Univerzál Jan Mrkous, září v beachvolejbale i ve vytrvalostních závodech

Letos už má na kontě tři triumfy, dva vybojoval na písku a jeden na sněhu. Volejbalista Jan Mrkous (23) však vyniká i v jiném sportu. Ve vytrvalostních závodech OCR se dokonce nominoval na mistrovství světa. „Zvládat oboje je časově někdy docela náročné, zvlášť v kombinaci se dvěma vysokými školami, které jsou pro mě stále prioritou,“ říká.

Díky titulům z Letního poháru v pražském Braníku (vyhrál ve dvojici s Františkem Piherou) a Českého poháru v Litoměřicích (dominoval v páru s Robertem Kufou) si Jan Mrkous zasloužil pozornost těch nejlepších. „Odnesli jsme si pár moc povedených skalpů. V momentě, kdy stojíte na stupínku vítězů a pod vámi je Džáva s Hadrákem (Donovan Džavoronok a Jan Hadrava) a Luke s Dumkem (Luke Smith a Jan Dumek), si připadáte opravdu dobře. Pak ale přijde první trénink po turnaji, dostanete desku od špunta ládvických kurtů Tadeáše Trousila a uvědomíte si, že pořád nejste nic oproti těm, co jste v Braníku porazil,“ uvedl Mrkous.

„Prostě co se výkonů týče, bylo to z mé strany dost kostrbaté. Sice jsem opravdu rád za dvě výhry, ale občas jsem taky skončil dost hluboko pod hranicí, kterou jsem si před turnajem nastavil,“ zhodnotil s tím, že nyní už vzhlíží k mistrovství ČR v beachvolejbale, které začíná 28. srpna 2020 v Opavě. „S mladým Bobim (Robert Kufa) se tam chystáme zase udělat pořádný nepořádek. Pokusíme se urvat co nejlepší flek.“

To se Mrkousovi dokonale povedlo na únorovém šampionátu ve snowvolejbale ve Špindlerově Mlýně, kde v týmu s Františkem Piherou a Tadeášem Trousilem senzačně zvítězili. „Byla to naprostá fantazie! Nominovali jsme se tím i na mistrovství Evropy do Sankt Antonu, ale to se nakonec kvůli koronaviru zrušilo. Tím tedy skončila naše velkolepá snowvolejbalově-reprezentační etapa a taky šance na to, slunit se s Aperolem na sjezdovkách v Rakousku,“ žertoval.

Ještě než si Mrkous zamiloval volejbal, zkoušel to jako atlet. A k běhání se vrátil. V roce 2016 zkusil se spolužáky Spartan Race a i když se mu první start nepovedl, začal závodit pravidelně. „Běhám závody OCR, konkrétně Spartan Race. Jedná se o vytrvalostní běhy od 5 do 50 kilometrů, při kterých je na trati dvacet až třicet překážek,“ nastínil Mrkous, jehož největšími úspěchy jsou účasti na dvou evropských šampionátech v elitní kategorii a kvalifikace na mistrovství světa. „Na to jsem však z finančních důvodů nemohl odjet,“ zalitoval.

Jak oba sporty stíhá? „Není to lehké. Ale trénink běhu se dá dělat individuálně, a je to tedy dost časově flexibilní. Na rozdíl od volejbalu, kde jste vázaný na dalších pět lidí. To, co je asi největší překážkou, je čas na regeneraci, který občas prostě nezbude. Někdy to prostě nevychází a máte více fází za sebou, takže po ranním výběhu pak taháte těžké nohy v písku a litujete toho, že jste si radši nepřispal. V rámci výkonu by asi bylo lepší, abych si vybral jen jeden z těchto sportů,“ popsal Mrkous. „Teď se ovšem díky Covidu žádné šampionáty nekonají. Snad se to snad další sezónu už trochu uklidní a začne se zase běhat,“ přeje si.

Autor: Jiří Uhlíř