Říjnová jubilea významných osobností ČVS roku 2017

Říjnové ohlédnutí zahajujeme medailonkem jednoho z našich nejpilnějších trenérů, který má ve věku pouhých 65 let za sebou 40 let úspěšné trenérské práce doma a v zahraničí. A to nejen s klubovými celky mládeže, mužů a žen, ale i s reprezentacemi Belgie (juniorky, ženy), ČR a Slovenska (muži). Do dalších let mu přejeme především pevné zdraví, pohodu v osobním životě a co nejvíce radosti a úspěchů při dalších trenérských aktivitách. Další medailonek je věnován vzpomínce na legendu z řad mládežnických trenérů Ostravy, který v 50. a 60. letech minulého století vychoval plejádu kvalitních ligových hráčů vč. několika reprezentantů. V závěru připomínáme nedožitá jubilea trojice významných osobností z řad hráčů a trenérů s odkazem na jejich podrobné volejbalové profily a fotografie, uložené na webu ČVS v rubrice Síň slávy.

65 let Pavla Třešňáka

(*3. 10. 1952)

dlouholetého trenéra klubových celků doma a v zahraničí, trenéra reprezentačních výběrů juniorek a žen Belgie, mužů České republiky a Slovenska.

Pražský rodák s volejbalovými začátky v roce 1966 v RH Praha u trenéra Josefa Mejsnara, v rámci základní vojenské služby v letech 1972-74 hráč Dukly Kolín a VAAZ Brno, po vojně krátce ve VŠ Praha a Potrubí Praha. Po účelovém sňatku s občankou Švýcarska mu bylo umožněno legální vystěhování a v roce 1976 zahájil kariéru profesionálního trenéra u juniorských a seniorských klubových celků ve Švýcarsku (Bern), NSR a Německu (Erlangen, Amberg, Bonn), v Belgii (Machelen, Zaventhem, Lennik, Temse, Knack Roeselare, Mouscron, Charlerois, Nivelles), Kuvajtu (Kazma), Řecku (Aris Thessaloniki), Francii (Paris Volley, Stade Francais), Rakousku (Hot Volleys Vienna a Post Vienna) a ve Finsku (Perpo Rovaniemi).

Největší trenérské úspěchy na domácí půdě získal v letech 1995-97 s týmem Aera Odolena Voda: v roce 1996 to byl titul mistra ČR a vítězství v Českém poháru, v letech 1996-97 účast ve finále Poháru CEV se 3. a 4. místem. V sezoně 1997/98 vedl Duklu Liberec (s titulem vicemistra), 2000/01 Volejbal Perštejn (5. místo), 2007/08 VSC Zlín (9. místo) a od roku 2016 je trenérem VK Benátky n. Jizerou.

Úspěšným lze nazvat také jeho působení u reprezentačních výběrů. V Belgii se z postu trenéra juniorů a juniorek provincie Brabant (1978-80) propracoval přes národní tým juniorek (1980-85, 10. místo na MEJ 1984 ve Francii) až k ženské reprezentaci Belgie (1985-87, 12. místo na ME 1987 v Belgii). Českou reprezentaci mužů vedl v letech 1998-99 s vynikajícím 4. místem na ME 1999 ve Vídni, v letech 2001-2004 vedl mužskou reprezentaci Slovenska se startem na ME 2003 (dělené 9. -12. místo, stejně jako tým ČR). K české reprezentaci se vrátil v roce 2005 jako asistent Pavla Řeřábka, kterého v průběhu roku nahradil Francouz Laurent Tillie (9. místo na ME v Itálii a Srbsku).

Z druhého manželství dcera Marie (*1982), syn Thomas (*1988) a synovou zásluhou roční vnuk Nicolas. Informace doplňujeme několika snímky z oslavencova již půlstoletí trvajícího soužití s volejbalem.

Největší úspěch jubilanta v roli trenéra klubových celků připomíná snímek družstva Aera Odolena Voda z roku 1996, pořízený po vítězství v boji o 3. místo ve finále Poháru CEV. V tomto roce se Odolka stala mistrem ČR i vítězem Českého poháru. V zadní řadě zleva stojí masér Antonín Štamfest, manažer družstva Vladimír Bednář, Michal, M. Kvapil, Svoboda, Pakosta, lékařka (?) a trenér P. Třešňák, uprostřed Karabec a Salák, dole zleva kondiční trenér Jindřich Neumann, Zita, Holčík, Kop, Palinek, Kovařík a T. Malčík.

Největším úspěchem s reprezentací ČR se stalo 4. místo na ME 1999 ve Vídni a další vložený snímek byl pořízen při jednom soustředění ještě širšího výběru v Nymburku. Zleva stojí druhý trenér Milan Fortuník, Hroch, Bican, Šotola, Javůrek, Karabec, P. Konečný, Popelka, Kvasnička, první trenér P. Třešňák a technický vedoucí (?), v podřepu zleva Obdržálek, masér (?), R. Dvořák, Habada, Novák, Holčík a L. Černoušek. Ze závěrečné nominace pro ME na snímku chybí Lébl, Kop a Kubala,

Poslední snímek pořídil svazový fotograf O. Driml při setkání jubilantů ČVS z řad významných hráčů a trenérů 16. června 2017 v břevnovském hotelu Pyramida. Při neformální debatě v předsálí zleva Tomáš Sýkora, předseda ČVS Marek Pakosta, Pavel Třešňák, Přemysl Bláha a Cyril Krejčí.

---

Nedožitých 100 let Karla Kramoliše

(*21. 10. 1917, †24. 7. 1981)

trenérské legendy mládežnického volejbalu v Ostravě (Vítkovicích, NHKG) se 3 tituly Přeborníka ČSR kategorie mladších dorostenců v letech 1954, 1956 a 1957. Vzorného trenéra a držitele medaile CEV.

Ostravský rodák, žijící s manželkou a 4 dětmi v Hrabové, povoláním laborant a údržbář VŽKG, jehož největší životní zálibou se stal volejbal. Jeho hráčské aktivity před válkou a za Protektorátu nejsou známé, ale již v roce 1949 se začal věnovat práci s mládeží. V Sokole Vítkovice založil v tomto roce volejbalová družstva chlapců a dívek a startoval s nimi na Sportovních hrách dělnické mládeže, organizovaných po resortech. V úvodním ročníku her v roce 1950 dovedl tým učňů a učnic VŽKG k dvojnásobnému vítězství v resortu hutního průmyslu.

Největších úspěchů dosáhl s týmem mladších dorostenců Baníku VŽKG. V roce 1952 jeho svěřenci poprvé vyhráli krajský přebor a ve finále Přeboru ČSR v Jilemnici skončili na 6. místě. Již o rok později, v roce 1953, zvítězili na celostátním turnaji učňovského dorostu (tzv. pracovních záloh - PZ) a stali se poprvé mistry ČSR. V pěti zápasech ztratili jediný set. Měsíčník Košíková-Odbíjená o vítězném týmu tehdy napsal: „ … Titul získalo s převahou družstvo Ostravy. Vynikalo smečařsky a hlavně úspěšným horním (estonským) podáním, kterým získávalo přímé body …“. Titul přeborníka ČSR vybojovali ještě v letech 1956 a 1957, v obou případech před favorizovanými pražskými celky Dynama resp. Stadionu Mládeže. Dorostenci Vítkovic pod vedením trenéra Kramoliše byli v té době chloubou volejbalového oddílu s návazností na ligový celek mužů. Karel pečoval také o tým žáků, kterými průběžně a kvalitně doplňoval celek dorostenců a nejlepší z jich se pak dostávali na soupisku ligového celku VŽKG. Dodejme, že současně stál v čele městské sekce volejbalu v Ostravě, byl předsedou její Trenérské komise a jako prvý ustavil a vedl krajský výběr juniorů. Byli v něm J. Kožuch, L. Kuchař, A. Six, K. Socha, Z. Rozsíval, J. Řezníček a další později známí hráči Vítkovic.

Po nehodách s vedením TJ VŽKG odešel v roce 1958 do NHKG (s novým týmem ml. dorostenců skončil na přeboru republiky 1959 na 5. místě), ale po 5 letech se do Vítkovic vrátil a jeho dorostenci začali opět doplňovat ligový celek mužů. Řada z nich si po dobu základní vojenské služby zahrána nejvyšší soutěž a někteří oblékli reprezentační dres. Prvním reprezentantem z „Kramolišovy líhně“ byl Zdeněk Rozsíval (jako hráč RH Praha oblékal dres B-týmu ČSR), nejslavnějším reprezentant a olympionik Jaroslav Tomáš. Ten se stal v roce 1968 s VŽKG mistrem ČSSR, po vojně zůstal v Dukle Liberec a do Vítkovic se vrátil až jako úspěšný trenér s podílem na zisku druhého titulu pro ostravské volejbalisty v roce 2006.

Za dlouholetou trenérskou práci obdržel Karel Kramoliš v roce 1963 od ÚV ČSTV pamětní odznak „Za zásluhy o 1. čs. sportovní hry“, v roce 1967 mu byl udělen titul Vzorný trenér a nejcennější ocenění (medaili Coupe Europenne de Volley-Ball – musica V.B.G.) převzal osobně v ženevském sídle CEV. Ohlédnutí za tímto zaníceným a obětavým mládežnickým trenérem doplňujeme dvojicí fotografií družstva starších dorostenců VŽKG z druhé poloviny 60. let.

Snímek první je z roku 1966, zleva stojí Smetánka Jan, Balinec, Zych, Sebera, Galeta, Dundálek, Bednařík, Mička, Velebil a kapitán Tomáš, v podřepu zleva Smetánka Jaroslav, Rozehnal, trenér K. Kramoliš, Kyselý a Sviderský.

Snímek druhý je ze sezony 1967/68, nahoře zleva trenér K. Kramoliš, Kolář, Indrák, Dundálek, Groboř a pokladník oddílu Miloš Nakládal, uprostřed v podřepu Bauer, Zavadil, Gabriel, J. Kubala, Kadlubiec a před nimi sedící Glett a Polášek.

Poděkování za informace a fotografie patří Ing. Janu Dluhošovi, funkcionáři Moravskoslezského KVS.

---

Nedožitých 90 let Bronislavy Hrbkové roz. Dostálové

(*11. 10. 1927, †2. 3. 1979)

Rodačka z Kněževsi u Rakovníka, čtyřnásobná mistryně republiky s SK Zaměstnanci města Prahy (1945-1947) a Tatranem Střešovice SSŽ (1961). V letech 1949-1955 smečařka ženské reprezentace ČSR s nominací na první ME 1949 (v průběhu šampionátu z družstva vyloučena), bronzovou medailí z MS 1952 v Moskvě a dvou stříbrných medailí z prestižních turnajů, pořádaných v rámci Světových festivalů mládeže a studenstva. První získala v roce 1953 v Bukurešti, druhou v roce 1955 ve Varšavě, kde se s reprezentací rozloučila. V závěru své hráčské kariéry byla spolu s Inou Obadálkovou vzorem nastupující generace střešovických hráček a současně reprezentantek ČSR - Libuši Kyselkové-Herštové, Drahuši Křížové-Kopové, Janě Křížové-Salingerové a dalších. Osobnost Síně slávy českého volejbalu. Zájemci o více informací mají možnost prohlédnout si podrobnější profil s několika historickými fotografiemi, uložený v rubrice Síň slávy - Hráči.

---

Nedožitých 95 let Václava Matiáška

(*27. 10. 1922, †22. 12. 1987)

Pražský rodák, hráč SK Prosek, Sokola Vysočany a Spartaku ČKD Stalingrad. V letech 1948-1950 reprezentant ČSR, hrající na postu smečaře se ziskem 2 stříbrných medailí na MS 1949 v Praze a ME 1950 v Sofii. Od roku 1951 státní trenér a ve dvou cyklech trenér mužů ČSR a ČSSR se ziskem 4 medailí: stříbrné na MS 1952 v Moskvě, zlaté na MS 1966 v Praze, stříbrné na ME 1967 v Istanbulu a bronzové na OH 1968 v Mexico City. Osobnost Síně slávy českého volejbalu, držitel titulů Mistr sportu, Vzorný trenér a Zasloužilý trenér. Zájemcům o více informací nabízíme možnost prohlédnout si podrobnější profil s několika vloženými fotografiemi, uložený v rubrice Síň slávy - Hráči. 

---

Nedožitých 90 let Doc. Ing. Josefa Votavy, CSc.

(*31. 10. 1927, †17. 11. 2002)

Rodák z Prahy, hráč SO Starý Ostrov, Sokola Slavia Praha, ATK Praha (dvojnásobný mistr republiky z let 1950 a 1951) a Dynama Praha. Akademický reprezentanta ČSR se ziskem 2 stříbrných medailí na Světových akademických letních hrách v Budapešti 1949 a ve Východním Berlíně 1951. V letech 1948-1952 nahrávač seniorské reprezentace ČSR se ziskem zlaté medaile na prvním ME 1948 v Římě a 3 stříbrných medailí z prvního MS 1949 v Praze, z ME 1950 v Sofii a MS 1952 v Moskvě, kde se s reprezentací rozloučil. Za Dynamo Praha hrál nejvyšší soutěž do roku 1962, v závěru jako hrající trenér. Také v tomto případě si mohu zájemci prohlédnout jeho volejbalový profil s fotografiemi, uložený v rubrice Síň slávy.

 

Autor: Zdeněk Vrbenský