ME mužů 2017 - Polsko - Katovice - 5. den - SENZACE !!!

Je středa před polednem a vyrážím směr Katovice na zápas roku. Cestou u Poděbrad nabírám trenéra mládeže kolínského volejbalu Dana Špringera. Za těch 10 hodin v autě probereme volejbal horem dolem.  Abych neriskoval zpoždění na D1, namířím si to přes Žamberk a přes Jeseníky - chyba, která nás stojí 2 hodiny v autě navíc.

.

Do Katovic dorážíme těsně před utkáním Itálie - Turecko. Hala starší, ale pěkná. Někdo z místních mi říká, že byla postavena na MS 1976 v hokeji. Zavzpomínám, ano v roce 1976 jsme byli v Katovicích mistři světa. Něco mi vrtá v hlavě, že by to dnes mohlo vyjít. Rychle mrknu na Italy a je jasný, že by Turecko pro nás byl hratelnější soupeř. Turci vzdorují pouze v 3. setu, ale na postupu Italů se již nic nemění. Prohodím pár slov s Jirkou Popelkou, Jirkou Rejmanem - našimi televizními experty. Popovídám s realizačním týmem a cítím, že všichni mají stejný, ač nevyřčený pocit jako já. "Dnes by to šlo". První v hale je Martin Demar. Asistent trénéra, který Francouze zná jak své boty. Ale řečný moc není, chápu, dnes jde o všechno. Jak řekl trenér Nekola: "už není kam ustupovat". Hala se začíná pomalu plnit. Poláci mají opět perfektně připravenou režii. Diváky hecují, baví a soutěží s nimi. Přicházejí naši kluci. Na tvářích úsměvy a je na nich vidět soustředěnost a odhodlání.

Zápas začíná a již od prvních míčů je jasné, že to bude boj o každý míč, o každý bod. Kolem 20. bodu "frantíkům" trochu cukneme a vedeme 1:0. Fantazie. Lepší vstup do utkání jsme si nemohli přát.
Druhý set, jako přes kopírák, jen konec je opačný. Vyrovnáno 1:1 a přichází 10 minut přestávky. Jdu na čerstvý vzduch a tam před halou potkám Zdeňka Pommera (hlavní trenér RD žen) v hovoru s Kubou Novotným. "Pomrák" s klidným hlasem říká "3 : 1 a chystej se na Němce". S Kubou se usmějeme, víme, že to je ještě daleko. Ale v hlavě to opět zavrtá - zase tak daleko to není, jen dva sety.
Třetí a čtvrtý je balzám na naše volejbalové duše. Kluci hrají jak z partesu, žádné nevynucené chyby, bojují jako lvi o každý balón, žádné diskuze se sudími. Francie se snaží, ale ne a ne dorazit náš náskok. Francouzi začínají kroutit hlavami, zdržují a je na nich moc vidět, jak nechtějí uvěřit tomu, že jedou domů.

Porážíme obhájce titulu, vítěze letošní Světové ligy. Senzace, kterou asi čekali jen málokteří z Vás. Fantazie - po 16 letech si zahrajeme čtvrtfinále ME. Hráči a celý realizační tým si to zaslouží. Dřeli na tento zápas víc než 2 měsíce. Ve skupině splnili předpokládané a postoupili. Už s Italy ukázali, že mají formu. A s Francií k tomu přidali i sebekoncentraci, bojovnost a v neposlední řadě i fakt,  že volejbal stále umíme.

Dnes s Němci o semifinále opět v Katovicích v 17:30. Ve skupině nás přehráli. Nicméně míč je kulatý a jsou družstva, která nebudeme porážet pravidelně, ale jsem přesvědčen, že porazit je můžeme. Kluci moc děkujeme za fantastický zážitek a dnes hrrrr na Němce.

Z Katovic Jiří Carba