Tato léta přináší rozčarování v podobě zisku pouhých dvou medailí, vybojovaných seniorskými týmy na ME 1971 v Itálii, a nikdo v tomto roce netuší, že budou nadlouho posledními. Také na světových šampionátech se naše celky propadají: muži z medailových pozic na 4. - 5. místo a ženy (po ještě přijatelném 5. místě na MS 1970) až na samý konec startovního pole (17. místo v roce 1974, 12. místo v roce 1978). Oba celky se ještě kvalifikují na OH 1972 v Mnichově, muži i na OH 1976 v Montrealu, ale k medailím už je daleko. Více radosti nám dělají mládežnické výběry na juniorských ME ziskem 6 stříbrných a jedné bronzové medaile a také klubové celky v evropských pohárech. PMEZ získávají podruhé muži Zbrojovky Brno v roce 1972, v roce 1976 muži Dukly Liberec a současně i ženy RH Praha a v roce 1979 muži ČH Bratislava. Druhý z prestižních pohárů (PVP) se stává v roce 1976 kořistí žen Slávie UK Bratislava, v roce 1978 mužů Aera Odolena Voda a v roce 1979 žen RH Praha.
Na sedmi předchozích světových šampionátech získali naši volejbalisté vždy jednu z nejcennějších medailí (zlato nebo stříbro) a tak se Mistrovství světa v Bulharsku se 4. místem a „bramborovou medailí“ zapisuje do historie našeho volejbalu neslavně. Základní skupinou procházejí naši hráči ještě bez porážky, těsné pětisetové výhry nad Rumuny a Poláky je však stojí hodně sil. V závěrečné části turnaje prohrávají postupně s NDR, Japonskem i Bulharskem a ještě hůře je na tom tým SSSR, který obsazuje až 6. příčku (mj. i díky prohře 0:3 s našim týmem). Výkonnost volejbalistů NDR na tomto šampionátu kulminuje a stávají se zaslouženě Mistry světa před Bulhary a Japonci. Naše ženy nestačí ve skupině na Japonky a Bulharky a po dalších finálových prohrách se SSSR a Maďarskem končí na 5. místě. V závěrečném utkání s Maďarkami o 4. místo se k nim obrací štěstí zády. Po prohraných dvou setech přebírá náš tým taktovku, stav zápasu srovnává na 2:2 a zdá se, že má navrch. V hale však dochází k výpadku světla, utkání pokračuje až po 45 minutách, soupeřky se vracejí do hry a šťastně vítězí.
Před odletem na Mistrovství Evropy v Itálii uvažují oba naše celky o účasti na OH v Mnichově, kterou zaručuje medailové umístění na „Evropě“. Muži v premiéře bojů základní skupiny v Bergamu vítězí hladce nad celky Skotska, Izraele a Turecka a postupují do finále o 1. - 6. místo v Miláně. Do něj vstupují impozantní výhrou 3:0 na mistry světa z NDR a následně vítězí nad Maďarskem a SSSR rovněž hladce 3:0. Nečekaná sprcha přichází v utkání s Rumunskem (0:3), v jehož dresu vyniká smečař Schreiber a naši nemají zrovna šťastný den. Následuje těsná výhra nad Polskem a po vynikajícím výkonu opakované vítězství nad SSSR. Sověti získávají díky lepšímu skóre zlaté medaile, naši hráči stříbrné, Rumuni bronzové a pro obhájce titulu zbývá jen 4. místo. Volejbalistky postupují ze skupiny po hladkých výhrách nad Francií a NSR a ve finálové skupině v Reggio Emilia porážejí další soupeřky (Polsko, Maďarsko, NDR). Nestačí pouze na celek SSSR (0:3), což znamená druhou sadu stříbrných medailí pro ČSSR a přímý postup obou družstev na olympiádu.
Olympijské hry v Mnichově se zapisují neslavně do historie teroristickým útokem na sportovce Izraele a na všechna další léta zbavuje účastníky zesílenými bezpečnostními opatřeními dosavadní „volnost pohybu“. Naši volejbalisté nastupují v prvním utkání proti Polsku a jejich turnajová premiéra končí hladkou výhrou 3:0. Další střetnutí s Bulharskem se stává klíčovým, bohužel jej prohráváme po boji 2:3, když nám v 5. sadě dovoluje soupeř uhrát jen 9 bodů. Tunisko není těžkým protivníkem, zato Sověti nám tentokrát nedávají šanci (0:3) a vzhledem k hracímu systému je jasné, naši hráči o medaile již bojovat nemohou. Naštěstí Jižní Korea není týmem, který bychom nezvládli, výhra 3:0 znamená 3. místo ve skupině a postup do bojů o 5. - 8. místo. Následuje výhra 3:0 nad Brazílií a konečné 6. místo po závěrečné porážce 1:3 od Rumunů. Pro naše volejbalistky se první hrozbou stávají Japonky a také ji naplňuji hladkou třísetovou výhrou. Následují další porážky s KLDR (0:3), Kubou (1:3), Maďarskem (2:3) a jediná výhra nad domácím celkem znamená konečné 7. místo.
Za završení procesu „normalizace socialistické tělovýchovy“ je považován IV. sjezd ČSTV, který se koná v listopadu v Praze. Jeho usnesení zdůrazňuje stěžejní úkoly ČSTV v oblasti masového rozvoje tělovýchovy a sportu, v oblasti péče o mládež a na úseku státní reprezentace. Tam přednostně u sportů olympijských, tedy i volejbalu. Péče o reprezentanty je řešena zřízením Středisek vrcholového sportu (dále SVS), za účelem výchovy talentované mládeže jsou zakládána Tréninková střediska mládeže (dále TSM) pro žákovské kategorie a na ně navazující Střediska vrcholového sportu mládeže (dále SVS-M) pro kategorie dorostu. Ta z důvodů kontinuity tréninkového procesu přednostně při SVS dospělých. V Praze se má v tomto roce konat III. ročník Poháru světa mužů, který však z příkazu FIVB mění název na Pohár přátelství. Důvodem se stává neudělení vstupních víz družstvu Jižní Koreje našimi úřady. Na turnaji startuje 8 kvalitních družstev mužů z Jižní a Severní Ameriky, Asie a Evropy, skupiny se hrají v Praze a Bratislavě. Finálové boje v pražské hale Sparty v Korunovační ulici na Letné, „útěcha“ v Ústí n. Orlicí. Naši hráči vyhrávají pražskou základní skupinu před NDR (3:2), Bulharskem a Brazílií (dvakrát 3:1) a po finálové prohře s vítězi turnaje SSSR (0:3) a druhými Poláky (2:3) končí na 3. místě. Další významnou akcí na mezinárodním poli se stává juniorské ME v Nizozemsku, na kterém oba naše celky obsazují 2. místo za SSSR a přivážejí stříbrné medaile. V Evropě startuje I. ročníkem klubový Pohár vítězů pohárů (dále PVP), ve kterém jsou muži Škody České Budějovice vyřazeni v semifinále a ženy Slávie UK Bratislava ve čtvrtfinále.
Na Mistrovství světa v Mexiku se od našich mužů očekává návrat na stupně vítězů a další sada medailí. Vedení svazu i volejbalová veřejnost stále věří tomu, že umístění na OH 1972 bylo jen momentálním výpadkem. Začátek turnaje probíhá podle očekávání, ve skupině v Pueblu porážejí naši hráči všech sedm soupeřů a mezi nimi (dokonce hladce 3:0) i SSSR. Finálový los v Mexiko City jim určuje za prvního soupeře obhájce titulu mistrů světa - celek NDR. Prohráváme po boji 2:3 a stejně tak s Poláky. Ve čtyřech setech vítězíme nad Rumuny, prohráváme s Japonci a v závěrečném duelu nám Sověti vrací porážku ze skupiny. Tato bilance znamená konečné 5. místo. Na rozdíl od mužů prohrávají ženy ve skupině všechna svá utkání a padají do bojů mezi týmy druhé poloviny startovního pole. Konečná bilance 4 výher (nad NSR, Brazílií, Dominikánskou republikou a Filipínami) z celkového počtu 11 odehraných zápasů znamená 17. místo, tedy dosud nejhorší umístění našich volejbalistek na MS.
Volejbalová elita starého kontinentu se sjíždí v Jugoslávii na Mistrovství Evropy se závěrečnými boji v Bělehradu. V obou kategoriích se hraje ve třech základních skupinách, muži v Kraljevu, ženy v Negotinu. Těsně před šampionátem zasahuje do nominace mužů disciplinární trest a dvě z jeho opor zůstávají doma. Oba naše celky vstupují do turnaje úspěšně a již po dvou úvodních dnech si zajišťují postup do finálové části. Muži vítězí po boji nad nebezpečnými Rumuny (v pátém setu 15:13) a ženy nad stejně nepříjemnými Polkami (v pátém setu rovněž 15:13, když se jim ještě daří otočit nepříznivý stav 8:12). Ve finále muži prohrávají s Bulhary, Jugoslávci, Poláky i Sověty a končí na 6. místě. Ženám tak trochu nepřeje osud, po finálové výhře nad Bulharskem a prohrách s týmy NDR a SSSR mají stejný počet bodů jako bronzová NDR a čtvrté Bulharsko, mají stejný i poměr setů a o 5. místě rozhoduje nejhorší poměr bodů. V obou případech se rozplývá sen přímého postupu na OH v Montrealu.
Na Olympijské hry v Montrealu postupují z kvalifikací pouze muži. Na olympijském turnaji se dostávají do první skupiny společně s Kanadou, Kubou, Polskem, Jižní Koreou a do bojů o medaile postupují první dva celky. S Kanadou to je povinné vítězství, Kuba se ukazuje jako nepřekonatelná, stejně tak úřadující mistři světa z Polska. Výhra nad Jižní Koreou nás posouvá do bojů o 5. místo, které získáváme výhrami nad Itálii a podruhé s Jižní Koreou. Trenér Petr Kop po návratu oznamuje v tisku: „Olympijský turnaj odhalil zcela jasně naši současnou výkonnost. Podle ní zatím jen těžko mů-žeme pomýšlet na první dvě místa ve světové soutěži! V nejbližší budoucnosti můžeme bojovat právě tak o třetí až šesté místo. To je asi v našich možnostech. Musíme být realističtí..."
Další Mistrovství Evropy hostí Finsko. Soupeři našich mužů v základní části jsou celky NDR, Nizozemska, Bulharska, SSSR a Polska. Rozhodl tak los a pošilhávání po druhé, evidentně slabší skupině, je pouze zbožným přáním. Mužstvo navíc prochází výměnou hráčských generací a nejlepší domácí volejbalista posledních dvou let a kapitán celku Jaroslav Tomáš před odjezdem říká: „Z Bělehradu nás zbylo pět. A proto přiznávám, že jsem ještě donedávna v náš kolektiv příliš důvěry neměl. Nevěřil jsem ani v dobrý výsledek před odjezdem na Univerziádu do Sofie, ale právě tam jsem změnil názor." Z Bulharska, z kvalitně obsazeného turnaje Letní světové univerziády si totiž náš tým mužů přivezl stříbrné medaile a ženy končí čtvrté. Záhadou zůstává, jak obě naše reprezentace (s jediným vysokoškolákem v sestavě mužů a pěti vysokoškolačkami v týmu žen) dokázaly k přípravě na evropský šampionát využít světové klání akademiků? Vystavit všem doklad o VŠ studiu nebyl v té době zřejmě problém?! Úvodní zápasy mužů na ME optimizmus svého kapitána potvrzují (výhry nad Belgii, Rumunskem a Nizozemskem), ale následné prohry s Bulharskem, SSSR a Polskem znamenají opět pád do bojů jen o 5. místo. V nich výhra nad Jugoslávií a opakovaná prohra s Bulhary znamená konečné 6. místo. Také z ženského týmu zůstává po ME v Bělehradu pouhé torzo, ze základu vlastně jen dvě hráčky. Nově poskládaný tým však bojuje, ve skupině poráží Rumunsko, Nizozemsko, Jugoslávii a po prohrách se SSSR a Maďarskem bojuje o 5. místo. To na rozdíl od mužů výhrami nad NSR a opakovaně Rumunskem získává.
Mistrovství světa se hraje odděleně - mužů v Itálii, žen v SSSR. Muži nastupují k úvodnímu střetnutí v Anconě proti týmu Jižní Koreje a prohrávají v pěti setech. Pak přehrávají slabé Američany a vítězství s Rumuny přináší až pátá sada (ve které soupeř uhrává jen 3 body) a s ním postup do semifinále. Tam prohráváme s Kubou a Polskem a vítězíme hladce nad Japonskem a Mexikem. V závěrečných zápasech o 5. místo porážíme Čínu a Brazílii. Volejbalistky odlétají na šampionát složit reparát za nevydařené vystoupení na předchozím MS v Mexiku. Skupinu hrají v Minsku a za soupeřky mají celky Belgie, NDR a Mexika. Vítězí hladce nad Mexikem a Belgií a stejně hladce prohrávají s NDR. Z 2. místa postupují do semifinálové skupiny, hrané ve Volgogradu. Zde prohrávají již se všemi soupeřkami (Peru, Kuba, Japonsko, USA a Bulharsko) a vrací se do Minsku bojovat o 9. - 12. místo. Opakovaná prohra s Peru a další s Polskem znamená 12. místo. To je v porovnání se 17. místem v Mexiku příznivější, ale stále bez nadějí, že bychom se mohli k nejlepším celkům světa více přiblížit.
Na Mistrovství Evropy ve Francii čeká naše muže těžká skupina v podobě NDR, Rumunska a domácího celku. A hned v úvodu turnaje přichází překvapení v podobě „historického vítězství“ Francie (3:2) nad naším celkem, přestože v páté sadě naši vedou již 10:1! Zdá se to být neuvěřitelné, ale dostávají se jen na 13 bodů – dva zbývající již nejsou schopni uhrát. Reputaci si napravují výhrou nad Rumuny, a jelikož Francie je v souboji s Rumunskem poražena, je k postupu třeba porazit Němce a ztratit přitom nejvýše jeden set, což se našim daří. Ve finálové skupině v Paříži s Bulharskem, Jugoslávií, Polskem a SSSR již uhráváme jenom set a propadáme se na konečné 6. místo. Ženy ve své skupině bojují o postup s NDR, Bulharskem a Belgií. Na Bulharky a NDR uhrávají pouze set a výhra nad Belgií k postupu do finále nestačí. V bojích o 7. - 12. místo poráží náš celek Jugoslávii, NSR, Francii i Polsko a konečná 7. příčka je i v tomto případě v porovnání s předchozím šampionátem horším umístěním.
Autor: Zdeněk Vrbenský
Trenérské žezlo od odcházejícího Arnauda Josseranda přebírá dosavadní asistent kladenského týmu, Slovák Tomáš Samsely.
Příbramská mise blokaře Martina Šábrta končí, po třech letech v dresu Kocourů bude opět hájit barvy Dukly Liberec.
Novým trenérem VK ČEZ Karlovarsko je Ital Stefano Mascia, který poslední sezóny působil jako asistent trenéra ve francouzském týmu Chaumont...
Největší údernou sílu posledních sezón ztrácí Dukla Liberec, slovenská univerzálka Nikola Kvapilová bude nově hájit barvy VK Prostějov.
Z Odoleny Vody odchází smečař Jan Svoboda, jehož novým chlebodárcem bude Dukla Liberec.
Martina Demara vystřídá na lavičce volejbalistů liberecké Dukly Alessandro Lodi. Italský světoběžník, který střídavě vedl muže nebo ženy ve...