Český národní tým má to správné srdce i duši, říká trenér Alexander Waibl

Profesionalita, skromnost a pokora – tato tři slova nejlépe charakterizují hlavního kouče českých volejbalistek, kterým je Němec Alexander Waibl. Tento 48letý trenér získal před měsícem potřetí za sebou bundesligový titul s Drážďany a ve své kariéře dosáhl i řady významných úspěchů v  evropských soutěžích. Letos kývl na práci u českého reprezentačního výběru a svého rozhodnutí nelituje: „Z holek cítím to správné srdíčko a duši. A na tom se dá stavět,“ věří Waibl.

Volejbal jste začal hrát až v šestnácti letech, předtím jste se věnoval fotbalu. Co Vás přimělo k tomu opustit (v Německu tak populární) hru jako je kopaná?

"Fotbal mám rád pořád, ale poté, co jsem si poprvé zkusil zahrát volejbal,  věděl jsem okamžitě: Tohle je můj sport číslo jedna. Je dynamický a agresivní a přitom spravedlivý. Bez ostatních hráčů navíc nic neznamenáte."

Čím odstartovala Vaše profesionální trenérská dráha?

"Když mi bylo 20 let, požádali mě, abych trénoval skupinu děvčat v klubu TSV Bernhausen poblíž Stuttgartu. Holky tam byly věkově dost namixované – těm nejmladším bylo 12, nejstarší měly 17 let, jak tomu často v malých klubech bývá. Hrozně mě to chytlo a bylo mi jasné, že to je ta pravá práce pro mě. Pak jsem dělal velmi dlouho dobu trenéra přímo ve Stuttgartu, v klubu, ve kterém teď hraje Míša Mlejnková. Stuttgart je můj domov."

Třikrát po sobě jste získal v Bundeslize titul s Drážďany, jak dlouho už tam působíte? Po tak velkých úspěších musí být tento tým už Vaší srdcovou záležitostí?

"Přesně tak. V Drážďanech jsem už od roku 2009, příští sezóna bude mít číslo 8. Takže je to vlastně takový můj druhý domov."

Velmi úspěšná je také Vaše dosavadní pouť evropskými soutěžemi.

"To je pravda. V roce 2010 jsme vybojovali první místo v Challenge Cupu, třikrát jsem se účastnil play off v Lize Mistryň a v CEV Cupu jsme došli do semifinále. Přitom to úplně jednoduché nemáme, protože jsme klub s poměrně malými možnostmi ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, které mají dražší ligy. Náš rozpočet je zhruba na 20 procentech rozpočtu našich soupeřů v Lize Mistrů. Musíte proto umět najít takové hráče, kterým jde v první řadě o volejbal a ne o peníze a pak je potřeba s nimi tvrdě pracovat. Pro to všechno samozřejmě potřebujete také dobrou organizační strukturu – tím je myšlený nejenom kvalitní realizační tým, ale i dobré lékařské zázemí a správně fungující klubová kancelář. Když se pracuje efektivně, mohou se dostavit dobré výsledky."

Na které volejbalové ocenění nejraději vzpomínáte?

"Žádnou cenu bych nechtěl úplně vyzdvihovat nad ostatní. Ale asi to byl můj první získaný titul, protože předtím jsme byli třikrát po sobě na druhém místě."

Momentálně žijete českým volejbalem – působíte jako hlavní kouč u ženské reprezentace. Jak rozdílný je zdejší volejbal a ten německý, jsou v nich vůbec nějaké odlišnosti?

"Nemyslím si, spousta věcí funguje v obou těchto zemích úplně stejně. Ani v jedné z nich bohužel není na volejbal dostatek peněz. V České republice i v Německu ale spousta lidí  tvrdě pracuje na tom, aby se tohle změnilo a volejbal měl lepší a kvalitnější zázemí."

Současný národní tým žen je velmi mladý, jak přínosná je práce s touto reprezentací pro tak dobrého trenéra, jakým Vy bezesporu jste?

"Já důležitý nejsem, ale děkuji Vám. Musíme se toho v týmu ještě hodně učit. Týká se to technické i taktické stránky, jedině tak můžeme dosáhnout takové úrovně, kterou chceme. Co na mě ale velmi působí, je srdíčko a duše českých volejbalistek. To je strašně důležitá základna, na které se musí také stavět, a s níž české hráčky mohou v budoucnu sklízet úspěchy."

Minulý týden jste si zahráli první turnaj World Grand Prix v Polsku, jste spokojený s výsledky Vašeho týmu?

"Jsem velmi potěšený, protože jsme dopadli lépe, než jsem očekával. Úvodní zápas proti Portoriku byl velmi specifický, protože byl vlastně první ostrou zkouškou našeho týmu. V druhém utkání s Polskem jsme hodně zlepšili bloky a obranu. A v posledním duelu jsme proti Kanadě odehráli velmi dobře úvodní dva sety a v koncovce třetího dokázali skvěle zabojovat, takže jsme si na své konto připsali první velmi cenné vítězství."

Kanada bude Vaším prvním soupeřem i tady v Olomouci, v dalších dnech Vás čeká ještě Bulharsko a Dominikánská republika.

"Ano, s Kanadou si zahrajeme znovu, je to sice nový tým, ale má velmi bojovného ducha. Hodně silná je Dominikánská republika a umí v mezinárodních utkáních skvěle zabojovat, společně s Bulharskem to podle mě bude favorit tohoto víkendu."

V České republice jste teprve druhý měsíc, naučil jste se už v češtině nějaká slovíčka?

"Učím se každým dnem, ale psaní mi ještě moc nejde. Jedno z prvních slov, které jsem uměl, bylo „holky“."

Jak trávíte svůj volný čas, když se zrovna nevěnujete volejbalu?

"Veškerý volný čas věnuji mé manželce a svému malinkému synovi. Čas strávený s rodinou je pro mě tím největším relaxem."

 

Autor: Barbora Mertová