14.8.2018

Vyjádření Petra Beneše ke zrušení nominace dvojice Karin Žolnerčíková - Andrea Kinská na ME U18 v Brně

Vážení členové správní rady, pane Pečinko, pane Žolnerčíku, pane Kinský, za normálních okolností bych dnes jako osoba odpovědná za beachvolejbal rozesílal členům SR radostnou zvěst, protože český plážový volejbal zdolal další významný milník. Poprvé v historii máme světový pár číslo jedna. Po úžasném vítězství našich děvčat Markéty Slukové s Bárou Hermannovou v Ostravě následoval bronz z ME a minulý víkend i vítězství na Majoru ve Vídni, kterým se děvčata dostala v nově vydaném žebříčku FIVB na první místo. To je krátce před zahájením olympijské kvalifikace o Tokio 2020 skvělá zpráva. Ve světle tohoto fantastického úspěchu se může jevit záležitost okolo vyřazení jednoho  kadetského páru z nominace na ME U18 jako marginální, ale není tomuto tak. Jedná se o důležitou věc, kterou si v rámci ČVS musíme vyjasnit a zaujmout k tomu jednoznačný postoj pro naši společnou lepší budoucnost. 

Sumarizace kauzy

Zájem Leoše Vintera, manažera juniorské reprezentace i můj, je v prvé řadě pomáhat všem reprezentačním týmům a to platí i o Karin Žolnerčíkové s Andreou Kinskou. Karin si díky vítězství na nominačním turnaji o MS U19 s o rok starší partnerkou Šarlotou Svobodovou zajistila i místo pro svůj tým na ME U18 konané ve dnech 16. - 19. 8. 2018 v Brně. Byli jsme potěšeni, že si k sobě vybrala Andreu Kinskou, protože obě hráčky považujeme za velmi kvalitní a jedny z nejlepších ve své věkové kategorii v ČR. Obě hráčky jsme následně přihlásili na CEV na ME U18.

Jedním z úkolů manažera juniorské reprezentace je mimo jiné i kontrola tréninkových plánů a vůbec celé přípravy všech nominovaných dvojic na jakýkoliv mezinárodní šampionát. Při této kontrole Leoš 3 týdny před zahájením ME U18 zjistil, že uvedený pár spolu netrénuje a také v tu dobu nebyl spolu ani přihlášen na žádný turnaj, například na ČP na Pankráci ve dnech 28. - 29. 7. 2018 nebo na minulou neděli skončené MČR U20 v Chodově. Jediným plánovaným turnajem byl turnaj nejnižší kategorie žen, LP ve Vratislavicích, který se bude konat pouhé čtyři dny před samotným šampionátem. Tento způsob přípravy Leoš vyhodnotil jako zcela nedostatečný i ve světle toho, že děvčata spolu dosud nikdy nehrála. V zájmu samotných děvčat a reprezentace ČR jsem okamžitě telefonoval Michalovi Provazníkovi, trenérovi Karin, a požádal ho o vysvětlení, proč se děvčata nepřipravují společně a nehrají společně turnaje, které do zahájení ME U18 zbývají, včetně MČR U20. To Michal odmítl s tím, že toto nemám právo požadovat, protože nikde v nominačních kritériích nebyl uveden požadavek na počet dní společné přípravy a sehrání turnajů. Nepadlo ani slovo o tom, že bychom měli primárně řešit sportovní stránku věci, tedy udělat vše pro děvčata, aby jejich výkonnost byla na ME co nejlepší. Upozornil jsem Michala, že s jeho postojem nesouhlasím a že to může vést v krajním případě až ke zrušení nominace jeho páru. Poprosil jsem ho zároveň, aby se spojil s Leošem Vinterem a dořešil s ním přípravu na šampionát. 

Nominační kritéria jsou jeden z důležitých momentů našeho sporu.  Předmětem nominačních kritérií je především určení způsobu,  která dvojice na šampionát pojede, nikoliv specifikace přípravy. V letošním roce jsme pro každý šampionát organizovali nominační turnaj, který považujeme po zkušenostech z minulých let za nejspravedlivější cestu k určení reprezentační dvojice. Všechny na šampionáty nominované páry měly za povinnost poslat Leošovi plán přípravy a tento plán dodržovat. Leošova role byla plány zkontrolovat, kontrolovat i jejich reálné dodržování a v případě zjevných nedostatků v přípravě, zjednat nápravu. To Leoš také následně v případě Karin s Andreou udělal. U všech ostatních týmů to činit nemusel.

Vzhledem k tomu, že trenéři Karin a Andrey (M. Provazník, R. Reismuller) nehodlali přípravu změnit, zaslal jim Leoš dne 27. 7. 2018 email, kde znovu zopakoval požadavek na zahájení společné přípravy, přihlášení dvojice na turnaje a znovu zopakoval informaci, že pokud tak nebude učiněno do pondělí 30. 7. 2018 do 12 h, bude děvčatům nominace zrušena. Mezitím několikrát vyzval oba trenéry, aby přistoupili na jím zaslané elementární podmínky přípravy. V pondělí po uplynutí deadlinu ještě kontaktoval tatínka Karin pana Žolnerčíka a informoval ho o nastalé situaci. Znovu požadoval, aby trenéři umožnili hráčkám adekvátní přípravu, a že opravdu hrozí zrušení jejich nominace. Všechny tyto kroky Leoš činil v zájmu děvčat a v zájmu reprezentace ČR. Nikdo, ani Leoš, ani já jsme nechtěli děvčatům zrušit nominaci, ale právě naopak, vytvořit jim alespoň elementární podmínky proto, aby se v tom omezeném čase co nejvíce sehrály a byly na šampionát co nejlépe připraveny. Všechno marné. Věřím, že každý snad chápe, že společná příprava je naprosto nezbytná, zvlášť pro mladé 17-ti leté hráčky, které ještě nemají velké zkušenosti. Zase jsme toho tak moc nechtěli, pouze to, aby děvčata začala společně co nejdříve trénovat a hrát, když do začátku šampionátu zbývaly necelé tři týdny.

Dále je si třeba uvědomit, že svaz všem reprezentantům a trenérům hradí náklady spojené s účastí na šampionátech respektive kvalifikaci na OH mládeže, každému týmu přispěje na přípravu na šampionát částkou 20.000 Kč po zaslaném vyúčtování, zajišťuje další nadstandardní služby jako je například statistik, který byl přítomen na ME U20 i U22, placení jedné či dvou nocí před šampionáty atd.. Celkově svaz vynakládá na mládežnickou reprezentaci více než 2 mil. Kč, tudíž má nejen právo, ale i povinnost kontrolovat řádný průběh přípravy reprezentantů na vrcholné akce. 

V pondělí odpoledne dne 30. 7. 2018 nás čekalo velice nesnadné rozhodnutí, jak danou situaci vyřešit. Nejprve chci sdělit, proč jsme rozhodli už v pondělí. V případě, že bychom opravdu nominaci Karin a Andrey zrušili, bylo potřeba určit dvojici, která je na šampionátu nahradí. Prvním náhradním párem byla M. Břínková a K. Neuschaferová, které se umístily třetí na nominačním turnaji, kterým bylo MČR U18. Problém byl v tom, že na nadcházejícím MČR U20, kde jsme chtěli, aby tato dvojice startovala, byla děvčata přihlášena každá s jinou spoluhráčkou. Bylo by tedy potřeba je urychleně kontaktovat, protože deadline přihlášení na MČR U20 bylo právě pondělí 30. 7.  2018 ve 20 h. Nemohli jsme s rozhodnutím tedy čekat déle než do pondělního pozdního odpoledne.

Zvažovaná řešení

Zvažovali jsme několik způsobů řešení. Prvním bylo nechat děvčata hrát šampionát, odvolat trenéry pro hrubé porušení zásad společné přípravy a fakt, že raději riskovali neúčast děvčat na šampionátu, než aby respektovali zcela logické požadavky manažera mládežnické reprezentace. Uvedené řešení, které dává na první pohled největší smysl, by však nebylo možné v praxi realizovat. Důvodem je praktická nemožnost odvolání trenérů, protože s trenéry nemá svaz žádnou smlouvu, kromě příspěvku na přípravu a úhrady nákladů na samotné akci trenéry neplatí. Navíc s největší pravděpodobností by se hráčky postavily za své trenéry a měly by k tomu jeden velký argument. Tím je mnou iniciovaná změna ve smyslu, že rušíme statut reprezentačních trenérů (původně navržený Martinem Léblem, tehdejším vedoucím úseku BV), který v loňské sezóně nikoliv vinou reprezentačního trenéra u děvčat vůbec nefungoval.  Na šampionáty nově pojede s hráčkami klubový trenér, který je celoročně připravuje. S tím souvisí i to, že svaz v tuto chvíli nedisponuje žádnými svazovými trenéry, kteří by děvčata mohli vést na ME.

Druhým řešením bylo nechat děvčata hrát šampionát pod vedením jejich trenérů Provazníka a Reismullera a dělat, že se vlastně nic nestalo. A konečně třetím řešením bylo již dopředu avizované zrušení nominace Karin s Andreou a nahrazení novou dvojicí M. Břínková, K. Neuschaferová.

Zcela jednoznačně jsme se s Leošem Vinterem i s Ondrou Vlčkem (vedoucím úseku BV) přiklonili ke třetí variantě a to i přesto, že nám bylo dopředu jasné, že pro neinformovanou veřejnost můžeme být vnímáni jako "ti zlí", protože ten nepopulární krok jsme museli učinit my, respektive po formální stránce Leoš. Také nám bylo dopředu jasné, že námi učiněný krok patrně povede k vlně nevole dotčené strany. V této souvislosti nevylučujeme, že může být podána i žaloba. Podle první rychlé reakce právníka svazu pana doktora Dolečka by neměla mít velké šance na úspěch, ale samozřejmě nemůžeme předjímat jakékoliv soudní rozhodnutí. Zároveň jsem si předem uvědomoval, že tento krok je přímo namířen proti mému kolegovi ze SR Michalovi Provazníkovi.

Přes veškerá rizika jsme upřednostnili motiv sportovní před motivem formálním či právním a učinili vše v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím. Pokud se ukážou právní nedokonalosti našeho postupu, budeme okamžitě  iniciovat změny či doplnění právních předpisů ČVS tak, abychom napříště minimalizovali riziko úspěšnosti jakéhokoliv právního aktu směřovaného proti ČVS.

Věcné důvody přijatého řešení

Důvody, které nás k našemu rozhodnutí vedly, jsou zcela zásadní.

Za prvé nelze tolerovat skutečnost, že na vrcholnou akci trenéři i přes upozornění manažera mládežnické reprezentace zvolili naprosto nedostatečný způsob přípravy spočívající v tom, že děvčata by spolu trénovala pouze 10 dní a sehrála pouze jediný turnaj čtyři dny před zahájením ME. Opět připomínám, že děvčata spolu nikdy předtím nehrála. Byl by to velmi špatný signál pro ostatní reprezentační týmy i jejich trenéry, po kterých vyžadujeme adekvátní přípravu a také ji všichni bez problémů plní včetně hodnocení trenérů ohledně účasti svých týmů na jednotlivých reprezentačních akcích. Ani tento krok zatím Michal neučinil. Musíme měřit všem stejně. Reprezentace ČR je čest pro každého sportovce i trenéra a nelze k ní přistupovat zcela nedostatečným způsobem na hranici pohrdání reprezentací.

Za druhé vždy preferujeme, aby se reprezentačních akcí účastnili ti nejlepší hráči a hráčky. Karin s Andreou jsou individuálně dozajista jedněmi z nejlepších hráček dané věkové kategorie, ale je neuvěřitelné, že ještě 10 dní před šampionátem vůbec nevíme, jak dobrý tým by mohly vytvořit, protože jejich trenéři jim podle plánu neumožnili doposud sehrát jediné utkání. Být jedny z nejlepších na papíře prostě nestačí. Navíc jsem s potěšením zjistil na MČR U20, že náhradní dvojice kvalitativně splňuje parametry pro účast na ME U18. Její výkonnost je srovnatelná s dalšími dvěma českými páry, které na ME budou startovat. Navíc se jedná o mladé hráčky ročníku 2002 a jejich účast na ME může být dobrou investicí do budoucnosti. Všem hráčkám i hráčům držím samozřejmě pěsti.

O zvolené variantě mě také utvrdil hypotetický vlastní případ. Můj nejstarší syn Vítek bude na ME U18 hrát také. Dokonce se tam dostal podobnou cestou jako Karin, když vyhrál se svým spoluhráčem Tomášem Maixnerem nominační turnaj pro MS U19. Někteří lidé mi položili otázku, zda si umím představit, že by někdo třetí nadřízený "zařízl" mého syna tak, jako my údajně "zařízli" Karin s Andreou. V tom mám zcela jasno. Za prvé bych nikdy nedopustil, aby trenér mému synovi dopřál na přípravu s úplně novým spoluhráčem jen 10 dní a pouze jeden přípravný turnaj. A kdybych zjistil, že i přes logické požadavky svazu a upozornění na zrušení nominace, by trenér neučinil nápravu a Vítek by o nominaci opravdu přišel, okamžitě bych s ním rozvázal spolupráci. Když už někdo se odvážil vytáhnout pohrůžku žaloby, měl by si dobře uvědomit, jestli ji adresovat na svaz (Leoše, mě, Ondru Vlčka) nebo na trenéry. Osobně bych se však nikdy nesnížil k tomu, abych danu záležitost řešil žalobou.

Další záležitostí, které bych věnoval pár řádek je podezření, že si dospělí lidé mezi sebou vyřizují účty a přitom oběti jsou děti. Musím říci, že s Michalem Provazníkem ani Romanem Reismullerem nemám žádné nevyřízené účty. Romana znám jen od vidění z Pankráce, s Michalem se pravidelně potkávám na zasedáních správní rady. Měl jsem dojem, že jsme se i trochu sblížili v Číně na MS U19 letos v červenci, kde jsme spolu byli týden na pokoji a přátelsky jsme se bavili, hovořili o volejbalových i nevolejbalových věcech, já fandil Karin se Šarlotou a Michal určitě Vítkovi s Tomášem. Tento spor mezi námi tedy vnímám čistě ve věcné a principiální rovině, vůbec ne v rovině osobní. Ze zasedání správní rady Michala znám jako aktivního a pracovitého kolegu, který jako funkcionář dosáhl mnoha úspěchů. Především si ho vážím za to, jak dokázal vybudovat početný volejbalový klub na severní Moravě. Tak jako já mám mnoho nedokonalostí, tak i Michal má své. Jednou z nich je jeho velmi silné ego. V některých situací to nemusí být vůbec na škodu, ale v tomto případě jeho ego bylo příliš silné a zabránilo mu efektivně pracovat se zpětnou vazbou. Překvapilo mě, že na jeho oltář dokázal obětovat i účast svých hráček na ME.

Zamýšlím se také nad tím, zda jsme naši komunikaci vedli ke správným osobám a zda byla naše komunikace dostatečná. Jako partnery komunikace jsme si vybrali trenéry Michala s Romanem a to z toho důvodu, že děvčata nejsou plnoletá a trenéři mají odpovědnost za jejich přípravu. S rodiči před naším finálním rozhodnutím komunikoval Leoš, a to jen s panem Žolnerčíkem. Až v uplynulém víkendu jsem zjistil, že informace o hrozícím zrušení nominace se dostala k Andree Kinské a jejím rodičům od trenéra pozdě nebo vůbec. To mě velmi mrzí, protože by třeba mohli ještě zasáhnout. S panem Kinským jsem osobně mluvil až v Chodově na MČR U20 a snažil jsem se mu celou situaci vysvětlit. Musím říci, že přestože v této věci je součástí dotčené strany, uchvátilo mě jeho mimořádně kultivované chování. Věcně jsme si v klidu popovídali, vysvětlil jsem mu důvody našeho rozhodnutí a snad nepřeháním, když si dovolím tvrdit, že jsme se rozloučili jako přátelé.

Z Chodova jsem jel rovnou do Prahy na Ládví, abych se setkal s Karin a Dianou Žolnerčíkovými, které tam hrály Letní pohár. Byl jsem rád, že si mě sestry vyslechly a mohl jsem jim odpovědět na několik jejich dotazů.

Jak Andree, tak Karin přeji hodně úspěchů v jejich sportovních kariérách.

Závěr - poučení

Závěrem bych byl rád, kdybychom se k uvedené záležitosti ještě vrátili a třeba na zasedání správní rady nebo u jiné příležitosti ji prodiskutovali. Opravdu mě zajímá váš názor a třeba i doporučení, co jsme měli udělat lépe. Je také možné, že na základě této kauzy identifikujeme různá rizika, jejichž odstranění pomůže nejen beachvolejbalu, ale celému volejbalovému svazu. Mám na mysli například kompetenční řád, který nechybí jen beachvolejbalu a v této situaci by jeho existence určitě legitimizovala rozhodnutí Leoše bez ohledu na sportovní volejbalové hledisko. Domnívám se totiž, že střety a konflikty, které se následně v dobré víře rozdiskutují a pokud jsou vedeny ve věcné rovině, mohou každou organizaci posílit a udělat ji lepší. Vždyť přeci platí "Co se nechvěje, není pevné". Věřím, že se takto vzájemně pochopíme a budeme spolu moci efektivně dohromady spolupracovat a to i já s Michalem.

 

Petr Beneš

Krátké zprávyArchiv
Český pohár 2018/19 ženy - 3. kolo

PVK Olymp Praha – TJ Ostrava 3:1 (25:13, 25:21, 21:25, 25:20),první utkání 3:2, postupuje Olymp, VK Brno – VK Prostějov 1:3 (26:28, 26:24, 16:25,...

 
Challenge Cup 2018/2019 ženy

VK Dukla Liberec – PSVBG Salzburg (AUT) 3:0 (25:23, 25:16, 25:21), první zápas 2:3 - postupuje Liberec

 
Pohár CEV 2018/2019 muži

Kladno volejbal cz – Montana Volley (BUL) 3:0 (26:24, 25:21, 25:22), první zápas 3:0 - postupuje Kladno

 
Challenge Cup 2018/2019 ženy

PVSBG Salzburg (AUT) – VK Dukla Liberec 3:2 (17:25, 25:22, 23:25, 25:23, 15:10)

 
Pohár CEV 2018/2019 muži

Montana Volley (BUL) – Kladno volejbal cz 0:3 (18:25, 24:26, 19:25)

 
Champions League 2018/19 - los základních skupin

MUŽI skupina A: Zenit Kazaň (RUS), Halkbank Ankara (TUR), Knack Roeselare (BEL), vítěz Paok Thessaloniki (GRE)/United Volleys Frankfurt...

Volejbal na facebooku
Generální partner
© ČVS 2015-2018