5.7.2018

Mládežnická reprezentace chlapců v soutěžní sezóně 2017/2018

Schopnost současných elektronických médií uchovat vše, co se kdy vyšle do kybernetického prostoru, je úžasná, strašlivá, obdivuhodná, někdy úsměvná. Člověk napíše článek o ambicích jednotlivých družstev, vysloví prognózu a může být kdykoliv usvědčen z nekompetentnosti, z arogance, nedostatku skromnosti, ale také ze zbabělosti a zbytečném pesimismu. Ta druhá možnost je z hlediska toho, co se pak opravdu v proudu času stane, je samozřejmě lepší. Lépe se po uplynutí sezóny píše o tom, že jsme překvapili, vyhráli, umístili se, než o zklamání, špatných klíčových rozhodnutích, nesprávných nominacích apod.

Soutěžní sezóna 2017/2018 patří k tomu druhému případu. Byla jednoznačně úspěšná a to i v případě, že RD juniorů ročníku 1999 má svůj vrchol teprve před sebou a teprve její úspěch či neúspěch udělá definitivní tečku. Na ME juniorů se sice RD juniorů dostalo trochu s odřenými zády, ale dostalo. Není to tak dávno, kdy bychom vybojování postupu na ME juniorů považovali za úžasný úspěch. Dnes by to všichni považovali za jednoznačný neúspěch. Z hlediska člověka, který už toho pamatuje vzhledem ke svému věku hodně a zažil propad mládežnických reprezentací na samé dno, něco nepředstavitelného. A teď krátce k jednotlivým RD.

RD 1999 – junioři

Všichni od nich čekali naprosto jednoznačný postup na ME U20 a další obrovský vzestup výkonosti. Kdo zná opravdu dobře mládežnický volejbal a to jak vůbec u nás funguje volejbal (včetně toho dospělého), už takový optimista být nemohl. Hráči si udělali velké renomé, na druhou stranu jsou to pořád lidské bytosti se všemi plusy ale i mínusy. Není jednoduché být mistr Evropy a při jakémkoliv zaváhaní slyšet věty typu „co to hraješ, jak se to chováš, vždyť jsi mistr Evropy.“ Není jednoduché potvrzovat svojí výkonnost v mužském volejbale, není jednoduché vstoupit do mužského volejbalu a najednou nehrát a jen trénovat. A to vůbec nemluvím o uvolňování na VT, které dříve bylo bezproblémové a najednou klasická reprezentační práce byla tak trochu v troskách.

Považuji za úspěch, že je družstvo na ME U20 a přeji hráčům a Janu Svobodovi a jeho realizačnímu týmu umístění, které potvrdí vysoké ambice týmu a očekávání volejbalové veřejnosti.

RD 2001 – kadeti

Při loučení s družstvem na posledním VT (17. 6. 2018), kdy jsem je vedl jako hlavní trenér, mě přišlo jako zajímavé jim sdělit, jak jsem skutečně odhadoval jejich umístění. Samozřejmě jsem netipoval stříbrnou medaili, ale postup do finálové čtyřky ano. Vůbec to nebylo na základě vylosování tzv. lehčí skupiny, která se pak ukázala jako daleko silnější než skupina druhá. Kdo mě zná ví, že jsem vždy opatrný v soudech a vždy spíše pesimistický. Tady jsem věřil. Věřil jsem na základě herních kvalit družstva, které se mi jevilo ze všech tří družstev, které jsem měl tu čest trénovat v poslední době (RD 1997, RD 1999 a RD 2001) jako jednoznačně nejtechničtější družstvo ze všech. Pokud družstvo přidá vůli, emoce a práci, musí přijít úspěch a ten přišel. V jednom z článků před ME U18 jsem napsal, že umístění do 6. místa znamená sen a to je postup na MS kadetů v roce 2019. Sen se uskutečnil. To samozřejmě není jen úspěch realizačního týmu a můj, ale hlavně jednoznačně zlepšené práce volejbalových oddílu v Česku.

Je třeba také říci, že družstvo od 17. června 2018 má nový realizační tým. Hlavním trenérem se stal Jindřich Licek a hlavním vedoucím Martin Gerža. U družstva dále zůstává Ondřej Žaba.

Je to během tří let, třetí loučení a i když jsem ze své školní kariéry třídního učitele docela odolný, není to pro mne vůbec jednoduché. Na ochozu ve Žďáru jsem při kvalifikaci trpěl a trochu záviděl Janu Svobodovi.  Bojím se, že s kadety 2001 to nebude o moc jiné. Investované energie, emocí a citu bylo prostě hodně. Samozřejmě, že realizačnímu týmu a hráčům přeji jen a jen úspěchy, což po stříbru doma nebude vůbec, ale vůbec jednoduché. V tom to má nový realizační tým samozřejmě těžké. Úspěch se jaksi předpokládá a všichni víme, jak je sportovní štěstěna vrtkavá. 

RD 2003 – Lvíčata

Tady se zatím o úspěchu samozřejmě mluvit nemůže. Družstvo se do konce června tvořilo a během července a srpna absolvuje 20 nominovaných hráčů klasický tréninkový pobyt v Kolíně. Realizační tým tvořený I. Pelikánem, M. Šotolou, J. Moravčíkem, Barborou Bendovou co by fyzioterapeutkou, vytvoří v Kolíně obvyklé tréninkové volejbalové peklo, které jak opět doufáme, připraví družstvo na ME U17, kam se družstvo chce dostat. První mezinárodní vystoupení družstva bude prosincová MEVZA, která je zároveň i kvalifikací na ME U17, které se uskuteční v červenci 2019. Nabízí se vyřknout nějaké hodnocení družstva, jeho předpoklady. Velice ošemetné a těžké, ale přesto lze říci, že družstvo nijak nezaostává za družstvy, která se též trápila v Kolíně. Po létu už budu určitě konkrétnější v odhadech, co může družstvo dosáhnout.

Naděje 2005

Projekt, z kterého mám doslova radost. Uskutečnili jsem dva kempy, jeden v Kojetíně a jeden v Kolíně a pilotní v Mikulově. Dostat skoro 100 hráčů tohoto věku a navíc chlapců na takový kemp mi připadá jako malý zázrak. Myslím si, že se objevila cesta jak mládežnické reprezentace a celý mládežnický volejbal posunout výš. Slogan „nejlepší trenéři k mládeži“ jsem dlouho považoval za pouhou frázi a politickou floskuli, která z finančních a jiných důvodů je neuskutečnitelná a tady se to docela podařilo. Důležité je sdělení pro všechny, že už jsou termíny dalších dvou Kempů Nadějí 2005.

  • Kolín od 23. do 26. září 2018 pro hráče z Čech
  • Kojetín od 7. do 10. října 2018
  • Pilotní Kemp ročníku 2007 (Benjamínci) v Mikulově pro 24 hráčů v termínu: 29. 11. - 2. 12. 2018

Vždy je jednodušší se dostávat z volejbalového dna, do volejbalového nebe. Člověk má jasný cíl, vidí jasné chyby, vidí jak přesně to dělají ty nad ním, či vedle něho. Být v nebi, udržet se tam a hodovat s těmi vyvolenými, kteří tam jsou, je úplně jiná story. Myslím si, že projekt Naděje, Benjamínci, se zapojením krajů a volejbalové trenérské veřejnosti, je cesta, která nás v tom volejbalovém nebi může udržet. To je vlastě to, co očekávám od soutěžní sezóny 2018/2019. Boj o udržení v nebi a položit základy, abychom tam byli váženými členy……. 

 

Autor: Jiří Zach - svazový trenér mládeže - chlapci

Krátké zprávyArchiv
Český pohár 2018/19 ženy - 3. kolo

PVK Olymp Praha – TJ Ostrava 3:1 (25:13, 25:21, 21:25, 25:20),první utkání 3:2, postupuje Olymp, VK Brno – VK Prostějov 1:3 (26:28, 26:24, 16:25,...

 
Challenge Cup 2018/2019 ženy

VK Dukla Liberec – PSVBG Salzburg (AUT) 3:0 (25:23, 25:16, 25:21), první zápas 2:3 - postupuje Liberec

 
Pohár CEV 2018/2019 muži

Kladno volejbal cz – Montana Volley (BUL) 3:0 (26:24, 25:21, 25:22), první zápas 3:0 - postupuje Kladno

 
Challenge Cup 2018/2019 ženy

PVSBG Salzburg (AUT) – VK Dukla Liberec 3:2 (17:25, 25:22, 23:25, 25:23, 15:10)

 
Pohár CEV 2018/2019 muži

Montana Volley (BUL) – Kladno volejbal cz 0:3 (18:25, 24:26, 19:25)

 
Champions League 2018/19 - los základních skupin

MUŽI skupina A: Zenit Kazaň (RUS), Halkbank Ankara (TUR), Knack Roeselare (BEL), vítěz Paok Thessaloniki (GRE)/United Volleys Frankfurt...

Volejbal na facebooku
Generální partner
© ČVS 2015-2018