Populární „Kýsa“ se vrací na české palubovky v roli asistenta trenéra

Novým asistentem národního družstva mužů se pro letošní sezónu stal Dalibor Polák. Bývalý vynikající extraligový hráč a reprezentant, který šel již před mnoha lety za svým volejbalovým chlebíčkem do zahraničí a zkušenosti, které tam posbíral, může nyní předávat i našim hráčům.

Dalibore, řekni nám, kde tvůj volejbalový život začal a přemýšlel jsi i o jiném sportu nebo volejbal byla jasná volba? Kolik let jsi hrál českou extraligu a kam jsi následně zamířil?

Dobrý den, zdravím všechny příznivce volejbalu. S volejbalem jsem začal ve Slavii Liberec. Bylo mi 11 let. V té době jsem se kromě volejbalu věnoval také plavání a atletice.Vzhledem k mé výšce byl volejbal nakonec jasnou volbou. Zúčastnil jsem se výběru do družstva žáků Slavie Liberec A, potom pokračoval postupně všemi kategoriemi a nakonec jsem skončil v Dukle Liberec. Zde jsem po vojně podepsal mojí první profesionální smlouvu. Celkově jsem v české extralize, s jednou přestávkou, strávil osm sezón. Během nich jsme několikrát vyhráli Český pohár, ale na český titul jsem bohužel jako hráč nedosáhl. Třeba mě to čeká jako trenéra….(úsměv). Poté jsem odešel do Švýcarska, Řecka, Argentiny, Itálie. Po narození dvojčat jsem se vrátil zpět do Dukly, ze které jsem opět odešel do Švýcarska a zde  trávil posledních deset let.

Jaké úspěchy jsi dosáhl na zahraničních angažmá a jaký vítr tě zavál následně na trenérský post ve Švýcarsku?

Mezi moje největší úspěchy v zahraničí řadím určitě zisk titulu v Řecku s Panathinaikosem a zisk švýcarského titulu s týmem Volley Näfels, kde jsem působil jako hrající trenér. Dále jsem získal ve Švýcarsku tři poháry a různá MVP ocenění. V neposlední řadě si také vážím toho, že jsem se v každé zemi, kde jsem hrál, naučil jejich řeč. To je pro mě velký bonus, který hráč získá podstatě zadarmo a má pro něho velký význam i v budoucnosti. Moje poslední desetileté angažmá bylo ve Švýcarsku v klubu BiogasVolley Näfels. Čtyři sezóny jsem působil jako hrající trenér a teď posledních šest let jako trenér. S klubem jsme pravidelně hráli evropské poháry a získal jsem zde dohromady jedenáct medailí.

Přemýšlel jsi dlouho, když tě Michal Nekola s Miloslavem Javůrkem oslovili, zda nechceš dělat prvního asistenta u národního mužstva mužů?

O práci v českém národním týmu jsem měl vždycky zájem. Ale i tak jednání trvala dva roky. Myslím si, ale že to bylo ku prospěchu věci a naše spolupráce začala v pravý čas. Je to pro mě samozřejmě velká čest a také cítím velkou zodpovědnost. 

Naše reprezentační družstvo obsadilo na minulém ME v Polsku skvělé 7. místo. Letos se očekává minimálně postup ze skupiny a obhájení tohoto umístění, cítíš zodpovědnost?

Jak jsem již řekl, cítím velkou zodpovědnost a pokoru vůči celému českému volejbalu. Samozřejmě vím, jaké výsledky družstvo dosáhlo v minulosti a naší snahou je tyto výsledky zopakovat nebo je ještě vylepšit. Vždy to beru tak, že papírové předpoklady jsou jedna věc a utkání je věc druhá. To znamená žádný zápas se nevyhraje nebo neprohraje sám.

Jak jste si s Michalem Nekolou sedli a jak máte rozdělenou práci u družstva?

S Michalem jsme se znali v minulosti jako protihráči. Myslím si, že na volejbal máme podobný názor. V národním týmu je již zavedený systém práce, který funguje a ten jsem musel poznat. Ale i přesto se snažím přinést do tréninku nová cvičení a impulsy. Myslím, že se vhodně doplňujeme.

Znáš již svoje angažmá pro příští klubovou sezónu?

Od nové sezóny zůstávám opět ve Švýcarsku, ale po 10 letech přestupuji do nového klubu TSV Jona. Čeká mě nová práce a nové zkušenosti. V novém angažmá se budu kromě A týmu věnovat také práci s mládeží.

Když si vybíráš hráče pro klub, koukáš i do české extraligy?

Ano, samozřejmě by bylo fajn mít v týmu hráče z Čech, ale česká extraliga šla finančně velmi nahoru a švýcarské kluby jí nemohou v tomto konkurovat. Spousta týmu funguje na bázi poloamatérské. I přesto se mi letos povedlo jednoho českého hráče angažovat. Zatím nebudu prozrazovat o koho jde, brzo se to ale dozvíte.

Jaké má šance podle tebe současná generace hráčů v Evropě?

Mezi našimi reprezentanty je spousta kvalitních hráčů, kteří již delší dobu dokazují, že mohou hrát nejlepších ligách v  Evropě. Myslím, že je to důležitá zkušenost pro každého profesionála vyzkoušet si zahraniční angažmá.

Určitě sleduješ českou extraligu, můžeš nám přiblížit, kam se podle tebe posunula od dob, kdy jsi ještě hrál?

Českou extraligu samozřejmě sleduji a po návratu několika zkušených hráčů šla úroveň prudce vzhůru. V dobách, kdy já jsem působil v české extralize, nebylo tolik cizinců. Myslím, že úroveň šla nahoru, jak herní, tak ekonomická.   

A jestli bych měl srovnávat švýcarskou a českou soutěž, určitě česká extraliga má vyšší kvalitu, i když nám se před dvěma lety povedlo v evropském poháru porazit Karlovarsko, které se potom stalo český mistrem. Myslím, že první čtyři týmy ze Švýcarska by určitě hráli play-off české extraligy.

Autor: Jiří Carba