Dubnoví jubilanti roku 2019 z řad osobností ČVS

Tento měsíc se sešla čtveřice jubilantů s věkovým průměrem 83 let a jsme rádi, že všem můžeme popřát ještě hodně let mezi námi, přijatelný a věku úměrný zdravotní stav a všeobecnou životní pohodu. Úvod patří opožděné gratulaci bývalému ligovému hráči a jednomu z prvních legionářů v Belgii, kde od roku 1985 žije a dodnes trénuje. O gratulaci a medailonek nás požádal jeho syn a s ohledem na věk jubilanta a nebezpečí z prodlení jsme jeho žádosti vyhověli. Další trojice oblékala na přelomu 50. a 60. let reprezentační dres ČSR resp. ČSSR a patřila k hráčským oporám svých celků v nejvyšší domácí soutěži. Věříme, že trojici reprezentantů zdravotní stav umožní přijmout pozvání předsedy ČVS a zúčastní se jarního setkání jubilantů, které se uskuteční v pátek 17. května 2019 dopoledne v břevnovském hotelu Panorama.

82 let Jaroslava Kubišty

(*5. 4. 1937)

s výškou 198 cm smečaře ligových celků Sparta ČKD Sokolovo a Spartak Potrubí, belgických celků Atlas Kortrijk a Rembert Torhout (mistra Belgie 1973), trenéra žen VŠ Praha v extralize a od roku 1985 dosud aktivního trenéra mužů, žen a mládežnických celků řady belgických klubů.

Pražský rodák a původně silniční cyklista TJ Praga Praha začal hrát volejbal až na vojně v letech 1956-58 za Duklu Jáchymov a Duklu Příbram se startem v KP. Spoluhráč Jaroslav Skála jej po vojně přivedl do Sparty ČKD Sokolovo, kde se v krátké době stal díky své výšce a skokanským schopnostem smečařskou oporou. Hrajícím trenérem byl internacionál Josef Brož a Sparta patřila k nejlepším ve 2. lize. Po odchodu J. Brože do Lokomotivy Praha v roce 1961 družstvo převzal další internacionál Jiří Jonáš, který s ním v roce 1963 vybojoval postup do nejvyšší soutěže – 1. celostátní ligy. Tu si Sparta zahrála v roce 1964, v konkurenci 12 celků skončila na předposledním místě, což znamenalo návrat do 2. ligy. Spolu s reprezentantem Jaroslavem Frundlem přestoupil jubilant v roce 1965 do Spartaku Potrubí, pendlujícího mezi 1. a 2. ligou. Nejvyšší soutěž si zahrál v letech 1966, 1968 a 1969. Se Spartou a s Potrubím absolvoval řadu zahraničních zájezdů po Evropě a v roce 1962 si zahrál za výběr Prahy ve vítězném utkání s Kubou na Aksamitově stadionu v Praze.

V roce 1969 získal prostřednictvím PZO Pragosport hráčské angažmá v Belgii a s týmem Atlasu Kortrijk startoval tři sezony v nejvyšší belgické soutěži – Superlize. V sezoně 1969/70 se 3. místem byl jeho spoluhráčem a současně hrajícím trenérem internacionál Josef Šorm. V letech 1972-74 oblékal dres VC Rembert Torhout se ziskem titulu Mistra Belgie v roce 1973. Po návratu do Prahy vystudoval dálkově FTVS UK se ziskem kvalifikace trenéra I. třídy, několik sezon vedl ženy VŠ Praha (v letech 1981-85 s účastí v extralize) a každým rokem jezdil do Belgie přednášet na tréninkové kempy. V roce 1985 se v roli hrajícího trenéra do Belgie vrátil a zůstal již natrvalo se ziskem belgického občanství. V Belgickém království věnoval trenérské práci již 34 let svého života a pracuje dál, jak dokládá následující přehled aktivit:

1985-87	hrající trenér VC Tilvoc Ruisbroek ve 2. lize, v týmu měl syna Martina, kterého také přivedl k volejbalu s mládežnickými začátky v RH Praha,
1987/88	trenér žen VC ID Goedshopping v Superlize,
1988/89	trenér žen VBC Confortelux Wervik v Superlize,
1989-93	trenér mužů VBC Albo Marke s postupem z 2. ligy do Superligy, mezi hráči opět syn Martin,
1993-97	trenér mužů VK Popperinge ve 2. lize,
1997-99	trenér žen BEVO Roeselare ve 2. lize.

Dalších 20 let trénoval ženské týmy v provinciálních soutěžích (Volley Zwevegem, VBC Harelbeke, G&V Kuurne) a v posledních deseti letech se věnuje souběžně výchově dívčích družstev. V sezoně 2018/19 skončil s družstvem žákyň VBC Wielsbeke na 1. místě krajské ligy kadetek.

Ohlédnutí za volejbalovou minulostí i přítomností jubilanta doplňujeme několika fotografiemi a snímek v záhlaví vznikl v roce 2019 v Kotrijku, kde má trvalé bydliště.

V roce 1962 si zahrál za výběr Prahy proti reprezentaci Kuby, vedené českým trenérem Lumírem Mlatečkem. Na snímku, převzatém z měsíčníku Košíková - Odbíjená, překonává trojblok soupeře.

Na dalším vloženém snímku prvoligová Sparta ČKD Sokolovo v roce 1964. Zleva stojí Vaněk, Lukeš, trenér Jiří Jonáš, Skála, Hančl a Kubišta, v podřepu zleva Medonos, Ebert, Rehberger, Frundl a Jakubec.

Na snímku z 2. poloviny 60. let základní šestka prvoligového Potrubí Praha. Zleva kapitán Kříž, Železný, Kubišta, Toman, Kedles a Frundl.

Největšího hráčského úspěchu v Belgii dosáhl v sezoně 1972/73 ziskem titulu Mistra Belgie s týmem Rembert Torhout. Na novinovém výstřižku základní sestava a J. Kubišta první stojící vlevo.

Poslední vložený snímek se ženami G&V Kuurne v sezoně 2018/19 dokládá jubilantovu trenérskou dlouhověkost. Je pravděpodobně nejdéle působícím a současně nejstarším českým trenérem volejbalu v zahraničí.

---

85 let Boženy Žižkovské rozené Haláskové

(*11. 4. 1934)

s výškou 172 cm smečařky ligových družstev Spartak Královo Pole a Dynamo Slavia Praha (mistryně ČSR 1959), v letech 1957-1960 reprezentantky ČSR a ČSSR se ziskem bronzové medaile na MS 1960, osobnosti Síně slávy českého volejbalu.

Rodačka z Police u Jemnice v okresu Třebíč, původně úspěšná veslařka ČVK Brno s řadou domácích i mezinárodních trofejí, se s volejbalem seznámila po válce v obnoveném Sokole Brno I. a závodně jej začala hrát v roce 1955 za Spartak Brno ZJŠ. Již po roce přestoupila do prvoligového Spartaku Královo Pole, zanechala veslování a za KP odehrála v letech 1956-57 pod vedením trenérů Milana Horáka a Oldřicha Slavíčka dvě ligové sezony s dvojicí 4. míst. Po sňatku s Oldřichem Žižkovským (pracovníkem PZO Rapid) se v roce 1958 přestěhovala do Prahy a do roku 1961 hrála nejvyšší soutěž za Dynamo Slavii Praha. Pod vedením internacionále Václava Rabana získala v roce 1959 mistrovský titul a dvojici 2. míst v letech následujících. Díky kvalitním výkonům v soutěži byla v letech 1957-60 ve výběru ČSSR. V roce 1957 si zahrála na mezinárodním turnaji v rámci Světového festivalu mládeže a studentstva v Moskvě (trenér Metoděj Mácha) a v roce 1960 na MS v Brazílii (trenér Josef Češpiva). Z obou těchto akcí si přivezla bronzovou medaili a díky medaili z MS byla uvedena do Síně slávy českého volejbalu. Ve věku 27 let byla nucena hráčskou kariéru předčasně ukončit po operaci kolena v roce 1961. Více informací o jubilantce s několika historickými snímky naleznou zájemci v jejím profilu v rubrice Síň slávy – Hráči. Snímek v záhlaví vznikl před 5 roky při jarním setkání jubilantů ČVS v Baráčnické rychtě na pražské Malé Straně.

---

85 let Jiřího Kedlese

(*17. 4. 1934)

s výškou 186 cm smečaře prvoligových družstev Sokol Pivovar Braník, RH Praha, Dynamo Praha, Spartak Potrubí, Dynamo Praha 7 Doprava a Lokomotiva Praha (mistr republiky 1962). V letech 1955-58 reprezentanta ČSR v přípravě na MS 1956 a ME 1958 (bez nominace a účasti), držitele zlaté medaile ze Světového festivalu mládeže a studentstva v roce 1955 ve Varšavě.

Pražský rodák a bratranec reprezentanta a olympionika Ladislava Tomana (*1934, †2018) se společnými fotbalovými a volejbalovými začátky. Volejbal začali hrát závodně v 15 letech za podolskou Dobešku a v 18 letech již byli na soupisce prvoligového Pivovaru Braník (historicky Torkas Braník, začleněný v rámci sjednocení tělovýchovy v roce 1948 pod Sokol Braník s místním pivovarem v roli sponzora). Družstvo Braníka skončilo v roce 1952 ve finále mistrovství republiky v Kroměříži na 7. místě z 10 účastníků a na stejném místě o rok později ve zkušebním ročníku 1. celostátní ligy (7 nejlepších celků z Čech, 3 z Moravy a 2 ze Slovenska). Tam již hráli s novým sponzorem pod názvem Spartak Praha 4 - Závody 5. května (před znárodněním JAWA). V roce 1954 se volejbalové cesty bratranců na čas rozešly, Láďa alias „Cikán“ získal angažmá v prvoligovém Spartaku ČKD Stalingrad, Jirka alias „Čára“ hrál v roce 1954 oblastní přebor Čech (předchůdce 2. ligy) za celek Slavoj Údržba Praha. Další hráčská angažmá:

1955-56	Rudá hvězda Praha, v roce 1955 postup z oblasti do 1. celostátní ligy, při premiéře v roce 1956 3. místo, hrající trenér Karel Brož,
1957	Dynamo Praha, 6. místo v 1. lize, hrající trenér Evžen Krob,
1958-59	Spartak Potrubí, 5. a 4. místo v 1. lize, trenér Josef Reicho,
1960-61	Dynamo Praha 7 Doprava, 5. a 7. místo v 1. lize, trenér Evžen Trýb,
1962-65	Lokomotiva Praha, mistr republiky 1962, 6. místo 1963, 3. místo 1964, 9. místo a sestup do 2. ligy v roce 1965, trenér Josef Brož,
1966	Start Praha, 3. místo ve 2. lize, trenér Jiří Beran,
1967-69	Spartak Potrubí, postup z 2. ligy v roce 1967, 8. místo v roce 1968, 9. místo a sestup do 2. ligy v roce 1969, trenér Evžen Trýb.

V roce 1963 se v Lokomotivě Praha znovu sešel s bratrancem L. Tomanem a po jedné sezoně ve Startu v roce 1966 vyslyšeli prosbu Potrubí a pomohli omlazenému celku k návratu do 2. ligy - bohužel jen na 2 sezony. Po sestupu družstva v roce 1969, tedy v 35 letech, opustil jubilant nejvyšší soutěž a další léta hrál již pouze pro radost na osadních turnajích a za RH Strašnice v přeboru Prahy.

Premiéru v reprezentaci si odbyl v roce 1955 na turnaji Světového festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě, na kterém náš výběr pod vedením Josef Kozáka skončil na 1. místě před celky Rumunska a Polska. Se lvíčkem na prsou startoval na dalších mezinárodních turnajích doma i v zahraničí a v letech 1956 a 1958 byl v přípravě širšího výběru reprezentace ČSR na MS v Paříži, resp. ME v Praze. Do závěrečné nominace trenéra Josefa Kozáka se již nedostal. V době působení v Lokomotivě Praha byl členem reprezentačního družstva železničářů ČSSR se startem na dvou Mezinárodních mistrovstvích USIC. V roce 1962 na turnaji v Praze skončil náš výběr na 1. místě po finálové výhře 3:2 nad SSSR, třetí skončili Poláci. V roce 1965 v Sofii skončil celek ČSSR na 4. místě za Bulharskem, SSSR a Jugoslávií, trenérem družstva na obou těchto turnajích byl Miroslav Douša.

Vizitku doplňuje několik historických fotografií, snímek jubilanta v záhlaví je ze současnosti. Na prvním vloženém snímku volejbalisté Sokola Pivovaru Braník v roce 1952, ve kterém bratranci Kedles a Toman zahájili svou ligovou volejbalovou kariéru. Nahoře zleva Miloslav Malý, neznámý hráč, Bohumil Kříž, Ludvík Horák, Fiala a Vladimír Horák, dole zleva Knobloch, Kedles, Toman a Sýč.

Vítězové turnaje Světového festivalu mládeže a studentstva, který v roce 1955 hostila Varšava. Zleva stojí Paulus, Musil, Toman, trenér J. Kozák, Láznička, Zdeněk Malý, Kemel a rozhodčí L. Kettner, dole zleva Golian, Kučera, Kedles, Petr, Synovec a Purnoch. Je smutné, že z této sestavy zůstává mezi živými již pouze jubilant Kedles.

Z festivalové Varšavy je také další snímek a na něm se zlatými medailemi na krku zleva Jiří Kučera, Jiří Kedles a Ladislav Synovec.

Při prvoligové premiéře v roce 1956 skončila RH Praha na medailovém 3. místě za mistrovskou Slavií VŠ Praha a druhým Spartakem Brno ZJŠ. Na snímku část bronzového týmu, nahoře zleva: J. Horáček, Šedivý, Jonáš, Paldus a Z. Rozsíval, dole zleva hrající trenér K. Brož, Kedles a Hlavsa.

Na dalším snímku B-tým ČSSR v roce 1957 při mezinárodním Poháru osvobození Bratislavy. V zástupu zprava Šašinka, Šimůnek, Fejfar, Handlíř, Z. Rozsíval, Toman, Kedles, Petr, Stolařík, Šorm, J. Horáček a Kříž.

Lokomotiva Praha v roce 1962 získala titul v konkurenci 14 družstev, když z 26 zápasů prohrála pouze dva. Zleva stojí Hoffmann, Kopáček, Šorm, J. Hadrava, Müller a Nekolný, v podřepu zleva Kovařík, Synovec a Kedles.

Na posledním vloženém snímku Spartak Potrubí v roce 1968 po návratu do nejvyšší soutěže. Nahoře zleva trenér E. Trýb, Kříž, K. Novák, Železný, Kedles, Kubec, A. Kasal a v civilu Frundl, dole zleva Lipert, Toman, Šorm a Tobolka.

---

80 let Ing. Jaroslava Hálka

(*27. 4. 1939)

183 cm vysokého smečaře ligových družstev Dynamo Praha, Dukla Kolín (mistra ČSSR 1961 a 1963) a Chemička Ústí, akademického a seniorského reprezentanta ČSSR se ziskem stříbrné medaile na Letní světové univerziádě 1963 v Brazílii. Dlouholetého trenéra družstev mužů a mládeže v Ústí n. Labem.

Narozen v Ústí n. Orlicí, dětství a mládí prožil v Děčíně, kde v místním Sokole zahájil sportovní aktivity a vedle klasické gymnastiky si vyzkoušel všechny dostupné sporty, především neřízený fotbálek, atletiku a v zimě hokeji na zamrzlých labských tůních. Starší bratr František (*1935) jej přivedl do party košíkářů, hrajících přes léto volejbal. Na jednom z venkovských turnajů jej objevila vůdčí osobnost ústeckého volejbalu Václav Hajný a zařídil mu vstup do sportovní školy v Ústí n. Labem, kam v letech 1955-56 dojížděl a získal volejbalové základy tréninkem a účastí v dorostenecké soutěži a v dorosteneckém výběru Severočeského kraje. V 17 letech (po maturitě na 11tiletce odešel do Prahy studovat na ČVUT) jej kamarád Jiří Ebert přivedl na libeňský Starý ostrov do družstva dorostenců Dynama Praha. Po roce a půl působení v dorosteneckém přeboru Prahy s akcemi ve výběru Prahy a Čech (vše pod vedením Jaroslava Kunce) byl v roce 1958 zařazen na ligovou soupisku mužů Dynama, vedeného internacionálem a ještě hrajícím Evženem Krobem, a stal se spoluhráčem dalších reprezentantů, jakými byli Mikota, Soukup, Synovec, Šorm či Votava. Do roku 1961 startoval s Dynamem v nejvyšší soutěži (1. celostátní lize) s umístěním ve druhé polovině ligové tabulky, ale s obrovskými herními zkušenosti, získanými od zmíněných legend. Po absolutoriu ČVUT nastoupil na podzim roku 1961 do Dukly Kolín, kde si odbyl dvouletou prezenční službu a pod vedením dalšího internacionála Jaroslava Fučíka získal v letech 1961 a 1963 dva tituly Mistra ČSSR a s nimi v roce 1962 bronzovou medaili za 3. místo na MR. A na hřišti se setkal s dalšími reprezentanty: Paulusem, Procházkou, Pavlem Schenkem, Smolkou st., Šmídlem či Tesařem.

Po vojně zahájil 7 let trvající hráčskou kariéru v Chemičce Ústí (1963-70) se startem v 1. celostátní lize a s nejlepším umístěním v roce 1967 (5. místo), sestupem do 1. NL v roce 1968 a návratem do nejvyšší soutěže v sezoně 1969/70, hrané poprvé systémem podzim-jaro, již v halách a nazývané extraligou. Trenéry družstva byli postupně Stanislav Třešňák (1963-64), Jiří Šťástka (1965-67) a Václav Hajný (1968-70), u kterého jubilant působil v roli hrajícího asistenta a vedl kondiční přípravu. V letech 1970-79 hrál již pro radost 2. ligu za Uhlozbyt Ústí n. Labem, současně pokračoval ve funkci asistenta V. Hajného u extraligové Chemičky a ve dvou sezonách (1972/73 a 1977/78) byl prvním trenérem družstva. Ve druhé z těchto sezon byl jeho hrajícím asistentem Vladimír Petlák, který v roce 1978 družstvo převzal v roli hrajícího trenéra. Současně vypomáhal s výchovou nových generací volejbalistů Chemičky jako trenér žáků a ml. dorostenců a spolupracoval s trenéry st. dorostenců S. Třešňákem a J. Mejsnarem. Volejbal hrál závodně do roku 1984, v letech 1979-84 za veterány Chemičky se stratem v KP.

V letech 1959-64 oblékal příležitostně reprezentační dres akademiků a seniorů ČSR a ČSSR. S akademiky si zahrál na prvních 2 ročnících mezinárodního turnaje o Pohár 17. listopadu v Praze (2. a 1. místo), v roce 1960 absolvoval turnaj ve Švýcarsku a z Letní světové univerziády 1963 v brazilském Porto Alegre si přivezl stříbrnou medaili (2. místo za celkem SSSR). Trenérem akademiků byl v těchto letech Břetislav Chvála. Se seniorským výběrem ČSSR si zahrál v roce 1961 na turnajích v Tunisu a v Lipsku (NDR) a v roce 1964 byl účastníkem prvního přípravného kempu v Jihlavě s cca 30 adepty reprezentace ČSSR pro olympiádu v Tokiu (trenéři J. Brož a L. Drobný).

Závěrem ještě připomeňme, že jubilant je starším bratrem Jany Vápenkové roz. Hálkové, osobnosti Síně slávy českého volejbalu, reprezentantky a olympioničky ČSSR, a že svými volejbalovými aktivitami a prvními praktickými radami přispěl k její úspěšné volejbalové kariéře. Snímek v záhlaví vizitky je ze současnosti a také v tomto případě doplňujeme výčet jubilantových aktivit několika vloženými historickými snímky.

Na prvním snímku výběr dorostenců Prahy v roce 1957. Nahoře stojí trenér J. Kunc, Kovařík, Jiří Musil, Průšek, Křížek, Grulich, Ebert a Gratias, dole zleva Suchan, Hálek, Braun, Hamáček, Jakubec a vedoucí družstva B. Franic.

Na druhém volejbalisté Dynama Praha v roce 1958 při jednom z ligových zápasů na Starém ostrově, zleva hrající trenér E. Krob, Synovec, Hálek, Vorálek, Šorm a Kobliha. Za Hálkem je schovaný šestý hráč Matouš.

V roce 1961se zúčastnil zájezdu výběru ČSSR do Tuniska s účastí na turnaji v hl. městě Tunisu. Trenérem družstva byl Ladislav Drobný a startovalo v sestavě (zleva): kapitán Paulus, Šmídl, Šopa, Handlíř, Suchan, Baďura, Hamáček, Pospíšil, Perušič, Hálek a Kříž. Do záběru se již nevešel Stupka, stojící úplně napravo vedle Kříže.

Volejbalisté Dukly Kolín – mistři republiky v roce 1963. Zleva stojí Šmídl, Tesař, Felkel, Procházka, Zákora, Nešleha, Smolka a trenér J. Fučík, v podřepu zleva Němčok, Peška, Hálek, Hamáček a Paulus.

Akademici ČSSR na Albertově před odletem na „stříbrnou“ univerziádu 1963 v Brazílii. Zleva stojí trenér B. Chvála a hráči Šopa, Perušič, Pitter, Chour a Hálek, dole zleva Pospíšil, Hamáček, Labuda, Melíšek a Zenker.

Prvoligová Chemička Ústí v roce 1964. Nahoře zleva kouč Jan Titěra, Vytejček, Hálek, Laušman, Šimůnek, Veselý a Moník, dole zleva Truba, Mach, Hudeček a Šťástka.

Na posledním vloženém snímku Chemička v roce 1968 na sklonku jubilantovy kariéry ve vrcholovém volejbalu. Zleva stojí Slanec, Pitter, Šumný, Zellerin, Veselý a trenér V. Hajný, dole zleva Hálek, Javůrek, Fojtík a Velimský.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský