Andrea Kossányiová bere s CS Volei Alba Blaj stříbro v CEV Cupu 2023

Po šestiletém angažmá v polských klubech se reprezentační kapitánka Andrea Kossányiová rozhodla pro odvážný krok a připojila se k rumunskému týmu CS Volei Alba Blaj. Ve skupinové fázi Champions League se sice nezadařilo, rumunský celek se ale našel v Poháru CEV 2022/23, ve kterém došel až do finále. Z Itálie se vrátil se stříbrnými medailemi a před sebou má boje o domácí titul i ligový pohár. „Začátky v Rumunsku pro mě byly složité, ale teď jsem tady nad míru spokojená,“ řekla v rozhovoru Kossányiová.

Finálové zápasy se Savino Del Bene Scandicci dopadly na první pohled celkem jednoznačně. Bylo to tak i na hřišti? Opravdu byl italský tým z Florencie tak dominantní?

Soupeřky jsou druhé v italské lize a italská liga je asi úplně jiný level. Itálie a Turecko mají opravdu ty nejkvalitnější soutěže, o tom se vůbec nemusíme bavit. A tak jak vypadalo skóre, tak to asi vypadalo i na hřišti. Náš první domácí zápas bych určitě zhodnotila lépe. Hráčky z Florencie asi úplně nevěděly, co od nás očekávat a my jsme hrály doma, takže to pro nás bylo lepší. Na tribuně nám pomáhalo skoro 2500 lidí a soupeřky byly trochu zaskočené, takže pro nás zápas vypadal o dost líp. Do Itálie jsme jely s tím, že to můžeme zkusit a nemáme co ztratit. Tam ale ony hrály před svými fanoušky a my jsme čekaly, že budou hrát lépe než u nás doma. A dopadlo to tak, jak to dopadlo.

V každém případě je ale stříbro z Poháru CEV pro CS Volei Alba Blaj úspěch. Jak jste si zisk 2. místa v CEV Cupu vyhodnotili v týmu a jak ho hodnotíte ze svého pohledu? Dá se říct, že je to ve vaší kariéře jeden z vrcholů?

Naše vystoupení v poháru rozhodně nebereme jako neúspěšné. Klub Alba Blaj byl už třikrát ve finále a nikdy neuspěl, ale pro mě to osobní úspěch je. Takhle daleko jsem se nikdy nedostala. I s Prostějovem jsme hrály Ligu mistryň a párkrát jsme se dostali dál, ale vždy šlo jen o postup ze skupiny. Takže pro mě je 2. místo v Poháru CEV osobní úspěch.

Mohla byste ještě popsat cestu týmu do finále?

Letos jsme začínaly hrát skupinu CEV Champions League, ze které si trenéři nejspíš mysleli, že postoupíme. Ale skupina se asi na první pohled zdála lehčí, než nakonec byla. S námi v ní byly Monza Milano, Cannes a Prometey Dnipro. Postup přes Cannes se zdál jednodušší, než skutečně byl, jenže francouzský tým hrál dobře. Takže jsme nakonec ze skupiny z 3. místa nepostoupily a spadly jsme do Poháru CEV. Pro nás to ale byla soutěž, ve které jsme se viděly víc, kterou jsme i zvládly lépe a došly jsme až takhle daleko.

Mluvila jste o tom, že 2. místo v Poháru CEV je pro vás osobní úspěch. Je to tím, že jste spokojená s výkonem, který jste na hřišti předvedla?

V prvním zápase jsem se cítila lépe. Jak jsem už řekla, hrály jsme domácí utkání, chytily jsme tu správnou energii od fanoušků. Cítily jsme, že můžeme uspět, i když jsme taky nevěděly přesně, co od soupeře očekávat, přestože jsme kvalitu jejich hráček znaly. Se svým výkonem v domácím zápase spokojená jsem. Ve druhém zápase jsme jako tým žádný velký výkon nepředvedly, takže bych ani nechtěla hodnotit svoje vystoupení. Ale i já jsem do zápasů šla s tím, že nemám co ztratit a v odvetě jsem z pěti balónů dva složila, takže si nemyslím, že by to bylo něco hrozného.

V domácí rumunské lize vedete semifinálovou sérii s Rapidem Bukurešť 1:0 na zápasy, takže i tady je ve hře postup do finále. Myslíte na to, že byste ve své první sezóně v Rumunsku mohla hrát o titul?

Vedení klubu chce být ve finále každý rok. Podle toho také skládají tým a vybírají hráčky. Nic jiného asi ani neočekávají, ale tím je to jiné než v polských týmech. Tlak na hráčky je větší a psychicky je to těžší. Teď jsme v semifinále, které hrajeme s Rapidem a první utkání jsme vyhrály docela hladce 3:0. V úterý pojedeme do Bukurešti hrát druhé semifinále, a pokud ho vyhrajeme, postoupíme do finále. Finále se bude hrát na tři vítězné zápasy. Poté nás ještě čeká Final Four rumunského poháru.

Jak vlastně hodnotíte ten první rok v Rumunsku a budete s týmem CS Volei Alba Blaj pokračovat i v příštím roce?

Hrála jsem šest let v Polsku, takže pro mě Polsko byla komfortní zóna, kde jsem se cítila jako doma a chtěla jsem si z komfortní zóny vystoupit a zkusit něco jiného. Rumunsko byl ze začátku trošku šok. Blaj je městečko nebo vesnice, která má asi 20 tisíc obyvatel a je tu jedna hlavní ulice a žádné nákupní centrum. Začátky pro mě byly složité, ale myslím, že po čase tady svůj život můžu hodnotit dobře. Jsem tady nadmíru spokojená. Zažili jsme špatné i smutné momenty, ale to se děje v každém klubu. Smlouvu mám na rok, takže zůstávat tady nejspíš nebudu, ale budoucnost chci řešit až po skončení klubové sezóny.

Reprezentaci letos čekají tři, možná čtyři vrcholy. Nejdřív Golden European League a případný Challenger Cup, kde by podle manažera měly dostat příležitost hlavně mladé hráčky, aby vznikla nejsilnější možná sestava pro evropský šampionát a olympijskou kvalifikaci. Kdy se k týmu připojíte?

První setkání a soustředění týmu proběhne od 15. května v Táboře. Úvodní část, tedy Evropskou zlatou ligu, by měly odehrát hlavně mladé hráčky. Já momentálně ještě přesně nevím, kdy se k týmu připojím. Po sezóně si potřebuji odpočinout jak fyzicky, tak spíš psychicky. Za tu dobu, co jsem v Rumunsku, jsem byla doma jen jednou. Vlastně ani ne doma, ale jen u přítele ve Vídni, takže jsem celou moji rodinu neviděla opravdu dlouho a nějaký čas bych chtěla strávit s nimi. Zatím tedy otázku reprezentace nechávám otevřenou. Jsem v intenzivním kontaktu s trenérem, voláme a píšeme si každý týden.

Autor: Štěpán Sedláček, foto ČVS, CEV