Opustil nás Josef Stolařík

Ve věku nedožitých 90 let nás opustil Josef Stolařík. Poslední rozloučení s Josefem bude ve čtvrtek 5. ledna 2023 ve 13:00 hodin v obřadní síni Na Hvězdičce v Příbrami. Parte.

Josef Stolařík

(*6. 9. 1933 -†1.1.2023)

osobnost Síně slávy českého volejbalu z Galerie hráčů, držitel dvou stříbrných medailí z MS v letech 1960 a 1962, akademický mistra světa z Letní světové univerziády 1959 v Turínu. Ligový hráč Slavie VŠ Praha - čtyřnásobného mistra republiky. Trenér reprezentačních celků ČSSR a SRN, významný funkcionář. Držitel titulů Zasloužilý Mistr sportu, Vzorný trenér.

Rodák z Bojkovic nedaleko Uherského Hradiště a tak nepřekvapí jeho volejbalová přezdívka „Jožin“. Odmala byl aktivním členem místního Sokola, kde si vyzkoušel všechny dostupné sporty. Volejbal začal hrát závodně až za muže Sokola Bojkovice s účastí v KP.
Po maturitě na Obchodní akademii ve Zlíně v roce 1952 absolvoval v Praze rok studia na Tyršově ústavu pro tělesnou výchovu a sport a následně pokračoval ve studiu na ITVS (předchůdce FTVS UK).
Po absolutoriu v roce 1957 se ziskem titulu promovaného pedagoga byl odborným asistentem na KTV 1. lékařské fakulty UK, od roku 1974 zaměstnán v Oddělení vrcholového sportu při Ministerstvu školství a tělovýchovy s péčí o talentovanou mládež a v letech 1980-95 byl profesionálním trenérem doma a v SRN.

Po zahájení VŠ studia v Praze začal hrát volejbal za Slavii ITVS (oblastní přebor, trenér Lumír Mlateček) a od roku 1956 byl členem excelentního týmu Slavie VŠ Praha (trenéři Břetislav Chvála a Josef Kozák), za kterou hrál do roku 1969 se ziskem 4 mistrovských titulů. O pátý titul v roce 1958 jej připravil rok prezenční vojenské služby, kterou absolvoval v Rudé hvězdě Praha (7. místo v 1. lize, trenér Karel Brož).

Reprezentační kariéru zahájil v roce 1957 v akademickém výběru ČSR na Světových akademických letních hrách v Paříži (5. místo, trenér Jaromír Perútka) a v roce 1959 vybojoval v Turínu s akademiky ČSSR zlatou medaili na úvodním ročníku Letní světové univerziády (trenér B. Chvála). Se státní reprezentací získal stříbrnou medaili na MS 1960 v brazilském Riu (trenér J. Kozák) a druhé stříbro na dalším MS 1962 v Moskvě. V tomto roce ještě startoval v Helsinkách na turnaji Světového festivalu mládeže a studenstva (2. místo) a s reprezentací se rozloučil 5. místem na ME 1963 v Bukurešti - na posledních třech uvedených akcích pod vedením trenéra Josefa Brože.

V roce 1969 získal prostřednictvím PZO Pragosport první trenérské angažmá v SRN jako trenér mužů Mnichova 1870 (2. místo v Bundeslize 1970) a současně byl ústředním trenérem Bavorského volejbalového svazu s úkolem připravit regionální skupinu reprezentantů SRN na OH 1972 v Mnichově.

V roce 1971 byl příkazem ÚV ČSTV z Německa odvolán. Do SRN se později ještě dvakrát vrátil. V letech 1980-87 vykonával funkci ústředního trenéra a byl členem předsednictva německé volejbalové federace. Junioři SRN skončili pod jeho vedením na MSJ 1981 v Colorado Sprinx (USA) na 8. místě a na „domácím“ MEJ 1982 v Mnichově vybojovali pro SRN stříbrné medaile.
Současně vedl v nejvyšší soutěži celek mužů Leverkusenu (1980-83) a žen Vilsbiburgu (1983-87). V letech 1990-92 se vrátil do bundesligy k ženám Vilsbiburgu a v letech 1992-95 vedl ženy Landshutu v bavorské regionální lize.

Karieru reprezentačního trenéra zahájil u akademiků ČSSR se startem na LSU 1973 v Moskvě (5. místo) a v roce 1977 získal s juniory ČSSR stříbro na MEJ v Montpellier a ve stejném roce také titul přeborníka republiky se staršími dorostenci VŠ Praha.
S ženskou reprezentací ČSSR získal bronzovou medaili na ME 1987 v Belgii a na ME 1989 v SRN skončil náš tým pod jeho vedením na 5. místě.

V letech 1976-80 zastával post ústředního svazového trenéra a předsedy Komise vrcholového sportu. Více informací v profilu Síně slávy spolu s několika historickými fotografiemi.

Autor: Václav Věrtelář