Mládež
27. 12. 2019
Prague Volleyball Games 2019
4.4.2018

České volejbalové klany - 3. část - SMOLKOVI, tři generace reprezentantů

Pokračování našeho cyklu patří ohlédnutí nejen za minulostí, ale i současností rodiny Smolkových s třetí generací reprezentantů – vnuček zakladatele klanu Kateřiny a Michaely ve výběrech kadetek ČR. Také zakladatel Josef Smolka senior těžil ze sportovních a volejbalových aktivit svého otce a strýců v rodných Troubkách nad Bečvou, které se do povědomí veřejnosti zapsaly povodněmi v letech 1997 a 2010. Málokdo ví, že v roce 1948 se staly na dlouhá léta dějištěm volejbalového turnaje mužů o Pohár Hané s účastí tehdy nejlepších celků Moravy a Čech. Právě tento turnaj rozhodl o Josefově sportovní orientaci a jeho prvními vzory se stali hráči vítězných armádních celků ATK a ÚDA Praha, aniž tehdy tušil, že s některými se setká v dresu Dukly jako spoluhráč. Oba Josefovi synové již měli volejbalovou dráhu předem nalajnovanou a naděje svého otce nezklamali. Starší a známější Josef junior šel v jeho šlépějích jako extraligový hráč, reprezentant, později úspěšný trenér doma i v zahraničí a volejbalu se upsali všechny jeho čtyři potomci. Pro mladšího a méně známého Michala se volejbal stal zálibou při náročném povolání policisty a také on jedenkrát reprezentoval ČR - bylo to v roce 2001 na Mistrovství Evropy policejních sborů na Kypru.

logo

ZAKLADATEL - 1. generace

 

Josef Smolka st.Josef Smolka st.Mgr. Josef Smolka

(*22. 3. 1939 v Troubkách n. Bečvou)

s vojenskou mírou 184 cm nahrávající smečař (tzv. dvojka) armádních celků DUKLA v Kolíně, Jihlavě a Liberci (trojnásobný mistr republiky), reprezentant a olympionik ČSSR - mistr světa 1966 a bronzový na OH 1968. Asistent trenéra a trenér Dukly Liberec (s pěti tituly mistra republiky a vítězstvím v PMEZ 1976), dlouholetý funkcionář ASS Dukla Liberec a Komise vrcholového sportu, držitel titulů Mistr sportu, Vzorný trenér a osobnost Síně slávy českého volejbalu.

Jak již bylo zmíněno, narodil se v sokolské rodině čtveřice bratrů Smolkových, z nichž otec František byl náčelníkem Sokola Troubky, strýc Jan zakladatelem oddílu odbíjené a všichni bratři mezi prvními hráči a propagátory. V roce 1948 se podíleli na vzniku turnaje o „Pohár Hané“, na které přerovský rodák Arnošt Knězek (v té době na vojně a hráč mistrovského ATK Praha) přivedl tento armádní výběr plný reprezentantů. Ti se pak na turnaj vraceli každým rokem (od roku 1953 již jako ÚDA Praha) a řadu let jej vyhrávali. Při turnajích byli po dvou až třech ubytováni a stravováni v rodinách vč. rodin Smolkových. Josefovi jejich hra již v 9 letech učarovala a ve vzpomínkách přiznal, že si tajně zkoušel jejich odložené a na dvorku sušené dresy. Sportovní základy získal v Sokole (gymnastka, atletika), zkusil si roli fotbalového a hokejového brankáře, ale o volbě volejbalu bylo v jeho srdci už dávno rozhodnuto. Otec jej s sebou brával na turnaje a naučil základům, ve 14 letech začal hrát za dorost Sokola Troubky (prvním trenérem Rostislav Skopal), v 16 letech startoval načerno na tým mužů v KP a stal se členem krajského výběru dorostenců s účastí na trojutkání Čechy-Morava-Slovensko v Prostějově. V roce 1957 vyhráli dorostenci Troubek kvalifikaci o postup do finále přeboru ČSR, ale na účast ve finále v Nitře již neměla jednota finance. Josef stačil narychlo přestoupit do Slavie VŠ Olomouc, která tým Troubek nahradila a při finálovém turnaji si nakonec zahrál (6. místo). Následovalo pozvání na soustředění dorostenců ČSR v Lomnici u Tišnova (trenéři Ladislav Macháček a Antonín Oktábec) a přišla také nabídka Karla Lázničky k přestupu do prvoligového Spartaku Brno ZJŠ. Přestup znemožnila povinná pracovní umístěnka do Zbrojovky Vsetín po úspěšné maturitě na Průmyslové škole jemné mechaniky a optiky v Přerově na jaře 1958. Na podzim přišel povolávací rozkaz od vojáků s vysněným zařazením do Dukly Kolín, vedené internacionálem Jaroslavem Fučíkem, kterého zažil jako hráče při turnajích v Troubkách. Po zisku mistrovského titulu v roce 1960 se rozhodl zůstat v Kolíně, stal se vojákem z povolání a dodejme, že jím zůstal až do roku 2003 s odchodem do výslužby v hodnosti podplukovníka. Prvních 6 sezon v Kolíně si zahrál po boku další legendy čs. a armádního volejbalu - smečaře Josefa „Medáka“ Tesaře, obdivovaného při Pohárech Hané.

S Duklou Kolín pod vedením J. Fučíka získal v letech 1961 a 1963 další dva mistrovské tituly a 3. místo v roce 1962. Po dohrání 1. celostátní ligy v roce 1966 byl armádní celek převelen do Jihlavy, kde působil do roku 1969. Důvodem se stalo stěhování nejvyšší soutěže z antuky do hal, kterou Kolín v té době neměl. V Jihlavě družstvo převzal po J. Fučíkovi do té doby Josefův spoluhráč v Dukle i reprezentaci Karel „Dědek“ Paulus a v roce 1969 došlo k dalšímu, již poslednímu přesunu do Liberce „pod křídla“ místního Armádního sportovního střediska (ASS). V roli hráče se Josef s nejvyšší soutěží rozloučil v roce 1971 a k dalším úspěchům (vedle již zmíněných 3 titulů) patřilo dalších 6 medailí za 3 druhá a 3 třetí místa v nejvyšší soutěži - od roku 1969 nazývané extraligou (EXL). Sezonu 1971/72 zahájil v roli asistenta K. Pauluse, kterého na postu prvního trenéra vystřídal v sezoně 1979/80. Trenérská spolupráce s Paulusem byla korunována 3 mistrovskými tituly v letech 1973, 1975 a 1976, dalšími 4 medailemi za 2 druhá a 2 třetí místa v EXL a vítězstvím v Čs. poháru 1974. V roce 1976 získalo družstvo hattrick v podobě titulu mistra ČSSR, vítězství v PMEZ a na prestižním Mistrovství spřátelených armád (myšlena Varšavská smlouva), konaném v tomto roce v Liberci. V letech 1979-84 absolvoval dálkové studium na FTVS UK se ziskem titulu Mgr. a kvalifikace trenéra I. třídy. V roli prvního trenéra Dukly působil v letech 1979-91 s tituly mistra v letech 1980 a 1983, 6 medailemi za 2 druhá a 4 třetí místa a se 3. místem ve finále PMEZ 1984 v Basileji. V sezoně 1991/92 předal post prvního trenéra Jaroslavu Tomášovi a na pozici asistenta pomohl k 3. místu v EXL. S trénováním se rozloučil v letech 1992-94 u B-týmu Dukly v I. NL.

V širším kádru reprezentace ČSSR se objevil poprvé v roce 1960, zúčastnil se úvodních částí příprav na MS 1960 (trenér Josef Kozák), na MS 1962 a OH 1964 (trenér Josef Brož), ale ani na jednu z těchto akcí nebyl nominován. Se lvíčkem na prsou si poprvé zahrál v roce 1963 na mezinárodním turnaji ve Volgogradu. Nominace na vrcholnou akci se dočkal v roce 1965 startem na 1. ročníku Poháru světa v Polsku, v roce 1966 byl členem týmu, který na MS v Praze vybojoval pro Československo druhý titul Mistrů světa. Následovala stříbrná medaile na ME 1967 v Turecku a s reprezentací se rozloučil bronzovou medailí na OH 1968 v Mexiku - to vše pod vedením trenérů Václava Matiáška a Oldřicha Kaplana.

V několika kratších cyklech byl asistentem trenéra a trenérem reprezentační zálohy mužů ČSSR (do 23 let) s účastí na mezinárodních turnajích doma (Pohár osvobození v Detvě, Nitře či ve Zvolenu, Pohár SNP ve Vyšných Hágoch) a v zahraničí (Bulharsko, Írán). Záslužná byla také jeho práce s mládeží, při které začal pomáhat již v Kolíně. V letech 1971-78 (kdy byl asistentem u družstva mužů) byl současně šéftrenérem okresní základny mládeže v Liberci, kterou prošlo na 300 mladých hráčů, mezi nimi oba jeho synové (Josef ml. a Michal) a řada později známých hráčů a reprezentantů (Krebs, Kvaček, D. Zajíček aj.). V letech 1994-98 vykonával funkci vedoucího družstva juniorů Dukly Liberec se ziskem 2 titulů přeborníka ČR v letech 1997 (trenéři S. Václavík a I. Jakubíček) a 1998 (trenéři V. Lenert a M. Nečas). Od roku 1997 je členem Klubu českých olympioniků a jeho regionální sekce v Liberci. Stal se neoficiálním kronikářem čs. armádního volejbalu a jeho historii zpracoval v publikacích Dukla mezi tisíciletími (2003), Sport se jménem Dukla (2008), Zlatá kniha volejbalu (2016).

Největší úspěchy hráčské a trenérské připomínají dvě vložené fotografie. Na první Mistři světa 1966 při zakončení šampionátu v nové Sportovní hale ve Stromovce, stojící zleva první trenér V. Matiášek, Šmídl, Petlák, Groessl, Mozr, Smolka, Musil a druhý trenér O. Kaplan, v podřepu zleva kapitán Golian, Koudelka, Schenk, Kop, Labuda a Perušič.

Poslední trenérský titul Josefa staršího a extraligovou premiéru Josefa mladšího připomíná snímek Dukly Liberec ze sezony roku 1982/83. Nahoře zleva vedoucí družstva T. Ohnsorg, Potáč, Kovář, Smolka ml., Pavlas, Virág, Malán a trenér J. Smolka st., dole zleva Krebs, Lenert, Hampacher, Klamrt, Špisser a Jakubíček.

Před představením dalších členů volejbalové rodiny je třeba zmínit Josefovu manželku Vlastu Smolkovou roz. Hříbkovou, se kterou se seznámil v roce 1958 na tancovačce ve Valašské Polance. Byla z toho láska na první pohled a přes 50 let trvající ukázkové manželství, které v únoru 2011 ukončila zákeřná nemoc. V roce 1964 se manželům Smolkovým narodil v Kolíně Josef junior a o 8 let později v Liberci Michal. Přestože Vlastička sama nikdy nesportovala, svým třem „mužským“ vytvořila skvělé zázemí a je třeba na ni při tomto ohlédnutí s úctou vzpomenout. Na snímku z roku 1984 manželé Smolkovi po Josefově promoci v pražském Karolínu.

NÁSLEDOVNÍCI – 2. generace

SmolkoveJosef Smolka ml.Syn Josef Smolka ml.

(*30. 5. 1964 v Kolíně)

s výškou 193 cm smečař Dukly Liberec (mistr ČSSR 1983), francouzského Arago de Séte (Pro A) a Fatry Zlín (mistr ČR 1999). Juniorský a seniorský reprezentant se startem na šesti ME a jednom MS. Trenér klubových celků mužů ve Francii (Séte, Toulouse), mužů VK Benátky n. Jizerou a žen VK Dukla Liberec, vedoucí trenér mládežnické Volejbalové akademie VK Dukla. Asistent trenérů a trenér RD juniorek, juniorů, žen a mužů ČR.

S volejbalovým míčem se seznámil v útlém věku nejprve jako divák na otcových akcích, později jako člen přípravky a žáků okresní mládežnické základny (trenérem otec). Následně hrál za mladší a starší dorostence Slavie Liberec (trenér Rudolf Malý) a Dukly Liberec (trenér Václav Forejtek). V sezoně 1982/83 jej otec zařadil na soupisku mužů a při extraligové premiéře získal v roce 1983 svůj první mistrovský titul. Za Duklu hrál 8 sezon pod vedením otce a jeho asistentů Jana Hořeního, Víta Pražáka a Vlastimíra Lenerta se ziskem 6 medailí za 2 druhá a 4 třetí místa v EXL a dalším úspěchem se stalo 3. místo ve finále PMEZ 1984 v Basileji. Následovalo 5tileté hráčské angažmá v klubu Arago de Séte v nejvyšší francouzské soutěži Pro A. V sezoně 1995/96 oblékal opět dres Dukly s 3. místem v EXL a s vítězstvím v Českém poháru pod vedením Zdeňka Pommera a Vlastimíra Lenerta.

Trenérskou dráhu zahájil v letech 1996-2001 ve VSC Fatra Zlín jako hrající asistent trenéra Ivana Dostala, v roce 1999 pomohl družstvu vybojovat jeho zatím jediný mistrovský titul a 3. místo v následující sezoně. Od roku 2001 je držitelem trenérské kvalifikace I. třídy po absolvování dálkového studia trenérství na FTVS UK a v roce 2002 získal ve Francii zahraniční licenci. Počínaje rokem 2002 působil 10 sezon jako klubový trenér ve Francii u celků Arago de Séte v Pro A (2002-05) a Toulouse (2005-12) s postupem do Pro A v první sezoně. Po druhém návratu do vlasti vedl v sezoně 2012/13 muže VK Benátky n. Jizerou (8. místo v EXL) a v roce 2012 zahájil dodnes trvající trenérské aktivity u mládežnické Volejbalové akademie při Dukle Liberec ve funkci šéftrenéra. Od roku 2017 vede společně s Liborem Gálikem nově ustavený extraligový celek žen Dukly Liberec, který se stal „štikou“ soutěžního ročníku 2017/18 s účastí v play-off.

Dres ČSSR oblékl poprvé na juniorském ME 1982 v NSR s 6. místem (trenéři Zdeněk Václavík a Jan Trávníček). V mužích měl premiéru na ME 1987 v Belgii rovněž se 6. místem pod vedeném trenérů Karla Lázničky a Miroslava Nekoly. V roce 1990 startoval na MS v Mexiku, kde výběr trenérů Rudolfa Matejky a Zdeňka Pommera skončil na 9. místě. Následovalo 9. místo na ME 1991 v NSR (trenéři Zdeněk Pommer a Jaroslav Tomáš), 8. místo na ME 1993 ve Finsku (trenéři Peter Kalný a Milan Žák), 6. místo na ME 1995 v Řecku (trenéři Petr Kop a Milan Žák). Na těchto šampionátech hrál na postu přijímajícího smečaře. Do reprezentace byl pozván naposledy v roce 2001, kdy hrál již na postu libera a na domácím ME v Ostravě přispěl k zisku 4. místa – tzv. bramborové medaile. Družstvo vedl Zdeněk Haník s asistenty Milanem Fortuníkem a Jiřích Zachem, do semifinále mezi nejlepší čtyřku postoupilo z 2. místa ve skupině, ve které porazilo Rusko 3:0. Po semifinálové prohře s Itálií 0:3 následoval opakovaný duel s Ruskem o bronz, tentokrát bohužel s těsnou prohrou 2:3.

K trénování reprezentačních ceků byl povolán poprvé v roce 1998 v roli asistenta trenéra Vladimíra Pecha u družstev juniorek ČR se ziskem bronzové medaile na ME v Belgii. V roce 1999 startoval lehce pozměněný tým juniorek na MS U20 v Brazílii se 7. místem a s přehozenými rolemi trenérů (J. Smolka jako první). V roce 2000 byl asistentem V. Pecha u ženské reprezentace, v roce 2006 asistentem Igora Prieložného při jeho krátkém působení u mužské reprezentace ČR a naposledy asistoval Ivanu Pelikánovi v sezoně 2015/16 u výběru juniorů ČR s 10. místem na ME U20 v Bulharsku.

Největší Josefův hráčský úspěch v podobě 4. místa na ME 2001 připomíná vložený snímek širšího výběru volejbalistů ČR. V horní řadě zleva L. Černoušek, Novák, M. Novotný, Popelka, Rak, Dubš a Polák, uprostřed zleva masér Miloslav Pech, J. Novotný, Zapletal, Goga, Smolka a asistent trenéra J. Zach, dole zleva trenér Z. Haník, Kubala, Pešl, M. Lébl, Staněk, Habada a asistent trenéra M. Fortuník.

Josefovy trenérské úspěchy ve Francii připomíná snímek s týmem Arago de Séte v úspěšné sezoně 2002/03 s 3. místem v elitní Pro A za účasti 14 týmů. K úspěchu pomohla také čtveřice českých hráčů, na snímku to jsou: v horní řadě č. 7 Staněk, č. 9 Bican a č. 1 Pakosta, v dolní řadě č. 3 Jarolím. Trenér Josef Smolka ml. v horní řadě druhý zleva, uprostřed starosta Séte F. Commeinhes a prezident klubu Arago G. Borras (pod Markem Pakostou).

Zasvěcený čtenář ví, že k oběma Josefům patří stejná přezdívka, resp. dokonce dvě. První Smolič je pouhou zkomoleninou jejich příjmení. Ta druhá zní Titi a získali ji společně při jedné památné události. Josef senior ji popsal v roce 1988 v časopisu Stadion a my přebíráme: „Pepík byl ještě žvatlající dítě a já hrál za Duklu Kolín. Jednou jsem ho vzal do sokolovny na trénink, zrovna jsme posilovali. Jeho to samozřejmě moc nezajímalo a hrál si s autíčkem, v leže a s hlavičkou těsně u podlahy sledoval jeho jízdu a nadšeně troubil „tý-tý“. V jeho tehdejší mluvě to ale znělo spíš jako „tí-tí“. Najednou se jedna z velkých činek začala kutálet k hlavě nic netušícího mrněte. Celé okolí zděšením ztuhlo! Činka minula Pepíkovu hlavu snad o deset čísel, a protože on nic netušil a stále vykřikoval to svoje „ti-ti“, začal nás nahrávač Pavel Peška nazývat „velkej a malej Titi“. Později se to změnilo na „starej a mladej Titi“, protože Pepík mně přerostl - právě o těch 10 cm.

Michal SmolkaSyn Bc. Michal Smolka

(*13. 6. 1972 v Liberci)

s výškou 183 cm smečař, universál a libero mládežnických celků Slavie a Dukly Liberec se startem v dorostenecké lize. V roce 2001 člen výběru ČR pro ME policejních sborů na Kypru.

S volejbalem začínal v roce 1982 v přípravce Slavie Liberec s následným startem v družstvech všech věkových kategorií počínaje ml. žáky a konče st. dorostenci – juniory (trenéři Oldřich Škrbel, Zdeněk Dušek, Jaroslav Barek, Hana Svobodová a Jaroslav Tomáš). V letech 1987-90 oblékal dres Dukly Liberec v nejvyšší juniorské soutěži (trenéři Vít Pražák, Jan Hoření a Vlastimír Lenert). Po vstupu do služebního poměru u Policie ČR se volejbalu věnoval a dodnes věnuje pouze pro zábavu a to jak volejbalu klasickému šestkovému, tak beachvolejbalu s členstvím v řadě klubů (Start Liberec, TU Liberec, SK Typhoon, Slovan Frýdlant, SVCH Kozly). V roce 2001 byl nominován na policejní ME, pořádané na Kypru (trenéři Zdeněk Pavel a Josef Fiala) a na postu libera odehrál všechny zápasy s konečným 7. místem. Vyzkoušel si také roli trenéra, v sezoně 2001/02 vedl družstvo kadetek TU Liberec se 3. místem v EXL a v roce 2018 se zapojil do trénování týmu barevného minivolejbalu a družstva ml. žáků při Volejbalové akademii VD Dukla Liberec.

Jediný Michalův reprezentační start připomíná a potvrzuje snímek policejního výběru volejbalistů ČR v roce 2001 pro resortní ME na Kypru. Zleva stojí hráči Bydžovský, M. Smolka, Kittel, Koupil, Nášel, Potužák, Čihák, Fic, člen doprovodu z MV a Voplatek, v podřepu zleva první trenér Zdeněk Pavel, další člen doprovodu z MV, A. Řezníček, druhý trenér Josef Fiala a Lebeda, před nimi sedící Janečka a Fuchsig.

U Policie ČR pracoval v letech 1991-2008 a absolvoval tříleté studium na Technické univerzitě Liberec v oboru sociální pedagogiky se ziskem bakalářského titulu v roce 2006. Od roku 2009 pomáhá manželce při podnikání ve společnosti Forsa Fashion s.r.o. a kromě rekreačního volejbalu se věnuje tenisu. Je držitelem kvalifikace trenéra III. třídy a věnuje se žáčkům v klubu ČLTK Jablonec n. Nisou, mezi kterými má syna Bartoloměje (*2006) z druhého manželství. Ten hraje současně florbal za žáky FCB Liberec. Florbalu se věnuje také syn Jakub (*1999) z prvního manželství a je pravděpodobné, že v této rodinné větvi nebude mít volejbalový klan Smolkových pokračovatele.

NÁSLEDOVNÍCI - 3. generace

Josef Smolka junior má z prvního manželství dceru Kateřinu a syna Ondřeje, z druhého dcery Michaelu a Josefínu. Pro všechny se volejbal stal životním osudem a všichni prošli mládežnickými kategoriemi se startem v nejvyšších soutěžích žákovskými počínaje a juniorskými konče. Kateřina oblékala a Michaela obléká reprezentační dres výběru kadetek ČR a dobře nastartovanou kariéru má i Josefínka.

Kateřina SmolkováVnučka Bc. Kateřina Smolková

(*22. 4. 1988 ve Frýdlantu)

s výškou 181 cm členka RD kadetek ČR a nahrávačka EXL družstev žen TU Liberec a SK Slavia Praha. V sezoně 2010/11 hráčka Calais v nejvyšší francouzské soutěži Pro A.

S volejbalem začínala ve 12 letech v SK Ještědská (ml. žákyně, trenérky Jana Endlerová a matka Zora Smolková), a pokračovala v Technické univerzitě Liberec s přechodem z družstva st. žákyň přímo do celku juniorek (trenér Luboš Bednář). V domácí soutěži kadetek nestartovala, ale v letech 2005-06 byla členkou výběru kadetek ČR roč. 1988/89. Do závěrečné nominace trenérů Jiřího Kozla a Miroslava Horáčka pro ME 2005 v Tallinnu se však nedostala. V letech 2006-08 hrála za ženy TU Liberec s 8. a 9. místem v EXL (trenéři Ivan Jakubíček a Miroslav Malán), v době otcova trenérského působení ve Francii oblékala v sezoně 2009/10 dres Toquet ve 3. lize a v sezoně 2010/11 si vyzkoušela v celku Calais nejvyšší soutěž Pro A. Po návratu do Čech hrála v letech 2012-14 za SK Slavia Praha se 7. a 8. místem v EXL (trenér Jiří Vojík). Po zrušení volejbalového družstva žen ve Slavii v roce 2014 zanechala volejbalu a věnuje se svému povolání učitelky tělocviku na 1. a 2. stupni ZŠ s pokračováním dálkového magisterského studia na FTVS UK.

Na snímku s celkem Calais v sezoně 2010/11 s 5. místem v Pro A, Kateřina první klečící nalevo s č. 8. Na snímku v záhlaví v historickém „sešívaném“ dresu pražské Slavie z let 2012-14.

Ondřej SmolkaVnuk Ondřej Smolka

(*28. 5. 1995 v Liberci)

s výškou 181 cm hráč mládežnických celků Dukly Liberec se 4 sezonami v juniorské EXL na postu libera. Od roku 2013 trenér mládežnické Volejbalové akademie a od roku 2017 statistik EXL družstva žen VK Dukla Liberec.

S volejbalem začínal v roce 2004 v družstvu žáků Slávie Liberec (trenéři Vlastimír Lenert a Jiří Taraba) a pokračoval v týmech kadetů a juniorů Dukly Liberec, v letech 2010-14 se startem v juniorské EXL a nejlepším 4. místem v roce 2013 (trenér Ivan Jakubíček). V roce 2013 zahájil dosud trvající trenérskou práci v mládežnické Volejbalové akademii a od roku 2017 je statistikem EXL celku žen Dukly Liberec.

V sezoně 2014/15 si vyzkoušel práci trenéra beache v BVC Domyno Praha.

Na vloženém snímku Ondra Smolka napravo v horní řadě jako asistent svého otce u starších žáků Dukly Liberec po vítězství ve finále Českého poháru v březnu 2018 v Hradci Králové. Nalevo vedoucí družstva Lucie Bryknarová.

Michaela SmolkováVnučka Michaela Smolková

(*27. 2. 2003 v Séte - FR)

Přihrávající smečařka kadetek a juniorek VK Dukla Liberec, členka výběru kadetek ČR se zatím největším úspěchem v podobě stříbrné medaile z Mistrovství MEVZA kat. U17 v roce 2017.

S volejbalem začínala v roce 2007 v Toulouse (přípravka), v letech 2010-12 pokračovala v klubu TOAC-TUC a po návratu rodiny do Čech hrála za žákyně a kadetky VK Dukla Liberec pod vedením otce Josefa, Lucie Václavíkové a Luboše Bednáře. V sezoně 2015/16 zvítězila s týmem mladších žákyň ve finále Přeboru ČR, v sezoně 2016/17 s týmem starších žákyň na Olympiádě dětí a mládeže v Brně a byla vyhlášena nejlepší hráčkou turnaje. Od sezony 2017/18 startuje souběžně za týmy kadetek i juniorek v EXL a v březnu 2018 se stala v Přerově vítězkou Českého poháru starších žákyň s vyhlášením nejlepší hráčkou turnaje.

Od roku 2016 je členkou výběru kadetek ČR s reprezentační premiérou v červenci 2016 na turnaji Olympijských nadějí v Českých Budějovicích, který odehrála na postu libera. V roce 2017 si přivezla z turnaje MEVZA 17tiletých v Györu stříbrnou medaili a v roce 2018 startovala v neúspěšné kvalifikaci o postup na ME 2018. V obou případech již jako přijímající smečařka. Dosud největší reprezentační úspěch Michaely připomíná snímek kadetek na turnaji MEVZA 2017. Zleva stojí první trenér Aleš Novák, statistik Filip Plašil, Krejčová, Droznová, Kneiflová, Pokorná, fyzioterapeutka Gina Balounová a druhý trenér Martin Hroch, v kleku zleva Grabovská, M. Smolková (č. 19), Hiklová, Egermajerová, Neuschhaeferová, Brichtová, Van Garp a ležící libera Langerová a Plačková s trofejí.

Josefína SmolkováVnučka Josefína Smolková

(*11. 4. 2006 v Muret - FR)

smečařka týmu mladších žákyň VK Dukla Liberec, dvojnásobná mistryně ČR z let 2016 a 2017.

S volejbalem začínala v roce 2008 v Toulouse (přípravka), v sezoně 2011/12 byla stejně jako sestra Michaela hráčkou TOAC-TUC a následně družstev mladších a starších žákyň VK Dukla Liberec pod vedením rodičů – Josefa a Petry Smolkových. Je dvojnásobnou přebornicí ČR kategorie mladších žákyň z let 2016 (Brno) a 2017 (Uherské Hradiště) a v současnosti hraje na postu přihrávající smečařky.

Z druhého finálového turnaje M-ČR 2017 je poslední vložený snímek starších žákyň Dukly Liberec s trenérem J. Smolkou v pozadí, Josefínka stojí první napravo se zdviženou levicí.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský

Krátké zprávyArchiv
Kvalifikace na OH 2020 beachvolejbal – Haiyang (CHN)

Hermannová / Sluková – Wang / X.Y.Xia (CHN) 2:0 (21:18, 21:18)

 
Kvalifikace na OH 2020 beachvolejbal – Haiyang (CHN)

Hermannová / Sluková – Liliana / Elsa (ESP) 0:2 (20:22, 23:25), Hermannová / Sluková – Wojtasik / Kociolek (POL) 2:0 (21:11, 21:19)

 
2019 CEV ME muži

Česká republika – Černá Hora 2:3 (23:25, 25:14, 22:25, 25:21, 13:15)

 
Kvalifikace na OH 2020 beachvolejbal – Haiyang (CHN)

muži: Perušič / Schweiner / Nicolai / Lupo (ITA) 0:2 (16:21, 17:21), Perušič / Schweiner – Berntsen / Mol H. (NOR) 0:2 (18:21,...

 
2019 CEV ME muži

Nizozemsko - Česká republika 2:3 (18:25, 25:18, 20:25, 25:22, 14:16)

 
Kvalifikace na OH 2020 beachvolejbal – Haiyang (CHN)

ženy: Wang / X.Y.Xia (CHN) – Hermannová / Sluková 0:2 (12:21, 21:23), Voronina / Bocharova (RUS) – Hermannová / Sluková 0:2 (12:21,...

Volejbal na facebooku
© ČVS 2015-2018