Jak běžel čas a český volejbal s ním... - 2. díl

Úvodem je třeba připomenut, že volejbal vznikl v roce 1895 v městečku Holyoke amerického státu Massachusetts zásluhou sportovního ředitele místní křesťanské organizace YMCA Williama G. Morgana. Záměrem byla kolektivní hra, vhodná do tělocvičny, eliminující osobní styk soupeřících družstev a tím úrazy hráčů. Družstva od sebe oddělil tenisovou sítí, zavěšenou s horním okrajem ve výšce 6 stop a 6 palců (cca 2 m) s úkolem přepravit míč pomocí úderů rukama na stranu soupeře. Tehdy netušil, že tato míčová hra se za 70 let stane olympijským sportem a díky členské základně jedním z pěti nejoblíbenějších sportů naší planety. Mezinárodní organizace FIVB je v současnu s počtem 220 národních svazů největší sportovní federací světa a volejbal se stal prvním sportem, jehož oba formáty - šestky v halách (Indoor Volleyball) a dvojice na písku (Beach Volleyball) se staly trvalou součástí programu olympijských her. A začíná se prosazovat další modifikace - volejbal na sněhu (Snow Volleyball).    

Třicátá léta

Františka Smotlachu vystřídal v roce 1936 ve funkci předsedy ČVBS právník Alexandr Plecitý a v roce 1939 se stal předsedou František M. Marek.  

V roce 1931 uspořádal ČVBS poprvé MR v kategorii žen a prvními vítězkami se staly vysokoškolačky z Prahy, hrající pod zkratkou VBVS (Volejbalistky a basketbalistky Vysokoškolského sportu) a startující ve stejném složení na MR jak v basketbalu, tak volejbalu. Nejúspěšnějšími v této dekádě se staly volejbalistky Sokola Plzeň I. se 7 tituly Mistra ČSR a 6 tituly Přeborníka ČOS. V mužích získaly po 2 titulech hráči Strakovy akademie, Sokola Kroměříž (spolu s 5 tituly Přeborníka ČOS) a Sokola Vysočany s titulem Přeborníka  ČOS v roce 1938.

V prosinci 1930 došlo v Praze k prvnímu mezinárodnímu změření sil s mistry Polska, Ymkou Krakov. V tělocvičně Marathonu se s ním utkali a dvakrát zvítězili hráči Strakovy akademie a Vysokoškolského odboru studentů (VOS). Další mezinárodní utkání se uskutečnila začátkem roku 1931. V lednu porazil výběr pražských vysokoškoláků v tělocvičně Marathonu mistra Lotyšska - Univerzitu Riga, v dubnu porazila Strakova akademie při zájezdu do Polska dvakrát vysokoškoláky AZS Varšava.

V roce 1931 vstoupil do volejbalového dění v ČSR další fenomén - trampský volejbal. Uskutečnilo se první Mistrovství trampských osad (MTO), jehož pořadatelem byla Unie trampských klubů a osad, ustavená v Praze o rok dříve. Tato mistrovství byla pořádána pouze v kategorii mužů a vítězem prvního MTO se stali hráči SO Údolí slunce z Luk p. Medníkem v povodí Sázavy.

V roce 1932 byl učiněn první pokus o založení mezinárodní volejbalové federace a to v rámci ustavujícího kongresu Mezinárodní basketballové federace (FIBA) v Ženevě. Delegátem za ČSR byl František M. Marek, ale návrh našeho a polského zástupce na ustavení svazu společného pro basket i volejbal, neprošel. Ustavena byla pouze FIBA a již v roce 1936 měl basketbal mužů premiéru na OH v Berlíně. 

V roce 1933 hostila pražská YMCA basketbalisty a volejbalisty estonského Kalevu Tallinn. Volejbalisté Kalevu sehráli v hale Ymky na Poříčí dvě utkání s výběrem pražského Vysokoškolského sportu, složeným z nejlepších hráčů Strakovy akademie a Marathonu. V obou zápasech naši vysokoškoláci prohráli hladce 0:3, když nedokázali překonat dosud neznámé vícebloky (dvoj a trojbloky) a přijmout tvrdé boční podání Estonců, od té doby nazývané „eston“ a používaná až do 60. let.    

Mimořádně významnou se stala dohoda o spolupráci mezi ČVBS a ČOS, podepsaná v roce 1933. Vedení ČOS  uznalo ČVBS za jediného reprezentanta ČSR na mezinárodním poli a počínaje rokem 1934 již mohla sokolská družstva startovat v soutěžích ČVBS bez obav z postihu. Po uzavření dohody se do soutěží ČVBS zapojily desítky sokolských týmů a odbíjená se stala nejmasovější kolektivní hrou sokolstva. Nebylo jednoty, která by neměla oddíl odbíjené a to vždy s několika družstvy, mezi kterými nechyběly týmy mládežnické s návazností na seniorská družstva. V letech 1934-35 byla z volejbalového trůnu sesazena pražská družstva vysokoškoláků a obsadily jej v obou kategoriích týmy sokolské. Mezi elitu patřily odbíjenkářky Sokola Plzeň I., v mužích se o mistrovské tituly podělili sokolové z Kroměříže, Plzně V., Vysočan a Pardubic I. Z ročenky ČOS víme, že v roce 1937 bylo v 52 sokolských župách evidováno 1015 oddílů odbíjené a v nich registrováno 24571 hráčů. Z toho 9177 mužů, 7725 dorostenců, 3519 žen a 4150 dorostenek. ČVBS v tomto roce evidoval řádově jen desítky oddílů s necelými 4 tisíci hráčů!          

V roce 1934 došlo k druhému pokusu o ustavení mezinárodní federace volejbalu, a opět u toho byl zástupce ČSR - náčelník ČVBS a člen Českého olympijského výboru prof. Karel Hala. V rámci kongresu Mezinárodní amatérské federace házené (IAHF) ve Stockholmu byla ustavena Komise pro hry přes šňůru a síť. Hrou přes šňůru byl v Německu oblíbený faustball (odbíjení míče pěstmi přes provaz) a hrou přes síť volleyball. Členem komise se stal také K. Hala a měla za úkol připravit náležitosti pro ustavení FIVB. Sešla se znovu v rámci OH 1936 v Berlíně a podařilo se jí prosadit zařazení ukázky volejbalu do programu OH 1940 v Tokiu. Ty se bohužel díky další světové válce neuskutečnily.

V roce 1935 byla v Praze ustavena organizace Trampská volejbalová liga (TVL) s posláním nahradit jednorázová Mistrovství trampských osad dlouhodobou soutěží. Již po roce své existence vstoupila do ČVBS a její zakladatel a předseda Jiří Havel získal post místopředsedy svazu. Soutěže TVL pak probíhaly souběžně se soutěžemi svazovými a byly organizované formou dvou výkonnostních skupin (1. a 2. trampské ligy). Do TVL se zapojila převážně družstva z rekreačních oblastí v okolí Prahy, trampských osad z povodí Labe, Vltavy a jejich přítoků Jizery, Berounky a Sázavy.

Tato dekáda skončila i pro volejbal katastroficky v roce 1939 okupací ČSR, vyhlášením Protektorátu Čechy-Morava, uzavřením českých vysokých škol s likvidací Vysokoškolského sportu a jeho volejbalových oddílů. 

Autor: Zdeněk Vrbenský