Bouřlivák Vašina se po osmi letech vrací do UNIQA extraligy

Když před pár týdny nesly volejbalové tamtamy zprávu, že z Ústí nad Labem odchází Jakub Salon, každý přemýšlel, jaký trenér je pro nadcházející sezónu ještě volný. Padala nejrůznější jména, ale po ostravské zprávě, že VK Ostrava vypisuje výběrové řízení na nového trenéra mládeže, začalo být jasno. Nedlouho poté prezident Ústí nad Labem Miroslav Přikryl oznámil, že to bude Lubomír Vašina, kterému skončila smlouva u ostravské mládeže. Luboše jsme si chytli cestou do rodné České Třebové po prvním seznamovacím tréninku na severu Čech.

Luboši, během pár dní se stěhuješ přes celou republiku, co tak najednou?

Abych řekl pravdu, ještě jsem to nějak nevstřebal. I pro mě to bylo překvapení, když mě manažer Zedník na prvním tréninku po koronavirové přestávce oznámil, že Ostrava bude vypisovat na post šéftrenéra mládeže výběrové řízení.

Co se stalo? Trenéři se mění, když nejsou úspěchy, ale to se o tobě v Ostravě říci nedá….

Nevím, fakt nevím…… až čas ukáže, co za tím bylo. V Ostravě jsem byl (hluboké zamyšlení) sedm let, za tu dobu jsme nechyběli ani jednou v play off, vozili medaile z mládežnických šampionátů, dokonce i mistrovský titul, vychovali jsme za těch sedm let 19 extraligových hráčů a 17 reprezentantů. Bylo to pro mě jako blesk z čistého nebe, ale to je trenérský chlebíček.

Co tě vlastně do Ostravy před těmi lety přivedlo?

Spíš kdo? (smích) Byl to Zdeněk Šmejkal, který tam trénoval áčko a já jsem s ním začínal v České Třebové. Se „Šmejkym“ a obecně v Ostravě to byly super dva roky. Ostrava hrála špičku, společně jsme vychovávali mladé hráče a zapracovávali je do seniorského mužstva. Dělali jsme prostě volejbal koncepčně a neustále. Bohužel pak přišla ta nešťastná aféra ve vedení, Zdeněk odešel a už to nemělo takový ten společný drajv. Jednoduše jizva po „souboji“ dvou členů správní rady zanechala v oddíle vztahové jizvy a naprosto nesmyslně zůstala. I když musím říci, že i tak byla mezi kluky bezva parta, rodiče pomáhali a za to jim obrovské dík. Nesmím zapomenout ani na svého asistenta Jardu Nekolu, který mě poslední dva roky moc pomohl, protože první čtyři roky jsem dělal jak kadety, tak i juniory sám.

Cítím z tvých slov trochu hořkosti….

Možná trochu, je to ještě čerstvé. Je mi letos šedesát, bouřlivá léta mám lehce za sebou, ale pozor, energie mám pořád dost. Na ty roky v Ostravě budu nakonec vzpomínat rád, především na ty kluky a družstva, které jsem vedl. Jak jsem říkal, v těch týmech byly výborné party, vychovával jsem oba syny a vedl je k volejbalu - Luba to mastí ve Třebové a Lukáš se mnou až do odchodu do Karlových Varů byl v Ostravě. Měli jsme výborné vztahy jak s hráči, tak s rodiči. Ale, kdybych ti řekl, že hlavně ten způsob ukončení mého působení v Ostravě nemrzí, to bych ti lhal.

Nicméně bez angažmá jsi dlouho nezůstal. Cože rozhodnutí padlo na extraligové Ústí nad Labem?

To bylo hlavně tím, že v Ústí nečekaně skončil Jakub Salon a s „Čírou“ (Miroslav Přikryl) se známe od nepaměti. Shodou okolností mluvil se Jirkou Šillerem, dalším kamarádem „Třebovákem“, a ten mu řekl, že jsem skončil v Ostravě. Věděl to hned druhý den. Míra mně další den zavolal, dali jsme si schůzku v Praze, probrali možnosti a domluvili se. Jsme oba ze staré školy, kdy podání ruky platí. Jak jsem již říkal, letos mi bude šedesát, budu asi nejstarším trenérem v extralize a řekněme si na rovinu, taky to je asi poslední moje šance dirigovat tým v naší nejvyšší soutěži. Úsměvné je, že svoje extraligové štace u mužů jsem naopak začínal jako nejmladší extraligový trenér, když mě bylo 36 let. V Ostravě ve Vítkovicích jsem mimo jiné trénoval i nynějšího manažera Tomáše Zedníka.

To je pravda, ale přeci poslední dobou jsi spojován s mládežnickými celky. Není to velký skok?

Pro mě určitě ne. Historicky jsem několik extraligových celků trénoval, dokonce i na Slovensku. Od roku 2006 vedu naši akademickou reprezentaci na světových univerziádách, kde tvoří kádr reprezentanti a extraligoví hráči. Měl jsem možnost být u reprezentace, když ji vedli takoví trenéři jako Pavel Řeřábek, Lauren Tillie, Pavel Třešňák, Igor Prieložný nebo Zdeněk Haník, a hodně jsem se tam naučil. Ač jsme o tom s prezidentem Ústí ještě nemluvili, myslím, že na severu Čech mohu pomoci i tím, s čím mám za poslední roky zkušenost a to s vrcholovým mládežnickým volejbalem. Ústí mělo historicky vždy úspěšné mladíky a věřím, že i já mohu pomoci.

S jakými ambicemi se stěhuješ na sever Čech?

Hele, je ještě brzo mluvit o ambicích. Každý, kdo mě zná, tak ví, že svoji práci dělám na plný pecky a stejné vyžaduji i od mých svěřenců. Nebudeme si nalhávat, že v nynějším sportu, hlavně kolektivním, se ambice odvíjejí od financí. Ústí určitě nepatří mezi nejbohatší kluby. Ale když si vzpomenu na titul Ostravy, kde tým kolem Zdeňka Šmejkala nikdo nepasoval na nějakou z medailí, natož na titul, a on ho pak uhrál, tak vím, že je to jenom o poctivé práci, drilu na tréninku a pak o sebevědomí v zápase. Uvidíme, ale spodek hrát nechci. Myslím, že už v přípravě se dá odhadnout síla kolektivu a vůle vítězit, ale pořád bojuješ se soupeřem a jeho sílou.

Ještě trochu z tvé minulosti. Byl jsi vyhlášený bouřlivák, má se disciplinárka na co těšit?

(smích) Máš pravdu, asi pořád ještě jsem. Povahy se moc nemění, spíše úměrně věku dostávají větší rozum a rozhled. Máš pravdu, párkrát si mě na disciplinárku pozvali, ale to je už doufám pryč. Čím člověk stárne, je rozumnější a vidí i to, co před lety neviděl. No, ale nikdy neříkej nikdy, nespravedlnost, arogance a povýšenost mě umí stále vytočit.

Je něco, co bys chtěl vzkázat čtenářům než se chopíš ústeckého kormidla?

Volejbalistům bych chtěl vzkázat, aby se nikdy nevzdávali, z každé složité situace je cesta. Někdy rychlejší, někdy pomalejší, ale je. Ale co bych chtěl, to je vzkázat volejbalovým funkcionářům, netahejte politiku do tohoto krásného sportu. Mějte na mysli, že by vždy v první řadě mělo jít o volejbal, a ne o poměřování, víte čeho …………. Těším se na ústecký volejbal a diváky, věřím, že si jich kluci zaslouží v hale při fandění co nejvíce a naopak my jim budeme předvádět kvalitní moderní volejbal.

Lubošovi přejeme, ať se mu v Ústí nad Labem daří a ať je jeho nové angažmá alespoň tak úspěšné, jako to předešlé v Ostravě.

Autor: Jiří Carba