahradě „Strakovky“ k dispozici 4 kurty, nebyl turnaj pro velký počet zápasů dohrán. Semifinálová a finálová utkání byla pak sehrána v den státního svátku 28. října. V závěrečném finálovém souboji sebrali hráči VVK výhrou 3:2 titul Strakově akademií. Po kritice tohoto herního maratonu a díky narůstajícímu zájmu o účast na MR zřídil ČVBS deset herních okrsků: pět v Čechách, tři na Moravě a dva na Slovensku. Počínaje rokem 1926 byla účast na MR opět podmíněna registrací v ČVBS a mistrovství bylo organizováno ve třech kolech: prvním byly přebory okrsků, druhým přebory zemské (Čech, Moravy a Slovenska s Podkarpatskou Rusí) a třetím dvoudenní finálové turnaje o mistrovský titul s účastí nejlepších zemských celků.   

Největší zásluhy na masovém rozvoji volejbalu ve 20. letech měla Československá obec sokolská (ČOS). Zpočátku mělo její vedení k odbíjené a košíkové (jak si sokolové původní názvy her počeštili) nedůvěru, účast sokolských družstev v soutěžích  ČVBS nepodporovalo a některé župy ji zakázaly. Účast mužů Sokola Bystřice p. Hostýnem na prvním a Sokola Kroměříž na druhém svazovém MR byly pionýrským krokem a je zřejmé, že sokolské jednoty na Moravě byly ve vztahu k volejbalu progresivnější. Dokládá to i fakt, že v roce 1924 se uskutečnilo nejen první svazové MR, ale také první sokolský přebor země Moravskoslezské s vítězstvím mužů Sokola Kroměříž.  

Vedení ČOS naštěstí včas odhadlo obrovský potenciál odbíjené a již v roce 1926 byla zařazena do programu her VIII. Všesokolského sletu. A rovnou ve 4 kategoriích – mužů a žen, dorostenců a dorostenek. Účast předčila očekávání (58 družstev) a to především v kategoriích žen a dorostenek (po 22 týmech), s nimi startovalo 8 týmů mužů a 6 týmů dorostenců. V kategorii mužů, žen a dorostenců zvítězil Sokol Kroměříž, v kategorii dorostenek Sokol Znojmo. Ještě dodejme, že sokolské jednoty ze Slovenska a Podkarpatské Rusi se do přeborů ČOS  zapojily až v roce 1932 v rámci IX. Všesokolského sletu.

Nejúspěšnějším družstvem na svazových mistrovstvích ČSR mužů (MR žen začala ČVBS pořádat až od roku 1931) se v letech 1924-1929 stala Strakova akademie se 3 tituly v letech 1924, 1927 a 1928. V Přeborech ČOS 1926-29 byl nejúspěšnějším Sokol Kroměříž se 4 tituly mužů a 2 tituly žen.

V roce 1927 došlo k prvnímu vystoupení čs. volejbalistů na mezinárodním poli. Výběr Ymky ČSR startoval na Mezinárodních hrách YMCA v Kodani s účastí 4 družstev mužů ve volejbalovém turnaji. Ten se hrál vyřazovacím KO systémem a náš výběr měl smůlu při losování. V prvním utkání prohrál těsně 1:2 s pozdějšími vítězi z Lotyšska a získal 2. místo po výhře 2:0 nad Polskem. Na posledním 4. místě skončili Estonci.  

Poslední svazové MR této dekády se hrálo v roce 1929 na kurtech pražského Sokola Dejvice a bylo zajímavé tím, že poprvé byla prolomena nadvláda pražských vysokoškoláků, a to zásluhou Sokola Kroměříž, který ve finále porazil 3:1 Strakovu akademii.

Autor: Zdeněk Vrbenský