Julie Kovářová: "V národním týmu končím, na Final Four přijedu holky podpořit"

Jedna z nejúspěšnějších hráček na tuzemské i mezinárodní scéně, jistota na postu reprezentačního libera Julie Kovářová končí ve svých devětadvaceti letech s reprezentační kariérou. "Už v dubnu jsem trenérovi řekla, že po této akci (kvalifikaci na MS v Polsku - pozn. red.) v národním týmu skončím. Jak se říká, v nejlepším se má přestat, a jaký lepší konec v reprezentaci může být, než otočit zápas o postup s Polkama?" Řekla s odstupem několika dní po úspěšné kvalifikaci v Polsku, ze které Češky postoupily do vytoužené baráže o MS 2018, Julie Kovářová.

Julčo, jsi již poměrně zkušená hráčka, zažila jsi s českým týmem několik šampionátů i dalších vrcholových akcí. V čem byla kvalifikace na MS 2018 odlišná?

„Odlišná byla pro mě tato kvalifikace hlavně v tom, že byla moje poslední. Už v dubnu jsem trenérovi řekla, že po této akci v národním týmu skončím, a právě proto jsem strašně ráda, že jsme hrály takhle dobře. Jak se říká, v nejlepším se má přestat, a jaký lepší konec v reprezentaci může být, než otočit zápas o postup s Polkama a dokázat v tiebreaku téměř nemožné…?“

Co bylo podle tebe rozhodujícím faktorem, který rozhodl o vašem vytouženém 2. místě, před domácím výběrem?

„Celou kvalifikaci jsme dokázaly hrát jako jeden tým. Panovala uvolněná atmosféra na hřišti a bylo vidět, že si užíváme každý zápas. Byly jsme na Polky skvěle připravené a když se v pátém setu přidalo i trochu štěstí na naši stranu, tak z toho byl postup. Myslím, že rozhodující bylo, v jaké pohodě jsme všechny zápasy odehrály a nevytvářely jsme si zbytečný stres.“

Jak se ti celkově líbil kvalifikační turnaj v Polsku? Jak zvládli pořadatelé celkovou organizaci?

„V Polsku mají lidé volejbal rádi. Já osobně jsem čekala trochu víc lidí, ale na druhou stranu chápu, že si zřejmě všichni mysleli, že rozhodující zápas bude se Srbskem a ne s Českem. Ale jinak celkově to byl povedený turnaj a organizace bez problémů.“

Co tebe a váš tým čeká v nadcházejících dnech a týdnech?

„Jak už jsem říkala, tak mě teď čeká u reprezentace už definitivní volno. (říká s úsměvem – pozn. red.) Začátkem srpna opět začínám sezónu v Prostějově, takže do té doby nechci volejbal ani vidět, teda kromě Final Four v Ostravě, kam se na holky pojedu podívat a podpořit je.“

Když se podíváme teď trochu do soukromí, blíží se období prázdnin a dovolených. Chystáš se osobně ty na nějakou?

„Já trávím většinou volné dny sportovně. Chodím na procházky se psem, běhat, na brusle, ale samozřejmě tělo potřebuje taky na chvíli vypnout, takže se chystáme s kamarádkama (protihráčkama z Olomouce) někam k moři. Ještě uvidíme, co vybereme…“

Spousta volejbalové veřejnosti tě znala i pod rodným příjmením Jášová, už tři roky ale patříš jedinému. Jak jsi v manželství spokojená? Jsi vůči tvému muži tolerantní?

„My jsme s manželem byli spolu dlouho už před svatbou, takže se nám moc věcí nezměnilo. Máme byt v Budějovicích, pořídili jsme si psa a celkově jsme šťastní. A jestli jsem tolerantni? (směje se – pozn. red.) Myslím že jo, když místo all inclusive dovolené u moře pojedeme do bivaku na ryby…:)“

Co bys závěrem ráda vzkázala českým fanouškům a mladým začínajícím volejbalistům a volejbalistkám?

"Českým fanouškům bych chtěla říct, že jsou ve sportu strašně důležití a že je velký rozdíl, když se hraje před zaplněnou halou, a nebo před prázdnou. A proto jestli mají alespoň trochu čas, ať holkám dorazí zafandit. A mladým volejbalistům? Že volejbal je sice dřina, ale stojí za to ho hrát!“

 

Autor: Mgr. Michal Mezera