Stalo se před lety s nulou na konci

Již posedmé věnujeme začátek nového roku ohlédnutí za uplynulými dekádami naší volejbalové historie a ve stručnosti připomínáme, co významného či mimořádného se událo. Tentokrát v letech s nulou na konci a počínaje rokem 1920. Připomeňme, že volejbal se k nám dostal po I. světové válce zásluhou americké armády resp. doprovodných útvarů organizace YMCA, starajících se o sociální, vzdělávací, kulturní a sportovní zázemí vojáků. Po vzniku Československa v roce 2018 k nám prezident T. G. Masaryk pozval na 60 instruktorů americké YMCA, kteří pomáhali zakládat regionální sdružení s působností při vojenských posádkách na našem území. Zásluhou kurzů pro armádní tělovýchovné instruktory, které v roce 2019 uspořádalo ve spolupráci s Ymkou Ministerstva národní obrany v Žilině a Praze, se u nás začaly šířit nové (tzv. americké) hry a mezi nimi volley-ball. Ve stejném roce byla tato míčová hra zařazena také do náplně organizace Vysokoškolský sport a v Praze byl při Strakově akademii ustaven první (tzv. kmenový) volejbalový oddíl V.S. V sousedství tenisových kurtů vznikly na zahradě „Strakovky“ první antukové volejbalové kurty.

 

Rok 1920

Pokud nahlédneme v tomto roce do novinových sportovních rubrik, zmínky o volejbalu v nich nalezneme jen sporadicky. V tomto roce se konal v Brně třetí kurz MNO pro armádní tělovýchovné instruktory a volejbal se dostal do vojenských posádek na Moravě - stejně jako v předchozím roce v Čechách a na Slovensku (na úvodním ilustračním snímku volejbalový tým 41. pěšího pluku ze Žiliny). V Čechách začala armádní YMCA organizovat soutěž mezi posádkami o Pohár ministra obrany, jak to dokládá např. článek, otištěný 5. června v Národních Listech s názvem Tělovýchovná činnost posádky plzeňské v roce 1920: … Mimo jiných sportů byl také hojně pěstován volley-ball. Z výsledků: vojenské družstvo YMCA Plzeň poráží 5. 5. Stříbro 4:1 a 12. 5. Vysoké Mýto 3:2, podléhá 28. 4. Praze 2:3 a 19. 5. Milovicům 2:3 v pohárové soutěži vojenských družstev.

Počet vyznavačů volejbalu začíná narůstat také mezi vysokoškoláky. V roce 1920 vznikají v Praze po Strakově akademii další dva volejbalové oddíly Vysokoškolského sportu - při Masarykově koleji v Dejvicích a při Studentské koleji na Letné. Zakladatel VS doc. F. Smotlacha používal v této době pro volleyball počeštěný název „podbíjená“, který byl později nahrazen sokolským názvem „odbíjená“. Pozadu nezůstali ani středoškoláci a již o rok později se stal volejbal součástí I. Středoškolských her v Pardubicích. Ty inicioval a zorganizoval Čechoameričan prof. J. A. Pipal, který se ve službách Ymky podílel v roce 1919 na armádních kurzech MNO a který v roce 1920 připravoval naše atlety na OH v Antverpách, kde poprvé startovali pod československou vlajkou. Před odjezdem se atleti podíleli na ukázce nových „amerických“ míčových her (base-ball, basket-ball, push-ball a volley-ball), které pro pražskou veřejnost zorganizoval prof. Pipal na žižkovském sokolském cvičišti. Volejbal v tomto roce představili veřejnosti také skauti při celostátním „jamboree“ ve Stromovce, pořádaném v rámci VII. Všesokolského sletu. Sokolové se do volejbalové „mánie“ zapojili v roce 1924 a v krátké době se odbíjená stala jejich nejoblíbenější a nejrozšířenější míčovou hrou.

 

V roce 1930

V tomto roce již volejbal patřil k běžné náplni sportovních zpráv. Československý volleyballový a basketballový svaz (ustavený v roce 1924) uspořádal v roce 1930 posedmé finále Mistrovství republiky, zatím stále jen v kategorii mužů. Finálový turnaj se konal poprvé na Slovensku (v Tatranské Lomnici) a startovalo na něm šest nejlepších družstev z celé republiky a to po 2 týmech ze 3 regionálních soutěží – mistrovství země České, země Moravsko-slezské a země Slovenské s Podkarpatskou Rusí. Mistrovský titul získali počtvrté hráči pražské Strakovy akademie finálovou výhrou 3:1 nad druhým Sokolem Kroměříž. Na prvním vloženém snímku záběr z finálového utkání MR 1930, hráči Strakovy akademie na vzdálenější straně kurtu, hráči Kroměříže v bílých sokolských tílkách.

Sokolské přebory v odbíjené (anglický název volley-ball sokolové odmítali) uspořádala Čs. obec sokolská (ČOS) v roce 1930 popáté, a to v kategorii mužů i žen. Mužské finále se uskutečnilo v Brně, vítězem Sokol Kroměříž – držitel všech dosavadních 5 titulů. Ženské finále v Prostějově ovládly hráčky následujících 9 let neporazitelného týmu Sokola Plzeň I.

Dodejme, že svá interní mistrovství republiky pořádala také YMCA (s účastí výběrů regionálních center) a další sportovní organizace (DTJ, FDTJ, Orel). Volejbal získával stále větší oblibu na trampských osadách, ve kterých se volejbalový kurt stal základním sportovištěm. V roce 1930 byla v Praze ustavena Unie trampských osad a již v roce následujícím proběhlo první volejbalové Mistrovství trampských osad.

 

V roce 1940

Svazové Mistrovství protektorátu Čechy-Morava ve volejbalu proběhlo v tomto válečném období naposledy s účastí sokolských družstev. V roce následujícím byl Sokol nacisty zakázán, majetek ČOS zkonfiskován a špičková sokolská družstva nucena hledat azyl v tradičních sportovních klubech. V kategorii mužů získali v tomto roce protektorátní titul odbíjenkáři Sokola Vysočany (od roku 1941 hrající pod hlavičkou továrního SK Philips) a v kategorii žen Sokol Plzeň I. (od roku 1941 Viktoria Plzeň). Uskutečnily se také poslední Přebory ČOS: v mužích zvítězil Sokol Plzeň V. a v ženách Sokol Plzeň I. Na druhém vloženém snímku základní sestava slavného tým odbíjenkářek Sokola Plzeň I., který získal v letech 1930-40 devět mistrovských titulů a sedm titulů Přeborníka ČOS. Zleva Votrubcová Věra, Divišová, Faustusová, Winterová, Heinová a Votrubcová Olga.

Stejný osud jako ČOS (likvidace a zákaz činnosti) potkal také organizaci Trampská volejbalová liga (TVL), která v roce 1934 převzala od Unie trampských osad pořadatelství MR trampských osad. Tato mistrovství pořádala TVL formou dlouhodobé soutěže, rozdělené podle výkonnosti na 1. a 2. trampskou ligu. Posledním vítězem I. TL se stali hráči pražské „Waldesky“, neboli podnikového AFK vršovického továrníka J. Waldese. Po zrušení TVL startovala řada trampských družstev ve svazových protektorátních soutěžích ČVBS.

 

V roce 1950

Od roku 1948 byla tělovýchova a sport v ČSR svěřeny do péče obnovené ČOS – před válkou naší největší a nejzkušenější sportovní organizace. Již samostatný Čs. volejbalový svaz (od roku 1947 bez basketbalu) se přejmenoval na Ústředí odbíjené ČOS a Mistrovství ČSR se stalo současně Přeborem ČOS. Všechny sportovní kluby startovaly v soutěžích pod názvem Sokol, s přiděleným patronem z řad státních podniků či institucí a to včetně klubů tradičních (Sokol Bratrství Sparta, Sokol Dynamo Slavia, Sokol Zbrojovka Brno atd.). V roce 1950 se hrálo společné finále volejbalového MR mužů a žen v Jilemnici, tituly Mistra ČSR získali hráči Armádního tělovýchovného klubu - ATK Praha (hrající trenér Josef Brož) a hráčky Sokola Pražského (trenér Karel Brož). Mládežnické přebory se v roce 1950 hrály poprvé pod názvem Sportovní hry mládeže (SHM) s masovým zapojením dorostu z učilišť a studentů středních škol. Ve sportovní ročence 1950 je uváděna účast cca 1200 družstev a 16 tisíc startujících. Dorosteneckými přeborníky ČSR se stali chlapci Sokola Liberec I. a dorostenky pražského Sokola Dynamo Slavia.

V roce 1947 ustavená FIVB začala od roku 1948 pořádat mezinárodní soutěže a v roce 1950 se hostitelem II. Mistrovství Evropy mužů a žen stala bulharská Sofie. Muži ČSR tam odjeli obhajovat mistrovský titul z ME 1948 v Římě, ženy 2. místo z ME 1949 v Praze. Muži se museli spokojit s 2. místem a také ženy si o jednu příčku pohoršily. V obou kategoriích zvítězily přesvědčivě celky SSSR, na 2. místě žen skončily Polky. Na třetím vloženém snímku stříbrný tým volejbalistů ČSR při ME 1950 na Stadionu Jiřího Dimitrova v Sofii. Zleva kapitán Josef Brož, Tesař, Krob, Karel Brož, Mikota, Raban, Fučík, Jonáš, Nogol, Matiášek, Paldus a Votava. Trenérem obou našich výběrů byl Jan Fiedler.

 

V roce 1960

V tomto roce řídil naši tělovýchovu a sport Čs. svaz tělesné výchovy a sportu (ČSTV) a volejbalové dění Ústřední sekce odbíjené ČSTV. V roce 1960 se vítězi I. celostátní ligy a mistry ČSSR stali volejbalisté Dukly Kolín (trenér Jaroslav Fučík) a volejbalistky Slavoje Plzeň Masný průmysl (trenér Stanislav Šneberger), v kategorii st. dorostu chlapci brněnské Lokomotivy Komárov a dívky Jiskry Jablonec, v kategorii ml. dorostu chlapci Slavoje Plzeň MP a dívky pražského Spartaku ČKD Stalingrad. Volejbalisté Slavie VŠ Praha (mistři ČSR 1959) získali v roce 1960 právo startu v I. ročníku Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ), ale již ve 2. kole byli vyřazeni Rapidem Bukurešť po výhře 3:2 doma a prohře 1:3 v Rumunsku.

V pořadí IV. Mistrovství světa hostila v roce 1960 Brazílie s finálovými zápasy v Rio de Janeiru s účastí obou našich výběrů. Muži po jediné prohře 0:3 se Sověty skončili na 2. místě za svými přemožiteli, ženy obsadily 3. příčku po prohrách 0:3 se SSSR a 1:3 s Japonskem. Řízením finálového utkání žen SSSR – Japonsko (3:1) byl pověřen náš rozhodčí Leopold Jebáček z Brna. Je třeba dodat, že toto MS bylo náhražkou za první olympijský turnaj, který měl proběhnout v rámci OH 1960 v Římě. O zařazení volejbalu do programu OH rozhodl MOV v roce 1957 na svém zasedání v Sofii, ale italští pořadatelé her volejbalový turnaj odmítli (v té době byl v Itálii volejbal ještě okrajovým a pro diváky nezajímavým sportem) a olympijské premiéry se dočkal až o 4 roky později v Tokiu. Škoda – čs. volejbal mohl mít o dvě olympijské medaile víc! Na čtvrtém snímku bronzové volejbalistky ČSSR v Brazílii. Horní řada zleva Žižkovská, Špelinová, Ulmonová-Benešová a Vráželová, uprostřed zleva Štefflová-Mikulecká, Kyselková-Herštová, Obadálková a Křížová-Kopová, dole zleva Moravcová, Šormová, Holubová a Svozilová. Trenérem družstva byl Josef Češpiva.

 

V roce 1970

V roce 1969 se volejbalová I. liga hrála naposledy systémem jaro – podzim, resp. byla sehrána zkráceným systémem v průběhu jara a počínaje sezonou 1969/70 se vrcholový volejbal přestěhoval do tělocvičen a hraje se dodnes systémem podzim – jaro. Nejvyšší soutěž (I. liga) byla od této sezony nazývána extraligou či Mistrovstvím republiky a o start v této soutěži se bojovalo v národních ligách (I. NL) - české a slovenské. Vítězi extraligy se v roce 1970 stali muži Zbrojovky Zetoru Brno (trenér Karel Láznička) a ženy Tatranu Střešovice SSŽ (trenér Antonín Kyndr), oba s následným startem v PMEZ. Volejbalisté Brna skončili v této prestižní klubové soutěži na 2. místě po finálových prohrách 0:3 a 1:3 se sovětským Burevestnikem Alma-Ata, hráčky Střešovic byly vyřazeny v semifinále pozdějším vítězem poháru Dynamem Moskva. Na pátém vloženém snímku volejbalisté Zbrojovky Brno v roce 1970. Zleva stojí: Vykydal, M. Řezníček, Petr Schenk, D. Koudelka, Hádlík, Košťál, J. Toman a Václavík, zleva sedí Čapka, Pavel Schenk, předseda oddílu František Böhm, trenér Karel Láznička, sekretář oddílu a vedoucí družstva Vladimír Herka, Petlák a M. Koudelka.

Přeborníky republiky v kategorii st. dorostu se v roce 1970 stali chlapci Vítkovic a dívky Královopolské strojírny Brno, přeborníci v kategorii ml. dorostu nebyli dohledáni.

Ústřední mezinárodní událostí roku 1970 se stalo VII. Mistrovství světa mužů a žen v Bulharsku, stále ještě s naší dvojnásobnou účastí. Muži pod vedením Karla Lázničky skončili na 4. místě, ženy pod vedeném Stanislava Šnebergera na 5. místě.

 

V roce 1980

Mistry republiky v sezoně 1979/80 se stali muži Dukly Liberec (trenér Josef Smolka st.) a ženy RH Praha (trenér Richard Bönisch), v kategorii st. dorostu chlapci VŠ Praha a dívky Slavie UK Bratislava, v kategorii ml. dorostu chlapci TJ Náchod a dívky Slavie VŠ Plzeň.

Seniorské týmy byly úspěšné také v evropských pohárech. Finálové turnaje PMEZ se hrály poprvé za účasti 4 družstev a vítězství vybojovaly volejbalistky RH Praha. Volejbalisté ČH Bratislava (trenér Pavel Schenk) neobhájili prvenství z předchozího roku a po závěrečné prohře s Klippanem Torino skončili na 2. místě. Ve finále Poháru vítězů poháru (PVP) skončili hráči Aera Odolena Voda (vítězové Čs. poháru, trenér Evžen Krob) na 3. místě. Na šestém vloženém snímku hráčky RH Praha, které v tomto roce získaly hattrick v podobě mistrovského titulu, vítězství v Čs. poháru a v PMEZ. Zleva stojí as. trenéra Pavel May, Ptáčková, Petrdlíková, lékařka MUDr. Mottlová, Pavlíková, Jeníková a trenér Richard Bönisch, v pokleku zleva Eliášová, Bláhová, Sveřepová Regina, Langšádlová a Hřebenová.

Stěžejní volejbalovou událostí roku 1980 se stal turnaj v rámci XXII. Letních olympijských her v Moskvě. V lednu se výběr mužů ČSSR pod vedením Pavla Schenka zúčastnil v Bulharsku olympijské kvalifikace, po prohrách s Rumunskem a Jižní Koreou v jedné ze skupin bylo družstvo z dalších bojů vyřazeno. Po bojkotu Moskevské olympiády některými z tzv. kapitalistických států v čele z USA (důvodem vojenské operace SSSR v Afganistánu) byl náš tým do olympijského turnaje zařazen v roli náhradníka, ale po jediné výhře s Kubou (3:2) v základní čtyřčlenné skupině obsadil konečné 8. místo. Byla to poslední účast našeho šestkového volejbalu na OH, v BV jsme od roku 1996 měli na OH své zástupce.

 

V roce 1990

V tomto roce byla 6. května ustavena Česká a Slovenská federace volejbalu (ČSFV) a jejím předsedou byl zvolen Jan Hronek. Tituly mistra ČSFR získaly v tomto roce naposledy muži Zbrojovky Brno (trenér Karel Láznička) a ženy KPS Brno (trenér Milan Kafka), v kategorii st. dorostu chlapci Univerzity Olomouc a dívky ČH Bratislava, v kategorii ml. dorostu chlapci ČH Bratislava a dívky TJ Lanškroun. Na sedmém vloženém snímku mistrovská sestava volejbalistů Zbrojovky v sezoně 1989/90. Nahoře zleva: Nejedlý, Samek, Adamec, Mikyska, Čada, Stejskal a D. Zajíček, dole zleva Knoflíček, Haník, Palinek, Nejezchleba a Gregor.

V evropských pohárech se dařilo pouze ženským týmům, volejbalistky RH Praha skončily ve finále PVP na 4. místě, hráčky Slavie UK Bratislava se v PMEZ probojovaly do osmifinále a ženy Slavie Praha v Poháru federace (CEV Cupu) do čtvrtfinále.

Reprezentační výběr mužů pod vedením slovensko-české dvojice Rudolf Matejka – Zdeněk Pommer st. se kvalifikoval na XII. Mistrovství světa, které v roce 1990 hostila Brazílie. Do dalších bojů se naši volejbalisté kvalifikovali 3. místem v základní čtyřčlenné skupině (po prohrách 0:3 s Brazílií a 2:3 se Švédskem a výhrou 3:2 na Jižní Koreou), v dalších bojích play-off po prohře s Itálii 0:3 a dvou výhrách nad Kanadou (3:1) a po vítězné odvetě 3:0 se Švédskem skončili na 9. místě. Jak se ukázalo, lepší umístění na MS naši volejbalisté po tomto roce již nezískali.

Větší úspěchy zaznamenaly juniorské výběry. Na ME juniorů ve Frankfurtu (NSR) skončili naši hráči pod vedením Jaroslava Koutného na 4. místě po prohraném souboji o bronz s domácím výběrem. Naše děvčata pod vedením Vojtěcha Zouly přivezla z MEJ v Salzburgu (AUS) bronzové medaile, když - na rozdíl od chlapců - v boji o bronz porazila Itálii. Další bronzovou medaili přivezl výběr tělesně postižených volejbalistů ČSFR z ME kategorie stojících (standing), které se konalo v Saint Etienne (FRA). Trenérskou našeho výběru handicapovaných byla Helena Hanková z Bratislavy.

 

V roce 2000

K anketě FIVB o nejlepší volejbalisty minulého století se v roce 2000 přidal také Český volejbalový svaz. Výsledky domácí ankety byly zveřejněny v březnu 2001 ve Zpravodaji ČVS: vítězkou kategorie hráček se stala Regina Obadálková roz. Matalíková, vítězem kategorie hráčů Josef Musil (v anketě FIVB na 5. místě) a v kategorii trenérů zvítězil Josef Kozák.

Titul mistra ČR získali v roce 2000 poprvé volejbalisté Jihostroje České Budějovice (trenér Milan Žák) a rovněž poprvé hráčky Laposu Frenštát (trenér Leopold Tůma), v kategorii st. dorostu chlapci Jihostroje ČB a dívky Králova Pole Brno, v kategorii ml. dorostu chlapci a dívky UP Olomouc.

Již posedmé se konaly obnovené (tzv. novodobé) přebory České obce sokolské, ve finálovém turnaji mužů v Bzenci zvítězili hráči Sokola Dobřichovice, ve finále žen v Pardubicích hráčky Sokola Frýdek Místek.

V olympijské roce se v šestkách konala juniorská Mistrovství Evropy a naši chlapci pod vedením Jiřího Zacha skončili v Itálii s bilancí 3 výher a 4 porážek na 7. místě. Překvapila děvčata, která pod vedením Leoše Chalupy vybojovala ve Švýcarsku zatím jediný titul Mistra Evropy této kategorie. Ve skupině prohrála pouze s Itálií (1:3), které porážku oplatila v závěrečném nervy drásajícím utkání o zlato (3:2, pátý set 15:13!). Na osmém snímku juniorské mistryně Evropy po návratu ze šampionátu při slavnostním přijetí vedením ČVS. Ve slušivých reprezentačních kostýmech stojí zleva Lucie Boháčová, Martina Franková, Olga Synková, Iva Dočekalová, Monika Kučerová, Michaela Doležalová, Monika Kučerová, Jitka Holerová, Jana Šenková, Tereza Matuszková, Petra Chalcarzová a Ivana Plchotová.

Na XXVII. LOH v Sydney zastupovala ČR trojice beachvolejbalových párů. Eva Celbová se Soňou Dosoudilovou skončily na 9. místě, Martin Lébl s Michalem Palinkem na 17. místě a Martina Hudcová s Terezou Tobiášovou na 19. místě. Pokud se zmiňujeme o plážovém volejbalu, tak tituly Mistra ČR získaly v tomto roce páry Milan Džavoronok s Markem Pakostou a Soňa Dosoudilová s Lenkou Felbábovou. Další velký úspěch v podobě zlatých medailí vybojoval pár Lenka Felbábová - Marika Teknědžjanová na ME U23 v Riccione (ITA).

 

V roce 2010

Na M-ČR získali v tomto roce titul muži VK Volleyball Kladno (trenér Jindřich Licek) a ženy VK Modřanská Prostějov (trenér Miroslav Čada), v kategorii st. dorostu chlapci Volejbalu Brno a dívky Olympu Praha, v kategorii ml. dorostu chlapci ČZU Praha a dívky TJ Mittal Ostrava.

Oba naše seniorské výběry se kvalifikovaly na Mistrovství světa, muži pod vedením Jana Svobody skončili na MS v Itálii na 10. místě, ženy pod vedením Jiřího Šillera na MS v Japonsku na děleném 15. -16. místě. Největším úspěchem šestkového volejbalu se stalo 3. místo a bronzové medaile juniorek na ME v Niš (SRB), trenérem Aleš Novák.

Na beachvolejbalovém MR získaly mistrovské tituly páry Petr Beneš s Přemyslem Kubalou a Lenka Háječková s Hanou Skalníkovou. Na Štvanici se uskutečnil 2. ročník WT Prague Open mužů, zvítězil americký pár Dalhauser – Rogers, nejlepší český pár Beneš – Kubala obsadil 17. místo. Dvě medaile z prestižních mezinárodních soutěží přivezly Kristýna Kolocová s Markétou Slukovou: zlatou z ME U23, které proběhlo na ostrově Kos (GRE) a stříbrnou z Akademického MS v Antalyi (TUR). Na devátém snímku trojice našich v té době nejlepších BV párů, v přední řadě zleva Kolocová, Háječková, Sluková a Skalníková, za nimi zleva Kubala a Beneš.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský