Trenérský notes 42. díl: Psychologie sportu – Terst: Emocionální seberegulace na podporu výkonu

Několik následujících dílů Trenérského notesu budeme věnovat patnácté konferenci sportovní psychologie, která proběhla od 23. do 25. května 2019 v italském Terstu. Konferenci pořádá mezinárodní organizace ENYSSP, která sdružuje sportovní psychology a zabývá se propagací a šířením znalostí v oblasti psychologie sportu, výzkumu a vzdělávání.

Emocionální seberegulace na podporu výkonu – Claudio Robazzo

Claudio v úvodu přednášky představil, jaký vliv mohou mít emoce na výkon sportovce. Uvedl obě perspektivy, ze kterých na emoce nahlíží. První, efekt emocí, ze kterého může sportovec benefitovat nebo naopak stinná svazující stránka emocí. Oba tyto protipóly mají velký vliv na úsilí, výkon, pozornost, schopnost rozhodovat se, paměť a chování jednotlivých sportovců. To, zdali bude emoce pro sportovce prospěšná nebo naopak škodlivá, potom závisí na obsahu emoce, intenzitě, frekvenci, čase, kdy se objeví, vědomém posouzení situace a hodnocení osobnostních zdrojů.  

Emocionální seberegulace pak označuje automatické či záměrné aktivity k zahájení emoční reakce, jejímu monitorování, udržení nebo změně jednoho či více komponentů reakce nebo situace, v které se daná emoce objevuje. 

Seberegulace umožňuje sportovcům vyrovnávat se stresem, nečekanými událostmi, nepříznivými situacemi, a udržet optimální emoční vzorec jak při tréninku tak v zápase. Sportovec může regulovat emoci tak, že zeslabí (regulace směrem dolů), posílí (regulace směrem nahoru), nebo udržuje intensitu emocionální reakce ve specifické situaci.  

Touto problematikou se zabývalo mnoho teoretiků. Podle Grossova modelu emocionální regulace jsou procesy regulace zaměřené na původ nebo reakci emoce rozdělené podle bodu, ve kterém mají prvotní dopad na další procesy související s emocemi jako je: výběr situace, modifikace situace, záměrný rozvoj, vědomá změna a modulace reakcí. 

Silový model sebekontroly, dual – process teorie, bio-psychologicko-sociální model, teorie vědomé kontroly a IZOF model (model individuálních zón optimálního fungování) jsou další důležité přístupy pro studii adaptace a seberegulace jako způsobu zvýšení výkonu. Podle Haninsova IZOF modelu, strategie, které se soustředí na provázanost emoce a aktivity, mají sportovcům pomoci identifikovat a regulovat jejich funkční a nefunkční emoce a s nimi spojené psychologicko- biologicko-sociální stavy. 

Dr. Claudio Robazza (Univerzita Chieti-Pescara, Itálie)

Claudio Robazza (PhD) je docentem na katedře lékařství na univerzitě v Chieti-Pescara v Itálii. Jako sportovní psycholog pracuje se špičkovými atlety různých sportů, včetně golfu, lukostřelby, moderního pětiboje, ragby, atletiky a střelby. 

Autor: Mgr. Ondřej Marek