Reprezentace
25. 5. 2019
Ženy - Golden European League : SWE - CZE
Reprezentace
26. 5. 2019
Muži - Golden European League : BLR - CZE
Reprezentace
29. 5. 2019
Muži - Golden European League : CZE - UKR, Brno
Reprezentace
29. 5. 2019
Ženy - Golden European League : CZE - SVK, Brno
Reprezentace
1. 6. 2019
Muži - Golden European League : CZE - FIN, Brno
Reprezentace
1. 6. 2019
Ženy - Golden European League : CZE - UKR, Brno
Reprezentace
8. 6. 2019
Muži - Golden European League : CZE - BLR, Jindřichův Hradec
Reprezentace
8. 6. 2019
Ženy - Golden European League : UKR - CZE
Reprezentace
12. 6. 2019
Muži - Golden European League : UKR - CZE
Reprezentace
12. 6. 2019
Ženy - Golden European League : SVK - CZE
Reprezentace
15. 6. 2019
Muži - Golden European League : FIN - CZE
Reprezentace
15. 6. 2019
Ženy - Golden European League : CZE - SWE, Jablonec nad Nisou
Reprezentace
18. 7. 2019
Ženy - přátelské utkání: POL - CZE
Reprezentace
2. 8. 2019
Ženy - kvalifikace OH: Čína
Reprezentace
8. 8. 2019
Muži - přátelské utkání: CZE - SVK - Jablonec nad Nisou
Reprezentace
29. 8. 2019
Muži - přátelské utkání: FRA - CZE - Saint Nazaire
Reprezentace
5. 9. 2019
Muži - přátelské utkání: CZE - POR - Jablonec nad Nisou
Reprezentace
13. 9. 2019
Muži - Mistrovství Evropy 2019 : CZE - UKR, Rotterdam - NED
Reprezentace
15. 9. 2019
Muži - Mistrovství Evropy 2019 : CZE - EST, Rotterdam - NED
Reprezentace
16. 9. 2019
Muži - Mistrovství Evropy 2019 : CZE - POL, Rotterdam - NED
13.3.2019

Březnoví jubilanti roku 2019 z řad osobností ČVS

Tento měsíc můžeme všem jubilantům k jejich letošním „kulatinám“ pogratulovat a popřát do dalších let pevné zdraví na těle i na duši. Nejmladšímu z nich navíc ještě hodně úspěchů ve stávající funkci vedoucího Úseku mládeže a vzdělávání ČVS. Jubilantem nejstarším (3. března oslavil úctyhodných 90 let) je dnes již zapomenutá hráčská i trenérská osobnost budějovického volejbalu, člen širší reprezentace ČSR a akademický reprezentant se ziskem stříbrné medaile na Světových akademických hrách v roce 1954. Jubilantem volejbalové veřejnosti nejznámějším je čerstvý osmdesátník, v 60. letech reprezentant a olympionik ČSSR, držitel medailí ze všech vrcholných soutěží (ME, MS, OH a Světového poháru), významná osobnost českého armádního volejbalu a jeho dlouholetý a pečlivý kronikář.

logo

Jan HondlíkJan Hondlík90 let Doc. PhDr. Jana Hondlíka, CSc.

(*3. 3. 1929)

Českobudějovický rodák, absolvent gymnázia, Pedagogické fakulty JČU a pražské FTVS UK, povoláním kantor – tělocvikář s prvním angažmá v září 1952 na ZŠ v Horní Plané a odchodem do důchodu z funkce vedoucího Katedry tělesné výchovy na PF JČU.

S volejbalem se seznámil v roce 1945 zásluhou tělocvikáře O. Strejčka na Zátkově reálném gymnáziu v Českých Budějovicích a hra jej natolik zaujala, že vstoupil do oddílu odbíjené při Sokole ČB II., kde se věnovali především mládeži. Prvním významným startem se stala účast na turnaji dorostenců o Tyršův štít v roce 1947. Turnaj pořádal Sokol ČB I., jehož volejbalisté patřili za války i po válce mezi nejlepší týmy české zemské ligy, a když po zmíněném turnaji přišla nabídka k přestupu, neváhal ani vteřinu. Dostal se mezi hráčské legendy, jakými byli reprezentanti Zoch, Buchtel, Hájek, Němec a další známí hráči Kratochvíl, Krčma, Prokop či Přibyl. Již v roce 1948 se dostával na hřiště a za stejný klub pak hrál celou svou výkonnostní volejbalovou kariéru s výjimkou dvouleté vojenské služby. V družstvu se kolem něj vyměnili spoluhráči a několikrát se změnil název klubu: ze Sokola I. na Sokol SKP, následně Slovan, Lokomotiva, Slavoj a Škoda (dnes Jihostroj).
Sen dostat se na vojnu do ÚDA Praha se mu nesplnil a v roce 1953 narukoval do Sokolova. Se souhlasem velitele útvaru tam okamžitě založil volejbalový tým PDA Sokolov s účastí v okresním přeboru. Pak přišlo nečekané převelení do Prahy do sportovní roty Ústředního domu Rudé hvězdy, kde se po vzoru ÚDA utvářelo výběrové družstvo RH Praha, složené z hráčů bezpečnostních složek (policie, celní správy a pohraniční stráže). Družstvo postoupilo do oblastního přeboru Čech (druhé nejvyšší soutěže) a absolvovalo první zahraniční zájezdy do Rumunska, NDR a Polska. Dodejme, že v týmu Rudé hvězdy nebyl jubilant jediným „Budějičákem“ - spolu s ním patřili k oporám družstva také Antonín Loužek a Stanislav „Icek“ Fejfar. Po propuštění do civilu v roce 1955 se vrátil do Budějovic a s družstvem, pendlujícím mezi 1. a 2. ligou, hrál do roku 1963. V tomto roce založil družstvo mužů ve Slavii PF ČB, které v roli hrajícího trenéra dovedl z okresního přeboru do 2. ligy. V závěru hráčské kariéry založil B-tým Slavie PF, složený z kantorů dalších budějovických škol a do roku 1981 s nimi startoval v okresním přeboru a při odborářských soutěžích resortu školství. S výškou 182 cm hrál na postu smečaře nebo nahrávajícího smečaře (tzv. obojživelníka či dvojky).

V roce 1954 byl poprvé pozván na soustředění seniorské reprezentace ČSR a ve stejném roce byl nominován na Světové akademické letní hry v Budapešti, ze kterých si přivezl stříbrnou medailí (trenérem Josef Kozák). V roce 1956 si zahrál na mezinárodním turnaji o Pohár osvobození Bratislavy, při kterém byli reprezentanti rozděleni do 3 družstev a startovali pod názvy Praha, Brno a Bratislava. Absolvoval řadu zahraničních zájezdů jak s mateřským klubem (Maďarsko, Itálie), tak na hostování s jinými družstvy (se Slavii VŠ Praha byl v Jugoslávii, s Lokomotivou Praha v Polsku, s Jitexem Písek v Rakousku).

Trenérskou kvalifikaci 3. třídy získal v roce 1950 v rámci studia na PF a 1. třídu po dálkovém studium na FTVS UK. Trenérskou dráhu odstartoval v roce 1950 a jeho prvními svěřenci byli studenti gymnázia, se kterými v roce 1951 zvítězil na Sportovních hrách školní mládeže. Jako tělocvikář na strojnické průmyslovce dal dohromady školní družstvo dorostenek, které v roce 1954 zvítězilo ve finále Sportovních her mládeže a ve slovenských Novákách získalo bez jediné prohry titul Přeborníka ČSR. V letech 1960-62 trénoval druholigové družstvo žen Slavoje ČB, v letech 1963-81 družstvo mužů Slavie PF. Příležitostně působil i jako rozhodčí a s kvalifikací 2. třídy řídil zápasy okresního přeboru popř. utkání vlastního družstva v případech, kdy se delegovaný sudí nedostavil.

Medailonek jubilanta doplňuje několik historických fotografií, první snímek v záhlaví vznikl v roce 1954, druhý je ze současnosti.

Na prvním vloženém snímku družstvo RH Praha, se kterým hrál v letech 1953-54 oblastní přebor (zemskou ligu) Čech. Zleva stojí Krůta, Magerla, Liska, Loužek, Fučík Jindřich, Hondlík, Lorenc, Fejfar a Hlavsa.

Druhý snímek vznikl při soustředění RD mužů ČSR v roce 1954 v Berouně. První zleva v podřepu Jan Hondlík, nad ním stojí Karel Láznička a pamětníci mezi dalšími účastníky objeví řadu dalších legend zlaté éry našeho volejbalu: např. trenéry Kozáka a Matiáška, lékaře Chrástka, z hráčů Jonáše, Malého, Musila, Pauluse, Purnocha, Šašinku, Tesaře a další.

Nejcennější jubilantovou trofejí je medaile ze SALH 1954 v Budapešti a na snímku stříbrní akademici ČSR. Zleva kapitán Josef Brož, Lípa, Purnoch, Humhal, Petr, Schwarzkopf, Cagáň, Hondlík, Barchánek, Loužek, Macák a Perútka.

Dlouholeté hráčské působení v budějovických klubech připomíná snímek z roku 1962 se Slavojem ČB (8. místo v konkurenci 14 celků celostátní 1. ligy). Zleva stojí Hruška, Suchan, Mrázek, Loužek, Toman, Fejfar a vedoucí družstva Fr. Nekovář, v podřepu zleva Hondlík, Cháb, Braun a Doško.


Petr Juda60 let MUDr. Petra Judy

(*17. 3. 1959)

Jihlavský rodák, absolvent lékařské fakulty Univerzity J. E. Purkyně (dnes MU) v Brně a od roku 1984 promovaný ortoped s první lékařskou „štací“ v nemocnici v Havlíčkově Brodě. Od roku 1993 provozuje soukromou ortopedickou ambulanci v Ledči n. Sázavou a od roku 1998 pracuje jako ortoped v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích u Velkého Meziříčí, od roku 2014 ve funkci primáře.

Kdysi aktivní druholigový volejbalista zahájil svou trenérskou kariéru v roce 1981 za VŠ studií v Brně u dorosteneckých družstev (kadeti, junioři) Techniky Brno. Od roku 1986 působil u stejných mládežnických družstev v Jiskře Havlíčkův Brod a od roku 1998 ve Spartaku Velké Meziříčí. Mezi jeho nejznámější odchovance patří reprezentanti Pláteník, Kryštof či Zmrhal. V letech 2003-06 byl trenérem mužů Volejbalu Brno v 1. lize s postupem do nejvyšší soutěže v roce 2005.

V letech 1998-2002 mu byla ve třech cyklech svěřena reprezentace kadetů a juniorů ČR (ročníky narození: 1987/88, 1991/92 a 1993/94), se kterými startoval na ME a MS s největšími úspěchy v letech 2003-04. Na ME kadetů 2003 v Chorvatsku skončili jeho svěřenci na 6. místě a na následném MS kadetů 2003 v Thajsku obsadili 4. místo jako nejlepší z evropských celků (za nimi 5. Rusko). V roce 2004 na ME juniorů v Chorvatsku skončil náš výběr pod jeho vedením na 5. místě. Jako týmový lékař působil u reprezentačních výběrů kadetek a juniorek (trenéři A. Novák, O. Marek, L. Chalupa) a u mužské reprezentace ČR (trenéři Z. Haník, J. Svoboda, M. Hadrava).

Od roku 2006 je držitelem trenérské kvalifikace I. třídy a již řadu let působí jako lektor svazových školení trenérů I. - III. třídy. Je autorem odborných článků s volejbalovou a lékařskou tématikou na webu ČVS a spoluautorem dvou metodických publikací: Učebnice volejbalu pro trenéry mládeže (Z. Haník a kol., MF 2014) a Volejbal pro vrcholové a výkonnostní trenéry (Z. Haník a kol., MF 2018).

Je třeba připomenout také jeho funkcionářské aktivity. Od roku 1991 působil jako předseda Komise mládeže při Východočeském KVS, později při KVS Vysočina, jehož je od roku 2007 předsedou a členem výboru ČVS. V letech 2013-17 vykonával funkci předsedy svazové Rady mládeže a od roku 2013 je vedoucím Úseku mládeže a vzdělávání ČVS. Výčet aktivit doplňuje dvojice fotografií.

Na prvním vloženém snímku z roku 2003 reprezentační výběr kadetů ČR pro MS v thajském Suphan Buri. Zleva stojí as. trenéra Martin Gerža, hráči Kolář, Veselý, O. Fortuník, L. Novák, Čermák, Fila a trenér Petr Juda, v podřepu zleva Hrazdíra, Vencovský, Bence, Hrubý, Moucha a J. Václavík.

Na druhém snímku reprezentace mužů ČR v roce 2010 v rámci úspěšné kvalifikace na MS v Itálii. Nahoře zleva as. trenéra J. Svoboda, hráči Hyský, Veselý, Staněk, M. Novotný, Popelka, Štokr, Holubec, trenér Z. Haník a masérka E. Šmídová, dole zleva statistik P. Sezemský, hráči Boula, D. Konečný, Ticháček, Kryštof, Hudeček a lékař P. Juda.


Josef SmolkaJosef Smolka80 let Mgr. Josefa Smolky

(*22. 3. 1939)

Rodák z Troubek n. Bečvou u Přerova, který se ke sportu a volejbalu dostal zásluhou otce (náčelníka místního Sokola) a strýců. Z jejich iniciativy byl počínaje rokem 1948 pořádán v Troubkách volejbalový turnaj mužů o „Pohár Hané“, na kterém v 50. letech startovala řada ligových družstev včetně armádních výběrů ATK a ÚDA z Prahy s řadou reprezentantů. Ti se stali jeho prvními vzory a s některými z nich se po nástupu na vojnu ještě na hřišti v dresu Dukly potkal (trenér Fučík, spoluhráči Paulus a Tesař). Volejbal začal hrát závodně ve 14 letech za dorostence místního Sokola, v 16 letech hrál „načerno“ KP za muže a v roce 1957 si zahrál za výběr st. dorostenců Moravy v trojutkání „Čechy - Morava - Slovensko" s následnou účastí na soustředění dorostenců ČSR v Lomnici n. Popelkou (trenéři L. Macháček a A. Oktábec). Zájem o něj projevil Spartak Brno ZJŠ (trenér K. Láznička), ale povinná umístěnka do Zbrojovky Vsetín po maturitě na průmyslovce v Přerově tento přestup znemožnila. Hrál dál již oficiálně KP za muže Troubek, v roce 1958 narukoval na vojnu a splnil se mu sen v podobě zařazení do Dukly Kolín, kam byl celek ÚDA resp. již Dukla Praha převelen.

V armádních službách zůstal i po prezenční službě (do důchodu odešel s hodností pplk.) a za Duklu hrál nejvyšší soutěž do roku 1971. V letech 1958-66 to byla Dukla Kolín s trojicí mistrovských titulů (1960, 1961, 1963), dvojicí druhých a dvojicí třetích míst (trenér J. Fučík). Následovaly 3 roky v Dukle Jihlava, kam byli volejbalisté převeleni po stěhování nejvyšší soutěže z antuky do hal, kterou Kolín v té době neměl. Po prvním roce v Jihlavě převzal funkci trenéra jeho spoluhráč K. Paulus (2. místo v roce 1969). V roce 1969 se Dukla stěhovala podruhé (již natrvalo) do Liberce, kde se jubilant v roce 1971 s vrcholovým volejbalem jako hráč rozloučil 3. místem.

V širší reprezentaci ČSSR byl od roku 1960 a křest v prvním týmu si odbyl v roce 1963 na turnaji ve Volgogradu. Byl v přípravě na MS 1962 i OH 1964, ale do konečné nominace trenéra Josefa Brože se ještě nedostal. Přehled startů a úspěchů na vrcholných soutěžích pod vedením trenérské dvojice Václav Matiášek – Oldřich Kaplan:

1965 Pohár světa v Polsku (první ročník) se ziskem bronzové medaile,
1966 Mistrovství světa v ČSSR (finále v Praze) se ziskem zlaté medaile a titulu Mistra světa,
1967 Mistrovství Evropy v Turecku se ziskem stříbrné medaile,
1968 Olympijské hry v Mexico City se ziskem bronzové medaile.

 

S reprezentací se rozloučil zájezdem výběru ligových družstev ČSSR do Anglie v roce 1969. Je třeba dodat, že s výškou 184 cm hrál na postu nahrávajícího smečaře – tzv. dvojky či obojživelníka.

Trenérskou kvalifikaci 2. třídy získal na svazovém kurzu již v době hráčského působení a trénování si vyzkoušel u družstva dorostenců v Kolíně a s dorostenci zemědělské školy v Jihlavě. V letech 1971-78 vykonával funkci šéftrenéra Oblastní základny mládeže v Liberci, kterou prošlo na 300 žáků vč. obou jeho synů (Josefa ml. a Michala) a dále např. Krebs, Kvaček či D. Zajíček. V letech 1979-84 vystudoval dálkově FTVS se ziskem titulu dipl. trenéra 1. třídy. Přehled trenérských aktivit a úspěchů s Duklou Liberec:

1971-79 8 sezon asistent trenéra K. Pauluse se 3 tituly Mistra republiky (1973, 1975, 1976), dvojicí 2. míst a dvojicí 3. míst. Výjimečně úspěšným byl rok 1976 se ziskem nejen titulu, ale i vítězství v PMEZ a na Mistrovství spřátelených armád,
1979-91 12 sezon první trenér se 2 mistrovskými tituly (1980, 1983), trojicí 2. míst a čtveřicí 3. míst,
1991/92 1 sezonu asistent trenéra Jaroslava Tomáše (3. místo).

 

V posledních dvou sezonách trenérské kariéry (1992-94) vedl družstvo Dukly „B“ v 1. lize. V několika cyklech vykonával funkci trenéra resp. asistenta trenéra B-týmu mužů ČSSR s účastí na mezinárodních turnajích doma i v zahraničí.

Do volejbalového hnutí se zapojil také jako funkcionář ASS Dukla Liberec (organizační pracovník ASS, vedoucí družstva juniorů), byl členem Komise vrcholového sportu ČVS, lektorem školení trenérů a spoluautorem instruktážních filmových smyček, funkcionářem regionálního sdružení Klubu českých olympioniků a dosud působí jako kronikář volejbalové Dukly Liberec resp. českého armádního volejbalu.

Jeho hráčské úspěchy byly oceněny titulem Mistr sportu a uvedením do Síně slávy českého volejbalu, trenérské úspěchy titulem Vzorný trenér. Zájemcům o více informací nabízíme jubilantův profil v Síni slávy (doplněný historickými fotografiemi) a článek o volejbalové rodině Smolkových z cyklu „České volejbalové klany“ (duben 2018). První fotografie v záhlaví vizitky je z let hráčské slávy, druhá ze setkání olympioniků z Mexika po 50 letech v říjnu 2018 v Praze.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský

Krátké zprávyArchiv
CEV Champions League 2019 - superfinále

muži: Zenit Kazaň (RUS) – Cucine Lube Civitanova (ITA) 1:3 (25:16, 15:25, 12:25, 19:25) ženy: Igor Gorgonzola Novara (ITA) – Imoco Volley...

 
FIVB 4* Itapema (BRA) 2019

Mol, A. / Sørum, C. (NOR) – Perušič / Schweiner 2:0 (21:18, 21:16), Samoilovs / Smedins (LAT) – Perušič / Schweiner 1:2 (21:18, 13:21,...

 
Anketa „O nejlepší volejbalisty České republiky v soutěžním období 2018/2019“

Nejlepšími volejbalisty roku se stali Jan Hadrava a Michaela Mlejnková

 
Přátelské utkání - muži - Brno

17.5. 2019 Česká republika – Austrálie 3:1 (27:25, 25:18, 30:28, 20:25)

 
Přátelské utkání - muži - Brno

16. 5. 2019 Česká republika - Austrálie 1:3 (27:25, 19:25, 19:25, 22:25) Sestavy ČR: Janouch J., Bartoš A., Sobotka V., Sedláček O., Galabov J.,...

 
FIVB 4* Itapema (BRA) 2019

Guto / Saymon (BRA) – Perušič / Schweiner 2:1 (21:18, 17:21, 15:8)

Volejbal na facebooku
Generální partner
© ČVS 2015-2018