Do volejbalového nebe odešel další z mistrů světa 1966

V pondělí 1. června 2020 v ranních hodinách opustil volejbalovou rodinu ve věku 81 let Josef Smolka – mistr světa z Prahy 1966, vicemistr Evropy z Istanbulu 1967 a držitel bronzové medaile z OH 1968 v Mexiku. Celý svůj život zasvětil armádnímu volejbalu, ve kterém působil více jak 60 let v týmech ASVS DUKLA v Kolíně, Jihlavě a v Liberci jako hráč, trenér, funkcionář a dlouhá léta jako kronikář. Byl pětinásobným mistrem republiky (3 x jako hráč, 2 x jako trenér) a jeho hráčské i trenérské úspěchy byly oceněny tělovýchovnými tituly Mistr sportu a Vzorný trenér. Za medaile z prestižních mezinárodních soutěží byl uveden do Síně slávy českého volejbalu a v loňském roce obdržel jako jeden z prvních laureátů Medaili Josefa Musila za zásluhy o mezinárodní prestiž českého volejbalu. Poslední rozloučení se uskuteční ve středu 10. června 2020 od 13 hodin v obřadní síni libereckého krematoria - bližší informace ve smutečním oznámení ZDE.

Čest jeho památce!

Pplk. Mgr. Josef Smolka

(*22. 3. 1939, †1. 6. 2020)

Rodák z Troubek nad Bečvou, kterého ke sportu a k volejbalu přivedl otec (náčelník místního Sokola) a strýcové. Volejbal začal hrát závodně ve 14 letech za dorostence místního Sokola, v 16 letech již hrál za muže krajský přebor a v roce 1957 byl zařazen do výběru st. dorostenců ČSR. Zájem o něj projevil Karel Láznička, resp. Spartak Brno ZJŠ, ale povinná umístěnka do Zbrojovky Vsetín po maturitě na průmyslovce v Přerově tento přestup znemožnila. Na podzim 1958 narukoval na vojnu a byl zařazen do Dukly Kolín. V armádě zůstal i po prezenční službě jako voják z povolání a za armádní celky hrál nejvyšší soutěž do roku 1971. V letech 1958-66 to byla Dukla Kolín s trojicí mistrovských titulů v letech 1960, 1961, 1963 a následovaly 3 sezony v Dukle Jihlava, kam byli volejbalisté převeleni po přestěhování nejvyšší soutěže z antuky do hal, kterou Kolín v té době neměl. V roce 1969 se Dukla stěhovala podruhé (a již natrvalo) do Liberce, kde se v roce 1971 s vrcholovým volejbalem jako hráč rozloučil 3. místem. Je třeba dodat, že s výškou 184 cm hrál na postu nahrávajícího smečaře (tzv. dvojky či obojživelníka).

V širší reprezentaci ČSSR byl od roku 1960 a křest v A-týmu si odbyl v roce 1963 na turnaji ve Volgogradu. Byl v přípravě na MS 1962 i OH 1964, ale do konečné nominace se ještě nedostal. Na vrcholných soutěžích startoval do roku 1968 s těmito úspěchy:

V letech 1971-78 vykonával funkci šéftrenéra Oblastní základny mládeže v Liberci, kterou prošlo na 300 žáků vč. obou jeho synů (Josefa ml. a Michala). V letech 1979-84 vystudoval dálkově FTVS se ziskem magisterského titulu a kvalifikace trenéra I. třídy. Přehled trenérských aktivit a úspěchů s Duklou Liberec:

V několika cyklech vykonával také funkci trenéra u B-týmu mužů ČSSR s účastí na mezinárodních turnajích doma i v zahraničí.

Do volejbalového hnutí se zapojil také jako funkcionář ASS Dukla Liberec (organizační pracovník ASS, vedoucí družstva juniorů), byl členem Komise vrcholového sportu ČVS, lektorem školení trenérů a spoluautorem instruktážních filmových smyček, funkcionářem regionálního sdružení Klubu českých olympioniků a takřka do konce života působil jako kronikář volejbalové Dukly Liberec, resp. českého armádního volejbalu.

Zájemcům o více informací nabízíme jubilantův podrobný profil v Síni slávy (doplněný historickými fotografiemi) a článek o volejbalové rodině Smolkových z cyklu „České volejbalové klany“ z dubna 2018. První fotografie v záhlaví dnešního ohlédnutí je z let jeho největších hráčských úspěchů, druhá ze schůze výboru ČVS na podzim roku 2019, kdy z rukou předsedy svazu Mgr. Marka Pakosty převzal u příležitosti životního jubilea 80 let Medaili Josefa Musila.

Autor: Zdeněk Vrbenský