Optimismus versus pesimismus aneb ZŠ Břeclav

Mrzlo až praštělo a auto, do kterého jsem nasedal, bylo všechno jiné než oázou tepla a útulnosti. Mělo mě odvézt k dalšímu předávání titulu Partnerská škola ČVS. Nebylo to daleko. Mikulov, domovskou základnu chlapecké reprezentace a Břeclav, kde sídlila Partnerská škola ZŠ Břeclav, dělilo pouhých 25 kilometrů. Jinak sympatická krajina Jižní Moravy byla jednoduše řečeno zmrzlá. Představa vinic a tepla mi jaksi nešla dohromady s realitou za okny auta. Převáží optimismus nebo pesimismus?

V Břeclavi klasické problémy s parkováním, aut je nějak všude moc. Prvním paprskem optimismu a tedy naděje, byla postava Lenky Fabikovičové, která mě již očekávala ve dveřích Městského úřadu Břeclav. Vzhled budovy nic moc, ale Lenka to zachraňovala. Pak už šlo vše ráz na ráz. Obřadní síň a představování přítomných zástupců města  a školy. Sympatický a vstřícný starosta Ing. Pavel Dominik, místostarosta Ing. Zdeněk Urban, ředitelka základní školy Mgr. Iva Jobánková, předseda TJ Lokomotiva Břeclav Ing. Ivan Rylich a již výše jmenovaná šéftrenérka  mládeže Mgr. Lenka Fabikovičová.

Prostě ideální složení a dlužno říci, že i dialogy, které se nesly obřadní místností měly hlavu a patu. Probralo se vše, co se týká projektu Partnerských škol, spolupráce se školou, spolupráce s městem, shánění peněz pro sport na úrovni města, perspektiva stavby nové víceúčelové haly, až po průjezdnost města, obchvaty, úroveň školství. Byla to podnětná diskuse, která by měla své parametry i kdybych nebyl přítomen kvůli předávání diplomu Partnerských škol.

Na závěr přišlo obligátní focení, předání titulu Partnerské školy a nezbytných dresů představitelům města a školy. Na úplný závěr byl dokonce udělán rozhovor s mojí maličkostí, za přítomnosti kamer městské televize. Rozhovor vedla Lenka Fabikovičová a já se opět vrátil k zážitkům z vítězství na ME kadetů a předání titulu Trenér roku kolektivních sportů. Lenka byla přímou účastnicí finále v Györu a tak většina otázek byla velice konkrétních a se znalostí potřebných reálií toho, co se již skoro před rokem událo.

Na závěr vždy vyslovuji naději a víru, že předání titulu Partnerská škola byl dobrý počin, který přinese do budoucnosti své ovoce. V Břeclavi a na ZŠ Břeclav je volejbal zakořeněný a mám dojem, že velmi hluboko. A hluboko zakořeněné stromy nesou dlouho své plody a to je ten hlavní dojem z předání titulu Partnerská škola ZS Břeclav. Takže abych se vrátil k titulku celého článku. Jednoznačně optimismus.

Autor: Jiří Zach - Svazový trenér mládeže - chlapci