Kapitán Ondřej Hudeček plánuje po kvalifikaci na MS ukončit reprezentační kariéru. Týmu chce ale v Opavě ještě pomoct

Dnes v 18.30 čeká českou volejbalovou reprezentaci mužů první ze tří utkání v rámci kvalifikačního turnaje na MS 2014. V Opavě se na domácí palubovce představí proti týmu Nizozemska a bude se jednat o zápas, který česká reprezentace musí vyhrát, aby mohla reálně pomýšlet na to, že se v neděli popere o postup na šampionát s přeci jen favorizovanými Bulhary.

Národní tým povede do tohoto nelehkého, o to však důležitějšího turnaje stálice české reprezentace, kapitán Ondřej Hudeček. Odchovanec Českých Budějovic již více než dekádu pomáhá českému volejbalu na mezinárodní scéně a i přes to, že velmi reálně uvažuje o konci reprezentační kariéry, v kvalifikaci na světový šampionát se bez váhání rozhodl českému výběru pomoci. O těchto a dalších věcech jsme si s Ondřejem Hudečkem povídali na Nový rok, tedy těsně před vypuknutím kvalifikačního turnaje v Opavě.   

Začneme asi s obligátní otázkou den po Silvestru. Jak jste strávil včerejší oslavy konce roku? Měl jste možnost trochu slavit? 

Jelikož jsme dostali volno na 31. prosince a dnes (1. 1. 2014, pozn. autora) máme sraz až na oběd, tak jsem jel domů a konec roku trávil s rodinou.   

Jak náročná byla příprava na kvalifikaci mistrovství světa? Závěr roku pro vás musel být hodně nabitý?

Samozřejmě to nebylo a není vůbec jednoduché vzhledem k tomu, že není moc času. Muselo se tedy trénovat maximum, co jsme mohli. Přesto jsme ale dostali od trenéra 24. prosince a kus 25. prosince volno, takže si myslím, že zkombinováno to bylo dobře. S tím termínem se bohužel nedá nic dělat, ten vzešel od mezinárodní federace. Takže se to muselo zorganizovat tak, abychom toho natrénovali maximum možného. Pak jsme také měli dvě přípravná utkání na Slovensku, což bylo také myslím dobře zvoleno, že jsme nemuseli nikam daleko cestovat. Co se tedy týká toho, jak je ta příprava ze strany trenéra a týmu nastavena, z mého pohledu je to zvládnuto moc dobře.

Když hovoříme o Slovensku, v oněch přípravných utkáních jste dvakrát prohráli 0:3., vyhráli jste vždy pouze dodatečný čtvrtý set. Trenér Šmejkal ale hovořil o stále lepší sehranosti. Jak hodnotíte sehranost týmu vy? Bude tým v pátek proti Nizozemsku připraven?

Bohužel musím říct, že Slováci prostě hráli lépe. My jsme také trochu oslabení, jelikož nepřijeli všichni kluci. Ti, s kterými trenér Šmejkal hlavně počítal, se zranili. Slováci tedy byli silnější, rozhodně tedy tom prvním zápasu. V druhém jsme bohužel prohráli dvě koncovky, do kterých jsme šli ve vedení. Tam se právě projevila nějaká ta naše nesouhra. Prohráli jsme tedy bohužel obě utkání se Slovenskem, ale z mého osobního pohledu mi ten druhý zápas přišel z naší strany již dobrý a věřím, že pokud budeme pokračovat v této stoupající tendenci, můžeme v Opavě uhrát dobrý výsledek.

Velmi diskutovaným tématem při oznamování širší nominace na kvalifikaci byly omluvenky některých hráčů, kteří nejen ze zdravotních, ale i osobních důvodů odmítli reprezentovat. Jak si jako kapitán myslíte, že se to na současném týmu podepsalo? Je to pro vás třeba větší motivace ukázat, že i bez těchto hráčů dokážete dobře zahrát?    

S těmi omluvenkami je to těžké. Bohužel ještě ta příprava vyšla takto před svátky a navíc uprostřed sezóny, kdy řada těch hráčů ještě v klubech hraje s nějakým zraněním, a pak jim právě vedení klubu nepovolí hrát z těchto důvodů v reprezentaci, jelikož hned po kvalifikaci zase pokračuje sezóna. Takže je to opravdu těžké, nedá se s tím nic dělat. My musíme teď hrát v tom složení, ve kterém jsme do Opavy přijeli, a já osobně tyto věci neřeším. Omluvenky a důvody pro ně, to jsou již otázky na trenéra. Jsou tu všichni, kdo chtěli přijet a reprezentovat, a tak budeme hrát.    

A vy osobně jste si třeba právě z důvodu narušení rodinných oslav vánočních svátků a konce roku nerozmýšlel svou účast v reprezentaci? Přeci jen máte doma také dvě děti.

Já už jsem po mistrovství Evropy v září byl prakticky rozhodnutý, že s reprezentačním volejbalem skončím. Jak vzhledem k věku (32 let, pozn. autora), tak k rodině. Ale pak, když u týmu nastoupil jako hlavní trenér Zdeněk Šmejkal, chtěl jsem mu ještě pomoci s tím, že po této kvalifikaci již ukončím reprezentační kariéru, protože již cítím, že i tělo mi v uvozovkách stárne. Poté bych chtěl ještě alespoň rok hrát v cizině a pak se uvidí, už je to hodně o zdraví. K účasti na kvalifikaci jsem se tedy rozhodl i proto, že jsem chtěl trenérovi Šmejkalovi ještě pomoci. Což neznamená, že jsme o tom dlouze jednali, naopak, řekl jsem mu prakticky hned, že do toho půjdu.

Znamená to, že ani v případě úspěšného zvládnutí kvalifikace a postupu na zářijové mistrovství světa byste již u reprezentace nepokračoval?

Samozřejmě mám v hlavě spoustu takových myšlenek, co se stane, když se postoupí, navíc se letos bude znovu hrát světová liga. Ale nevím. Je tam asi nějaká možnost diskuze v případě postupu, ale sám cítím, že jsem již po té sezóně vždy hodně unavený, a pokud chci ještě nějaký rok hrát v zahraničí, budu potřebovat i nějakou menší pauzu. A myslím si, že jsem toho v nároďáku odvedl hodně, odehrál jsem nějakých 11 sezón, takže si upřímně myslím, že ani to mistrovství světa by mne již nepřemluvilo.

V pátek čeká národní tým první soupeř kvalifikačního turnaje v Opavě. Za předpokladu, že se národní tým chce v neděli porvat o postup s Bulharskem, Nizozemsko by v pátek měl porazit. Jak hodnotíte nizozemský tým, máte s ním osobní zkušenosti? Ve dvou přípravných utkáních prohrál s Francií shodně 0:3.

Jelikož jsme opravdu malinko oslabeni, bude pro nás hrozně důležité to první utkání, to, jak vstoupíme do turnaje. Ono, i když Holanďané nejsou již ten věhlasný tým jako dříve a v poslední době nebyli ani na mistrovství Evropy a mistrovství světa, tak se opět hodně zlepšují a jejich výkony jdou nahoru. V loňském roce vyhráli evropskou ligu a postoupili do světové ligy. Pro nás tedy bude zápas s nimi velmi důležitý a podle toho, jak jej zvládneme, se pak bude vyvíjet celé naše vystoupení na turnaji. U zápasu s Bulhary se pak budeme snažit vytěžit maximum z domácího prostředí a pokusíme se je překvapit. O tom, že Bulharsko bude favoritem, není pochyb.     

Jak na vás působí mladí hráči jako bratři Bartošovi nebo Michal Finger? I vy jste po mistrovství Evropy v září hovořil o tom, že český tým potřebuje mladé talenty. Jsou tito, případně někteří další příslibem, že český volejbal takové talenty má?

Ano, Adam i Pavel Bartošovi a Michal Finger jsou nadějní mladí hráči, pro které je právě takováto možnost zahrát si kvalifikaci na mistrovství světa velmi cennou zkušeností. Všichni tři jsou bezpochyby velmi platní ve svých extraligových klubech, Zlín v čele průběžného pořadí jistě těží ze souhry Adama a Pavla, Michal Finger zase táhne pražskou ČZU. Navíc v loňském roce právě tito a další hráči ukázali, co v nich je, když s reprezentací postoupili do finále evropské ligy a poráželi opravdu kvalitní soupeře.     

Když jsme hovořili o domácím prostředí, jak moc velkou výhodu v něm vidíte? A máte zkušenosti s publikem v Opavě?

Určitě to bude výhoda. Já si pamatuji na finále evropské ligy, nevím, jaký přesně to byl rok, ale vyhráli jsme tehdy a ve finále jsme porazili Rusko. A publikum nás vždy hnalo kupředu, je tu v hale s diváky dobrý kontakt. Věřím, že pokud dokážeme dobře zahrát s Holanďany a předvedeme hezký volejbal s Kyprem, pak by mohlo v neděli na Bulharsko přijít hodně lidí, což by nám hodně pomohlo. 

Petr Vurbs
tiskový mluvčí ČVS