Březnové ohlédnutí za jubilanty roku 2026 z řad osobností ČVS

V prvním z jarních ohlédnutí vzdáváme hold trojici žijících jubilantů - dvou reprezentantů a funkcionáři všech svazových úrovní. Věnujeme vzpomínku již zesnulým - zatím nejdéle působícímu předsedovi ČVS (1993-2005) a také nejslavnějšímu ze slovenských volejbalistů, který reprezentoval ČSR a ČSSR dlouhých 13 let (1955 - 1968) a může se pochlubit excelentní sbírkou 8 medailí (3 zlatých, 4 stříbrných a 1 bronzové) z ME, MS a OH. Začínáme medailonkem reprezentantky a olympioničky. Ohlédnutí končíme vizitkou dalšího z úspěšných hráčů naší volejbalové minulosti, reprezentanta a olympionika, na kterého se chodili dívat příznivci volejbalu v Hradci Králové, Ostravě, Bratislavě a v Praze, a který svou hráčskou kariéru nastavil ještě aktivitami trenérskými doma i v zahraničí. Trojici žijících jubilantů přejeme do dalších let především pevné zdraví.

 

80 let Věry Štruncové rozené Linhartové

(*1. 3. 1946)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu, reprezentantky juniorské (MEJ 1966 3. místo, HUN) a seniorské (ME 1967 3. místo, TUR), OH 1968. Držitelky titulu Mistr sportu.

Plzeňská rodačka se sportovními začátky ve Spartaku Plzeň jako nadějná gymnastka. Ve 14 letech přešla v rámci jednoty do konkurenčního oddílu odbíjené. Již po dvou letech se propracovala do juniorské reprezentace ČSSR, v roce 1964 startovala na zkušebním (nultém) ročníku MEJ v rumunské Galati (1. místo) a z oficiální premiéry MEJ 1966 v Budapešti si přivezla bronzovou medaili.

V letech 1964-66 byla smečařskou oporou Slavoje Plzeň Masný průmysl v nejvyšší soutěži. Po svatbě se přestěhovala do Prahy a přestoupila do prvoligového družstva Slavoje Praha. Díky svým smečařským kvalitám byla nominována do reprezentace ČSSR, se kterou v roce 1967 vybojovala bronzovou medaili na ME v Turecku a přispěla k vítězství družstva v kvalifikaci pro mexickou olympiádu. Šesté místo na OH 1968 v Mexico City patří k jejím největším sportovním úspěchům.

V roce 1969 přešla s kolektivem žen Slavoje Praha a trenérem Máchou do Rudé hvězdy Praha. Ve vršovické hale v Přípotoční ul. (dnes PVK Olymp) hrála do roku 1972, kdy se spolu s manželem a synem Standou ml. vrátila do Plzně.

V letech 1973-1979 byla hráčskou oporou Slavie VŠ Plzeň v národní lize a jako trenérka pak vedla do roku 1986 volejbalový tým žen Slavie Lékařská fakulta (LF).
V letech 1973-2002 byla hospodářkou celé jednoty TJ Slavia LF Plzeň.
Vložený snímek vznikl při setkání volejbalových olympioniků v Dobřichovicích v listopadu 2008.
Pro zájemce volejbalový profil ZDE.

---

Nedožitých 85 let Ing. Pavla Kučery

(*13. 3. 1941, †20. 11. 2011)

Čestného předsedy ČVS, Čestného člena ČVS, významného svazového funkcionáře – v letech 1993-2005 předsedy ČVS, člena Sportovně-organizační komise CEV a prvního místopředsedy Středoevropské zonální asociace MEVZA.

Rodák ze Slaného se sportovními začátky v místním Sokole a volejbalovými na ZŠ v Roudnici n. Labem. V rámci studia SPŠ jaderné techniky v Praze hrál soutěž za dorostence Startu Praha. Po vysoké škole (ČVUT FEL s postgraduální nástavbou na Strojní fakultě) a po náhradní vojenské službě v Nepomuku zakotvil v Ústí n. Labem, kde hrál krajský přebor za TJ Český lev Neštěmice. Po dalším a již posledním stěhování do Chomutova hrál KP za místní Slavoj.

Po nuceném ukončení hráčských aktivit (vážný úraz kolena) se stal rozhodčím a funkcionářem. Jako rozhodčí získal kvalifikaci I. třídy a řídil ligová utkání mládeže a dospělých.

Z výchozí pozice oddílového funkcionáře Slavoje Chomutov se postupně propracoval přes funkce v Severočeském KVS (člen STK, předseda KM) až do funkcí českých a federálních svazových orgánů (člen a předseda KM a současně člen předsednictva a místopředseda Českého svazu, člen STK a místopředseda ČSVF).

Po rozpadu republiky v roce 1992 a rozdělení volejbalové federace v roce 1993 byl zvolen prvním předsedou ČVS a tuto funkci vykonával tři funkční období, tj. do roku 2005.

V roce 1993 začal pracovat ve Sportovně-organizační komisi CEV s podílem na tvorbě soutěžních předpisů a organizaci turnajů ME a Evropské ligy. Byl členem kontrolních jury CEV, technickým delegátem a supervizorem utkání evropských pohárů a Evropské ligy. V letech 2001-2005 byl také členem Českého olympijského výboru a do roku 2010 místopředsedou ČVS a MEVZA.
Pro zájemce podrobnější profil ZDE a medailonek ZDE

---

Nedožitých 95 let Bohumila Goliana, PaeDr. CSc.

(*25. 3. 1931, †11. 1. 2012)

držitele státních vyznamenání „Za vynikající práci“ (1966) a „Za zásluhy“ (1985), Čestného člena SOV. V letech 1955 – 1968 reprezentanta ČSR a ČSSR s účastí na dvou OH, čtyřech MS a třech ME s celkovým ziskem 8 medailí (3 zlatých, 4 stříbrných a 1 bronzové). V roce 2000 obsadil 12. místo v novinářské anketě o nejlepšího sportovce Slovenska a byl prohlášen nejlepším slovenským volejbalistou 21. století. Držitele medaile Pierra de Coubertina (MOV, 2006) a Zlatých kruhů (SOV, 20007).  V roce 2004 zařazen anketou FIVB mezi 25 nejlepších volejbalistů světa minulého století. Držitele titulu Zasloužilý mistr sportu (1958),

S volejbalem se seznámil ve druhé polovině 30. let na základní Lidové škole v rodné Moštenici a v místním Sokole. Při studiu textilní průmyslovky v Ružomberoku se stal členem volejbalové školy, hrál od dorostu za muže SBZ Rybárpole Ružomberok. V roce 1951 se poprvé probojoval do finále volejbalového mistrovství ČSR Žilině a účast ve finále MR si zopakoval o rok později v Kroměříži, ale již s týmem Nauky Bratislava.

Nahrávač SBZ Ružomberok, Nauky, ČH a Slávie UK Bratislava, v letech 1955 – 1968 reprezentant a od roku 1965 kapitán RD mužů ČSR a ČSSR s účastí na dvou OH, čtyřech MS a třech ME s celkovým ziskem 8 medailí (3 zlatých, 4 stříbrných a 1 bronzové).
Premiéru v reprezentaci si odbyl na Světovém festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě 1955 a rozloučil se s ní po 13 letech bronzovou medailí na OH 1968 v Mexiku, od roku 1965 v roli kapitána družstva a při OH 1968 jako vlajkonoš olympijské výpravy ČSSR. Ziskem 8 medailí patří společně s Josefem „Buldou“ Musilem (10 medailí) k největším velikánům československého a světového volejbalu 20. století.

V letech 1969 - 1970 hrající trenér a v roce 1990 trenér volejbalistů italského Atletico Bari, v letech 1970 - 1976 trenér mužů Slávie UK Bratislava.

Významný pedagog FTVS UK Bratislava a významný funkcionář vrcholných orgánů ČSTV a ČSZTV a orgánů Československého a Slovenského olympijského výboru, olympijské akademie a Klubu olympioniků.
Podrobný profil ZDE.

---

75 let Jana Trávníčka

(*27. 3. 1946)

držitele Čestného uznání za přínos k rozvoji volejbalu v ČR, Medaile Ing. Vladimíra Spirita za zásluhy o rozvoj volejbalu, titulu Čestný předseda KVS, Medaile Otakara Koutského. Dlouholetého trenéra, rozhodčího a funkcionáře všech svazových úrovní a v oddílu, až po členství ve Výboru a SR ČVS.

Od r. 1976 trenér družstev mládeže Slavie VŠ a Univerzity Olomouc, od r. 1978 vedoucí trenér Střediska vrcholového sportu mládeže Ministerstva školství při UP se ziskem mistrovských titulů st. dorostenců v letech 1982-83 a s podílem na výchově řady reprezentantů a dalších známých extraligových hráčů.

V sezoně 1986/87 trenér EXL družstva žen UP Olomouc a na závěr trenérských aktivit v sezoně 2009/10 EXL družstva žen Sokola Šternberk.

V 80. letech trenér RD juniorů ČSSR s 6. místem na ME 1982 v SRN a 8. místem na ME 1988 v Itálii.

Od roku 1970 aktivní rozhodčí I. třídy, v letech 1982-2011 rozhodující republikové soutěže.

V letech 1982-93 předseda VŠTJ Univerzita Olomouc, od r. 1982 předseda OVS Olomouc, v letech 1992-96 předseda Středomoravské oblasti a v letech 1999-2002 předseda KVS Olomouc.

V letech 1991-2005 funkcionář ČVS, předseda Trenérské rady, člen Výboru a SR. V letech 1995-2002 technický delegát CEV.

---

65 let Josefa Novotného

(*29. 3. 1956)

osobnosti Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, reprezentanta juniorského (MEJ 1975 2. místo, NSR) a v mužské kategorii startujícího na šesti ME (ME 1985 2. místo, NED), třech MS a OH 1980 v Moskvě. Následovala zahraniční angažmá. Čtyřnásobného vítěze ankety „Volejbalista roku“ z let 1978, 1980, 1983 a 1984. Držitele titulu Zasloužilý mistr sportu.

Narozen v Hradci Králové s volejbalovými začátky ve Fotochemě, resp. v TJ Malšovice. Z Malšovic přešel do hradecké Slavie, kde získal v roce 1973 titul dorosteneckého Přeborníka ČSSR. Tam neunikl pozornosti extraligových VŽKG, již v roce 1974 oblékl mužský dres a současně dohrával za Vítkovice ligu dorostu.

Po půl roce získal angažmá v SVS ČH Bratislava, které současně vyřešilo otázku prezenční vojenské služby. Pomohl „Července“ na postu smečaře k zisku 3 mistrovských titulů v letech 1978, 1979, 1981 a k vítězství ve dvou prestižních evropských pohárech - PMEZ 1975 a PVP 1981.

Koncem roku 1982 byl rozhodnutím Ministerstva vnitra převelen do SVS RH Praha, kde jeho úspěšná kariéra pokračovala v letech 1983-87 ziskem dalších 3 mistrovských titulů (1984-86) a dvou 4. míst ve finále PMEZ v letech 1985 a 1986.

Následovala šňůra zahraničních angažmá: v italské sérii A2 (1988/89 Risveglio Cervia), v německé Bundeslize (1989-1991 Charlottenburg Berlín) a v německé zemské lize (1991/92 TUS Kriftel). V rámci posledního angažmá vybojoval se spoluhráčem Ch. Thiemanem titul beachvolejbalového mistra Německa pro rok 1992.

Do mužské reprezentace ČSSR se dostal přes reprezentaci juniorskou, se kterou startoval na MEJ 1975 v NSR se ziskem stříbrné medaile. Za mužskou reprezentaci sehrál v letech 1977-1987 přes 350 utkání, startoval na šesti ME (se ziskem stříbrné medaile na ME 1985 v Nizozemsku), na třech MS (nejlepším 5. místo v Itálii 1978) a na OH 1980 v Moskvě (8. místo). V roce 1977 si zahrál na Světové letní univerziádě v Sofii (2. místo) a v roce 1985 na Světovém poháru v Japonsku (3. místo za celky USA a SSSR).

Již v průběhu hráčských aktivit získal trenérskou kvalifikaci 1. třídy a po absolvování trenérské školy ve Švýcarsku mezinárodní trenérskou licenci. Ve Švýcarsku také odstartoval svou trenérskou dráhu a působil zde v letech 2000-2006 u celků nejvyšších soutěží mužů, žen a juniorek (Gelterkinden, Pfeffingen, Amriswill, Schauffhausen).

V letech 2006-2008 vedl v české extralize muže ČZU Praha, v letech 2009-2011 působil na Slovensku u ligových celků Nového Města n. Váhom (muži) a Senice (ženy), v sezoně 2011/12 vedl kadetky VK Piešťany.

K volejbalu přivedl oba své syny – 202 cm vysokého a po otci levorukého smečaře Marka (v letech 2001-2009 rovněž reprezentanta ČR se zahraničním angažmá ve Francii, Itálii a Polsku) a 205 cm vysokého blokaře Martina, působícího ve Zlíně, Švýcarsku, Španělsku, Rakousku a Švédsku.
Podrobnější profil ZDE.

 

Autor: Václav Věrtelář