Reprezentační šéf Novotný k losu ME: Nedá se moc vybírat, ale hrát se dá s každým!

České reprezentační týmy, trenéři, představitelé svazu i všichni fanoušci českého volejbalu v uplynulých dnech nedočkavě vyhlíželi losování evropského šampionátu v roce 2017.  Tam se probojovaly oba tuzemské reprezentační výběry, muži postoupili po vítězství ve skupině na ME přímo, ženy po triumfu nad Slovenskem z baráže. O jejich šancích na největší volejbalové akci následujícího roku jsme pohovořili s vedoucím seniorských reprezentačních týmů Jakubem Novotným, který nám přiblížil i novinky z jednotlivých týmů či prognózy a cíle v následujících letech. 

Jakube, před pár dny se dozvěděly oba naše národní týmy soupeře pro evropský šampionát v roce 2017, muži narazí na Itálii, Německo a Slovensko, ženy na Srbky, Holanďanky a Belgičanky. Můžete nám představit detailněji jednotlivé týmy?

„Musím říci, že u mužů nám los přál více než u žen. Ženymohly dopadnout lépe… Jedno je jasné: Na naše hráče a hráčky rozhodně nebudeme vyvíjet tlak, že jsou favorité skupin (směje se-pozn.red.) Itálie  je finalistou olympijských her, je to velmi silný tým kolem hvězd Ivana Zajceva a  Juantoreny. Je to favorit celé skupiny. Německo když, bude v plné polní s Kaliberdou Frommem, Grozerem či nahrávačem Kampou, který nyní září v polské Plus lize, je také silný tým. Mančaft opouští trenér Heinen, takže nevíme, kdo ho nahradí a jaká bude koncepce týmu. Zatím není ani jasné, kdo ze starších hvězd v mužstvu zůstane a kdo ne. A když se podíváme na Slovensko, tak to je náš tradiční soupeř. I u nich bude záležet, kdo bude na ME chtít hrát. Mají dobré nahrávače i smečaře. V plné sestavě mohou být i oni velmi nebezpeční.“

České ženy narazí na velmi silné Srbky či nepříliš oblíbené Belgičanky, jak vidíte tuto skupinu?

„Pokud se podívám na soupeřky našichžen, je vidět ve všech týmech na jednotlivých postech velkou kvalitu. Srbky budou superfavoritky celé skupiny, jsou to finalistky OH, skončily sedmé na posledních MS či byly bronzové na ME v roce 2015. Je to tým plný hvězd, které hrají v nejlepších světových týmech jako třeba ve Vakifbanku nebo Eczacibasi v Turecku, Chemiku Police v Polsku nebo v Cassalmaggiore v Itálii. Myslím, že je to jedno z nejlepších družstev současnosti. Když se podívám na Holanďanky, tak to jsou také pravidelné účastnice evropských šampionátů. Tým jde pod koučem Guidettim neustále nahoru, s hráčkami se skvěle pracuje. Navíc jeho svěřenkyně také hrají ve silných klubech v Itálii, Německu nebo Turecku. Jejich kvalitu potvrzuje i čtvrté místo na OH v roce 2016. No a Belgičanky jsou také solidní tým, který je v poslední době výsledkově o něco úspěšnějším, než my. Na posledním ME byly šesté, v roce 2013 byly „na Evropě“ v semifinále. Jejich kvalitu utvrzuje i klubová příslušnost jednotlivých hráček, které převážně působí ve Francii nebo Polsku. Zkrátka nečeká nás nic jednoduchého…“

Jaké jsou prognózy na postup? Přes které týmy je podle Vás neschůdnější cesta ze skupiny?

„Nedá se moc vybírat. Hrát se dá s každým! V reálu je mnohdy plno věcí jinak, než na papíře. Nicméně papírově by naše cesta měla vést přes Slovensko u mužů a přes Belgii u žen. Jednoduché to ale nebude.“

Když se zastavíme u jednotlivých dějišť turnajů – chlapi byli nalosováni do skupiny B, která se odehraje ve Štětíně, ženy budou muset absolvovat první část turnaje v ázerbájdžánské Gandže. Co říkáte na tyto destinace? Znáte jednotlivá dějiště?

„Ani jedno z míst zatím příliš neznám, nikde jsem jako hráč nepůsobil. U Poláků bude vše v pořádku, volejbalové akce dělat umějí. Ázérbájdžán je pro mne tak trochu neznámá.“

Oba národní týmy za poslední roky dost omladily, budují se nové mančafty, trenéři ordinují nové trenérské metody. Byla to jedna z hlavních věcí, které jste chtěl po Vašem nástupu k reprezentaci aplikovat?

„Omlazování týmů bylo nevyhnutelné, to se děje přirozeně. Pracujeme co nejefektivněji s hráči co máme. Aplikovat jsem chtěl hlavně tři věci: Hráči musí věřit, že národní tým jim může něco dát, vědět, že každý je nahraditelný a to, že pokud už máme zahraničního trenéra, musíme z něho „vyždímat“ co nejvíce! Na druhou stranu musím říci, že jsem zatím úspěšný jen částečně. Těžko se mi například nahrazují blokaři, kterých nemáme přebytek. Když byla potřeba, museli jsme mít chvíli v záloze i borce jako Lubomír Staněk.“

Jak to vypadá s novými hráči pro následující reprezentační ročník?

„Na to je ještě brzy. Máme za sebou vytvoření návrhu rozpočtu pro sezonu 2017, který byl začleněn do celkového návrhu rozpočtu ČVS. Nyní jsme ve stádiu vytváření realizačních týmů a plánování celé příští sezony, včetně mezinárodních akcí. Spolupracujeme na všem s ekonomickým úsekem ČVS. Bude toho v roce 2017 skutečně hodně, takže máme co dělat. Hráčům a hráčkám jsme doplatili všechny odměny a necháváme je zatím v klidu, ať se mohou soustředit především na své klubové povinnosti. Mluvit s nimi a jezdit za některými z nich začneme po novém roce. Všichni trenéři sledují také nové tváře, kteří se dříve nebo později do jednotlivých týmů zapojí.“

Co vše zahrnuje Vaše práce u národních týmů?

„Je toho spousta. Od tvorby rozpočtu, přes přípravy reprezentačních týmů mužů a žen a jeho kontroly, až po spolupráci na pořádání mezinárodních akcí na našem území. Nevidím na účty a do příjmové stránky, ale kontroluji věcnou správnost faktur za svůj usek. Dávám návrhy na trenéry reprezentačních týmů Správní radě ČVS, ta pak návrhy buď schválí nebo ne. Navrhujeme i jejich finanční ohodnocení. Důležitá je také intenzivní komunikace s jednotlivými hráči a hráčkami. Společně s Jirkou Popelkou a trenéry vytváříme také programy reprezentačních týmů, řeším rovněž problémy spojené se změnami v programech, které se dějí během sezony. Jsem také zodpovědný za dodržování rozpočtu, i programu reprezentací. V neposlední řadě navrhuji základní sportovní cíle reprezentací, které jsou ale vždy velmi závislé na losu. Téměř na denním pořádku jsou i konzultace s jednotlivými trenéry či předsedou Českého volejbalového svazu.“

Když se podíváte trochu k mládeži, koho vidíte jako potencionální tahouny národních mužstev pro následující roky?

„Myslím, že hráči jako Kuba Janouch, Donovan Džavoronok, Michal Finger, Honza Hadrava a další hráči by měli v budoucnu táhnout chlapy. Jistě mají před sebou ještě hodně práce, ale potencionál v sobě mají. Z mládeže potřebuje do A-týmu hlavně „středáky“, víte, dnes už nestačí 198 cm, potřebujeme 205 cm, takový je trend. K tomu je nezbytné, aby i při této výšce byli šikovní a rychlí. U žen je situace ještě složitější, další smečařku světového formátu, jakou je třeba Helča Havelková, nyní nemáme. Časem by měly kormidlo převzít Vincourová, Mlejnková i další hráčky. Důležité je, aby svou šanci dostaly a pořádně se jí chopily. U žen speciálně potřebujeme z mládeže získat vysoké a atletické typy. Uvědomujeme si ale, že je to velmi lehké říci, ale mnohem těžší to splnit. Musíme jasně pojmenovat problémy, které nás trápí. A co tedy potřebujeme? Samototypy, kvalitní mládežnické trenéry, kterým nepůjde vždy jen o výsledek, ale i o rozvoj potencionálu a tréninkovou kvalitu. Je potřeba rovněž hledat talenty. Chceme také, aby se Akademické reprezentace mužů i žen účastnily Univerziády v roce 2017. Doporučili jsme i obsazení trenérů – například pana Mitáče u žen – a chceme, aby z těchto týmů vzešlo co nejvíce potencionálních adeptů pro reprezentace. Končící vysokoškolští juniorští reprezentanti a reprezentantky by se těchto akcí beze sporu měli zúčastnit.“

Jak to bude s hlavními trenéry obou reprezentačních celků a jejich realizačními týmy pro následující rok?

„U mužů jsme téměř hotovi, chybí nám jen týmový manažer. Jinak vše zůstává jak bylo, není důvod nic měnit. Realizační tým si sedl skvěle. U žen jsme legislativně ukončili spolupráci s panem Waiblem a řešíme trenéra nového. Jednáme se Zdeňkem Pommerem, který družstvo vyvedl z krize po rezignaci pana Waibla. Chceme po něm vidět ale jasnou koncepci a udržení standardu tréninkového procesu, nastaveného předchozími trenéry Parisim a Waiblem. Zajímáme se také o to, jaký realizační tým kolem sebe vytvoří. Profesní, ale i lidská kvalita dalších členů realizačního týmu kolem hlavního trenéra, je pro nás velkou prioritou.“

Na jaké akce byste rád pozval fanoušky pro příští kalendářní rok?

„Určitě bych rád pozval všechny fanoušky českého volejbalu na velké množství tuzemských akcí. Myslím, že jich bude v příštím roce víc skutečně dost. Čekají nás na domácích palubovkách Světové ligy, včetně finálového turnaje World Grand Prix, těšit se mohou i na kvalifikaci MS v Karlových Varech či na již na zmiňované evropské šampionáty v Polsku a Ázérbájdžánu. Věřím, že to bude úspěšný rok pro celý český volejbal!“

 

Autor: Mgr. Michal Mezera