Do volejbalového nebe odešla paní Božena Lútočková

V velkou lítostí oznamuje, že nás opustila paní Božena Lútočková roz. Gazdová, osobnost Síně slávy českého volejbalu, bývalá akademická a seniorská reprezentantka ČSR.  Parte.

Božena Lútočková roz. Gazdová

(*2. 2. 1927 - †16. 12. 2025)

osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, akademická a seniorská reprezentantká ČSR, držitelká bronzové medaile z MS 1952 v Moskvě a zlaté medaile s titulem Mistryně Evropy z Bukurešti 1955. Zasloužilá mistryně sportu.

Narozena v Olomouci, dětství a mládí prožila v Ostravě a v roce 1944 se přestěhovala k babičce do Prahy. Zde dokončila válkou přerušené studium reálného gymnázia a vystudovala Filosofickou a pedagogickou fakultu UK s aprobací tělesná výchova + francouzština. Dráhu středoškolské profesorky zahájila ve Velvarech, následně učila na Praze 7 - na La Quardiově gymnáziu na Strossmayerově náměstí a následně na letenském gymnáziu Nad štolou, kde skončila v roce 1986 odchodem na zasloužený odpočinek. 

S volejbalem začínala v roce 1943 ve Slezské Ostravě v družstvu Sokola Hrušov, po přestěhování do Prahy nalezla angažmá v I. Ženském sportovním klubu Letná, se kterým přešla v roce 1948 do SK Slavie Praha. Volejbalisté tohoto klubu se po reorganizaci tělovýchovy v roce 1948 a po sloučení s SO Starý Ostrov přestěhovali do areálu v zahrádkářské kolonii na Libeňském „starém“ ostrově. Hráčkou Sokola Dynamo Slavia byla do roku 1952, ve kterém družstvo vybojovalo 2. místo na MR ve Zvolenu. Následovala dvě krátkodobá angažmá ve Slavii VŠ Praha (1953) a v Tatranu Baraba Střešovice (1954) a dlouhodobé působení hráčské a trenérské ve Slavoji Praha s kurty na Štvanici. Se Slavojem vybojovala v roce 1957 pod vedením státního trenéra M. Máchy mistrovský titul, další 3 medaile získala za druhá místa a 2 za třetí místa.

Nejvyšší soutěž hrála do roku 1969 (svých 42 let) a do roku 1991 (64 let) hrála ještě pro radost za B-týmy Slavoje Praha a Slavie Praha IPS v pražských soutěžích. Více jak 20 let věnovala svůj volný čas výchově děvčat (od žákyň po starší dorostenky) a mezi její svěřenkyně patřila řada později ligových hráček Slavoje včetně reprezentantek Pražanové, Smíškové-Pletichové a Široké.

S výběrem ČSR získala 2 stříbrné medaile na Světových akademických letních hrách (SALH) v Budapešti 1949 resp. ve Východním Berlíně 1951 a 4. místo na SALH v roce 1954 opět v Budapešti. Kromě v úvodu zmíněných medailí z MS 1952 a ME 1955 patří k jejím úspěchům ještě 4. místo z MS 1956 v Paříži, kde se s reprezentací rozloučila. 

Autor: Václav Věrtelář