Okénko předsedy ČVS Marka Pakosty - rodiče

Vážená volejbalová rodino, to byla akce. A čekají nás další. O čem to mluvím? O festivalech minivolejbalu v barvách. Jeden celostátní v Podvinném mlýně v Praze máme za sebou, druhý probíhá 2. – 3. 6. 2018 v Jindřichově Hradci, třetí bude 23. - 24. 6. 2018 v Ostravě Dolních Vítkovicích.  V Praze jsme měli na 900 dětí z celé republiky. 

K dispozici jsme měli atletický stadion, na kterém bylo připraveno téměř 50 hřišť. Zázemí bylo perfektní, stejně tak vyšlo počasí. Na organizaci této monstrózní akce se podíleli desítky dobrovolníků z několika pražských klubů.

Využili jsme osvědčený koncept, kdy turnaj minivolejbalu navštívili hráči reprezentačních družstev, aby pozdravili a podpořili naše barevné naděje, podepsali se jim na dresy, týmové karty a udělali s nimi společné fotky. Letos jsme měli vylepšeno o účast jak žen, tak mužů. Naši dospělí reprezentanti totiž hráli dvojzápas. Hala pulzovala a praskala ve švech a hráčky a hráči toho maximálně využili ke dvěma hladkým vítězstvím. 

Ale zpátky k dětem. Snažím se vybavit dobu, kdy jsem sám byl dítě a sportoval, abych porovnal s tou dnešní. Když se v klidu zamyslím, uvědomím si, že se spousta věcí změnila. Jako děti jsme byly asi samostatnější a ke sportování jsme tolik nepotřebovaly čas a podporu našich rodičů. Vše bylo za pár korun, doba klidnější, v některých ohledech bezpečnější. Sportování dětí na prvním stupni základních škol bylo jednodušší z pohledu cestování či časové náročnosti. Dnes, pokud nemá dítě štěstí, že má sportoviště v blízkosti bydliště, je plně odkázané na podporu rodičů. A tak vidím dnes a denně obětavé rodiče, kteří věnují svůj čas, aby logisticky dali dětem šanci věnovat se sportu.

A tím se vlastně dostávám k pointě, kterou jsem si při festivalu minivolejbalu vlastně jen připomenul. Tou jsou LIDÉ. Máme dobře nastavený koncept minivolejbalu, mnohaletou historii, díky které je vychytaná organizace a herní systém. Fungující věci zachováváme a naopak. Ale nakonec zásadním faktorem pro úspěch akcí či celého projektu jsou a budou lidé. Konkrétně rodiče, trenéři a dobrovolníci, kteří pomáhají s organizací. Ty všechny vídám participovat na turnajích a zápasech.  Zřídkakdy jsou vidět v první linii, ale dělají svoji práci, protože je to pro děti a protože mají rádi volejbal. Těmto všem, kteří stojí možná trochu stranou, ale jejichž podpora a vliv jsou zásadní, chci říci: DĚKUJI - za náš sport i za ty barevné naděje.

Přeji vám všem pěkný a minivolejbalově barevný den

Váš

Marek Pakosta - předseda ČVS