Když nejsme favorité, tak to nám vyhovuje, říká blokař výběru U21 Pepa Polák

Jako jediný z reprezentačního výběru U21 (1999/2000) nehrál v minulém sezóně extraligu. Přesto je stálým členem reprezentačního výběru juniorů, který v úterý odletěl na svoji poslední mládežnickou akci, na 2019 FIVB MS U21 do Bahrajnu. Řeč je o Josefu Polákovi, který v příští extraligové sezóně bude oblékat dres příbramských Kocourů.

Pepo, ty jsi jediný hráč tohoto kádru, který nehrál minulý rok extraligu. Přesto jsi byl  letos pozván do seniorského „nároďáku“, jaké bylo rozhodování? Jestli radši „mydlit“ lavičku u áčka anebo nastoupit k juniorům….

Rozhodování mi ulehčilo studium, potřeboval jsem dokončit druhý semestr prvního ročníku. Musel jsem odmítnout nominaci do seniorské reprezentace ze studijních důvodů a začal jsem reprezentační přípravu až s juniory.

Jen tak hypoteticky, kdybys měl školu vyřešenou, jakou cestu bys volil?

Kdybych nestudoval, volil bych asi seniorskou reprezentaci, přece jenom je to velká příležitost, kde se dá získat spousta zkušeností.

Minulou sezónu jsi odehrál jako kmenový hráč v EGE 1. ligu, jak se na to díváš zpětně? Myslíš, že jsi tím volejbalově získal víc, než kdybys pouze střídal v extralize?

Samozřejmě mě mrzelo, že jsem nemohl hrát extraligu. Na druhou stranu mi určitě víc prospěje, když budu hrát a ne sedět.

Příští sezónu budeš hostovat v Příbrami. Předpokládám, že jste domluveni, že budeš v základní sestavě….

Ano, jdu tam hlavně proto, že bych měl hrát. Jestli budu v „základu“ to samozřejmě teď nevím. Ale doufám, že se budu často dostávat na hřiště.

Jaké cíle jste si v Příbrami stanovili?

To ještě nevím. Na tom se domluvíme až dorazím do Příbrami a začneme trénovat.

S juniorským týmem máte za sebou veliké úspěchy. Jaké byly začátky v tomto týmu, který ještě vedl Jirka Zach a Honza Svoboda?

Pamatuji si na první soustředění v Nymburce, kterého se zúčastnilo asi 40 kluků. Nikdo nevěděl, co má očekávat, všichni jsme byli ještě vyplašení. Postupem času se začala formovat parta a myslím, že je z nás teď super kolektiv.

Zúčastnil jsi se všech akcí, které „nároďák“ obnášel?

Byl jsem v podstatě na všech velkých akcích a skoro na všech soustředěních.

S týmem jste dosáhli několika úspěchů….. zlato z ME kadetů, obsadili jste 4. místo na olympiádě mládeže, 7. místo na MS a byli jste stříbrní loni v juniorech na ME. Kterého z těchto úspěchů si vážíš nejvíc?

Myslím, že toho zlata, to je vždycky nejcennější. Ještě navíc, když je to z tak velkého turnaje, jako je mistrovství Evropy. Byl to v podstatě náš první velký úspěch.

Dostali jste se tam však s velkým štěstím, postoupili jste na poměr míčů….

Je to tak, bylo to velmi těsné, ale historie se neptá a pak přicházely další medaile (úsměv)

Myslíš, že to, jakým způsobem jste se tam dostali, vás více motivovalo k lepším výkonům? Jak jste to cítili?

Těžko říct, přece jenom už je to pár let zpátky. Ale samozřejmě, ne každému týmu se poštěstí hrát na ME a každý se tam snaží podat co nejlepší výkon.

Minulý rok jste na ME do Nizozemska neodjížděli jako úplní favorité, přestože jste měli zlaté medaile od kadetů. Ve volejbalové veřejnosti se říkalo, že semifinále bude úspěch. Jak jste to vnímali, že se vám úplně nevěřilo?

Nevím jak veřejnost, ale my v týmu jsme si rozhodně věřili na „čtyřku“. Nakonec jsme se tam dostali a povedlo se nám i finále.

Čeká vás teď mistrovství světa, absolvovali jste vysokohorskou přípravu, což pro reprezentaci není úplně tradiční. Jaký máš pocit ohledně soustředění v Tatrách?

Pocity mám smíšené. Bylo to super, příprava se vyvedla. Bohužel jsem si také přivezl z Tater zranění kolene. Teď už ho mám ale v pořádku a mohl jsem v přípravě naplno trénovat.

Na mistrovství světa vám byla vylosována tzv. „skupina smrti“, jak to vnímáš?

Skupina smrti je podle mě velmi výstižné označení, ve skupině máme mistry světa a vicemistry světa minulého ročníku. Uvidíme, jak nám to půjde, můžeme jenom překvapit. Ale když tak o tom přemýšlím, z takovéto pozice se nám hraje nejlépe.

Takže preferujete spíše pozici, ve které nejste pasováni do role favorita?

Myslím si, že to je lepší pozice pro každého. Když nemusí, ale jenom může.

V této sestavě už hrajete tři roky, není to už trošku „ponorka“, když spolu trávíte většinu svého času?

Na začátku je to v pohodě, ale poslední dny na turnajích už jsou náročné, to si už začínáme trošku lézt na nervy.....

 

Nyní už je Pepa v Manamě a s celým týmem se připravuje na „ostrý“ start šampionátu, do kterého vstoupí Češi ve čtvrtek utkáním s Ruskem. Tak ať se v Bahrajnu daří!!!

 

Autor: Jiří Carba