Ve Světové lize máme schůdnou skupinu, říká kapitán Holubec

Česká volejbalová reprezentace měla na úvod soustředění před nadcházející kvalifikací na ME a Světovou ligou povinnost zvolit si svého lídra. Tím se po Ondřeji Hudečkovi stal blokař Aleš Holubec. Třicetiletý volejbalista Nantes má za sebou nepovedenou klubovou sezónu a rád by si na vrcholných akcích spravil chuť s národním týmem.

Foto: CEV

Aleši, přes týden už se v Jablonci nad Nisou připravujete na letošní reprezentační cyklus. Jak to vypadá?
Je to v pohodě, protože není nikdo zraněný. Když je mužstvo zdravé, dá se vždy z něčeho vycházet. Zatím pracujeme na základních věcech, jelikož je tu spousta mladých a nových hráčů, takže se zapracovávají. Víceméně se snažíme, abychom o sobě na kurtě věděli. Krom fyzické přípravy je to teď hlavní náplň soustředění.

A vy se po klubové sezóně cítíte jak?
Celkem dobře. My jsme ve francouzské lize vypadli už ve čtvrtfinále a tím pádem jsem měl asi dva týdny odpočinku. Lehce jsem si odfoukl. (úsměv) Po fyzické stránce jsem připraven. Bude to potřeba jen sladit.

Poté, co Ondřej Hudeček ukončil reprezentační kariéru, jste byl zvolen novým kapitánem českého výběru. Jak celá volba probíhala?
Nebylo to demokratické! (smích) Přišel za mnou trenér a prostě mě zvolil. Je to i kvůli tomu, že ze všech kluků, co tady jsou, mám nejvíce startů v národním týmu. Asi to ale bylo i důvěrou od kouče. Snad věří, že jsem schopen splňovat autoritu v týmu a komunikovat mezi ním a hráči.

Takže žádné odmítnutí zodpovědnosti z vaší strany nehrozilo?
Jako kapitána mě čeká daleko více starostí, ale ve svém věku se s takovou rolí musím smířit a přijmout ji.

Jak jste sám zmínil, vaše Nantes vypadlo již ve čtvrtfinále play-off domácí ligy. Takhle jste asi dopadnout nechtěli.
Určitě ne. Do Vánoc jsme fungovali celkem v pohodě a drželi jsme se na třetí nebo čtvrté příčce. Jenže teď to byla snad první sezóna po čtyřech letech, co nás potkala tak rozsáhlá zranění. Vyřadila nám jak univerzála, tak smečaře. Pak už za ně bylo hodně obtížné sehnat náhrady a hrát stejný volejbal, který jsme předváděli do Vánoc. Podepsalo se to na nás, ale takový je holt sport. Nakonec jsme dohráli v play-off, což je pro náš klub pořád dobré, protože liga byla strašně vyrovnaná.

Pro vás už to byla pátá sezóna v Nantes. Panovala s ní z osobního pohledu spokojenost?
Byl jsem trošičku zklamaný. Ve francouzské lize to funguje tak, že když vypadne nějaký zraněný hráč, je možnost využít tzv. „medicaljokera“ a koupit jiného hráče jako náhradu. Za toho zraněného hráče přebírá zodpovědnost svaz, platí jej, tým ušetří a může si dovolit koupit jiného. V loňské sezóně jsme poprvé hráli evropské poháry a s tím jsou spojené zvýšené náklady na provoz klubu. Nedostali jsme takovou podporu od města, jakou jsme očekávali, a měli jsme finanční potíže. „Medicaljokera“ jsme tedy nevyužili a to byl možná jeden z důvodů, proč jsme se v play-off nedostali dále.Z pohledu vedení to však chápu. Člověka možná mrzí, že nebudeme hrát znovu v Evropě, ale klub bude stabilní po finanční stránce.

V Nantes jste ale rád, ne?
Určitě. Je to velké studentské město, takže super. Lidé jsou velice otevření. Manželka navíc hrála tři roky také v Nantes, teď je 110 km daleko (Laura Holubcová hraje ve Vannes, pozn. autora). Pro nás je obrovská výhoda, když se oba můžeme živit volejbalem a fungovat ve stejném městě. Pokud bych se cítil motivovaný a potřebný pro družstvo, pokračování v Nantes bych se nebránil.

Během příštího víkendu vás čeká kvalifikace na mistrovství Evropy. Nelze asi mluvit o jiném cíli než o postupu, že?
Cílem je určitě postup. Já bych nás ale nechtěl pasovat do nějaké role úplného favorita. Jak Ukrajina, tak Španělsko jsou silné týmy. A vlastně i ten třetí do party, který se k nám doplní, nebude jednoduchý. Ať už to bude Švýcarsko, Maďarsko, Norsko nebo třeba Bosna a Hercegovina. Bude to o každém zápase a možná budou rozhodovat sety.

Už jste od trenérů dostali nějaké bližší informace k soupeřům?
Španěly známe asi nejvíce, protože jsme s nimi hráli už v Evropské lize. Jestli to bude podobný tým jako loni, tak už víme, o koho půjde. Zprávy o Ukrajincích budou trochu horší, ale loni se střetli se Slováky a mají opravdu silné družstvo. Oni se dobře znají, jsou na sebe téměř zvyklí. Když to vezmu po volejbalové stránce, asi budou mírným favoritem ze všech těch soupeřů.

Krátce po kvalifikaci se spustí kolotoč zápasů Světové ligy. Jaká to pro vás bude zkušenost?
Já si myslím, že půjde o svátek českého volejbalu. Pamatuji si, když jsem se byl na tehdejší zápasy podívat v ochozech. Tehdy to bylo bomba! Je určitým způsobem specifická a každý si ji chce zahrát. Diváci by se rozhodně měli přijít podívat a zkusit nás podpořit. Pro mladé kluky by to mohla být vizitka do zahraničí a my se můžeme zase posunout o kus dál.

Jedním ze soupeřů je Jižní Korea, reprezentační výběr nám hodně vzdálený a trochu i neznámý. Nebo jste na tom vy lépe?
Ani moc ne. Mám jen pár kamarádů, kteří si tam zkusili angažmá. Prý jsou dříči, maximálně profesionální. Sportovec pro ně znamená mašinu na body. V Čechách se k tomu snažíme přistupovat také vážně, ale vždycky jsme byli stát hračiček a brali to s nadhledem. Hra proti nim bude muset být bez chyb, pečlivá. Oni jsou ve všem šikovní, takoví roboti. Každý je má spojen s rychlostí a šlachovitostí. Bude to těžký a exotický soupeř. Taky ale hezký výlet. (smích)


Portugalsko však dobře znáte.
Prakticky stejně jak Španěly. S nimi se potkáváme poměrně často, já jsem se navíc s půlkou národního týmu někde střetl. Ať už třeba s nahrávačem NunoPinheirem nebo smečařem André Lopesem, se kterými jsem hrál v Maaseiku. Na Portugalce se těším a myslím si, že jde o jeden z týmů, který bychom mohli porážet a brát mu body.

A co Nizozemsko? S tím už také máte něco odehráno, navíc po té slavné éře mají znovu schopný tým.
Ono je to v Evropě úplně jiné než třeba v Africe. Tady se týmy neustále řežou vzájemně v boji o místa na šampionátech. Trpěli na hluché období, museli třeba i do předkola a padali v rankingu, jenže teď mají znovu nadupaný tým. Nevím, jak to posbírají pro Světovou ligu. Minule hráli špičkový volejbal a furt jim tam chyběla dvě nebo tři jména, takže pokud postaví maximálně silný celek, mohou jít daleko.

U nás se bude hrát v Českých Budějovicích, Chomutově a Opavě. Líbí se vám ten výběr měst?
Pro mě je hlavně Opava super, protože jsem se tam narodil. Na tu nedám dopustit. Hala se vždy zaplní, bydlíme v ní, organizačně naprosto super. Do Budějovic jsem vždy jezdil spíš bojovat o body v ligových zápasech. Nemám sice na jihu moc známých, volejbal je tam ale na skvělé úrovni a funguje. Lidi tam fandí a to je správné. V Chomutově jsme dlouho nehráli, ale fanoušci se určitě přijdou rádi podívat. Tím, že je to Světová liga, tak se haly snad naplní. Jen mě trochu mrzí absence Hradce Králové. V něm jsem toho spoustu prožil a rozhodně by si zasloužil nějakou vrcholnou volejbalovou akci. Všichni ho tam mají rádi a byl bych šťastný, kdybych si ho mohl v tomto městě zahrát. Ale nám se bude hrát dobře všude. (úsměv)

Krom Opavy se bude hrát v hokejových halách? Bude to pro vás novinka?
I v Chomutově? Vidíte, to jsem nevěděl. (smích) Já už takhle hrál v Ostravě. Letos jsme v evropských pohárech nastoupili proti finské Kokkole, tam to bylo také na hokejovém stadionu a musím říct, že to byla paráda! Je sice trochu více zima od podlahy, ale na to se dá zvyknout. Jak jsou navíc haly stavěné do oválu, je to netypické, protože volejbalové stánky mají většinou jen dvě tribuny. Tady jsou ale diváci daleko více ponořeni do utkání a to se mi líbí. Budu rád, když lidé přijdou ocenit naše nasazení a podpořit nás, protože už jen to, že jsme z malé země a nemusíme jít přes nějakou kvalifikaci, je úspěch. Chceme, aby si to všichni užili, i třeba v malém počtu, a neodcházeli zklamáni.

V průběhu soustředění jste si už určitě udělal názor na současný tým. Dá se mluvit o ambicích nebo přáních pro Světovou ligu?
To je strašně těžké. Zatím jsme nehráli žádné přátelské zápasy, až teprve teď přijedou Bělorusové a trenér Šmejkal bude určitě chtít protočit různé varianty sestavy. Často se stává, že na tréninku hráč vyčnívá, ale v ostrém souboji nic takového nepředvádí. Asi se to vykrystalizuje až od toho dalšího týdne. Ve Světové lize máme schůdnou skupinu, dá se hrát se všemi. Je to otevřené, Portugalce můžeme potrápit, když se nedaří Korejcům, tak jsou trochu labilnější, a i Holanďanům v nejsilnější sestavě můžeme konkurovat. Strach z nich mít nemusíme. Hrozně rád bych věřil v postup, nesmíme si dávat malé cíle. Je to v našich silách!

Vstupenky na Světovou ligu jsou k dostání v síti TICKETSTREAM.CZ na následujícím odkazu: http://bit.ly/Svetova-liga-vstupenky.

Autor: Lukáš Dvořák