Ohlédnutí za Jaroslavem Koutným … , 2015

Po smutné zprávě z Brna dorazila v krátké době další, která nepotěší především příznivce volejbalu v Ostravě, ale i ostatní pamětníky. V úterý 19. května 2015 nás ve věku 82 let opustila jedna z legend ostravského volejbalu, pan

Jaroslav „Dědek“ Koutný

(*24. 2. 1933)

Věřím, že se jeho syn na nás nebude zlobit, když zveřejníme autentickou zprávu, kterou rozeslal nejbližším po internetu:

Ahoj, Borci všech stupňů a přátelé volejbalu. Přináším, bohužel, smutnou zprávu. V úterý 19. 5. večer zemřel po delší nemoci můj taťka, Jaroslav Koutný starší, zvaný "Dědek", volejbalista tělem, duší a hlavně srdíčkem, které nakonec ten poslední zápas nezvládlo. Zemřel v nemocnici v Orlové, v klidu, bez bolesti a byl mlád 82 roků. Kdo jste jej znali, vzpomeňte. Klidně i nad skleničkou. Poslední rozloučení se bude konat v pondělí 25. května v 11.00 hodin v obřadní síni na hřbitově v Ostravě-Vítkovicích. Pak už bude tata zase skákat někde na nebeských kurtech se starými přáteli, kteří šli před ním ... Všechny zdraví Jarda.

Pro méně zasvěcené přidáváme stručné volejbalové CV: Prostějovský rodák s volejbalovými začátky v roce 1949 v místním Sokole a od roku 1953 v Jiskře OP Prostějov. Na vojně v Olomouci hráč výběrového armádního celku Křídla vlasti s návratem do Prostějova a zásluhami na postupu do II. ligy. V roce 1962 jej „ulovily“ prvoligové Vítkovice (tehdy VŽKG), kterým pomohl v roce 1968 k zisku historicky prvního mistrovského titulu mužů pro Ostravu. Ač sám se lvíčkem na prsou nikdy nestartoval, svým spolehlivým výkonem a předanými zkušenostmi k tomu pomohl řadě mladších spoluhráčů – Františku Sokolovi, Jiřímu Svobodovi, Jaroslavu Tomášovi či Petru Pavlíkovi.

Po roce 1968 se začal věnovat výchově mládeže: 14 let byl trenérem chlapců a od roku 1975 šéftrenérem vítkovického TSM, působil i jako druhý trenér juniorů ČSSR. V roce 1982 se vrátil k mužům a ve funkci trenéra extraligového celku vydržel až do roku 1996. S družstvem prožil sezony úspěšné (4. místo 1984/85) i neúspěšné (ročník 1989/90 v NL) a nechyběl ani u dalších dvou titulů Ostravy – v roce 2006 jako technický vedoucí družstva a v roce 2013 jako jeden z pořadatelů v hale.
Držitel svazových ocenění - Medailí Otakara Koutského, Vladimíra Spirita a titulu Čestný člen ČVS.

Vzpomínku doplňujeme několika historickými fotografiemi a smutečním oznámením pro ty, kdo se budou chtít s Jaroslavem přijít osobně rozloučit. Rodině posíláme upřímnou soustrast za vedení ČVS a za všechny další členy volejbalové rodiny, kteří mají účast na rozloučení poněkud z ruky.

S úctou a vzpomínkou Zdeněk Vrbenský

Základní šestka Křídel vlasti Olomouc v roce 1955. Nahoře zleva R. Matouš, J. Koutný a Z. Koudelka, dole zleva V. Šašinka, L. Toman a J. Sklenář.

Volejbalisté Jiskry OP Prostějov v roce 1960 s autentickým komentářem z bulletinu „80 let prostějovského volejbalu“ z roku 2001.

Volejbalisté VŽKG na finále MR 1964 v Jihlavě, kde na ně zbylo 6. místo. Nahoře zleva J. Potempa, V. Kudláček, F. Sokol, J. Koutný, trenér A. Nogol a A. Six, dole zleva P. Pavlík, Z. Volný, J. Svoboda a F. Stupka.

Mistři republiky 1968 – nahoře stojící vedoucí O. Vrba, J. Kubečka, F. Sokol, J. Tomáš, J. Kožuch, J. Potempa a lékař MUDr. I. Novotný. V podřepu zleva V. Kudláček, hrající trenér Z. Volný, L. Jakubíček, J. Koutný a J. Svoboda.

V roce 2003 oslavil J. Koutný ve Vítkovice hale spolu s hráči a diváky 70. narozeniny. Volejbalisté Danzasu jej potěšili 4. místem a ambicemi dostat se ještě výš.

V roce 2006 se konečně dočkal a mohl pogratulovat hráčům DHL k zisku druhého mistrovského titulu pro Ostravu - po dlouhých 38 letech od toho „svého“ z roku 1968.