Květnoví jubilanti roku 2020 z řad osobností ČVS

Také tento měsíc je na jubilanty z řad osobností českého volejbalu skoupý a tentokrát i bez možnosti k jubileu pogratulovat. Vzpomínku můžeme věnovat pouze dvojici osobností zesnulých. První nás opustila před necelým rokem a jedná se o bývalou reprezentantku a osobnost Síně slávy českého volejbalu, kam byla uvedena za zisk bronzové medaile na ME 1967. Osobnost druhá byla kvalitním ligovým hráčem a čtyřnásobným Mistrem ČSR s družstvy SSK Život, ATK Praha a Slavia VŠ Praha, později trenérem a současně významným funkcionářem ČsVS, ČVS a FIVB. Opustila nás před 5 roky, měsíc po oslavách úctyhodných 90. narozenin.

Nedožitých 75 let Stanislavy Švarcové roz. Kloudové

a po prvním sňatku Rehbergerové

(*13. 5. 1945, †22. 6.2019)

Pražská rodačka se sportovními začátky v Sokole Prosek, kde si vyzkoušela všechny dostupné sporty, mj. krasojízdu na kole. S volejbalem se seznámila na trampské osadě Komáří vrch u Káraného, volejbalistou byl otec Stanislav Klouda i starší bratr Václav. Ve 14 letech začala hrát závodně za ml. dorostenky Spartaku ČKD Stalingrad na vysočanském Tyršově cvičišti pod vedením Josefa Bohaty. O dva roky později ji v té době reprezentační trenér Josef Češpiva „stáhnul“ do ligového družstva žen a již v 16 letech se Stáňa stala po „ostaršení“ tělovýchovným lékařem nejmladší prvoligovou hráčkou. Za Stalingrad hrála nejvyšší soutěž do roku 1966 s 2. místem v roce 1962 a s mistrovským titulem v roce 1964.

Je třeba připomenout, že klub byl v roce 1962 přejmenován na TJ ČKD Praha a v roce 1965 na TJ Bohemians Praha již s novým trenérem Stanislavem Maťhou. Když v roce 1966 zrušila „Bohemka“ volejbalový oddíl a družstvo žen přešlo s trenérem Maťhou do Startu Praha, podala Stáňa přestup do druholigové Lokomotivy Praha. Té pomohla v roce 1968 k postupu do nejvyšší soutěže a extraligu hrála na „Aksamiťáku“ (na dnes již neexistujícím stadionu Karla Aksamita v Holešovicích) do roku 1971 s nejlepším 5. místem v roce 1970. Na postu trenéra se vystřídali Karel Navrátil, Rostislav Vorálek st. a Václav Kobliha. V roce 1972 se ji narodila dcera Kateřina a k volejbalu se vrátila v letech 1974-79, kdy hrála již pouze pro radost 2. ligu za Spartak Čelákovice, kam mohla z chaty na Komářím vrchu dojíždět na kole. Dodejme, že s výškou 165 cm byla Stáňa excelentní nahrávačkou a díky své mimořádné bojovnosti také vynikající hráčkou v poli. Přispěly k tomu její zkušenosti z mužského volejbalu. Ten hrála na osadních turnajích převážně s muži a vybírání méně rasantních ženských smečí ji pak nedělalo potíže.

Premiéru „se lvíčkem na prsou“ si odbyla v roce 1962 na Světovém festivalu mládeže a studenstva v Helsinkách (3. místo). V roce 1963 startovala na ME v Bukurešti (6. místo) a na Předolympijském turnaji v Tokiu (4. místo) s exhibicemi v Hirošimě, Jokohamě a Ósace. Na všech uvedených akcích pod vedením Antonína Kyndra. V roce 1967 si přivezla z ME v Istanbulu bronzovou medaili za 3. místo (trenér Metoděj Mácha) a podílela se na úspěšné kvalifikaci družstva žen ČSSR na OH 1968 v Mexiku. Účasti na olympiádě se z osobních důvodů vzdala. Dodejme, že v letech 1965-70 hrála pod příjmením Rehbergerová po svatbě s volejbalistou Alfrédem Rehbergerem (Stadion Mládeže, RH Praha, Sparta ČKD Sokolovo). Toto manželství bylo již po roce rozvedeno a v roce 1970 se druhým manželem Stáni stal Josef Švarc, rovněž volejbalista s aktivitami ve 2. lize.

Vložená fotografie v záhlaví vizitky je z roku 1964 (v dresu mistrovského ČKD Praha) a podrobnější informace i několik historických fotografií naleznou zájemci v profilu v rubrice Síň slávy – Hráči.

Nedožitých 95 let Ing. Miloslava Humhala

(*30. 5. 1925, †31. 6. 2015)

Pražský rodák s volejbalovými začátky v pankráckém SSK Život, od roku 1943 hráč družstva mužů, se kterým získal v roce 1947 svůj první mistrovský titul. V roce 1948 se v rámci sjednocení tělovýchovy pod ČOS stali volejbalisté Života součástí Sokola Michle a jubilant byl v tomto roce spolu se spoluhráči bratry Karlem a Josefem Brožovými a Jaromírem Paldusem nominován do družstva ČSR pro zájezd do Polska s mezistátními zápasy ve Varšavě, Lublinu a Vratislavi. V roce 1951 byl povolán na vojnu do PDA Plzeň, odkud byl druhým rokem přeřazen do výběrového ATK Praha. Zde se opět setkal s bratry Brožovými a v roce 1952 získal svůj druhý mistrovský titul. Po vojně se vrátil do Michle, ale již v roce 1953 přestoupil do nově ustaveného resortního DSO Slavia VŠ Praha, kde byl do roku 1955 hrajícím trenérem družstva mužů, za které hrál i jeho mladší bratr, reprezentant a olympionik Zdeněk Humhal (*1934, †2015). V roce 1956 předal trenérský post spoluhráči Břetislavu Chválovi a jako hráč družstvu pomohl v letech 1956-57 k zisku prvních dvou mistrovských titulů.

V roce 1956 trénoval starší dorostence a v letech 1956-57 ligové družstvo žen Slavie VŠ, v roce 1958 vedl akademický výběr žen ČSR při zájezdu do Polska a pobaltských republik SSSR. Sám hrál pro radost do roku 1989 (tj. do 64 let) za Baník a Hutní projekt Praha v soutěžích pražského přeboru. Také jeho funkcionářské aktivity byly úctyhodné:

V letech 1969-1978 byl členem a místopředseda Trenérské komise FIVB.

Autor: Zdeněk Vrbenský